Romantika na středních vlnách

Není pravda, že digitalizace je vždy přínosná a prospěšná ve všech ohledech. Žijeme v době, kdy se digitalizuje snad úplně všechno a tím se vytrácí vzácná a neopakovatelná romantika dob minulých. Přesto se najde řada lidí, kteří na staré analogové přístroje a zařízení nedají dopustit. Nebude řeč o nesmrtelných vinylech (které nahradil, ale nepřekonal formát mp3), ale o rádiovém vysílání.

Mohou být dnešní mp3 a mp4 přehrávače sebevíc moderní a miniaturní, přesto můj nejpoužívanější „osobní přehrávač“ není mobil nebo mptrojka, ale prehistorický walkman Panasonic, ve kterém jsem za svých školních let obrousil stovky kazet.
Poslední kazetu jsem si v něm sice naposledy pustil před několika lety, přesto nezůstal zapomenutý v šuplíku nebo někde v bazaru a díky kvalitnímu tuneru s vynikající selektivitou se stal věcí častého použití. Dokonce tolik, že jsem si už musel jednou přepájet opotřebovanou sluchátkovou/anténní zdířku za novou.

Ne že bych neměl k dispozici vyspělejší přístroje, ale prostě ty moderní digitální hračky neumí tak dobře (nebo vůbec) naladit rádiové vysílání na středních vlnách, které si takhle po nocích občas chytám. Je to sice trochu taková úchylka, ale není to žádný hřích a rozhodně bych se více styděl za sledování Dementmanie nebo podobných hovadin.old radio

Po západu slunce se amplitudově modulovaný signál šíří odrazem od ionosféry, takže k příjmu AM signálu není potřeba přímá viditelnost vysílače a antény přijímače a dá se tak zachytit vysílání třeba až ze severní Afriky nebo Arabských zemí.
Internet nám sice dnes dokáže zprostředkovat vysílání z druhého konce světa v té nejlepší digitální kvalitě, ale postrádá tak všechno to kouzlo a romantiku, kterou v sobě má šumící a pomíjivá zvuková mono informace a nestabilní a stále se měnící rádiové vlny v éteru.
Nemám odpovídající technické vybavení ani seznam stanic a kmitočtů, nemůžu tak přesně určit, odkud vysílání přichází, pouze odhadovat podle jazyků a exotických národních melodií a písní. Od chrochtavé turečtiny a arabštiny přes španělštinu, italštinu, maďarštinu k angličtině a ruštině. Nejkrásnější na tom je, že naladím neuvěřitelné množství nejrůznějších hudebních stylů, lidové songy, písničky, zpravodajství, interview, podcasty i tu záhadnou morseovku, datové přenosy, kódovací signály a atmosférické šumy a ruchy, které na tuzemských stanicích nikdy nenaladíte a ze kterých je cítit to kouzlo minulosti, protože právě na středních a krátkých vlnách se za minulých režimů ladily (a rušičkami odfiltrovávaly) zakázané stanice a na mnohých přístrojích visely cedulky s upozorněním, že poslech zahraničních stanic se trestá žalářem.
Technologie dospěla do současné podoby a s tím se postupně většina radiových stanic přesunula na velmi krátké vlny a dokonce mnozí výrobci současných radiových tunerů zcela opomíjejí pásmo amplitudové modulace. Máme přeci mnohem kvalitnější FM pásmo se stereo zvukem a RDS, dokonce už i DAB, tak kdo by se chtěl trápit poslechem nekvalitních a šumících rozhlasových stanic, kterých navíc zdánlivě ubývá, protože je večer přehluší ty zahraniční…

Je zajímavé sledovat a učit se od zkušenějších radistů, jak ladí, dolaďují, čistí a odfiltrovávají signál, aby zachytili a snažili se dekódovat nejrůznější hlasové i datové signály. Některé jsou v lidské řeči, některé v morseovce, některé v datové podobě. Už několikrát mě napadlo nahrát si některé to pískání a pípání na kazetu, vyhrabat ze skříně staré ZX Spectrum a zkusit mu něco poslat, protože mnohdy tam jsou dobře zřetelné datové hlavičky a láká mě vyzkoušet, jestli by starý osmibit dokázal alespoň reagovat na takový signál :)

Občas někdy uvažuji o malé radiostanici a že bych se přidal k ostatním bláznům, tzv. DXákům, co mají na střeše pětimetrový drát, nařizují si budíky na 2 ráno, aby mohli poslouchat čínské nebo australské vysílání. Nebo k těm radioamatérům, co odposlouchávají komunikaci mezi taxikáři, policií, vozy záchranné služby nebo letišti. Nejsem na to asi dost veliký blázen, protože kdybych byl, nejprve bych se pokusil si nějaký ten přijímač zbastlit sám (naposledy jsem kutil radiopřijímač ve škole), ale zatím si vystačím se svým starým walkmanem a časová i finanční investice do něčeho sice hezkého, ale nevyužitelného, mě trochu odrazuje…

7 komentářů to “Romantika na středních vlnách”

  • mrtvocich:

    4/5
    krásně napsané

  • moc pekny clanek. libi se mi cist takove veci v roce 2010. myslim, ze jsi vyborne vystihl jeden ze skutecnych vyznamu slova romantika. unikatni krehka nostalgie.

  • Krasny clanok ;) Ja som v roku 2010 objavil caro CB a nelutujem to ani v tejto preinternetizovanej dobe.

  • OK1-36389:

    Krása sám jsem si postavil tento Audion (nejjednodušší plynule laditelný přijímač)http://pa2ohh.com/05simrx.htm ,ale doporučuji jen použít zesilovač z tohoto zapojení. Není nutná koupě nebo schánění vysokoohmových sluchátek cca 2000OHm a více
    http://pa2ohh.com/08regrx.htm .Zapojení je jednoduché ,spoptřeba nízká a příjem podle antény (stačí kus drátu a uzemnění na vodovod)příjem je slušný na tak jednoduchou věc ,ale chce si to vyhrát s laděním. Přijímač je krátkovlnný a je schopen přijímat radioamaterská vysílání v pásmech 20,40 a 80m v reřimech MORSE (CW) a FONE (SSB).
    Hodně úspěchů při stavbě vám přeje lukáš. 73 TNX

  • Ueka:

    Blbost. Kdo by to dneska ladil když to může poslouchat přes internet.

  • V automobilu musím mít vždy rádio schopné přijímat na dlouhých a středních vlnách. A když je člověk trpělivý, zaslechne leccos zajímavého (http://ok1sb.cbmonitor.cz/mw_radio/index.php).

Leave a Reply

Orcs Must Die! CZ funsite
Ikonky
paypal podpořte apina




  • Partner links