Apinův kekel

Archive for the ‘Jen tak’ Category

Dnešní příspěvek bude lehce netradiční a zároveň taková záplata dlouhodobé neaktivity.
Nečinnost na blogu je způsobena řadou povinností, aktivit i několika dalšími projekty, kvůli kterým mi na blogování prostě nezbývá čas. Nemyslete si že se flákám nebo užívám prázdnin. Jsem v zápřahu prakticky neustále a často musím odříkat svou účast na mnoha akcích a naučil jsem se nic neslibovat. Ikdyž se příliš nenadřu, nezbývá mi na nic jiného čas. Nicméně veškeré vynaložené úsilí a investovaný čas se mi dříve nebo později bohatě vyplatí a zúročí nejen v podobě jistých výhod a privilegií.
V posledních dnech získávám mnoho cenných informací, životních i profesních zkušenností a cenných kontaktů, kvůli kterým si nechám ujít mnohé kulturní i nekulturní a společneské akce a party. Jinými slovy, nejenom Talk Fusion mi mění život.
Děje se toho teď vážně hodně a dělám věci a zabývám se aktivitami, kterými jsem dříve pohrdal, nebo si říkal, že je nikdy v životě dělat nebudu. Nyní vidím, že mě to dokáže bavit a najít si v tom něco, co jsem nemohl vidět, dokud jsem to nezkusil (tak jako je to se vším)

To vytížení není tak extrémní, ale sotva stíhám pročítat Twitter.
No a konečně taky zrovna vyšel Deus Ex: Human Revolution. Potřeboval bych, aby den měl minimálně 30 hodin :)

Co se týče blogu, opět jsme tedy prošvihli nevýznamné jubileum v návštěvnosti. Dalších 10 tisíc návštěv na blogu a opět beze změny designu.
Snad jen jedna nezajímavá zajímavost: Tento blog právě dnes funguje přesně 1111 dní :)

Pokud jsme se během posledního týdne někde potkali, tak jste jistě zaregistrovali, jak si pobrukuji jistou melodii a prozpěvuji si něco o ženách, ačkoli jsem v uších žádné sluchátka neměl.

Je to už týden, co se mi neustále v mysli cyklí jedna jediná písnička a tou je She’s a lady od Toma Jonese. Ačkoli by v těchto dnech byla favorizovaná Jó, třešně zrály, lehce říznutá Růží z Texasu, ten chytlavý funky motiv, geniální hlas Toma Jonese a solo na trubku prostě nemůžu dostat z hlavy.
Neváže se to na žádnou konkrétní osobu, asi jsem tuhle písničku zaslechl v nějaké reklamě a úplně vytlačila Cooliovu předělávku Fantastic Voyage, která mě také nějakou dobu pronásledovala a od té doby se She’s a lady nemůžu zbavit.

Je vážně zajímavé, jaké nejrůznější melodie a písničky se mi uchytí v mysli a derou se neustále na povrch. Od jednoduchých monotónních pianových motivů ze všelijakých znělek nebo primitivních konceptů, rozličné posloupnosti amen breaků až po nesmyslné smyčky elektronické muziky.

Věřte mi, že jsem za ten týden naposlouchal mnoho nejrůznějších hudebních stylů i nestylů od živých hudebníků i náhodných automatických bubeníků, přesto v hlavě pořád slyším She’s a lady :)

A jak jste na tom vy? Také míváte období, kdy vás pronásleduje jedna melodie nebo skladba, kterou si i nevědomky pískáte nebo pobrukujete?
Pochlubte se v komentářích, která to je, třeba se mi tou vaší písničkou podaří vytěsnit tu, kterou tam mám teď :)

A pokud se chcete komentářem podělit o momentální hitovku vašeho mozku, ale nevíte přesně, co si prozpěvujete, lze to jednoduše zjistit :)

Tak tuhle písničku od Waldemara Matušky si v posledních dnech prozpěvuji docela často, protože třešně uzrály a já se za poslední týden takřka každý den vybaven háčkem a kyblíkem vydávám do koruny stromu, natrhat pár pecek s červenou dobrotou okolo.

A jak si tak balancuji na větvi, tak si uvědomuji, že to trhání třešní se hodně podobá tomu našemu pozemskému životu:

• Člověk může být sebevíc opatrný a stejně ohromně riskuje své zdraví i život pro několik sladkých plodů, které tam také klidně může nechat někomu jinému, nebo je může nechat shnít a opadat
• Při šplhání do koruny stromu mu výstup znepříjemňuje hmyz, alergie, počasí, závrať, nebo smůla odkapávající ze špatně prořezaných větví a nevyhne se ani škrábancům od živých nebo uschlých větviček
• Nikdy si nemůžete být jisti, jestli to přežijete, nebo z toho nebudou trvalé následky
• Nikdy nemáte jistotu, že se vám kyblíček nevysmekne z háčku a nespadne do propasti mezi větvemi (což se mi už také stalo) a vy budete muset slézt, všechno posbírat a začít znova
• Čím větší strom, tím více plodů a lepší vyhlídka, ovšem také více rizika. I tak musíte počítat s tím, že nikdy nezískáte všechny třešně
• Čím více třešní chcete, tím větší akrobacii a opatrnost musíte vyvinout při přelézání mezi větvemi
• Na stromě nemusíte být zákonitě sami. Vždy vám může sběr komplikovat rychlejší nebo obratnější sběrač se žebříkem a ještě větší nádobou, než je váš kyblíček
• Ty nejlepší a nejzralejší třešně jsou až úplně na vršku stromu. V místech, kde jsou větvičky příliš slabé na to, aby vás unesly, můžete buďto riskovat a snažit se k nim vyšplhat, zlomit větev a počítat s tím, že příští roky tam žádné třešně nebudou, přestože příště mohou větve natolik zesílit, že vás už udrží, nebo je tam prostě nechat špačkům
• V okolí se vždy najde někdo, kdo doufá, že se smeknete a spadnete a on si pak jen posbírá vaše třešně, zatímco budete vedle na zemi v bolestech umírat. Najdou se i tací, co se nebudou štítit vám se stromem zatřást, jen aby vás z něj shodili
• Při sběru můžete ochutnávat a pecky plivat dolů. Ale ne všechny třešně jsou k jídlu! Musíte dávat pozor na shnilé, plesnivé, červivé, podělané ptačím trusem nebo naklované třešně od špačků
• Není dobré polykat pecky. Může se také stát, že nešťastně kousnete a o pecku si vylomíte zub
• Je potřeba to brát jako zábavu, případně vás může těšit dobrý pocit, že si na třešních pochutná také někdo z rodiny, nebo je můžete prodávat u cesty
• Kdo zaváhá, žádné třešně mít nemusí
• Všeho moc škodí, pokud to přeženete, můžete se z toho taky posrat :)

Já vím, že jsem slíbil, že vždy, když se počitadlo Toplistu protočí o dalších 10.000 přístupů, tak se pokusím o redesign tohoto blogu.
A protože ten okamžik právě nastal, tak přicházím s krátkým prohlášením, že se tu prozatím nic měnit nebude.

Mám sice velmi jasnou a originální představu o tom, jak by Kekel v příští verzi měl vypadat, ovšem nenadálé okolnosti a spousta vedlejších vlivů posledních dní mi to nedovolí. Jednoduše nezbývá čas se zase pořádně ponořit do tvoření grafiky, úprav, stylování, přidávání a odmazávání kusů kódů a vztekání se proč to dělá, co to dělat nemá a hledání přebytečného nebo chybějícího znaku ve zdrojovém kódu :)

Navíc tahle současná verze dle mého skromného názoru nevypadá zase tak zle, takže nebude na škodu, když si ji ještě chvíli budeme užívat.
Příští „přezutí“ může být opět za dalších 10k přístupů, nebo může být dříve, abych dohnal deficit, a nebo taky nemusí být vůbec.
To jsou věci, o kterých se nyní nedá vůbec reálně mluvit nebo je plánovat dopředu. V prvé řadě bych rád dokončil několika lidem několikrát slíbené animované ikonky pro tento blog, abych mohl konečně a oficiálně rozjet výměnu odkazů ve velkém a možná také popřemýšlím o možnosti reklamní plochy pod články nebo v pravém sloupci. Pokud by byl někdo rychlejší, než já a měl zájem, tak pište :)

Každopádně, jak jste si jistě všimli, současný theme je na tento rok, takže tu může strašit nejdéle ještě půl roku :)

Dnes dopoledne se stala nevídaná věc. To, že se po tomto blogu prohánějí stovky robotů a někteří se snaží neúspěšně spamovat, je celkem běžná věc. Dnes se ale přihodilo něco, co se doposud za celou dvouletou historii tohoto blogu ještě nestalo.
Poprvé jsem byl svědkem toho, že se roboti naučili česky a snažili se obalamutit filtr tím, že u několika náhodných článků komentovali v češtině. Skoro by jim to prošlo, udělali ovšem ne jednu, ale hned několik základních chyb, díky kterým neprošli ke schvalovacímu procesu, ale automaticky putovali rovnou do spamového koše :)
A protože všechny spamy pečlivě analyzuji, zkoumám a zdokonaluji filtry, tak tento pozoruhodný úkaz neušel mé pozornosti a docela překvapil a také trochu potěšil.
Spam nepotěší snad nikoho, ale když mezi haldou komentů typu „nice blog“ nebo „Thank you for another fantastic blog“ a podobných, jsou některé v češtině, tak i tato milá marná snaha spamovacích přístrojů stojí za pousmání :)

V jednoduchosti je krása a když něco tak jednoduchého skutečně funguje, tak je to krásnější o to víc.

Budete potřebovat tiskárnu, papír, nůžky a trochu lepidla.
Máme?
Ok, nyní jděte na stránku sundial.damia.net/vertical/sundial.php, zazoomujte na váš barák a označte na něm jednu stěnu, na kterou plánujete umístit sluneční hodiny (nejlépe tam, kam po celý den dopadá sluneční svit, tzn. na jižní straně)

Vytiskněte, vystřihněte, slepte, instalujte a zkontrolujte čas.

Pravda, tahle sranda patří spíše do letního období, kdy toho sluníčka je přeci jenom víc, ale kdo na to má celý půlrok myslet, že…

Výhodou je to, že z toho lezou šablony ve formátu PDF, takže pokud máte pořádnou tiskárničku, můžete mít sluneční hodiny klidně i obřích rozměrů :)

Není pravda, že digitalizace je vždy přínosná a prospěšná ve všech ohledech. Žijeme v době, kdy se digitalizuje snad úplně všechno a tím se vytrácí vzácná a neopakovatelná romantika dob minulých. Přesto se najde řada lidí, kteří na staré analogové přístroje a zařízení nedají dopustit. Nebude řeč o nesmrtelných vinylech (které nahradil, ale nepřekonal formát mp3), ale o rádiovém vysílání.

Mohou být dnešní mp3 a mp4 přehrávače sebevíc moderní a miniaturní, přesto můj nejpoužívanější „osobní přehrávač“ není mobil nebo mptrojka, ale prehistorický walkman Panasonic, ve kterém jsem za svých školních let obrousil stovky kazet.
Poslední kazetu jsem si v něm sice naposledy pustil před několika lety, přesto nezůstal zapomenutý v šuplíku nebo někde v bazaru a díky kvalitnímu tuneru s vynikající selektivitou se stal věcí častého použití. Dokonce tolik, že jsem si už musel jednou přepájet opotřebovanou sluchátkovou/anténní zdířku za novou.

Ne že bych neměl k dispozici vyspělejší přístroje, ale prostě ty moderní digitální hračky neumí tak dobře (nebo vůbec) naladit rádiové vysílání na středních vlnách, které si takhle po nocích občas chytám. Je to sice trochu taková úchylka, ale není to žádný hřích a rozhodně bych se více styděl za sledování Dementmanie nebo podobných hovadin.

Po západu slunce se amplitudově modulovaný signál šíří odrazem od ionosféry, takže k příjmu AM signálu není potřeba přímá viditelnost vysílače a antény přijímače a dá se tak zachytit vysílání třeba až ze severní Afriky nebo Arabských zemí.
Internet nám sice dnes dokáže zprostředkovat vysílání z druhého konce světa v té nejlepší digitální kvalitě, ale postrádá tak všechno to kouzlo a romantiku, kterou v sobě má šumící a pomíjivá zvuková mono informace a nestabilní a stále se měnící rádiové vlny v éteru.
Nemám odpovídající technické vybavení ani seznam stanic a kmitočtů, nemůžu tak přesně určit, odkud vysílání přichází, pouze odhadovat podle jazyků a exotických národních melodií a písní. Od chrochtavé turečtiny a arabštiny přes španělštinu, italštinu, maďarštinu k angličtině a ruštině. Nejkrásnější na tom je, že naladím neuvěřitelné množství nejrůznějších hudebních stylů, lidové songy, písničky, zpravodajství, interview, podcasty i tu záhadnou morseovku, datové přenosy, kódovací signály a atmosférické šumy a ruchy, které na tuzemských stanicích nikdy nenaladíte a ze kterých je cítit to kouzlo minulosti, protože právě na středních a krátkých vlnách se za minulých režimů ladily (a rušičkami odfiltrovávaly) zakázané stanice a na mnohých přístrojích visely cedulky s upozorněním, že poslech zahraničních stanic se trestá žalářem.
Technologie dospěla do současné podoby a s tím se postupně většina radiových stanic přesunula na velmi krátké vlny a dokonce mnozí výrobci současných radiových tunerů zcela opomíjejí pásmo amplitudové modulace. Máme přeci mnohem kvalitnější FM pásmo se stereo zvukem a RDS, dokonce už i DAB, tak kdo by se chtěl trápit poslechem nekvalitních a šumících rozhlasových stanic, kterých navíc zdánlivě ubývá, protože je večer přehluší ty zahraniční…

Je zajímavé sledovat a učit se od zkušenějších radistů, jak ladí, dolaďují, čistí a odfiltrovávají signál, aby zachytili a snažili se dekódovat nejrůznější hlasové i datové signály. Některé jsou v lidské řeči, některé v morseovce, některé v datové podobě. Už několikrát mě napadlo nahrát si některé to pískání a pípání na kazetu, vyhrabat ze skříně staré ZX Spectrum a zkusit mu něco poslat, protože mnohdy tam jsou dobře zřetelné datové hlavičky a láká mě vyzkoušet, jestli by starý osmibit dokázal alespoň reagovat na takový signál :)

Občas někdy uvažuji o malé radiostanici a že bych se přidal k ostatním bláznům, tzv. DXákům, co mají na střeše pětimetrový drát, nařizují si budíky na 2 ráno, aby mohli poslouchat čínské nebo australské vysílání. Nebo k těm radioamatérům, co odposlouchávají komunikaci mezi taxikáři, policií, vozy záchranné služby nebo letišti. Nejsem na to asi dost veliký blázen, protože kdybych byl, nejprve bych se pokusil si nějaký ten přijímač zbastlit sám (naposledy jsem kutil radiopřijímač ve škole), ale zatím si vystačím se svým starým walkmanem a časová i finanční investice do něčeho sice hezkého, ale nevyužitelného, mě trochu odrazuje…

Dnes bych vám rád představil několik zajímavých grafických programů, které vám zdarma umožní vytvořit, upravit nebo modifikovat vaše obrázky a fotografie, aniž byste si museli cokoli instalovat do svého počítače. Všechny programy jsou totiž přístupné online z vašeho prohlížeče a samotné úpravy obrázků probíhají ve flashi, nebo na serveru dané aplikace.
Jako grafický antitalent jsem dlouho hledal šikovné nástroje, které by těžkou a nesnadnou práci dokázaly udělat za mě, nebo alespoň trochu usnadnily nebo zautomatizovaly některé obtížné činnosti.
A protože těch programů je na internetu strašná spousta, udělám z toho takový nepravidelný seriál, kdy vám budu v každém díle představovat několik zajímavých free online aplikací pro úpravu grafiky a fotek.

První část bude pojednávat o programech, které svými funkcemi a nabídkou dokáží zastoupit nebo zcela nahradit drahé komplexní grafické aplikace a studia náročné na paměť i výkon počítače. Zjistíte, že většinu toho, s čím si vystačí průměrný grafik používající např. Photoshop zvládnou některé online aplikace také a přitom mají mnohem menší nároky na hardware i peněženku.
Pro zájemce už je na světě i další díl

Aviary Phoenix Photo Editor

Jeden z nejšikovnějších a nejoblíbenějších online grafických nástrojů bude Aviary Phoenix Photo Editor, který si mimo fotografií a obrázků poradí také s barevnými paletami, vektorovou grafikou i zvukovými soubory. Není to obyčejná aplikace, která umí u vašich fotografií upravit kontrast a jas a odstranit červené oči od blesku, umí toho mnohem víc a poskytuje příjemné a přehledné uživatelské prostředí podporující mj. vrstvy, řadu nástrojů a efektů.

Photoshop

Možná to nevíte, ale i Photoshop má svoji online free verzi, která poslouží stejně dobře, jako plnohodnotný komerční program. Tak jako v případě předchozího Aviary je vyžadována registrace, ovšem získáte tím tak vždy a všude aktuální verzi profesionálního grafického editoru přístupnou odkudkoli a spustitelnou i na tom nejpomalejším kusu železa. Online Photoshop mi už několikrát vytrhnul trn z paty, když jsem potřeboval lehce upravit některé obrázky a neměl po ruce Gimp.

Sumo Paint

Sumo Paint je další šikovný editor, který nabízí většinu z toho, co ostatní, ale vyniká jednoduchostí a řadou snadno použitelných nástrojů, díky kterým rychle a jednoduše vytvoříte jednoduché i složitější obrazce a vzory. Ideální nástroj pro rychlou tvorbu pozvánek, letáků atd. Vrstvy, výběry, efekty, barevné palety. Prostě vše, co byste od moderního grafického editoru očekávali. Obrovskou výhodou je to, že pro uložení výsledného obrázku se nemusíte registrovat.

Pixlr

Pixlr hodně připomíná grafický program Gimp. V nabídce najdete možnost přepnout celé GUI do češtiny a pak samozřejmě všechny základní a některé pokročilejší grafické funkce a nástroje (lze používat klávesové zkratky), se kterými si jistě vystačí laik i profesionál. Jako hlavní nevýhodu považuji pomalejší odezvu při použití některých náročnějších pomůcek, ale na druhou stranu i zde si můžete hotový obrázek uložit do svého počítače bez nutnosti registrace.

LogoEase

Šikovný prográmek, se kterým si rychle a jednoduše vygenerujete pěkné logo nebo grafické hlavičky je LogoEase, kde je tvorba loga stejně snadná jako vyfukování bublin, jak uvádějí sami autoři na stránkách. Aplikace vám nabídne několik desítek předpřipravených grafických vzorů seřazených do mnoha kategorií, nebo můžete pro inspiraci nahlédnout na již hotové loga. Nevýhodou pro někoho může být nutnost registrace a problém této aplikaci také dělají české znaky.

FaceInHole

No a na závěr prvního dílu ještě několik jednodušších, ale zato oblíbenějších utilitek, které sice nejsou tak komplexní grafické online editory, ale s grafikou (hlavně s fotografiemi) dokáží udělat zajímavé kousky.
Jistě jste někteří z vás už někde na internetu viděli obrázky, na kterých je předkloněná dívka s vyhrnutou sukní a roztaženýma nohama, mezi kterýma má… ano otvor a do toho otvoru… to už je práce například pro funphotobox.com, za jehož pomoci nahrajete vaše fotografie z disku, z webkamery, nebo z internetu a vytvoříte nejrůznější fotomontáže, koláže, animace, efekty, rámečky, obálky časopisů atd atd.
Něco podobného nabízí i FaceInHole, kde máte možnost si vybrat z několika scenérií, nebo si vytvořit svou vlastní a majitelé iPhonů a iPadů budou jistě potěšeni tím, že tato aplikace existuje i ve verzi pro tyto přístroje.
Aby toho nebylo málo, tak tu mám ještě jeden šikovný generátor ročenek a alb v retro stylu. Na YearBookYourself.com si můžete vytvořit album se svými současnými fotografiemi tak, aby vypadaly jako z druhé poloviny 20. století. Mnoho předpřipravených vzorů a šablon se stylovými retro účesy a kostýmy v černobílé verzi. Stačí jen nahrát svoji fotografii :)
No a na úplný konec ten naprosto nejjednodušší, ale efektivní a nenáročný balík online aplikací Personalize It! pro rychlé vytvoření vlastních monumentů, kouřových signálů a vzkazů na mapě, nápisů ve stylu Hollywood a můžete si tam zahrát také zajímavý GEOtetris :)

Původně se měl tento blogísek převléknout až při příležitosti 100.000 návštěvy, ale nějak mě to přepadlo o něco dříve, takže to bude k výročí blížící se 90.000 kdy se z temné, nudné a depresivní šedi převlékl do… ehm trochu jiného odstínu :) Na změnu vzhledu po více jak dvou letech můžete mít různé názory, určitě mi ale dáte za pravdu, že to nelze měnit jako spodní prádlo. Trenky musí ještě alespoň rok vydržet a tenhle theme už pomalu začínal svědit a návštěv poslední dobou ubývalo možná právě kvůli zápachu. Proto je potřeba dát nový papír, protože tahle rulička toaleťáku se už hezky dlouho protáčela na prázdno :)

Podotýkám, že nejsem (a nikdy jsem nebyl a asi ani nikdy nebudu) grafik, takže mi s tvorbu hlavičky bleskově pomohl zkušený grafik Seeker, čímž mu patří obrovský dík následovaný doporučením na všechny strany :)
Navymýšlel jsem si hromadu blbostí a pořádnou roztříštěnost (prostě kekel) čímž jsem mu práci nijak neusnadnil, ale Seeker si s tím poradil na výbornou v rekordně krátkém čase.
Ani za nic se nevzdám tmavé, protože tmavá je úsporná, nesvítí tolik pixelů a déle vydrží baterka. Takže se toho vlastně tak moc nezměnilo, akorát trochu přibylo a kdybyste někde narazili na nějaký problém, neprodleně jej hlaste v komentářích. Textura na pozadí je z http://www.brusheezy.com/Patterns/1427-Skull-Patterns chtěl jsem něco příhodného na téma Kekel a tohle vypadalo ze všech možných sice nejlépe, ale celkem morbidně, tak jsem to ještě trochu doupravil, potahal hejblátkama, aby to tak nerušilo a s největší pravděpodobnost ji později vyměním, až bude příležitost ukrást tu správnou…

Když jsem před dávnými časy volil struktury a layouty pro jiné weby, strašně mě iritovaly návrhy s obrovským záhlavím, giantickým (naprosto zbytečným a zpomalujícím) obrázkem a nevyužitou plochou v horní části, kdy se samotný obsah a text zobrazil až po odrolování kolečkem myši. A opravdu rostu z toho, když na takovou stránku někde narazím, proto stále všem říkám: „pamatujte, že dneska dostane každej blbeček k sekačce netbook a hádejte jakou bude mít obrazovku?“ Statistiky mluví jasně, největší podíl návštěvníků vlastní notebook nebo něco ještě menšího, majitelé větších uhlopříček nepředstavují ani 25%, proto se musí vzhled přizpůsobit většině.
Samozřejmě že se do konečné grafiky nedostaly všechny moje nápady ani sám jsem nechtěl tolik morbidní téma (max pár kapek krve), ale takový ten ušlechtilý kekel bordel nakonec vypadá taky hezky :)

Nepodařilo se mi to uspokojivě počeštit a defaultní CZ WordPress tomu moc nepřidá. Kdesi jsem četl chytrou poučku „Buďto pořádně přeložený theme, nebo vůbec“, takže může to s vámi občas komunikovat jako Mekky Žbirka, protože to zůstalo raději celé tak jak to přišlo a snad později to ještě doladím, protože musím svůj čas taky někdy marnit farmaření na stupidbooku žeano :)

Nech sa páči

PS: Jo a komentáře podporují Gravatary ;)

To si takhle v pondělí odpoledne jedu z práce a rozjímám, jestli se mám nebo nemám stavit cestou na jedno, abych zapil tu mouchu, co mi vlítla před třemi kilometry do huby. Když se blížím k hospodě, všimnu si mezi baráky něčeho vážně divného, až jsem málem spadnul z kola.
Co to doprdele bylo?
Pak se ohlédnu za sebe a tam to je taky. Vlastně je to všude a já si toho všiml až teď.
Co by to mělo být, to je přeci úplně normální a přirozená oblačnost. Takhle přeci vypadají naprosto běžné „mraky“. Na jedovaté práškování a řízení počasí sis měl už přeci dávno zvyknout chlapečku, tam nahoře na obloze není přeci vůbec nic divného! Slyšel jsi předpověď? Má pršet, tak tohle asi bude ten chemický základ. Nelze přeci dopustit, aby se naše média mýlila, vždyť jim věří celý národ!


Nakonec ani na to pívo jsem se nestavil, protože jsem neměl potřebnou hotovost. Respektive měl, nejmenší pětistovku a drobit ji kvůli dvacetikorunové útratě by hostinskému hned po otevíračce asi radost neudělalo. Něco mi říkalo Nedráždi kobru bosou nohou, mohla by zdechnout…