Archive for the ‘Nezařazené’ Category

Moje první titulky

Poslední dobou na sobě pozoruji, že mě vážně baví sci-fi filmy z 80. let. Nejspíš mě na nich přitahují ty naivní a mnohdy fantasmagorické vize budoucnosti a předtuchy technologií, u kterých si dnes můžeme říci, že tohle nebo tamto scénáristé vážně neodhadli.
Prostě v té době zažívaly počítače svůj rozmach a autoři scénářů správně tušili, že to bude něco, co bude mít v budoucnu velký potenciál, ale jejich představy o fungování i vzhledu takových přístrojů budou na dnešního člověka působit úsměvně. Ať už jde o Návštěvníky, Vetřelce nebo Robocopa, krátce po jejich premiéře bylo jasné, že tyto filmové rekvizity se budou hodně lišit od těch skutečných, které si diváci zanedlouho mohli sami koupit.

Dalším poznávacím znamením mnohých sci-fi filmů minulého století jsou logické i příběhové díry a faily ve scénářích. Dialogy a postavy bývají napsané tak, aby něco řekli, a o pár scén později totálně popřeli to, co říkali před chvílí a udělali nebo řekli přesný opak…

No a když jsem se začátkem roku porozhlížel po nějakém takovém snímku, narazil jsem na legendární Max Headroom. Pilotní film, podle kterého byl natočen seriál. Pátrání po českých titulcích bylo neúspěšné a když se ukázalo, že časování u nepříliš kvalitních anglických titulků sedí na tu verzi filmu, která byla v té době na Youtube, bral jsem to jako výzvu. Po neustálém konzumování audiovizuálního obsahu, se tu otevírá možnost také něčím přispět a dát i ostatním divákům možnost podívat se na film, který má na čsfd 80%.

Právě jsem zjistil, že oněch 57minut má verze, kterou stáhnete zde.

Vždycky jsem si chtěl zkusit přeložit titulky k nějakému filmu. Jednou jsem se do toho málem pustil, ale už je to drahně let zpátky, že si už ani nepamatuji, co to bylo za snímek a proč jsem od toho tenkrát upustil. Už tehdy jsem si zjišťoval informace o překládání titulků, na co si dát pozor a jak správně překládat. V podstatě jsem nezjistil nic, co bych nevěděl a co mi bylo jasné i z pozice diváka, který na nějakém tom filmu v kině už byl a sám ví, že mnohdy se v originále mluví úplně jinak, než co pak český divák vyčte z titulků, které vlastně ani číst nemusí.

Max Headroom byla dobrá zkušenost, u které jsem narazil hned na několik výzev. A to ani nemusím počítat první dvě popsané v úvodu dnešního článku.
Ačkoli by se názvy neměly překládat, přišlo mi vhodnější v kontextu celého filmu a pozdější návaznosti přeložit Network 23 jako Stanice 23. Nejobtížnější asi bylo vymyslet, jak přeložit „blipverts“. Bude se tomu říkat „koncentrované reklamy“. Stopáž filmu necelou hodinu beru jako dobrý případ pro začátek. Technických a odborných termínů tu také mnoho nezazní. Nesmysly a protiřečení v dialozích se prostě opraví a přepíší tak, aby to dávalo smysl a celkově zapadlo do děje a nijak zásadně nenarušilo kontinuitu a vyprávění. Vím, že některé věty by se daly přeložit lépe, nebo je lze vyložit i jiným způsobem, ale pokud to nejsou stěžejní dialogy, tak mohou zůstat takhle…

Zdá se to jako jednoduchý úkol, ale dohromady mi to zabralo možná i 20hodin. Každou volnou chvilku jsem na tabletu s gumovou klávesničkou přepisoval řádek po řádku, místy přečasoval nebo kompletně měnil věty a dialogy, ale snažil se zachovat kontext. Jestli se mi to povedlo, můžete posoudit sami. Moje titulky jsou ke stažení zde.
A pochopitelně hned po nahrání jsem narazil na několik chybějících znaků vinou nekvalitní klávesnice. Samozřejmě že jsem to celé několikrát kontroloval, ale jak už to tak bývá, chyby se objeví, až když už s nimi nelze nic dělat. Snad mi to odpustíte…

Dalo by se i říct, že mě to docela bavilo i přesto, že to celkově zabralo tolik času. Není to ale tak monotónní práce, jak by se zdálo. Každá věta, každý řádek textu je nová výzva. Mám to přeložit doslovně, nebo jim dát do huby synonyma? Nemůžu tohle natahovat, nevejde se to na řádek a divák to nestihne přečíst. Tahle postava právě popřela to, co řekla před minutou, mám to opravit tady, nebo tam? Bude to dávat smysl? Ani v originále to nedává smysl. Nemůžu to takhle nechat…

Využil jsem volných chvílí u něčeho smysluplného, co umožní divákům neznalých angličtiny podívat se na jeden zásadní sci-fi snímek minulého století. Možná, že si zase někdy vytipuji nějaký film a přeložím ho. Překládání titulků má svoje kouzlo a asi mě to začalo bavit, i když za to nikdy nic nedostanu :)

Suchej říjen

Dal jsem si další abstinenční období, protože to únorové před rokem bylo docela zajímavé, svým způsobem přínosné a já chtěl opět otestovat sám sebe a dokázat si, že to dokážu. Stejně tak jako to poslední abstinování, tak i tohle neprobíhalo zcela bez komplikací a z plánovaného vyhýbání alkoholu se v závěru ze zdravotních důvodů stalo i nucené. Tentokrát jsem neměl zlomené srdce, ale zub; což se bolestí docela vyrovnává, jen to hojení probíhá trochu rychleji.

Nebylo to na popud nějaké charitativní akce, nebo nějakého společenského hnutí nebo pnutí. Věděl jsem, že na to tentokrát budu sám, čistě jen ze svého rozhodnutí. Prostě jsem si už v létě říkal, že bych mohl zkusit trochu zvolnit a podzimní období by bylo vhodné.
V létě jsem totiž nehorázně chlastal. Když jsem nemusel řídit nebo jít do práce, tak jsem měl prakticky každý den otevřené pivo a mnohdy ne jen jedno a dělal to už víceméně automaticky. Už někdy v polovině letních prázdnin jsem se sám sebe ptal, jestli to náhodou nepřeháním a zavzpomínal na akci suchej únor, která přinesla nějaké výsledky a začal přemýšlet o tom, že někdy po prázdninách bych mohl zase zkusit detox a pozorovat ty změny, které to se mnou udělá. Z předchozích zkušeností jsem věděl, jak to bude probíhat, co očekávat, na co se připravit a i čeho dosáhnu. Sliboval jsem si od toho především, že něco shodím na váze. Posledně se to povedlo a když tentokrát budu opravdu poctivě a pravideleně cvičit…

A tak jsem si v sobotu 30.září u posledního piva řekl, že od zítřka s tím končím na přesně neurčitou dobu, ale plán byl vydržet to alespoň ten jeden měsíc. Na dohled bylo pár komplikací, kterým jsem hodlal čelit a nějak je překonat i zakomponovat do mého abstinenčního režimu. Nicméně nikdo se nechystal umřít, ani narodit, ani oženit, ani slavit narozeniny, takže by to mělo být relativně snadné, pokud se nevyskytnou nečekané události.

Zde přináším pár klíčových momentů mého prozatím stále trvajícího abstinenčního období.

První týden probíhal vcelku poklidně. Asi třetí den jsem dostal strašnou chuť na pivo. Od mého rozhodnutí přestat pít mi zůstal v lednici jeden lahváč a byl to takový ten zvláštní pocit překonat se a nechat ho tam, přičemž se mi v mysli okamžitě asociuje charakteristické zasyčení při otevírání zátky a osvěžující lok prvních doušků. Ten lahváč je v té lednici dodnes. Neprovokuje. Nepokouší. Prostě tam je jako vzpomínka na období, kdy jsem se rozhodl přestat pít. Také to celé ulehčuje skutečnost, že se jedná o Gambrinus 10°, takže to odepírání piva je o dost jednodušší. Takových momentů přišlo v prvních dnech hned několik. Odolal jsem.

Mezitím mi zvonil telefon. Volal soused. Ano, přesně ten člověk, který mi přerušil suchej únor v samém závěru. Tentokrát si pořídil nový telefon a chtěl s tím naučit a přesunout kontakty a aplikace z toho starého přístroje. Naštěstí to bude mít až pod stromeček, takže konzultace tolik nespěchá a navíc se nám nedaří sesynchronizovat naše časové dispozice, proto se návštěva odkládá minimálně o týden.

Ovšem v pátek 13. je v místním klubu akce, na které mám promítat. Zprvu jsem uvažoval o tom, že prostě jeden den (večer) svou abstinenční kůru přeruším a až se z toho vyspím, tak v ní budu pokračovat. Tuhle challenge jsem ovšem elegantně vyřešil tím, že jsem vzal auto, nabral parťáka a celou akci pil colu a vodu a ráno dělal taxi. I to byla zajímavá zkušenost. Zpravidla na takových akcích se toho vždy vychlastá tolik, že by to ani Zeman nepřeplaval na svém člunu a teď mám možnost to celé pozorovat střízlivýma očima.
Byl jsem připraven na to, že ráno bude nejhorší. Téměř pravideleně se mi na konci akce stává, že když piju, tak teprve v 6 ráno mě to začíná nejvíce bavit a začíná ta nejlepší zábava, ale bohužel musí se končit a balit. Tentokrát jsem již v 5 hodin seděl a rezignovaně čekal na konec. Nakonec jsem tedy ušetřil za taxi, spoustu chlastu, všechno si z celého večera pamatoval a byl do půlhodiny doma. Možná si to zase někdy zopakuji, protože i toto bylo docela zajímavé, jen si to musím lépe zorganizovat a na závěr si opatřit vhodnou společnici, aby ten konec k ránu ubíhal trochu příjemněji :)

Další dny jsem celkem statečně odolával několika pozvání na pivo. A ačkoli jsem měl hned několikrát cestu kolem mých oblíbených hospod, ani jednou mě nenapadlo vejít dovnitř, byť třeba jen pozdravit zdejší hospodské povaleče. Přesto to byl velmi zvláštní pocit. Ale odolal jsem.

V sobotu 21.10. jsem si u večeře nějak nešťastně kousnul a odlomil se mi kus výplně v zubu, což začalo fakt šíleně bolet, že jsem vážně uvažoval o přerušení detoxu a přísunu anestetik v podobě tvrdého alkoholu. S vědomím, že jsem na čtvrtek 26.10. regulérně objednán už asi půl roku k zubaři, jsem se rozhodl, že to těch pár dní přeci jen nějak vydržím, když si naordinuji ibalgin. Ubalgin bohužel ne, protože jsem měl ten víkend směnu v práci. V neděli mi ovšem natekla držka tak moc, že jsem vypadal jako Václav Klaus mladší s tenisákem v hubě. Musel jsem tedy na pohotovost, kde mi zub otevřeli a následující den mi ho zubař prostě vytrhnul.

Katastrofální výsledek voleb a první chybějící zub jsou dostatečně pádné důvody na zapití. Ale ani tohle mě nezlomilo.
Dostal jsem antibiotika, tedy další důvod proč nepít, a také skvělou záminku pro to, jak se vyhnout přísunu alkoholu u souseda, se kterým jsme si konečně našli společný čas na zprovoznění nového telefonu. Běžná alkoholová seance se tak odehrála s nealkoholickým pivem (fuj) a všichni byli spokojeni.

Antibiotika už nemám, říjen už skončil a já bych mohl klidně začít zase pít. Ale neudělám to, tedy alespoň ne z vlastní vůle. Nemám důvod. Chuť možná trochu jo, přesto mě k tomu musí někdo donutit. Chci si sám na sobě vyzkoušet, jak dlouho dokážu ještě odolávat… Minimálně zůstanu střízlivý ještě první víkend v listopadu, protože mě opět čeká pracovní víkend a pak možná konečně půjdu na točené. Každopádně jeden pořádný důvod k oslavě v listopadu ještě bude.

Nezmínil jsem ty pozitivní stránky abstinence.
Na začátku října jsem vážil 88kg, nyní vážím 85kg Během měsíce jsem se na váhu vůbec nepostavil, průběžně jsem se nepřevažoval, chtěl jsem se nechat překvapit. Že ale ubírám na váze jsem poznal i tak. Nejen zlepšením kondice, ale třeba také tím, že mi začaly být volné kalhoty. Pil jsem místo piva hodně vody, ze začátku i poctivě cvičil a posiloval, ovšem co začalo trápení se zubem, šlo cvičení stranou a zůstalo pouze každodenních 30km na kole do/z práce. Měl jsem problém vůbec v noci usnout, takže na nějaké cvičení nebylo ani pomyšlení. Přesto jsem se v závěru měsíce opět vrátil k pohybu. Nutno podotknout, že hubnutí vlastně nebylo nijak obtížné, když jsem kvůli zubům prakticky skoro nic nejedl :)

Snížení váhy i zlepšení paměti byly ty hlavní důvody, proč jsem tohle vůbec podstoupil. Co jsem dělal přesně před týdnem? Jaké barvy mají všechny zubní kartáčky v koupelně? Do kdy je uvedené datum spotřeby na nejstarším jogurtu v lednici? Jaký je seed pro obnovení zálohy tvé bitcoinové peněženky? Až na tu poslední to jsou vcelku zbytečné a nedůležité otázky. Nicméně, kdybyste mi je položili třeba v létě v mém nejbouřlivějším období, nedokázal bych odpovědět ani na jednu. Opět zvládám v hlavě počítat malou násobilkou, sčítat a odčítat stovky nebo tisíce, na které jsem dříve brával kalkulačku.

Také se mi s čistou hlavou podařilo trochu investovat a spekulovat s kryptoměnami a vytvořit si vcelku úspěšný investiční plán. Už teď mám prakticky z ničeho zhodnocení o desetitisíce korun. Za pár let svému střízlivému já upřímně poděkuji. Podle probíhajících trendů očekávám zhodnocení v řádech statisíců, teď si ještě pohrávám s myšlenkou, že po hard forku (nebo před) půjdu all in do Litecoinu :)

Velké očekávání od roku 2016

Do konce roku 2015 zbývá už jen pár dní. Až na několik vyjímek byl mnohokrát lepší než rok 2014 a pokud se vše vyvede tak jak má a nestanou se žádné mimořádné události, které nelze ovlivnit, bude rok 2016 ještě úspěšnější :)

Nechci uvádět, co všechno a kolik mě toho čeká, nicméně nakročeno mám správným směrem a příští rok se budou dít velké věci!
Nebude ale všechno tak jednoduché, mám před sebou závažná rozhodnutí, několik překážek i spoustu práce a ani vlastně nevim, jak to všechno stihnu. Nic nebude zadarmo, ale jdu svému štěstí naproti.

Již rok si eviduji své každodenní úspěchy. Prozatím jen elektronicky, ale na rok 2016 jsem si koupil diář, kam si budu nadále zapisovat vše co se povedlo, zadařilo, veškerý progres a posun k úspěchu. Můj očekávaný úspěch má takový přesah, že mám v novém diáři už několik poznámek z tohoto roku s návazností na události a úkoly, které mám teprve naplánované :) Papírový diář má své výhody a už se těším, jak si v něm za rok touhle dobou budu listovat a rekapitulovat všechny úspěchy, dobré skutky, i co jsem se naučil, co vytvořil, co získal…

Pozitivní myšlení. To je to, co dokáže motivovat a umí s ledasčím pohnout. Stačí správná nálada, to správné vybavení a správní lidé a za jeden víkend jsem v jedné oblasti své činnosti udělal větší pokrok, než za dva roky. S úsměvem jde všechno líp. Ověřeno mnohokrát, proto keep smiling :)

Vy ještě nesvítíte LED žárovkami?

schéma led žárovkyJestlipak uhádnete, čím jsem letos (loni) udělal všem na Vánoce radost? Nemusel jsem si ani moc lámat hlavu nad tím, co komu nadělit pod stromeček, volba byla jasná, všichni dostali to samé.
Vy, kteří sledujete i můj Twitter asi víte, že moje vánoční dárečky byly praktického a v mnoha ohledech velice užitečného charakteru. Přál bych vám vidět ty rozzářená očička, když obdarovaní nalezli v krabici sadu LED žárovek.
No, pravdou je, že ono to nebylo nebylo ani tak velké tajemství a doma jsem tyto LED žárovky namontoval už dávno před Vánocemi, takže prázdné krabičky zabalené do vánočního papíru sloužily jen jako dekorace. Ten, kdo to ale nevěděl, měl z LED žárovek opravdovou radost.

Taková výhodnost LED žárovek je zřejmá a pro ty, kteří o nejúspornějším svícení LED žárovkami ještě neslyšeli, níže vypíchnu ty hlavní přednosti.
Pokud bych chtěl vypsat nevýhody svícením LED žárovkami, tak budu muset hodně přemýšlet – žádné skutečné nevýhody LED žárovky nemají. Nejčastějším proti-argumentem může být vyšší cena. To platilo před lety, kdy byly LED žárovky novinkou a byly pochopitelně i o dost dražší, než jsou dnes. V současné době jsou cenové rozdíly LED žárovek oproti klasickým nebo „úsporným“ žárovkám v řádech desetikorun, v případě luxusnějších modelů s prodlouženou zárukou maximálně stokorun.
Návratnost takové investice je ovšem (podle toho, jak a kde svítíte) do několika týdnů, maximálně měsíců, protože úspora za „prosvícenou“ elektřinu je 80-90%! Šetříte tak i životní prostředí, neodebíráte tolik energie a elektrárny díky tomu vyprodukují méně CO2. Každý inteligentní člověk už sice dneska ví, že žádné globální oteplování neexistuje a je to jen další uměle vytvořený strašák, který má vytáhnout z vaších peněženek další peníze (daň za dýchání) a okleštit vaše práva. Přesto ten pocit z toho, že při stejném (ba i lepším) světle propálíte desetinu toho, co byste propálili běžnými „tepelnými koulemi“, stojí za to :)

Superúsporný zdroj světla

Chtěl jsem tento článek doplnit i nějakými čísly o uspořených penězích, jenže vyúčtování nám chodí jednou za rok a vzhledem k tomu, že LEDky máme teprve pár měsíců, tak zatím nemůžu nic doložit a můžeme se těšit na vrácení přeplatků za elekřinu :)




Kdo dosud nesvítí LED žárovkami, dělá obrovskou chybu. Například v bytovkách a panelákách, když si rozsvítíte na chodbě, rozsvítí se také ve všech ostatních patrech. Na každém patře jsou třeba tři 60W žárovky, z toho se mi vždycky zatočí hlava, když si představím, jaký by to byl rozdíl, kdyby tam měli LED žárovky…

Představte si modelovou situaci:
1kWh stojí 4Kč
Když budete s jednou 80W vakuovou žárovkou svítit průměrně 4 hodiny denně, spotřebuje toho dne 0,32kWh, za rok to bude 117 kWh, to znamená 468Kč za rok. LED žárovka se stejným světelným výkonem, ale desetinovou spotřebou vám tedy z vaší peněženky vysvítí 47Kč za rok. A teď si tyhle čísla vynásobte počtem žárovek ve vaší domácnosti… A přestože pravděpodobně nebudete mít všude 80W žárovky, ani nemusíte svítit 4 hodiny denně, taky se vám z toho zatočila hlava?

Důležité parametry LED žárovek

světelné spektrum u LED žárovek

LED žárovky mají také další skvělou vlastnost. Můžete si vybrat barvu světla. Tato hodnota se označuje teplou nebo studenou variantou bílé a hodnota se udává v Kelvinech (K). Na výběr máte od „teplé bílé“ (2700-2800 K) tedy naoranžovělých nebo žlutých odstínů známých z klasických vakuových žárovek, až po „studené bílé“ – čistě bílých a jasných a čirých bílých odstínů podobných dennímu světlu.
Obecně platí, že „teplá bílá“ by se měla používat v místnostech, kde se relaxuje a odpočívá – obýváky, ložnice, společenské místnosti atd.
„Studená bílá“ zase udržuje pozornost a koncentraci, je tedy vhodná v pracovnách a učebnách. Také se mi osvědčila studená bílá v koupelně, kde (podle typu obkladů a sanity) je vše jakoby více rozzářené, jasnější, fleky od vodního kamene a zašlost spárovačky se v bílém denním světle ztrácí a celá koupelna působí lépe, luxusněji i čistěji.
Rozdíl ze světla klasické a LED žárovky pravděpodobně na první, druhý ani desátý pohled nepoznáte. Rozdíly byste mohli zaznamenat pouze pokud budete mít tyto dvě žárovky rozsvícené vedle sebe. Přesto u některých typů LED žárovek může vynikat za mimořádných situací jistá odlišnost, viz tweet Tomáše Tintěry
led vs klasická žárovka
Tomáš ale neuvádí, jaký typ LEDky a jaká barva jsou na obrázku použity. Jistě existují LED žárovky, které lze bez problémů použít i pro fotografování, to vám ale ani nepotvrdím, ani nevyvrátím, protože prostě nemám na ověření podmínky ani techniku…

Další důležitou vlastností každé LED žárovky je svítivost udávaná v lumenech (lm). Každá žárovka má tuto hodnotu na sobě uvedenou. Čím více lumenů, tím více to bude svítit.
Souvislost se svítivostí má i výše elektrického příkonu. Na ten ale není potřeba tolik koukat, protože spotřeba LED žárovek je v jednotkách Wattů a čím modernější žárovka, tím více vám vyzáří lumenů i při nízkém příkonu. Obecně platí, že čím více lm/W LED žárovka má, tím je lepší a efektivnější. Například sedmiwattová LED žárovka se svítivostí 570lm je ekvivalent 50W klasické vakuové žárovky. Každý lepší obchod toto přirovnání u svých produktů uvádí…

Jak vybírat LED žárovky

Pokud chcete také ušetřit značnou sumu za elektřinu a nahradit vaše stávající wolframové nebo „úsporné“ halogenové žárovky LED technologií, koukejte při výběru na dva výše uvedené parametry, tedy barvu světla a intenzitu jasu. Úhel vyzařování bývá u všech LEDek více jak 180° a vyrovná se tedy klasické žárovce. Pokud potřebujete nasvítit jen určitou výseč (například ve výloze) i pro vás jistě existují LED žárovky s užším vyzařovacím úhlem, dokonce i s možností přepínání až 16 barev (jednu takovou na dálkové ovládání mám a je to velice šikovná žárovka). Patice se vyrábějí ve všech myslitelných variantách, takže LED žárovku bez problémů našroubujete nebo nasadíte do stávající objímky.

Dávejte si pozor na neznačkové laciné LED žárovky z Číny. Jsou také úsporné, svítí pravděpodobně úplně stejně jako ty značkové, parametrově stejné a dražší, ale jejich provedení bývá tristní. Může se vám u čínských LED žárovek snadno stát, že vám při vyšroubovávání zůstane patice v objímce, vyšroubujete pouze tělo žárovky a vytáhnete „střeva“. Taková žárovka se pak stává životu nebezpečnou!
Pokud lacinou LED žárovku zapojíte do okruhu se schodišťovým vypínáním, tak vám může ve vypnutém stavu problikávat. Je to způsobeno tím, že u „schodišťáků“ nebo celkově zfušovaných elektroinstalací jsou v drátech a obvodech naindukované malé hodnoty proudu a protože LED žárovkám pro inicializaci stačí opravdu málo, tak si takhle problikávají. Kvalitní značkové LED žárovky v sobě mají kondenzátor, který zamezuje problikávání a zhasnutá žárovka je skutečně zhasnutá.
Vnitřní obvody čínských LED žárovek jsou z nejlevnějších materiálů, takže ani ta životnost nemusí být tak vysoká, jak se u LED žárovek běžně udává a taky vám mohou více „topit“.



Výhody a nevýhody LED žárovek

    Výhody LED žárovek:

  • Okamžitý start i zhasínání – plného jasu dosahují po stisknutí vypínače během několika milisekund.
  • Neobsahují žádné toxické látky – LED žárovky jsou plně recyklovatelné.
  • Minimální odpadní teplo – LED žárovku, která svítila třeba celý den, bezproblémů vyšroubujete a nepopálíte se o ni.
  • Životnost – udávané hodnoty životnosti LED žárovek jsou desítky tisíc hodin nepřetržitého svícení, pravděpodobně vás přežijí.
  • Příkon – desetina spotřeby elektrické energie oproti klasikým žárovkám.
  • Nevadí časté rozsvěcení a zhasínání – v klasické žárovce by vám při intenzivním blikání brzy prasklo vlákno.
  • Vysoká odolnost vůči otřesům, vibracím, poškození i vůči chladu – pokud vám upadne klasická žárovka na zem, už ji nelze použít. Upuštěné LED žárovce můžou prasknout plastové součásti, ale velmi pravděpodovbně bude dál svítit.
  • Široký výběr barev světla – od studených až po teplé zabarvení bílé i různé barvy celého spektra a také žádné ultrafialové nebo infračervené záření

    Nevýhody LED žárovek:

  • Nemusí vyhovovat ve fotoateliérech a studiích.
  • Vyšší pořizovací cena (návratnost je ovšem během několika dnů až týdnů).
  • Nekteré typy se nehodí do svítidel s nastavitelnou regulací jasu.
  • Informace o životnosti jsou relativní (tato technologie tu zatím není tak dlouho, aby se prokázala jejich trvanlivost desítky let)
  • Ty laciné čínské modely nejsou příliš kvalitní (ostatně jako všechno)

To by bylo asi tak všechno, co jsem vám chtěl o LED žárovkách povědět. Neexistuje důvod, proč byste nemohli LED žárovky používat i vy. Pocítíte to hlavně ve vaší peněžence při příštím vyúčtování za elektřinu :)
Další informace: http://www.digilidi.cz/test-led-zarovek-usporne-i-vyhodne

ANKETA: co bude 21.12.2012?

Dnes jsem se zúčastnil velmi zajímavé diskuze na téma: Co se stane 21.12.2012?
Co člověk to názor. Média se konce mayského kalendáře často chytají a velmi rádi přifukují tuto bublinu a tak na nás chrlí nejrůznější hypotézy a „zaručeně odborné vědecké odhady“, co se ten osudný den vlastně stane.
Nikdo samozřejmě nemůže vědět, ani co bude zítra, takže všechny dohady a spekulace působí spíše úsměvně, ačkoli často zvěstují katastrofické předpovědi počínaje totálním koncem světa, přes pozoruhodné postavení planet a galaxií a konče prostým tvrzením, že se nic dít nebude…
Jisté je jedno. S blížícím se zimním slunovratem 21.12.2012 bude takových předpovědí přibývat a pochopitelně bude přibývat i podnikavců, kteří se na bublině zvané Armageddon 2012 budou chtít přiživit.
A protože tento zvěstovaný konec světa připadá na pátek, tak bych to viděl na pořádnou kalbu, co když bude fakt poslední? :)

No a jak jsou na tom moji čtenáři? Dal jsem do ankety události, se kterými sdělovací prostředky a informační zdroje nejčastěji straší a rád bych tedy věděl, která z předpovědí je podle vás nejvíce pravděpodobná.

[poll id=“3″]

Do rozuzlení naší ankety zbývá:

1111 dní

Dnešní příspěvek bude lehce netradiční a zároveň taková záplata dlouhodobé neaktivity.
Nečinnost na blogu je způsobena řadou povinností, aktivit i několika dalšími projekty, kvůli kterým mi na blogování prostě nezbývá čas. Nemyslete si že se flákám nebo užívám prázdnin. Jsem v zápřahu prakticky neustále a často musím odříkat svou účast na mnoha akcích a naučil jsem se nic neslibovat. Ikdyž se příliš nenadřu, nezbývá mi na nic jiného čas. Nicméně veškeré vynaložené úsilí a investovaný čas se mi dříve nebo později bohatě vyplatí a zúročí nejen v podobě jistých výhod a privilegií.
V posledních dnech získávám mnoho cenných informací, životních i profesních zkušenností a cenných kontaktů, kvůli kterým si nechám ujít mnohé kulturní i nekulturní a společneské akce a party.
Děje se toho teď vážně hodně a dělám věci a zabývám se aktivitami, kterými jsem dříve pohrdal, nebo si říkal, že je nikdy v životě dělat nebudu. Nyní vidím, že mě to dokáže bavit a najít si v tom něco, co jsem nemohl vidět, dokud jsem to nezkusil (tak jako je to se vším)

To vytížení není tak extrémní, ale sotva stíhám pročítat Twitter.
No a konečně taky zrovna vyšel Deus Ex: Human Revolution. Potřeboval bych, aby den měl minimálně 30 hodin :)

Co se týče blogu, opět jsme tedy prošvihli nevýznamné jubileum v návštěvnosti. Dalších 10 tisíc návštěv na blogu a opět beze změny designu.
Snad jen jedna nezajímavá zajímavost: Tento blog právě dnes funguje přesně 1111 dní :)

Taky vás pronásleduje jedna písnička?

Pokud jsme se během posledního týdne někde potkali, tak jste jistě zaregistrovali, jak si pobrukuji jistou melodii a prozpěvuji si něco o ženách, ačkoli jsem v uších žádné sluchátka neměl.

Je to už týden, co se mi neustále v mysli cyklí jedna jediná písnička a tou je She’s a lady od Toma Jonese. Ačkoli by v těchto dnech byla favorizovaná Jó, třešně zrály, lehce říznutá Růží z Texasu, ten chytlavý funky motiv, geniální hlas Toma Jonese a solo na trubku prostě nemůžu dostat z hlavy.
Neváže se to na žádnou konkrétní osobu, asi jsem tuhle písničku zaslechl v nějaké reklamě a úplně vytlačila Cooliovu předělávku Fantastic Voyage, která mě také nějakou dobu pronásledovala a od té doby se She’s a lady nemůžu zbavit.

Je vážně zajímavé, jaké nejrůznější melodie a písničky se mi uchytí v mysli a derou se neustále na povrch. Od jednoduchých monotónních pianových motivů ze všelijakých znělek nebo primitivních konceptů, rozličné posloupnosti amen breaků až po nesmyslné smyčky elektronické muziky.

Věřte mi, že jsem za ten týden naposlouchal mnoho nejrůznějších hudebních stylů i nestylů od živých hudebníků i náhodných automatických bubeníků, přesto v hlavě pořád slyším She’s a lady :)

A jak jste na tom vy? Také míváte období, kdy vás pronásleduje jedna melodie nebo skladba, kterou si i nevědomky pískáte nebo pobrukujete?
Pochlubte se v komentářích, která to je, třeba se mi tou vaší písničkou podaří vytěsnit tu, kterou tam mám teď :)

A pokud se chcete komentářem podělit o momentální hitovku vašeho mozku, ale nevíte přesně, co si prozpěvujete, lze to jednoduše zjistit :)

Jo třešně zrály

Tak tuhle písničku od Waldemara Matušky si v posledních dnech prozpěvuji docela často, protože třešně uzrály a já se za poslední týden takřka každý den vybaven háčkem a kyblíkem vydávám do koruny stromu, natrhat pár pecek s červenou dobrotou okolo.

A jak si tak balancuji na větvi, tak si uvědomuji, že to trhání třešní se hodně podobá tomu našemu pozemskému životu:

  • Člověk může být sebevíc opatrný a stejně ohromně riskuje své zdraví i život pro několik sladkých plodů, které tam také klidně může nechat někomu jinému, nebo je může nechat shnít a opadat
  • Při šplhání do koruny stromu mu výstup znepříjemňuje hmyz, alergie, počasí, závrať, nebo smůla odkapávající ze špatně prořezaných větví a nevyhne se ani škrábancům od živých nebo uschlých větviček
  • Nikdy si nemůžete být jisti, jestli to přežijete, nebo z toho nebudou trvalé následky
  • Nikdy nemáte jistotu, že se vám kyblíček nevysmekne z háčku a nespadne do propasti mezi větvemi (což se mi už také stalo) a vy budete muset slézt, všechno posbírat a začít znova
  • Čím větší strom, tím více plodů a lepší vyhlídka, ovšem také více rizika. I tak musíte počítat s tím, že nikdy nezískáte všechny třešně
  • Čím více třešní chcete, tím větší akrobacii a opatrnost musíte vyvinout při přelézání mezi větvemi
  • Na stromě nemusíte být zákonitě sami. Vždy vám může sběr komplikovat rychlejší nebo obratnější sběrač se žebříkem a ještě větší nádobou, než je váš kyblíček
  • Ty nejlepší a nejzralejší třešně jsou až úplně na vršku stromu. V místech, kde jsou větvičky příliš slabé na to, aby vás unesly, můžete buďto riskovat a snažit se k nim vyšplhat, zlomit větev a počítat s tím, že příští roky tam žádné třešně nebudou, přestože příště mohou větve natolik zesílit, že vás už udrží, nebo je tam prostě nechat špačkům
  • V okolí se vždy najde někdo, kdo doufá, že se smeknete a spadnete a on si pak jen posbírá vaše třešně, zatímco budete vedle na zemi v bolestech umírat. Najdou se i tací, co se nebudou štítit vám se stromem zatřást, jen aby vás z něj shodili
  • Při sběru můžete ochutnávat a pecky plivat dolů. Ale ne všechny třešně jsou k jídlu! Musíte dávat pozor na shnilé, plesnivé, červivé, podělané ptačím trusem nebo naklované třešně od špačků
  • Není dobré polykat pecky. Může se také stát, že nešťastně kousnete a o pecku si vylomíte zub
  • Je potřeba to brát jako zábavu, případně vás může těšit dobrý pocit, že si na třešních pochutná také někdo z rodiny, nebo je můžete prodávat u cesty
  • Kdo zaváhá, žádné třešně mít nemusí
  • Všeho moc škodí, pokud to přeženete, můžete se z toho taky posrat :)

Grafika se zatím měnit nebude

Já vím, že jsem slíbil, že vždy, když se počitadlo Toplistu protočí o dalších 10.000 přístupů, tak se pokusím o redesign tohoto blogu.
A protože ten okamžik právě nastal, tak přicházím s krátkým prohlášením, že se tu prozatím nic měnit nebude.

Mám sice velmi jasnou a originální představu o tom, jak by Kekel v příští verzi měl vypadat, ovšem nenadálé okolnosti a spousta vedlejších vlivů posledních dní mi to nedovolí. Jednoduše nezbývá čas se zase pořádně ponořit do tvoření grafiky, úprav, stylování, přidávání a odmazávání kusů kódů a vztekání se proč to dělá, co to dělat nemá a hledání přebytečného nebo chybějícího znaku ve zdrojovém kódu :)

Navíc tahle současná verze dle mého skromného názoru nevypadá zase tak zle, takže nebude na škodu, když si ji ještě chvíli budeme užívat.
Příští „přezutí“ může být opět za dalších 10k přístupů, nebo může být dříve, abych dohnal deficit, a nebo taky nemusí být vůbec.
To jsou věci, o kterých se nyní nedá vůbec reálně mluvit nebo je plánovat dopředu. V prvé řadě bych rád dokončil několika lidem několikrát slíbené animované ikonky pro tento blog, abych mohl konečně a oficiálně rozjet výměnu odkazů ve velkém a možná také popřemýšlím o možnosti reklamní plochy pod články nebo v pravém sloupci. Pokud by byl někdo rychlejší, než já a měl zájem, tak pište :)

Každopádně, jak jste si jistě všimli, současný theme je na tento rok, takže tu může strašit nejdéle ještě půl roku :)

Coca-cola vs Pepsi-cola

health vs manaVánoce jsou nadobro pryč a jistě jste mnozí z vás měli na štědrovečerní tabuli sklenici s tmavým nápojem, tak jako správná amerikánská rodinka.
Pili jste Colu nebo Pepsi? Napadlo vás někdy, jestli je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? A jestli je, jak ho poznat?
Protože jsem při jedné promo akci získal lahev Coca Coly, napadlo mě si pořídit ještě lahev Pepsi Coly a svým neodborným degustátorským jazýčkem zjistit odpověď na klíčovou otázku, kterou si lidstvo pokládá už více jak jedno století.

Když se podíváme na internetu, tak tu nějaké náznaky srovnávání nalezneme, ale velmi stručné a nicneříkající informace, případně všeobecně známá fakta, se kterými si ale většina konzumentů určitě nevystačí…
Například na rozdíly.cz se dozvíme, že rozdíl mezi Colou a Pepsi je ten, že Coca-Cola má rozinkovo-vanilkovou příchuť a Pepsi-Cola má příchuť citrusovou, že někdo je alergický na Coca-Colu a Pepsi snáší bez problémů, u někoho to je naopak. Coca-cola se podává u McDonald’s, Pepsi je zavedená u KFC.

Trochu stručné srovnání nemyslíte? Nezbývá nic jiného, než to vzít do vlastních rukou (respektive úst) a zjistit si odpověď sám…




Historie

Nejprve se podíváme, jak to všechno začalo.
Lékárník John Stith Pemberton z Atlanty jednoho květnového dne roku 1886 smíchal výtažky z listů koky, extrakt z jader ořechů koly a osladil to karamelovým sirupem a vanilkou. Vznikl tak nápoj prodávaný v lékárnách jako léčivo proti bolestem hlavy, zažívacím potížím, impotenci a jako nervový lék. Jeho společník Frank Robinson pro tento nápoj vymyslel název Coca Cola a navrhl logo, které se používá dodnes. Začátkem 20. století to cola neměla moc jednoduché kvůli kokainu, který obsahovala asi 1 miligram na lahev. Proto se původní receptura roku 1906 musela pozměnit a od té doby už je Coca-Cola prodávána bez kokainu. Nejen logo, ale i tvar lahve je od roku 1960 chráněn patentem a jistě si všichni dokážete vybavit ladné linie lahve Coca-Coly. V těch dobách, kdy konkurenční boj mezi CocaColou a PepsiColou běsnil na plné obrátky, CocaCola experimentovala a vznikl tak nápoj Coke s jemnější a výraznější chutí. Bohužel se moc neuchytil.
Coca Colu po světě distribuuje The Coca Cola Company a u nás má zastoupení Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o, která vedle Coca-Coly v klasických i nejrůznějších podobách a příchutích dodává řadu jiných nápojů jako jsou např. Fanta, Sprite, Kinley, Lift, Bonaqua, Cappy atd.

Pepsi Cola byla vynalezena o něco později, ale také pochází z lékárny původně určená jako lék na nechutenství (dyspepsii – odtud název Pepsi). Konkrétně to bylo roku 1898, kdy lékárník Caleb Bradham namíchal tento lektvar, aby si o pár let později zaregistroval značku a rozjel akciovou společnost. Podrobnější historická fakta naleznete přímo na stránkách Pepsi, je zbytečné to tu vypisovat.
Pepsi-Colu v nejrůznějších slazených i neslazených a příchuťových podobách dnes vyrábí společnost PepsiCo, Inc., u nás General Bottlers CR s.r.o., která dodává další nápoje jako jsou např. Mirinda, 7UP, Schweppes, Dr Pepper, Canada Dry, Toma – džusy a vody, Lipton Ice Tea atd.

Pepsi a Cola jsou odvěkými rivaly. Další informace o jejich porovnání a soupeření naleznete například v knize Mžik – jak myslet bez přemýšlení. Úryvek z knihy zde.

Ochutnávka

Konečně se dostávám k nebezpečnému experimentu, za který by mě můj lékař nepochválil. Otevírám obě lahve a chystám se na sobě otestovat účinky a chuťové vjemy těchto chemických sloučenin. Obě limonády mají stejnou teplotu okolo 5°C a já mám připraveny dvě sklenice, jazyk, brčko, papír a tužku, abych si mohl dělat poznámky.
Při prvním otevření uzávěru Coca-Coly, doprovázeného charakteristickým zasyčením, se z lahve uvolní nasycený klasický colový odér. Otevírání Pepsi má stejné průvodní jevy, jen ten odér působí více synteticky.
Při nalévání do sklenice je Coca-cola slyšitelně hlučnější, protože Pepsi méně pění, pravděpodobně je méně nasycená, zdá se mi, že má o malinko větší bublinky, které rychleji vyprchávají. Při přiťuknutí, nebo při poklepání plné sklenice o stůl se ze stěn sklenice s Colou uvolní více bublinek (sklenice byly stejně čisté), přesto jich tam zůstává stále více než v Pepsi. Barvou i vůní se od sebe nijak výrazně neliší, možná že Pepsi je tmavší, ale to může být jen zdání – obě limonády používají stejné barvivo viz. níže.
Při prvním loku Coca Coly jsem měl v ústech pocit sladké pěny, zatímco Pepsi-Cola byla na první doušek výraznější, nemá tolik pěny a kdybych si měl vybrat, tak žízeň lépe zažene Pepsi.
Při dalším a větším loku Coca-Coly se mi dere na mysl, že v tom něco chybí. Ano, s touto chutí se mi asociuje rum, bez kterého jsem tuto limonádu už hezky dlouho nepil. Ostatně o rumu s Coca-colou zpívali už před pětašedesáti lety The Andrew Sisters a i dnes je to známá a oblíbená kombinace a jistě ještě dlouho bude. Coca-cola rozhodně obsahuje více cukru, o čemž se přesvědčuji střídavým upíjením z obou sklenic.
Čím více ochutnávám a porovnávám, tím více zjišťuji, že už nevím, co bych o nich ještě mohl napsat, protože tyhle dvě limonády jsou skutečně jedna jako druhá. Neliší se od sebe ani při pití brčkem, ani nijak výrazně druhý den, kdy v ochutnávce pokračuji…
Teď mě trochu mrzí, že jsem neměl víc vzorků a neopatřil si chemickou laboratoř, lakmusový papírek, neměřil pH, nekapal na těhotenský test, neodstraňoval rez z auta, nečistil s tím záchodovou mísu a nevyváděl další hovadiny, ze kterých by nějaké odlišnosti možná vzešly…

Reklama

Znovu se vrátíme k Vánocům, protože v tomto období svou masivní mediální masáží zcela jistě vítězí Coca-Cola až z toho někteří slabomyslní mohou nabývat pocitu, že symbolem Vánoc je právě Coca-Cola.
Obecně má Coca-Cola barevnější, nápaditější, agresivnější a viditelnější promo (alespoň všude tam, kde jsem se pohyboval). Zatímco manažeři Pepsi se z mého pohledu v reklamě moc neangažují, nebo alespoň ne tak agresivně a tak podbízivě, jako jeho konkurent. Pokud si mám vzpomenout na nějakou reklamu na Pepsi, vybaví se mi pouze nudná a nicneříkající modrá reklamní tabule na autobusové zastávce s logem Pepsi, nebo jedna starší televizní reklama s Britney Spears, pak „jsem tvoje nová sousedka…“ a víc mi toho v paměti neutkvělo. Oproti tomu je reklamní tabule na Coca Colu pestrobarevná, plná nejrůznějších nepravidelných obrazců a tvarů (v reklamní agentuře očividně experimentují s LSD) s jasnou převahou červené, siluetou známé lahve a svým logem. Dokonce i v televizi má hned několik druhů reklam. Zkuste se sami v centru města rozhlédnout po reklamních poutačích a hospodských a barových vývěskách. Čeho je převaha? Modré nebo červené?

Když si koupíte lahev Coca-Coly a lahev Pepsi-Coly, zkuste si tipnout, pod kterým víčkem najdete soutěžní kód a na druhé straně etikety telefonní číslo, kam tento kód zaslat? Coca-Cola v tomto jednoznačně vede. Sice se pro účast v některé jejich soutěži musíte většinou zaregistrovat a vyhrajete maximálně tapetu nebo vyzvánění do mobilu (tzn. nulové náklady), ale je zřejmé, že tu někdo chytil příležitost za pačesy a neúnavně chrlí nové a nové soutěže, ankety a snaží se o jistou interakci se zákazníky a vlastně tak s každou prodanou lahví CocaColy vydělává i na sms zprávách.

Složení

V tomto souboji titánů je ta nejstřeženější a nejutajovanější část právě složení, ingredience a příměsi a jejich poměr obsažené v těchto limonádách.
Žádný z výrobců své výrobní tajemství nikomu nepovolanému neprozradí a tak si musíme vystačit s tím, co je napsáno na etiketě.
Pro lepší přehled to zařadím do tabulky

Coca-Cola Pepsi-Cola
Složení Voda, fruktózo glukózový sirup, oxid uhličitý, barvivo karamel E150d, kyselina fosforečná, aroma, kofein. Voda, fruktózo-glukózový sirup, cukr, oxid uhličitý, barvivo: karamel(E150d), kyselina:kyselina fosforečná, aroma: kofein, přírodní aroma
Nutriční hodnoty na 100ml: Energetická hodnota 180 kJ, 42 kcal
Bílkoviny 0,0 g
Sacharidy 10,6 g z toho cukry 10,6 g
Tuky 0,0 g z toho nasycené mastné kyseliny 0,0 g
Vláknina 0,0 g
Sodík 0,0 g
Energetická hodnota 178 kJ (42 kcal)
Bílkoviny 0 g
Sacharidy 11,4 g z toho cukry 11,4 g
Tuky 0 g z toho nasycené 0g
Vláknina 0 g
Sodík <0,01 g

Sami vidíte, že na etiketách je víceméně to samé. Takovou malou zajímavostí může být to, že právě ona zmiňovaná kyselina fosforečná má ty tlumící účinky, protože normálně by váš žaludek nedokázal přijmout takové ohromné množství cukru a bez kyseliny fosforečné by kolu okamžitě vyzvracel.
Přesnou recepturu údajně znají na celém světě jen dva lidé a například tak nemůžou společně letět jedním letadlem pro případ, že by letadlo spadlo…




Zdraví škodlivé

Když budete ve větší míře konzumovat tyto nealkoholické nápoje, jistě vás váš zubař nepochválí. Nepochválí vás ani ostatní doktoři, protože jak známo, tyto nápoje obsahují kofein, představují zvýšenou zátěž na srdce, žaludek i játra a je to dobrý základ pro obezitu, cukrovku nebo osteoporózu. Light verze těchto nápojů obsahují náhradní sladidla, které jsou údajně rakovinotvorné. Něco bude i na oblíbeném tvrzení, že jedna lahev coly je srovnatelná s třiceti kostkami cukru…
Co se stane našemu tělu po konzumaci Coca Coly?
Několik lžiček koly může pomáhat při zažívacích potížích (prapůvodní využití tohoto nápoje) a v některých státech USA se prý také používá na odstranění krve ze silnic po autonehodách. Více o zdravotních rizicích zde a zde.

Co jste možná nevěděli

Plechovka s Cola light bude ve vodě plavat na hladině, zatímco ta normální klesne ke dnu.
Cola může pomoci při odstraňování žvýkačky z vlasů, je to vůbec dobrý odstraňovač špíny z oblečení i rzi z kovovývh předmětů.
Pokud v létě pořádáte piknik, nechte někde stranou skleničku coly. Cukr přiláká vosy a vás nechají napokoji. Pokud by vás ale přeci jen něco napadlo, venku komár, ve vodě medůza, na štípanec lze opět použít colu. Kyseliny v cole neutralizují jedy od těchto tvorů a zmírní tím svědění.
Co se stane s Coca Colou, když ji uvaříte?

Tak jaký je tedy rozdíl?

Pokud to tedy mám shrnout a rozhodnout, tak rozdíl mezi Colou a Pepsi je asi jako mezi ODS a ČSSD – odlišuje je od sebe opravdu jen logo, obojí vám škodí úplně stejně, důležité pro ně je, jestli jste zaplatili…

Takže pokud jste při četní tohoto srovnání dostali žízeň a máte chuť na černou limonádu a chcete po mě rozhodnutí, po které sáhnout, doporučím vám českou Kofolu, která koncem padesátých let vznikla na truc imperialistickým limonádám. Je to sice trochu něco jiného, ale alespoň podpoříte domácího výrobce a domácí trh:)

cola vs pepsi brand

Orcs Must Die! CZ funsite
Ikonky
paypal podpořte apina




  • Partner links