Apinův kekel

Za poslední dny se mi tu docela ve velké míře proháněli roboti a snažili se spamovat pod články v komentářích.
Přesněji řečeno stále se snaží, ale už jsem jim z větší části zatrhnul tipec, několika jednoduchými triky, takže ačkoli se snaží sebevíc, mají smůlu.

Stále ještě nepoužívám antispam, protože těch spamů na můj vkus stále není dostatečné množství, abych si kvůli tomu musel zřizovat účet u nějaké služby, která se o ochranu komentářů postará (ale pokud máte tip na fungující neobtěžující antispam bez nutnosti vytvoření accountu někde na webu, nechám si poradit).

Všechny spamy jsou vesměs jeden jako druhý, takže stačilo přidat několik zakázaných výrazů a slovních tvarů nebo názvů. Třeba název jednoho fóra, na které se odsud roboti snaží linkovat, nebo nejčastější výrazy používané pro zadávání odkazů do diskuzí [url=, zvýrazňování syntaxí [b] a podobně…
A také jsem zavedl ten „nejdrastičtější“ způsob ošetření: schvalování komentářů od nových přispěvovatelů, takže pokud jste zde už v minulosti něco komentovali, nejspíš nic nepoznáte, pokud se k tomu teprve chystáte, váš komentář se objeví až po schválení…

A je zase klid. Na jak dlouho ale?

To si takhle v pondělí odpoledne jedu z práce a rozjímám, jestli se mám nebo nemám stavit cestou na jedno, abych zapil tu mouchu, co mi vlítla před třemi kilometry do huby. Když se blížím k hospodě, všimnu si mezi baráky něčeho vážně divného, až jsem málem spadnul z kola.
Co to doprdele bylo?
Pak se ohlédnu za sebe a tam to je taky. Vlastně je to všude a já si toho všiml až teď.
Co by to mělo být, to je přeci úplně normální a přirozená oblačnost. Takhle přeci vypadají naprosto běžné „mraky“. Na jedovaté práškování a řízení počasí sis měl už přeci dávno zvyknout chlapečku, tam nahoře na obloze není přeci vůbec nic divného! Slyšel jsi předpověď? Má pršet, tak tohle asi bude ten chemický základ. Nelze přeci dopustit, aby se naše média mýlila, vždyť jim věří celý národ!


Nakonec ani na to pívo jsem se nestavil, protože jsem neměl potřebnou hotovost. Respektive měl, nejmenší pětistovku a drobit ji kvůli dvacetikorunové útratě by hostinskému hned po otevíračce asi radost neudělalo. Něco mi říkalo Nedráždi kobru bosou nohou, mohla by zdechnout…

Někteří hazardéři mají opravdu velmi zvláštní zvyky. Jednou jsem slyšel o koumákovi, který měl svůj originální recept na přípravu pokrmů, později jsem se setkal s člověkem, který to tak údajně také praktikoval: Z měděného drátu o průměru cca 2 mm si udělal cívku, do ní strčil klobásu, chytil do kombinaček a oba konce drátu strčil do elektrické zásuvky 230V. Protože cívka měla nějakou indukčnost, nevyrazilo to pojistky hned, ale po pár vteřinách, když už byla klobása krásně upečená… Tento člověk také údajně nabíjel alkalické jednorázové baterie v nabíječce pro Ni-Mh monočlánky.
Ani jedno z výše popsaného nikomu z vás nedoporučuji zkoušet! V dnešní době už máme mikrovlnky, které ohřev takové klobásy zvládají relativně bezpečněji a pro nabíjení alkalických baterií se zrovna nedávno objevila taky jedna zajímavá nabíječka.

Opravdu, není to překlep. Alkalické baterie lze nyní dobíjet jako nabíjecí akumulátory. Vybité baterie by se neměly vyhazovat do směsného komunálního odpadu a díky nabíječce EVOLVE ECOcharger to teď bude dělat málokdo.
EVOLVE ECOcharger je patentována skoro po celém světě, certifikována pro EU a pokud máte kvalitní a nepoškozené alkalické jednorázové baterie, které nejsou vybité úplně na minimum, chytrý mikroprocesor v této nabíječce pracuje s nízkým proudem do 50 mAh, generuje krátké slabé pulsy, které znovuaktivují chemické procesy v baterii a zvýší tak napětí baterie, což podle typu a stavu baterky lze opakovat až 20x!

Na každé alkalické baterii naleznete upozornění o zákazu nabíjení. S tímto přístrojem můžete zákazy a nařízení do jisté míry porušovat. Není to jen hloupá nabíječka. Sama pozná, které baterie nabíjet lze a které už ne, má vestavěné čidlo proti přehřívání a nabíjecí proces nepotrvá víc jak 4 hodiny, protože po té době se sama odstaví. Při zůčtování domácích financí pak zjistíte, že provoz bateriového přístroje vás nevyjde na více než 1 korunu!
Není to báječné? Je to báječné a proto volejte na číslo uvedené na obrazovce a pokud zavoláte do 30ti minut od našeho vysílání…
Co to tady plácám? Nikam volat nemusíte, stačí navštívit některý z desítek e-shopů, které EVOLVE ECOcharger nabízejí ;)

Jistě jste tento nový trailer už všichni viděli a pokud ne, tak zde máte příležitost. Poslední a zatím nejpovedenější trailer na nejočekávanější hru tohoto roku.
Demo vychází už za 10 dní a do vydání hry nezbývá už ani měsíc!

Na Fajnblogu odstartovala nová řetězovka, která se zapíše do historie české blogosféry a přitom si užijeme spoustu legrace :) Začalo to nevinným hašteřením, kvůli kterému Partik Vogl zrušil svůj Twitter.
A když jsem byl dotázán, jestli bych taky ukázal svůj diplom z plzeňské fakulty, tak jsem si řekl proč ne, lidi na sebe na Fakebooku vykdákají ledasco a maturita přeci není nic za co bych se musel stydět.

Samotnou maturitní zkoušku jsem prožíval trochu jinak, než tomu bývá u většiny studentů. Zatímco při maturitě si všichni říkají „teď nebo nikdy“, já se řídil podle „nějak to dopadne“ a celý čtvrťák měl víceméně na háku a až u maturity měl malinko okno v tématu „The Town where I Study“, jinak by ta angličtina byla o dva stupně lepší ;)
Psychložka mi kdysi dávno doporučila vysokou školu a možná to podle vysvědčení ze začátku 21. století nemusí vypadat přesvědčivě a z dosud uveřejněných vysvědčení na tom asi budu nejhůř. Já se na vysokou vykašlal a chtěl začít vydělávat peníze, abych je mohl utrácet za muziku :)

No tak jsem sám zvědav, kdo ze současných blogerů bude mít nakonec nejvíc diplomů a titulů z plzeňské právnické a kdo se pochlapí a nahradí mě na posledním místě :)

Rozbila se. První verzi laserové pistolky jsem dost často vozil s sebou v batohu a několikrát i docela dobře posloužila. Naposledy, když jsem se stavoval za kamarádem v práci a zrovna se tam snažil narovnat šestitunový kus plechu na pás. Chvíli jsem se na něj díval, jak se stím morduje a snaží se vyrovnat plech podle řezačky přejížděním tam a zpět, tak jsem mu tam položil pistolku a podle řezačky namířil paprsek podle kterého si pak už jenom srovnal plech a bylo to raz dva.

Když si plech srovnal jak potřeboval, strčil jsem pistolku do kapsy a později mi vypadla při nasedání na kolo a urazila se hlaveň. On ten plast byl sám o sobě hrozně křehoučký a ani jsem nečekal, že mi vydrží tak dlouho…

Minulý týden jsem cestou z pošty zabloudil do hračkářství a jakože pro syna sháním nějakou pistolku :) Beretta hodně podobná té, co se mi rozbila, akorát v měřítku 1:1 byla přesně to, co jsem potřeboval. Opět na kuličky, opět z křehoučkého plastu, jenomže měla trochu silnější stěny, takže jsem se tentokrát při vnitřní úpravě skoro vůbec neproštípal skrz. Ani nebylo potřeba odlamovat distanční sloupky, protože box na baterie se krásně vešel po mírné úpravě a zahlazení drážek pro kuličky a pak už jenom stačilo ve spoušti vypilovat otvor pro vypínač.

Potom už zbývalo přepájet drátky (konečně mám pořádnou páječku, se kterou se dá normálně pájet), narovnat to všechno do vnitřku, slepit a vyztužit silikonem a trochu dbát nato, aby paprsek směřoval z hlavně rovně. Protože vnitřek neprošel tak drastickou úpravou jako předešlý model, pistolka drží pokupě i bez šroubků (z první mi zbyl jenom jeden šroubek-tak ho mám jako náhradní zavrtaný v silikonu) a není proto potřeba, aby ji hyzdily gumičky.

I přes horký letní den a sluneční svit bylo možné spatřit na protější budově zelenou tečku. 30mW laserový modul je porád dostatečně výkoný kanón i za denního světla, přesto bych si už přál, aby byla zima a dlouhé noci :)


Opravdu to je neškodná dětská hračka


Velmi jednoduché zapojení


Zespodu je konzole pro připevnění dalšího laserového nesmyslu, ale o tom třeba zase někdy jindy :)

Ačkoli je fotbal neskutečně nudná a nezáživná zkorumpovaná hra, letošní mistrovství světa ve fotbale na sebe váže pozornost lidí, kteří se o tuto hru nijak nezajímají. Ze všech zápasů jsem dohromady viděl asi tak půlhodinu a naprosto mi to stačilo. Nepříjemný pronikavý bzučivý zvuk, který vydává jihoafrický lidový hudební nástroj vuvuzela připomínající roj sršní, dokonale dokáže demotivovat a iritovat nejen hráče, ale i diváky u obrazovek po celém světě. Tak se ukázalo, že největším problémem tohoto mistrovství není kriminalita, ale právě tahle trubka.
V tomto šampionátu určitě bude nejedno mužstvo, které se do semifinálových a finálových zápasů nijak nehrne, protože hrát fotbal za intenzivního nesnesitelného kraválu by se chtělo asi málokomu…

Tato trubka představuje obrovské zisky pro prodejce, její zvuk se stal v posledních dnech nejstahovanějším vyzváněcím tónem do mobilu a zároveň prověřuje naše nervy. Na internetu proto vznikají nejrůznější parodie a fórky právě na tento hlučný nesmysl…

Lidi nejsou stroje. I když někteří šéfové a zaměstnavatelé s tím nesouhlasí, je to tak. Byl by zázrak, kdyby neexistoval člověk, který by někdy nepotřeboval servisní zásah (lékařský zákrok) po tom všem práškování z letadel, manipulací (počasí, média), stresu a každodenního shonu, kterému je intenzivně vystavován. Všechny tyhle vlivy něco stojí a tak si nemyslete, že to pro vás dělají zadarmo. Na jejich nemoci si musíte kupovat jejich léky, čím jste starší, tím víc vás to bude stát…

I já jsem koncem května začal pociťovat v hrudním koši, že něco není v pořádku. Příčina jistě bude výsledek voleb a to samo neodezní, tak jsem se tedy vydal do obrovského tunelu aka české zdravotnictví obdarovat doktorku třiceti korunami. Jaké prý mám potíže. Pokud jste se někdy topili a vytáhli vás z vody na poslední chvíli, tak jistě ten tlak na bránici budete taky znát, k tomu si přidejte občasné pálení žáhy a záhada je na světě. Nebude to nic vážného, žádné další příznaky nejsou, jen to trvalo už skoro týden. Doktorka mi předepsala Helicid a poslala ať se objednám na gastroskopii, že prý to tam jde rychle a že by mě měli vyšetřit maximálně do tří dnů.

Ze tří dnů se vyklubaly dva týdny, kdy konečně nadešel den D a nalačno přicházím na polikliniku, kde překročím několik mrtvol válejících se po chodbách a beru za kliku, jež zde stojí třicet káčé. Překvapivě čas objednání a čas přijetí od sebe dělí pouhých 10 minut, což je ještě dobré skóre.

Jak někteří jistě víte, mám rád lehce sadistické, bolestivé a jinak nepříjemné zážitky. Ať už se jedná o dentální,akustické, nebo jakékoli jiné zákroky, tak jsem už dopředu věděl, že to bude jedno nevšední zpříjemnění dopoledne, přestože mi všichni tvrdili opak :) Pěkná sestřička s příjemným doktorem působící už při prvním kontaktu jako profesionál dávají tušit, že u zubaře člověk často prožívá horší věci.

A ono to tak skutečně je. Prohlídka trubek zevnitř trvá přibližně stejně dlouho jako důkladná prohlídka chrupu. Pokud zůstane jen u prohlídky, vyhrává zubař. Pokud by tam byl kaz nebo něco horšího a měl se v zubech vrtat, vyhrává sonda. Protože jsem odpoledne řídil a taky jsem si to chtěl užít, dali mi anestetikum ve spreji na znecitlivění krku. Pak položili na bok, dali náhubek a tu příjemnou svítící trubičku mi strčili do krku a ještě hlouběji a chvíli tam s tím kvedlali. Na obrazovce se jim zobrazoval krásně růžový vnitřek mého žaludku, tedy alespoň ze začátku, pak už jsem na to neviděl, protože mi vyhrkly slzy do očí. Ne z toho že by to bolelo, ale z toho jak se mi zvedal kufr. Pak už jenom slyším „to krkání je normální, my vám tam tlačíme vzduch, vydržte už to bude, sestři vezmeme vzorek“ a prostrčili sondou brzdové lanko z kola, ucítil jsem slaboučké pošťouchnutí v břiše a bylo hotovo. Vytáhli to ven, já otřel slzy a zeptal se doktora co zjistil.

Doktor začal u sebe na stole propiskou ukazovat na obrázek trávící soustavy a zakroužkoval přechod mezi žaludkem a dvanáctníkem, že je tam jenom zánět a že se na to neumírá. Pravděpodobně to bude nejčastější diagnoza u většiny pacientů, kterým tento obrázek ukazuje, protože byl už pěkně počmáraný a svěrač mezi žaludkem a střevem byl nejvíc modrý od propisky. Předepsal mi Helicid a doporučil pořádný polštář nebo podhlavník, pravidelně a pomalu jíst, omezit kofein a bublinkové nápoje (kafe ani colu stejně nepiju), zvýšit konzumaci mléčných výrobků, nepít alkohol nalačno, vysoký pracovní stůl a omezit cvičení nebo námahu břišních svalů (co teď budu dělat s tím kolečkem?). Za půl roku mu mám donést dalších 30 korun a povědět jak se mi daří.

Na rektoskopii jsem ještě nebyl, přesto si myslím, že i při tom by se mi chtělo blít:) Komu by se u doktora taky nechtělo, když na počítači sepíše zprávu, vytiskne ji, podá vám ji a řekne ať to donesete vaší doktorce místo toho, aby tu zprávu rovnou mojí doktorce odeslal jedním kliknutím myši. Jen pěkně všichni dělejte doktorům poslíčky a plaťte poplatky, ať si může moje doktorka koupit počítač…Přesto si myslím, že těch 30Kč jde někomu do kapsy a ne na nový počítač pro doktorku…

Docela často se mi stává, že mi přijde SMS, upozornění, nebo nějaká událost v ne zrovna vhodný okamžik a stanu se tak středem pozornosti.

Nebylo by na tom nic divného, kdyby se například ten výpis z banky neohlašoval tak, jak se ohlašuje a lidé v okolí by se nezasekli, s vykulenýma očima pohlédli mým směrem a po odeznění pokračovali v rozhovoru :)

Všechno to začalo sháněním nějakého pěkného a originálního zvuku do mobilu jako vyzvánění nebo tón SMS zprávy. A kam jinam se obrátit o pomoc, než ke starým dobrým deskám? Vyzváněcí tóny z vybraných pasáží mých oblíbených desek budou to pravé ořechové. Nejvíc materiálu a největší srandu poskytuje štousek battlovek. Obrovská spousta samplů a hlášek z různých filmů, všelijaké zvuky a tóny budou to správné krmení pro můj telefon a postupně si můžu do telefonu poslat přes dvě stovky nejrůznějších krátkých i dlouhých zvukových klipů.

Vybral jsem z nich zhruba padesátku, se kterou se s vámi podělím v tomto prvním díle nepravidelného miniseriálu vyzváněcích tónů do mobilu, ať si užijete taky trochu srandy :)

Ke stažení zde.
Další díl zvuků na mobil následuje zde

Užívejte vybrané nahrávky dle libosti a věřím, že některé z nich vám jistě zajistí také takovou pozornost, jakou si dopřávám já v různých situacích :)

Určitě potěší SMS ve frontě na bankomat.

Den, kdy máte jít k zubaři, může příjemně nastartovat takový budíček

Připomínka dnešního utkání v bowlingu může například znít nějak takhle

A pokud také máte jednoho opravdu chytrého a inteligentního kamaráda (myšleno ironicky), SMS zprávu z jeho čísla může oznámit třeba něco takového

zase může oznámit, že jste měli dneska zaplatit ten dluh a jestli by nebylo lepší raději někam odjet

Jistě se k vám už také doneslo, že má dle posledních plánů celý rok propršet. Alespoň víme na co se připravit a jak se ten děšť vyrábí.

Minulý týden jsem se dostal do situace, kdy bylo potřeba rozevřít deštník. Pro upřesnění reklamní deštník s logem jedé společnosti, který se při slabším větříčku převrátil naruby a zlomila se mu jedna anténka. No co bylo to zadarmo, sice jsem ten deštník musel celou cestu držet tak všelijak, aby se mi zase neohnul a po přívalovém májovém deštíku byl na vyhození, ale od pasu nahoru jsem byl v suchu.

Předpověď počasí nabádá k tomu, abych si pořídil něco pořádného.



Zajímavý koncept Jammin in the Rain je paraplíčko, se kterým budou deštivé dny příjemným hudebním zážitkem. Tedy alespoň mělo by být, protože na vrchní straně pláště je 5 různých speciálních ploch a každá slouží jako bubínek pro jeden hudební nástroj.

Zapomeňte na svoje mp3 přehrávače, tenhle deštník vám podle síly deště zahraje jedinečný break od hiphopu až po nejbrutálnější mashup. Ještě by mohl mít na rukojeti ovládání distorze a v těch největších lijácích bych slintal blahem :)