Posts Tagged ‘3D’
Online grafické aplikace #2
Dnes volně navážeme na grafické aplikace online #1 a ukážeme si několik dalších šikovných grafických editorů a utilit, které jsou na internetu dostupné zdarma a bez nutnosti instalace do počítače. Zatímco v prvním díle jsme si ukazovali pokročilejší editory, v tomto díle se zaměříme především na fotomontáže, efekty a všelijaké blbinky, které vám tyto editory umožní provádět s vašimi fotografiemi.
piZap
Snadno vytvářet veselé obrázky je s aplikací piZap velmi jednoduché a zábavné. Nepotřebujete umět zacházet se složitými grafickými editory a přesto jednoduše zvládnete vytvořit umělecké dílo za pár okamžiků. Zvolte si barvu a velikost pozadí, jednoduše ořezejte svoji fotku a přidejte ji třeba čertovské rohy. Nic na tom není, zvládne to každý.
Pixisnap
Dnes mají všichni digitální fotoaparáty a možná že už jste dávno zapoměli na starý Polaroid. Co si takhle vytvořit originální mozaiku právě z polaroidových fotografií?
Pixisnap vám to umožní v několika jednoduchých krocích.
PhotoFunia
Šikovný nástroj pro jednoduchou online fotomontáž. Sami si zvolte, kde by se vaše tvář lépe vyjímala. Stačí nahrát fotku z počítače a je hotovo. Nové motivy postupně přibývají, takže za nějakou dobu jich zde může být ještě více, než nyní.
MagMyPic
S MagMyPic se můžete přestat trápit tím, že o vás ještě nikdy nepsali v nějakém prestižním časopise. Velmi snadno a rychle si tu totiž vytvoříte obálku časopisu přesně podle vašich představ.
LoonaPix
Další z mnoha online prográmků pro fotomontáže, který vám umožní přidávat své fotografie do nejrůznějších rámečků a koláží, nebo aplikovat některé efekty.
Našince rozhodně potěší automatická detekce jazyka a kompletní počeštění.
BeFunky.com
Co říci o online aplikaci, která umí vesměs to samé, jako řada ostatních, které tu už byly prezentovány? Snad jen to, že hlavní a nejsilnější zbraní celého BeFunky jsou efekty. Vážně jde zatím o nejpovedenější efektový nástroj na vaše fotografie z celého seriálu o online grafických aplikacích.
BigHugeLabs
A na závěr dnešího dílu online grafických udělátek tu máme něco, s čím si jistě vydržíte hrát hodně dlouho, protože nabídka nástrojů a pomůcek je tak široká, že pokrývá řadu jiných služeb a utilit a ne jen ty pro úpravy a editaci fotografií a obrázků. Chcete si z vašich fotografií vytvořit puzzle? Potřebujete originální obal na CD? Kalendář s vašimi fotografiemi? Pohlednice? Mozaiky? Populární Motivator? A spousty toho, co tu už bylo u jiných aplikací ve více či méně povedené variaci?
Crysis Revival mod
Asi málokdo bude pochybovat o tom, že první Crysis byl ve všech směrech lepší, než Crysis2, který příliš utrpěl po všech stránkách kvůli konzolovým kompromisům.
Přeci jenom současné grafické karty na DirectX 11 dovolují v roce 2011 (jen) o malinko více kouzel, než ty z roku 2007.
Jak by tedy vypadal původní Crysis na Cryengine 3?
Odpověď přináší šikovní modeři z Crydev.net, kteří využili obrovský potenciál Crysis 2 Mod SDK a díky jejich píli se můžete opět vypravit na tropický ostrov a prosluněné pláže.
Zatímco se v Cryteku zrovna snaží první Crysis věrně natlačit na konzolový Cryengine 3, někde jinde vznikají více i méně povedené mapy atmosférou i prostředím připomínající skutečnou zelenou džungli místo té betonové, kterou na Cryenginu3 už velmi dobře známe :)
Co si asi jen tak nezahraju
Prázdniny nám skončily a herní vývojáři na nás opět začínají chrlit jednou herní pecku za druhou.
Já to mám už vymyšlené. Nechám se naklonovat a jeden klon bude pracovat a zarábat chechtáky a ten druhý bude pařit.
Dnes vám představím několik očekávaných her, na které se velmi těším, ale které si kvůli enormní vytíženosti asi jen tak nezahraju.
Deus Ex: Human Revolution
Třetí Deus Ex před pár dny už vyšel a já zakusil pouze několik kroků na začátku. Předchozí díly mě vážně bavily jak celkovým příběhem, atmosférou i možnostmi, tak i RPG prvky, díky kterým hráč získává slušnou motivaci posouvat se dál a po dohrání hrát znovu, volit ve hře jiná rozhodnutí a dopracovat se k jinému konci. Údajná herní doba jsou desítky hodin, které bohužel nemám…
Dead Island
Jedna z velmi slibně vypadajících her, o kterých jsem si zatím moc informací nezjišťoval a chci se nechat překvapit. Zatím to vypadá jako docela dobrá rubačka ve stylu Left4Dead na tropickém ostrově. Vyjít by měla někdy v těchto dnech.
Modern Warfare 3
Ne že by mě nějak braly série Call of Duty. Přiznám se, že zrovna střílečky CoD nemusím skoro vůbec, protože je to všechno na jedno brdo. Nicméně tohle vypadá velmi dobře hlavně po grafické stránce a chtěl bych to, když už ne hrát, tak alespoň vidět a zkusit. Dočkat bysme se měli v listopadu.
Batman: Arkham City
Batmana jsem taky ještě pořádně nehrál a tak bych chtěl alespoň tady zkusit, co takový netopýří muž umí a neumí. Opět nemám žádná očekávání ani příliš informací, ale trochu mi to připomíná Protoype. Chci se nechat překvapit. Už v říjnu.
Rage
ID software to před dvaceti lety s 3D střílečkami vlastně začali, takže se nebojím toho, že by Rage pohnojili. Ikdyž z gameplay záběrů a preview to nevypadá na nic revolučního ani inovativního, hodnotit budu až po několika odehraných hodinách. Zatím se k Rage vyjadřovat nebudu. Vyjít by mělo v říjnu.
XCOM
Ačkoli má XCOM vyjít až v březnu příštího roku. Už teď je mi jasné, že to pro mě, jakožto pro pamětníka prvních sérií UFO: Enemy Unknown, bude žrout času jako blázen.
Serious Sam 3: BFE
Kdo by neznal klasickou rubačku s neohroženým hrdinou Serious Samem prokládanou nejrůznějšími vtípky. Hra, u které nemusíte přemýšlet a jen držet spoušť se dočká příjemného faceliftu i zbraní na blízko. Na říjen si nic neplánujte, protože to je další hra, která vychází v tomto měsíci!
Hard Reset
Hard Reset slibuje návrat ke kořenům poctivých FPS. A vlastně proč ne, rád se nechám překvapit, čeho že se to v Hard Resetu vlastně dočkáme a co nám přinese. Ikdyž tato PC only gamesa ze záběrů může vypadat lacině, šanci bych jí určitě dal. Vychází za pár dní.
Driver San Francisco
Občas je potřeba si od toho střílení a zabíjení taky trochu odpočinout. K tomu nám snad dopomohou autíčka, která mají tak trochu chaotická data vydání napříč celým světem, takže je možné, že to už někdo z vás právě hraje…
Call of Juarez – The Cartel
Tahle hra už je nějaký ten pátek venku a opět šla úplně mimo mě. A teď když to tak sleduju, tak mě to trochu mrzí, protože bych si po dlouhé době zase zahrál něco ve stylu GTA.
A takhle bych mohl pokračovat ještě s Borderlands 2, Halo 4, Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad, Metro 2034, Max Payne 3, BioShock Infinite a další a další…
A teď mi prosím pěkně řekněte, kde na tohle všechno mám vzít čas?
Escape from City 17 part 2
Před pár dny se objevila druhá část krátkého amatérského snímku Escape from City 17 (první díl shlédněte zde), který už v roce 2009 natočila parta příznivců legendární hry Half Life 2 a náklady na vyvtoření takového krátkého filmečku se údajně pohybovaly okolo 250$. Velmi rychle se video šířilo a dosahovalo závratných počtů shlédnutí i oblíbenosti.
Ve Valve si samozřejmě tohoto počinu všimli a začali s autory prvního dílu jednat a poskytli jim podporu a zázemí pro vznik pokračování.
No trvalo to tedy nějaký ten rok, ale druhý díl je konečně na světě a opět si jeho produkce vystačila s pár dolary a opět se počet shlédnutí velmi rychle šplhá k astronomickým hodnotám.
100 hodin v Just Cause 2
Akční hra Just Cause 2 vyšla v březnu loňského roku a krátce po jejím vydání jsem si ji také musel pořídit, protože dle nejrůznějších preview a recenzí slibovala opravdu široké možnosti se vyřádit a vyblbnout na skutečně obrovské mapě.
Jedničku jsem nehrál, dvojka mě zaujala jak DX10 grafikou, tak i možnostmi prezentovanými v promo videích. A jelikož je tento způsob léta poněkud nešťastný, jednoho deštivého dne si po velmi dlouhé době spouštím Steam a vidíml, že v Just Cause 2 mi ke krásnému kulatému výročí chybí už jen jedna hodina.
Rico Rodriguez přezdívaný Scorpio je jediná hratelná postava celé hry a jeho hlavní zbraní je vystřelovací hák na laně ala Spiderman, který mu slouží k rychlému přesunu z bodu A do nedalekého bodu B, spojení objektu Y s objektem Z, shazování nepřátel z výšky, nebo prostě jen dodání potřebné rychlosti při plachtění na padáku.
Scorpio tedy přilétá na souostroví Panau, aby zde ničil a likvidoval všechno možné, vyvolával chaos a svrhl tak tyranského vládce. Během svého působení na ostrově si také získá přátele z různých frakcí, gangů a odbojových organizací, pro které bude plnit vedlejší mise, nebo jim pomáhat získávat části mapy, osvobozovat území a strategické objekty.
Hlavní zápletka vskutku není nijak originální a jednotlivé mise naplňují strukturu příběhu, které se vám odemykají po způsobení určitého množství chaosu (čím víc toho zničíte). Samozřejmě nejsou to jen mise, co je hlavní náplní hry, můžete ničit vládní satelity, závodit nejrůznějšími způsoby, nebo třeba jen sbírat balíčky s drogami rozesetými po celé obrovské mapě…
Co Just Cause 2 odlišuje od ostatních her?
Předně je to nelineárnost a volnost pohybu, používání prostředků i plnění misí. Žádné okaté WOW efekty, kterých jsou hráči přesyceni z ostatních nezáživných her, žádné naskriptované události, žádné zdlouhavé loadingy – na celé obrovské souostroví hráč vidí, z jednoho konce až na druhý, nic nemizí v mlze, nic se skokově nepřekresluje. Vzdálenější horizont je sice trochu rozmáznutý, ale to je maličkost, i tak je na celek radost pohledět, protože graficky je tato hra lehce nad průměrem.
Není to ani GTA, ani Prototype, ani Mafia 2 ani nic podobného, přesto si z těchto her bere to nejlepší a skvěle to ve výsledku vybalancuje a vzniká tak výborná Third Person Shooter akční hra, která slibuje spousty hodin zábavy.
Tak jako každá hra, tak i Just Cause 2 má své chyby, jsou to ale vesměs drobnosti, kterými se skvělý herní zážitek nedá zkazit. Ač je většina událostí a fyzikálních faktorů ve hře mírně nerealistická, jsou skvěle vyvážené a zaručují vynikající hratelnost a zábavu. Takže to, že můžete bez obav seskočit ze střechy pětipatrové budovy, nebo s autem udělat desítky efektních kotrmelců a ono vybouchne až v okamžiku, kdy opustíte kokpit, není chyba, ale přednost.
Počáteční nemožnost definování všech pěti tlačítek na myši měla za následek poměrně chladné přijetí a mírné zklamání ze zkaženého zážitku ze hry (k čemu mi je hra, která se nedá ovládat tak, jak chci já?). Později vydaný patch zpřístupnil ostatní tlačítka na myši a hra se konečně dala normálně hrát.
Ikdyž obrovské souostroví nabízí nejrozmanitější scenérie, jednotlivé lokace začnou hráči připadat trochu stereotypní, přesto zde nalezne mnoho zajímavých míst od zasněžených vrcholků hor, přes vyprahlé pouště a kaňony až po džungle velkoměst. Také nepřátelé jsou fakticky pouze tupí vojáčci (ve slabších nebo odolnějších variantách), kteří vám s pistolkou v ruce bez rozmyslu nabíhají před hlaveň tanku. Jakýsi náznak inteligence zaznamenáte při uskakování před granáty, ale to je asi tak všechno. I tak svojí kvantitou (spawnováním) a vozovým (hlavně letovým) parkem dokáží na těžší obtížnost občas zavařit.
K dalším drobným nedostatkům bych přiřadil 2D sprity ve větvích stromů a rychlá regenerace terénu, které tak vydařenou grafickou podobu hry malinko shazují. Na některých objektech a budovách je patrné, že jsou to pouze kulisy dotvářející vzhled daného místa a působí docela uměle. A stejně tak neduhy všech ostatních her, jako je vykreslování objektů nebo aut na silnici pár metrů před hráčem. Tady bych uvítal 2D sprity, rozházené po celé mapě kam jen oko dohlédne a při přiblížení by se za 2D sprity dosadil správný 3D model, opravdu to je tak složité?
Multiplayeroví hráči budou z tohoto titulu zklamáni, protože hra se dá hrát pouze single, ale i tak vydrží na hodně dlouhou dobu. Já po 100 hodinách mám sotva 78%…
Přes tyto drobnosti se ovšem dá přenést a pokud jste Just Cause2 ještě nezakusili, rozhodně doporučuji si vychytat některou akci na Steamu a Just Cause 2 pořídit. Milovníky akčních her s efektními explozemi a destrukcí jistě tento titul nezklame.
The Union: The Business Behind Getting High (CZ titulky)
Dnes si povíme něco o tom, proč je marihuana zakázaná, velmi nebezpečná droga a její držení a užívání by mělo být trestáno minimálně doživotím nebo elektrickým křeslem…
Užívání marihuany má několik průvodních jevů:
Agresivita, nevypočitatelnost, ztráta sebekontroly, utlumení smyslů, poruchy vnímání, těžká kocovina, nechutenství, zvýšené riziko vzniku rakoviny plic, zhoršení projevů některých nemocí a vznik nových. Marihuana je silně návyková droga, první krok k užívání silnějších, způsobuje rozvraty ve společnosti a je příčinou rostoucí kriminality i úmrtnosti.
Nebo je to naopak?
Ačkoli neexistuje žádný důkaz, že výše popsané symptomy by alespoň jednou způsobila marihuana, propaganda démonizující konopí vás o tom má přesvědčit a dokonce vás má utvrdit v tom, že jde o tu nejhorší a nejnebezpečnější drogu na této planetě a její uživatelé jsou „smažky“!
Skutečnost je taková, že marihuaně vděčíme za takřka veškeré vynálezy, nápady, architektonická i umělecká díla, která nás všude obklopují. Marihuanu kouří jak obyčejní lidé, tak i významné osobnosti. Od nezaměstnaných až po špičkové manažery nadnárodních společností. Dokonce i já sám jsem se už několikrát sekal s pořádně zhulenými policajty :) Marihuana zachránila mnoho lidských životů a milionům lidí pomáhá od utrpení a vážných nemocí.
Pouze zákony a zájmy některých společností se vymykají zdravému rozumu.
Tento snímek sice nepatří mezi nejnovější, ale je stále aktuální a protože v kategorii Mustwatch už dlouho nic nového nepřibylo, doporučuji tento dokument ke shlédnutí. Dozvíte se v něm, čeho jsou někteří lidé i zákonodárci schopni kvůli zázračné rostlině, která lidstvu slouží už od samého počátku existence.
(idnes:OBRAZEM: Mexičani bez milosti spálili gigantickou plantáž marihuany)
Nedávno jsem si na twitteru povzdechl, že by v příštím Minecraft updatu mohli přidat konopí. Dokážete si vůbec představit, co všechno by se z toho dalo vycraftit :)
Co vás sem přivádí
Je tomu teprve několik týdnů, co byl tento blog ohodnocen Pagerankem 4 a při vyhodnocování statistik jsem se musel také podívat na výrazy, které sem přivádějí návštěvníky.
Zřejmě budu muset tyto inventury dělat každé 3 měsíce, protože od posledního náhledu do statistik zde přibyly články plné hodnotných klíčových slov a počet záznamů v GA se tak opět vyšplhal ke čtyřem tisícům.
Pojďte se tedy také podívat, jaká (j)elita se mi tu schází :)
porno s ponožkama – a neuvažovali jste o jiné antikoncepci?
acapela eliska smrt – ona opravdu není živá
animace makove pole – vidět makové pole v pohybu, to chce asi hodně opia :)
apinův kartonový počítač – nic takového bohužel nemám
aplikace na facebook, kdo mi chodí na profil - zcela jistě inteligentní příliš nebude
audacity poyb myší – já raději klávesové zkratky
co dokaze lidsky mozek – hrozně zašpinit vnitřek mikrovlnky
co znamenaji cisla 666 v datumu narozeni -to by mohl být den, měsíc a rok
dj svetla vietnam trznice - zrovna tohle (ať už je to cokoliv) bych na tržnici nekupoval
dnb a drogy a sex – proč si to kazit tím dnb?
dovland filmi – něco takového tu už dlouho nebylo
filmi demenci a ruznych nemoci – dle pravopisu postačí nějaké vlastní homevideo
frý porno v hd rozlišení – hmmm „frý“, to ani já neznám :)
hlasitý gramofon – zkuste promazat ložiska
hovnom k terapii – to musí být opravdu zajímavá terapie :)
hudební nástroj z ruličky od toaleťáku – jak se na to hraje?
jak docílit obrovské sledovanosti skupiny na facebooku – TITS or GTFO
jak nastavit na facebooku aby mě nikdo neviděl – velmi jednoduše
jak rozpoznat coca colu podle kodu – a nebylo by lepší rozpoznat lahev podle nápisu na etiketě?
jak se zbavit hlášky: legalizace ms office – používat Open Source alternativu
jak vypadá západ slunce když je zataženo – úplně stejně jako když je jasno, akorát není vidět
jak založit účet facebook psovi – chudák pes, když má takto inteligentního majitele
jsou coca cola a pepsi – limonády, ano
jím křídu - dobrou chuť
kdo prisel s globalnim oteplovani – Al Gore tímhle zblbnul hodně lidí
kriminálka kolín-dowland - stahování je nelegální, aby si pro vás nepřijeli!
mariuhana instrukce – já jsem od Hany žádné instrukce nedostal
musim porat onanovat a nemuzu se na nic soustredit – tak napsat do vyhledávače to ještě šlo :)
naval boty – a v čem budu chodit?
nechci aby byl vidět seznam mých přátel – opět tu je jednoduché řešení
nejkurióznějších vyhledávacích dotazů – si zrovna vybírám několik…
nejlepsi keywordy – jo na toto téma jsem kdysi taky něco napsal
pedofilie pedofil pedofilní pedofily pedofilové – čím víc pádů, tím větší šance :)
podivný stůl tek – tak to bych rád viděl
poorno.sin.omrda.mamu – hodně zvláštní lidi jsou na tom internetu :)
porno „bezpečné stránky“ – všude se můžete nakazit, nic není 100%
pozitiva sociálních sítí – ztráta soukromí, nebo že se stanete něčím majetkem?
rionka a pritel - tyjo tohle až se Rionka dozví… asi si založím seznamku :)
rozdíl mezi čipem a pitchem – Čip je kamarád Dejla a to druhé musí být velké :)
sms tony na mobyl - krásné slovo mobYl
srysis 2 torrent dx11 – tak tuhle hru neznám, ale zní to hezky
stahnout ati control center zdarma – jestli to někdo prodává a vydělává na tom, tak bych mu chtěl poblahopřát
test jaké jste pohlaví – zakroužkujte A nebo B nebo C, máte 2 pokusy
tisíc a jedna noc jak to celé dopadne – kdyby to nedopadlo, tak by to se mnou seklo
Grafika se zatím měnit nebude
Já vím, že jsem slíbil, že vždy, když se počitadlo Toplistu protočí o dalších 10.000 přístupů, tak se pokusím o redesign tohoto blogu.
A protože ten okamžik právě nastal, tak přicházím s krátkým prohlášením, že se tu prozatím nic měnit nebude.
Mám sice velmi jasnou a originální představu o tom, jak by Kekel v příští verzi měl vypadat, ovšem nenadálé okolnosti a spousta vedlejších vlivů posledních dní mi to nedovolí. Jednoduše nezbývá čas se zase pořádně ponořit do tvoření grafiky, úprav, stylování, přidávání a odmazávání kusů kódů a vztekání se proč to dělá, co to dělat nemá a hledání přebytečného nebo chybějícího znaku ve zdrojovém kódu :)
Navíc tahle současná verze dle mého skromného názoru nevypadá zase tak zle, takže nebude na škodu, když si ji ještě chvíli budeme užívat.
Příští „přezutí“ může být opět za dalších 10k přístupů, nebo může být dříve, abych dohnal deficit, a nebo taky nemusí být vůbec.
To jsou věci, o kterých se nyní nedá vůbec reálně mluvit nebo je plánovat dopředu. V prvé řadě bych rád dokončil několika lidem několikrát slíbené animované ikonky pro tento blog, abych mohl konečně a oficiálně rozjet výměnu odkazů ve velkém a možná také popřemýšlím o možnosti reklamní plochy pod články nebo v pravém sloupci. Pokud by byl někdo rychlejší, než já a měl zájem, tak pište :)
Každopádně, jak jste si jistě všimli, současný theme je na tento rok, takže tu může strašit nejdéle ještě půl roku :)
Dvě hodiny s TV NOVA
Už dlouho jsem nepokoušel své sebemrskačské sklony a včerejší dvouhodinovkou u obrazovky debiloskopu jsem si to vynahradil více než dostatečně.
Původně jsem plánoval udělat takovou odvážnou studii působení televize na ovčana v hlavním vysílacím čase, ale v obavách o svoje duševní zdraví jsem experiment musel ukončit zhruba po třetině terapie. Někteří možná víte, že tento riskantní pokus jsem ve zkrácené verzi už jednou podstoupil a tentokrát jsem plánoval to vydržet mnohem déle.
S myšlenkou, že „inteligentní člověk se na televizi nedívá“ házím tyto starosti za hlavu a žhavím tuner, připraven dělat si poznámky a čárky kolikrát kterou reklamu uvidím a tudíž budu přesvědčen, že ten inzerovaný produkt je nejlepší a musím si ho koupit.
Síla mimosmyslových sdělení a podprahových signálů byla nakonec tak mohutná, že na poznámky nebo počítání reklam nezbyla energie.
Krátce po 18.hodině ladím TV NOVA a očekávám kriminálku nebo něco na ten způsob, kde je spáchán nějaký zločin a hlavní hrdina vše svým důvtipem vyřeší, pachatele odhalí a dopadne. Tuto koncepci má dobrých 90% všech seriálů v televizi, takže bych nemusel být tak daleko od pravdy.
Co čert nechtěl, mýlil jsem se docela zásadně, protože EPG hlásí, že jsem zrovna zastihnul Šeherezádu ve své polovině jednoho z tisíce dílů.
Experiment začíná docela zajímavě. Když byl otec v nemocnici, tak tam měl tohle každý den a říkal, že se to nedá, že tam pořád piští ty turecké nány a hubu nezavřou.
Co si tak pamatuju, tak se tam ječelo jen jednou a krátce a jinak jediný největší dojem zanechal hloupý kameraman, který si ani neumí nastavit snímací frekvenci, aby mu neblikal monitor počítače a hrozná nuda. Občas dobrou 1/3obrazovky překryl šot lákající na jiný pořad. To musí hromadu diváků potěšit i u jiných pořadů. Je jasné, že staré babky zrovna u televize dohromady vyprodukují litry tekutin. Ať už to jsou slzy, sliny nebo moč, já absolutně nemám šajn o zápletce, ani těch přehnaně naškrobených postavách. I tak vím, že řada senilních a sklerotických stařenek toho o tomhle seriálu neví o moc víc než já, přestože ho sledují každý den :)
Tisíc a jedna noc naštěstí brzo končí a já se můžu těšit na další intelektuální stravu.
Reklamy mají jedno společné. Záběry na živé herce bez prostřihu netrvají více jak 3 vteřiny. Vyjímkou je reklama s M.Donutilem na nějakou mast. Přesto musí mít epileptici z těchto šotů ohromnou radost.
Po reklamní dávce následuje další nekonečný seriál Ulice. Na celém čtvrtečním díle (skutečně dílo) bylo znát, že to je seriózní nekonečný seriál a scenáristky prostě jen tak lacině natahují příběh jako vařenou nudli, aby mohli naservírovat další žblept další den a pak znova a znova. Do nekonečna, do zblbnutí.
Chvíli si tam vykají, chvíli tykají, brzo následuje reklama ze které mě začíná bolet hlava a vše umocňují Rychlé televizní noviny.
Za patnáct minut další reklama utne v půlce slova rodinný dialog. Další reklamu už ale nevydržím a přepínám na zprávy na TV PRIMA, abych se taky něco dozvěděl. Zachvíli ale zase přepnu zpět, abych dokoukal můj oblíbený seriál, ze kterého si dnešní zápletku už stejně nepamatuju, protože jsem ji nějak přestával vnímat a krátce jsem si odběhl od obrazovky.
Připravuji se na vrchol čtvrtečního večera a na to, že získám všechny podstatné a úplné informace o kašpárcích ze současné reality show #1 v televizních novinách.
Nejspíš už i sami reportéři z Novy jsou příliš unaveni politickými aférami, takže to ani tak nerozmazávali. Přesto se v prvních deseti minutách v jádru zabývali lidskou blbostí. No a když byl v záběru nějaký politik, tak se ozývaly lži. Klasika. Vesměs byly zprávy o hovadinách podané ale takovým způsobem, že mě z toho zase rozbolela hlava.
Nesmí chybět roztomiloučké zvířátko na konec, aby byla alespoň jedna pozitivní zpráva, které ovšem vnímám pouze z hypnotického stavu, ze kterého mě vytrhne další reklama.
Při sportovních novinách se mi dost přitíží a u počasí pociťuji nepříjemné tlaky v břiše. Jakmile tam dali další reklamní znělku, musel jsem to vypnout a pospíchat na onu místnost, jinak bych měl hnědé křeslo.
Na další nálož pitomostí v podobě Ordinace z růžové zahrady už vážně nemám sílu, proto experiment po dvou hodinách končím, zdraví mám jenom jedno.
Pokud většina z vás denně dobrovolně podstupuje tuto terapii, tak už mě stav české společnosti i dění v našem Kocourkově vůbec neudivuje. Budu muset článek ukončit, protože mi došla zásoba slušných výrazů a zbývají jen ty neslušné…
Proč nebude Crysis 2 Hra roku?
Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.
Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.
První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.
Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!
Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…
Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.
Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…
Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?
Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.
Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…
