Posts Tagged ‘crack’

Přeprojektorováno

Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.

Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!

Acer P1385WB TCO

DLP, nat. WXGA (1280×800), max. FullHD (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, USB, RJ45, VGA, HDMI

První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.

Acer H6517ABD

DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI

Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.

Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.

Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…

Acer A1500

DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA

Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…



Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.

Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.

Epson EH-TW5350

3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi

V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.

Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…

Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.

Epson EB-U32

3LCD, WUXGA (1920×1200), 16:10, 3200 ANSI lm, kontrast 15000:1, 2× HDMI, MHL, USB,VGA, LAN,


Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.

Souboj odolných telefonů

Už je to nějaký čas, co jsem se tu chlubil telefonem Blackview BV5000. Nejenže měl kupu softwarových nedostatků, ale i konstrukčně to byl opravdový fail, což se potvrdilo zanedlouho, kdy mi jednou v koupelně vypadl z ruky a z cca 30cm výšky spadl displejem na dlaždičku.
Co udělá „odolný telefon“, který má vskutku imbecilně vystouplý displej a spadne z nepatrné výšky na keramickou dlaždičku? Ano hádáte správně, takovému telefonu při své hmotnosti křupne displej
Tím přichází o klíčovou vlastnost voděodolnosti, ačkoli dál funguje tak, jak fungoval před touto fatální nehodou.

Snažím se brát všechno s nadhledem a najít na každé tragédii i nějaké to pozitivum. A to pozitivum je, že z tohodle kripla můžu udělat další IP kameru a fotopast, která díky své fantastické baterii zvládne i bez přísunu elektřiny dohlížet na vybrané místo více jak dva dny. Jeho kamufláž ho přímo předurčuje k rafinovanému ukrytí a pokud si k tomu vyrobíte stojánek, který zabrání pronikání vlhkosti k prasklému displeji a k USB portu, lze ho v pohodě používat i k hlídání venkovních prostor. S neviditelným IR přisvícením i v noci funguje báječně :)

Jak jsem si už kdysi stanovil, že pokud si budu pořizovat Android telefon, tak nesmí mít méně než 2GB RAM, musí být na 2 SIM karty, nesmí to být lopata přes 5palců, měl by podporovat LTE a musí přežít ponoření do vody.

Uživatelé obyčejných telefonů ani netuší, jak je fantastický pocit si při mytí rukou umýt i telefon.
Přes den se leckdy i dost zašpim a často beru do ruky telefon a i když to na něm nemusí být na první pohled vidět, tak i na smartfounu ulpívá spousta špíny a bacilů. Jisté povídačky o tom, že na záchodovém prkénku je o miliony bakterií méně, než na klávesnici počítače nebo na displeji dotykového telefonu, nejsou nijak liché. Prostě jsem se naučil si svůj telefon umývat pod proudem tekoucí vody, v případě potřeby i vydrhnout kartáčkem nebo nanohoubičkou. Dělám to už téměř automaticky a trochu se obávám chvíle, kdy to udělám i s tabletem, který nedisponuje žádnou voděodolností…

Ale dost už povídání o hygienických návycích. Když se mi rozbil displej u Blackview BV5000, začal jsem hledat alternativu vyhovující mým požadavkům popsaným o odstavec výše.
Ve své době se jako jeden z mála takových kandidátů jevil telefon Evolveo StrongPhone Q8 LTE, který se mým požadavkům přibližoval nejvíce. Mám ho už asi 2 roky a konstrukčně i softwarově je o několik tříd lepší, než jeho předchůdce BV5000. Jen to trápení s baterií…

Pojďme si tedy stručně představit všechny tři telefony a vypíchnout si pro a proti:

BV5000 + Evolveo + BV8000PRO

Blackview BV5000

4×1 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, 5″ HD IPS křehký debilně vystouplý displej, 8 MPix s LED bleskem, baterie Li-Pol 4 700 mAh, Android 5.1

Jediná skvělá věc na tomto telefonu byla (a stále je) jeho obrovská baterie, která dokázala udržet přístroj v provozu i tři dny. Dnes je z něj IP kamera a s jeho pomocí se můžu kdykoli a odkudkoli podívat, co se děje na mé zahradě.
Tím výčet dobrých vlastností a funkcionalit skončil, následovat by mohl dlouhý seznam těch špatných a nepovedených vlastností, kterých je vážně hodně a byly popsány v samostatném článku.

Evolveo StrongPhone Q8 LTE

4×1.7 GHz, 2 GB RAM, 16 GB vnitřní paměť, HD IPS Gorilla Glass 3 displej, 13.0 Mpix foto s LED bleskem, baterie 3 000 mAh, Android 4.4.4

Nástupcem za rozbitý Blackview se stal tento prazvláštně vypadající telefon, který se chlubí nejrůznějšími certifikacemi a údajně odolnějším displejem, který se mi doposud nepodařilo rozbít (jen trochu poškrábat nošením v kapse), ačkoli telefon již zažil několik pádů. Konstrukčně to je úplně něco jiného než jeho předchůdce. Gumovo-plastový rám chrání částečně zapuštěný displej tak, že případný pád telefonu obrazovkou dolů ochrání displej natolik, že se vůbec nedotkne podlahy. Naopak má vystouplou čočku zadního fotoaparátu (pořizující velice špatné fotografie s nazelenalým nádechem), který díky rámu sice nepřesahuje tělo samotného telefonu, ale na stole se kolíbe. Nikdy jsem nepochopil, proč jsou konstruktéři mobilních telefonů takoví kreténi a foťák nechávají trčet z telefonů. Samozřejmě že čočka zadního fóťáku již podle toho vypadá dost opotřebovaně, ale neštěstí nemám telefon na focení.
Skutečně mu nevadí prach nebo pobyt pod vodou (za předpokladu dobře uzavřené krytky). Každodenní umývání pod tekoucí vodou zvládá naprosto v pohodě. Během dvouletého funkčního období jsem ho musel pouze jednou resetovat do továrního nastavení a nebýt skutečně mizerné optimalizace zastaralého Androida, která způsobuje extrémně krátkou výdrž na jedno nabití baterie, tak by mi sloužil dodnes. Co se na tom telefonu vážně nepovedlo je baterie a její nabíjení. Nabíjecí/datový USB port je spolu s jack konektorem schovaný pod krytkou v horní části telefonu. Je dost zapuštěný, takže běžnými kabely tento telefon zpravidla nenabijete. Stejně tak můžete mít potíž zapojit sluchátka s klasickým jack konektorem. Prostě ty konektory jsou pod tou krytkou strašně hluboko a musíte si pro to pořídit speciální kabel s delším konektorem nebo si ho trochu seříznout.
Bohužel katastrofální optimalizace spotřeby je největší tragédie tohoto telefonu. Intenzivním používáním lze 3000mAh interní baterii vybít i během jednoho dopoledne. Teď si k tomu přidejte špatně dostupný USB port, který společně s nevyměnitelnou baterií začíná dosluhovat (kvůli častému připojování) a za celou noc na nabíječce se vám telefon nabije jen na 70%, což stačí jen na pár hodin provozu.
Q8 si ale musím ponechat kvůli jednomu unáhlenému pokusu, kdy jsem si do tohodle telefonu zkušebně nainstaloval ne zrovna kvalitní Litecoin peněženku, na jejíž adresu mi teď každý týden chodí částky Litecoinů, která zatím mají hodnotu několika desetikorun, ovšem zanedlouho budou mít tyto částky hodnoty několika tisícikorun. Adresa u odesílatele prozatím nelze změnit, peněženka nedisponuje podpisy ani jinými pokročilejšími funkcemi, takže prostě musím jednou za čas Evolveo zapnout a nashromážděné Litecoiny si přeposlat do normální peněženky.
Mám tedy další IP kameru, ale nejspíš jen do garáže nebo do altánu, protože se mi nechce vyrábět další pouzdro kryjící zapojený USB port.

Blackview BV 8000 PRO

4x 2.3GHz a 4x 1.6GHz, 6 GB RAM, 64 GB vnitřní paměť, 5” IGZO Full HD Gorilla Glass 3, 16 Mpix foto s LED bleskem, baterie 4180 mAh – rychlé nabíjení, Android 7.0

Byl to trochu risk, ale rozhodl jsem se, že dám značce Blackview ještě jednu šanci. Přeci jen ty špatné zkušenosti mám s prvním úvodním modelem a co jsem si tak zjišťoval informace, konstruktéři se poučili ze svých chyb a třeba takový BV7000 již vypadal celkem slušně. Já ale sáhnul po letošním nejnovějším modelu a prozatím to vypadá, že jsem neudělal chybu.
Samozřejmě i u tohoto telefonu se najdou drobnosti, které dojem z dobrého telefonu trochu sráží, ale oproti BV5000 to je jako srovnávat Trabanta a Mercedes.

Telefon není o moc větší, než jeho předchůdci, což je jedna z nejdůležitějších vlastností vůbec. Hmotnost mi taky vyhovuje; asi bych si už nedokázal zvyknout na ty směšně lehoučké telefony – kdybych ho někde zapomněl, pravděpodobně bych si toho ani nevšiml. Naopak absenci 243g člověk v kapse hned pozná.
BV8000 PRO Je velice elegantní, pohodlně se drží a konstrukčně se zdá, že se tu nebudou opakovat faily z předchozích modelů. Hned po vybalení a prvotním obtěžkání mě zarazily dvě věci:

1. Co to v něm hrká? Tlačítka na bocích přístroje jsou jen nepatrně menší, než je na ně vyfrézovaný otvor v hliníkových rámečcích, proto tam je malinká vůle a hliníková tlačítka ve svých dírkách chrastí. To mě opravdu natolik iritovalo, že jsem hned první den rámečky musel rozdělat a tlačítka k nim přilepit izolepou. Při té příležitosti jsem pod jeden rámeček dal provázek s klipem pro přichycení na poutko, protože tento telefon nemá žádné očko, na které by se mohla provléknout taková základní a důležitá věc.
2. Když je to vodotěsný telefon, proč nemá nijak zakrytý USB konektor a zdířku na sluchátka? Na videích není poznat, jestli mají ty zdířky něčím zacpané, když ten telefon máchají ve vodě a přejíždějí autem. Googlením jsem zjistil, že to Blackview udělal tak, že konektorům opravdu nevadí voda. Jen je potřeba mokré porty před připojením nabíječky důkladně vyfoukat fénem.
Vodotěsnost jsem si ověřil hned následující den opláchnutím pod tekoucí vodou. Máme doma asi příliš tvrdou vodu a po koupeli si telefon myslel, že jsou v něm zapojená sluchátka, což signalizoval v horním panelu a volající mě tak neslyšel. Vypnutí a zapnutí telefonu tento problém vyřešilo. Po dalším namáčení se tato anomálie již neprojevila. Nejspíš to vyřešila některá aktualizace systému, které vycházejí někdy i dvakrát do týdne. To je velmi příjemná změna oproti těm předchozím telefonům, které za celou dobu své působnosti neobdržely ani jednu aktualizaci.

Na tom je znát, že výrobce dbá na aktualizace a snaží se udržovat svůj poslední model v perfektním stavu a opravuje různé softwarové chyby, které se tu a tam objeví:

Některé widgety se občas nezobrazují správně. Prostě vytuhnou. Po poslední aktualizaci se tento problém ale objevuje jen výjimečně a pouze pokud má k dispozici jen mobilní data. Prostě je potřeba občas nejen restartovat telefon, ale aby všechno běhalo a ukazovalo se správně, tak i vypnout a zapnout!

Reproduktor je skutečně mimořádně hlasitý, ale bohužel nezapře se čínský výrobce a tím se stává trochu kontraproduktivní. Když je naprosté ticho a projíždím si třeba timelne na Twitteru, ozývá se z repráčku takové občasné slabounké praskání a lupání. Pokud přiložíte ucho k repráčku, který by zrovna neměl vydávat žádné zvuky, lze slyšet jak elektronika uvnitř pracuje. Přirovnal bych to asi k připojení citlivého zesilovače s reproduktory do sluchátkové zdířky notebooku nebo integrované zvukovky v počítači. Když reproduktory hodně zesílíte, uslyšíte ruchy a zvuky celé počítačové sestavy. Jak obvody chrčí, bzučí, procesor kmitá, disk pracuje a i třeba takový pohyb myší bývá na levnějších zvukovkách slyšet. Tak přesně tohle je slyšet i z repráčku u BV8000 PRO. Určitě existuje sofistikovaný špionážní systém, díky kterému se na podobném principu dá odposlouchávat takřka jakékoli zařízení se zvukovým výstupem.

Čtečka otisků prstů umí uložit jen 5 záznamů. Je to tak akorát na palec, ukazovák na druhé ruce a všechna gesta a hmaty, jakými nejčastěji beru telefon do rukou. Kdyby jich bylo víc, nezlobil bych se. Google už má moje e-maily, kalendář, propojené účty na další služby a teď i moje otisky prstů. Na klidu to moc nepřidá, ale je to rozhodně pohodlnější i bezpečnější než zadávání odemykacího gesta nebo PINu, které může kdokoli okoukat.

BV8000 PRO by byl dokonalý, kdyby měl bezdrátové nabíjení. To je věc, která mi u takového telefonu vážně chybí. Díky skvělé baterii nemusíte telefon nabíjet 2x denně, ale postačí jednou za dva nebo tři dny hodina na nabíječce, ale i tak je jen otázka času, kdy se USB-C konektor vyběhá a bude na tom stejně jako Evolveo.
A také by mě zajímalo, jestli by se vodotěsný telefon dal uvařit při bezdrátovém nabíjení ve vodě :)



I přes tyto drobnosti si nový telefon nemůžu vynachválit.
Wi-fi i GSM signál chytá bez problémů, možná nepatrně lépe, než předchozí telefony. GPS hledá o pár vteřin déle, ale nakonec vás taky najde. Fotky a hlavně video záznamy nejsou žádná sláva, ale pořizuje je o několik tříd kvalitněji, právě díky možnosti pokročilejšího nastavení a také potěší, že je čočka fotoaparátu přibližně milimetr zapuštěná v těle telefonu . Telefonování probíhá bez problémů, jak příchozí i odchozí hovory jsou krásně zřetelné a bez výpadků. Mimořádně výkonný reproduktor ani moc nechrčí při vysoké hlasitosti. Materiál a provedení, ze kterého je zadní strana telefonu, hodně připomíná rukojeti krátkých palných zbraní. Hliníkové části působí velice elegantně a celkově se telefon vážně dobře drží, potěžkává a je to opravdu radost brát něco takového do ruky. Otázkou je, jak příjemné budou až přijdou mrazy. Notifikační LED není tak jasná, jako má Evolveo, takže vás nebude v noci vyrušovat svým ostrým světlem. Na Android 7 a všechny jeho báječné funkce jsem si rychle zvykl. Intenzitu jasu i barevné podání displeje lze nastavovat hned v několika režimech. I na přímém slunci na displeji všechno krásně přečtete a v noci vám nevypálí oči.
Jen to chybějící poutko, atypický jack konektor pro sluchátka (normální sluchátka s běžným krátkým jack konektorem vám hrát nebudou) a velký nápis IP-68 pod obrazovkou si mohli konstruktéři odpustit.

Shodou okolností mi před několika dny přišel reklamní e-mail vybízející k předobjednávkám lopaty Samsung Galaxy Note8. Tak jsem porovnával, v čem že by to jako mělo být lepší. Tyto přístroje se od sebe nejvýrazněji liší jen ve čtyřech bodech: Samsung Galaxy Note8 je neprakticky obrovské pádlo, má menší kapacitu baterie, má bezdrátové nabíjení a stojí o 20 000 Kč víc. Možná bude mít i odladěnější systém bez bugů, které se v současnosti projevují u novinky BV8000 PRO, ale já věřím, že pravidelné aktualizace tohle všechno vyřeší :)

Obrázek pořízený s Blackview BV5000 Obrázek pořízený s Evolveo StrongPhone Q8 Obrázek pořízený s Blackview BV8000 PRO
fotka z BV5000 fotka z Evolveo Q8 fotka z BV8000 PRO

Dogecoin mánie

Tento článek z roku 2014 aktualizován začátkem roku 2017. A s jakým výsledkem?

Určitě nemohu litovat! Za Bitcoiny získané zdarma jsem si pořídil třeba telefon a další věci. Šetřím si na budoucnost, je to jistější a spolehlivější, než důchodové pojištění.
A to nejdůležitější: přísun Bitcoinů neustal :)

Pamatujete, jak koncem roku 2013 přesáhla hodnota jednoho Bitcoinu hranici 1000 dolarů?

No, protože statistiky návštěvnosti dokazují, že návštěvníci tohoto blogu jsou tupá, negramotná a úchylná hovada, tak začnu tedy od začátku a něco málo vám o kryptoměnách povím…

Kryptoměna? To je nějaká nadávka?

Tak tedy kryptoměny, tyto virtuální peníze, které můžete směnit za Eura nebo Koruny, nebo se kterými můžete zaplatit reálné zboží nebo služby, zažívají poslední dobu obrovský boom.
Jde o decentralizované elektronické peníze. Kryptoměny jsou navrženy tak, aby je nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. O tom, že se ty běžné papírové bankovky nebo mince tisknou a razí z ničeho a tudíž kvůli inflaci ztrácejí na hodnotě, jsme si tu už také několikrát povídali.
Výhodou kryptoměn je také skutečnost, že jsou anonymní a nikdo je tedy nemůže kontrolovat nebo ovlivňovat. Jejich celkové množství je většinou pevně dané, uvolňují se tzv. těžením a proto jejich hodnotu nemůže srážet a znehodnocovat inflace, ani žádné jiné politicko-finanční špíny. Bitcoin je sám sobě jakousi účetní knihou, ve které se každá transakce ověří a zapíše do této knihy, na což je nutný výpočetní výkon. Právě poskytováním tohoto výpočetního výkonu se vytváří další bitcoiny. Podrobně o fungování bitcoinu se píše na jakfungujebitcoin.blogspot.cz.
bitcoin price chartBitcoinový účet vám nemůže nikdo zabavit nebo zrušit, nemůže vám na něj žádný exekutor. Banky ani berňák nemohou vidět, kolik na svém účtu máte, ani vám ho nemohou vykrádat nějakou daní. Kvůli tomu pořádají banky „hony na čarodějnice“ pod záminkou drog, zbraní nebo dětského porna. Jakoby se to neobchodovalo i s těmi bezcennými natisknutými papírky. O svůj bitcoinový účet můžete přijít pouze a jen svojí blbostí, když zapomenete heslo a ztratíte obnovovací klíč, nebo ho někomu vyzradíte.
Ačkoli sám Bitcoin není tak anonymní, jak se o něm všude říká, umírající starý bankovní systém dlouho neunese jeho progresivní prvek bořící stoleté shnilé struktury finančního otroctví.
Aby se stal Bitcoin nelegální, musel by na to být vydán zákon. Ale vláda, která by uzákonila nelegálnost bitcoinů by se se zlou potázala. Díky tomu roste počet obchodů, směnáren a provozoven, kde akceptují bitcoiny. Mimochodem můžete se na ně podívat na https://coinmap.org.
Získat malé množství bitcoinů je totiž velice jednoduché a dostupné komukoli. Pokud jste trochu šikovní, můžete jich ale získat mnohem více bez větší námahy. Níže vám nechám pár tipů.

Co je to Bitcoin?

Bitcoin nebyl první kryptoměnou, ale právě díky vysoké oblibě Bitcoinu a jeho raketovému růstu na finančních trzích, na sebe další nejrůznější kryptoměny nenechaly dlouho čekat. Je to přeci jen něco jiného, nového a založeno na decentralizovaném systému, po kterém byla poptávka v mnoha oblastech.

Já se teď mlátím do hlavy, proč jsem se sběrem Bitcoinů nezačal už dříve, ještě v dobách, kdy se o tom moc nemluvilo, psalo se o nich jen v odborných IT článcích a byla to taková okrajová záležitost.
Bohužel s kryptoměnami jsem začal v roce 2014, kdy jsem vlastně jako slepý k houslím přišel k řadě nejrůznějších krpytoměn přes Qoinpro. Potom mě do několika faucetů (kohoutků, ze kterých kapou drobné) uvrtal jeden známý a já získával z těchto systémů po troškách v přepočtu několik desítek dolarů.
Samozřejmě žádný začátek není jednoduchý, i já jsem ze začátku dostával pouze stovky až tisíce satoshi (nejnižší díl bitcoinu, 1 satoshi je 0.000 000 01 BTC), ale jakmile jsem na to nebyl sám, obklopil se schopnými a prozíravými lidmi, které ani nebylo nutné nijak dlouze přemlouvat a přesvědčovat o výhodách bitcoinů a dalších kryptoměn (když vám někde něco dávají zadarmo, tak na to každý slyší), začalo to být zajímavější.

A co ten DogeCoin?

dogecoin
Ano správně, dnes jsem vlastně chtěl něco málo napsat o Dogecoinech. Relativně nové kryptoměně, o které se dost mluví a která právě teď zažívá podobný růst a získává si nevídaný zájem, jako právě třeba Bitcoin. I když je Dogecoin v některých principech od Bitcoinu odlišný (vychází z Litecoinu), i tak se dá použít jako platidlo a jeho hodnota (nejen) díky rostoucímu zájmu veřejnosti pomalu ale jistě stoupá. Zájemce o další informace odkáži na wikipedii.


jamajský bob na zimních olympijských hrách v Soči
Někteří lidi nevěří…
Dogecoin například umožnil jamajským bobistům účast na zimních olympijských hrách v Soči
Obliba Dogecoinu roste a prognózy naznačují, že růst bude. Důvodem je z velké části i fenomén doge meme, na jehož základě vlastně vznikl. A proto jsem se i já rozhodl naskočit do rozjíždějícího se vlaku a nepromarnit tu nejlepší příležitost, jako se mi stalo v případě Bitcoinu (jež je již dost rozjetý, občas přibržďuje, občas zrychlí)
Dogecoin na svůj boom teprve čeká a rád na tento fakt upozorním i své čtenáře, protože tak můžu získat další referraly :)
Dogecoin má potenciál, zájem o něj není malý, vedle desítek bezvýznamných a nehodnotných kryptoměn má silnou základnu a něco, co jiné kryptoměny nemají: psa Shibu a memy s ním. Nejenom to, komunita DogeCoinu také podporuje a dotuje nejrůznější kulturní, sportovní i společenské akce, které jinak své sponzory hledají velmi obtížně. To vše je zárukou toho, že se o Dogecoinu bude mluvit ještě hodně dlouho a nemusí se obávat nezájmu…

Kde to získám?

Pokud chcete také vlastnit, shromažďovat nebo obchodovat s kryptoměnami, není nic jednoduššího, než začít s některým níže vypsaným faucetem. Nic ale není zadarmo a aby na vašem účtu pravidelně přistálo několik drobných, musíte splnit nějaký úkol. Nejčastěji opsat Captchu nebo srovnat obrázek. Vydělané peníze si pak necháváte posílat na svoji peněženku.

Pro Bitcoiny není lepší volba, než online peněženka BlockCain (https://blockchain.info/wallet/new) Jedná se o nejpoužívanější a nejspolehlivější Bitcoin peněženku vůbec. Velkou výhodou je i to, že má aplikaci i pro mobilní telefony, takže budete ihned informováni, až vám budou několikrát denně chodit výplaty z nejrůznějších bitcoin systémů a faucetů.

Dogecoin má také několik svých peněženek. Já používám Dogechain.info, ke které mám přístup online nebo ji můžu uložit ve svém počítači.

Tak peněženku už máte, teď si na ní nechat něco poslat. Nejlépe bezplatně :)

    UPDATE 2017: Hodnota jednoho Bitcoinu v roce 2017 přesáhla hodnotu unce zlata! To mnoha lidem zcela změnilo pohled na kryptoměny. Přináším seznam několika prověřených a platících faucetů:

 

    Všechny jsou pochopitelně anonymní a zadáváte zde pouze adresu svojí bitcoin peněženky.

  • Bitcony bez práce. Nejen Bitcoiny, ale nově i zmiňované Dogecoiny a řada dalších kryptoměn vám bude denně připisováno na již jednou zmiňovaném faucetu Qoinpro. Tady opravdu stačí jen věnovat 2 minuty svého času registraci a pak budete každý den zdarma dostávat drobné z nejrůznějších kryptoměn. Když si to spočítáte, na výplatní minimum se u některých kryptoměn dostanete za několik měsíců až let. Je to taková jistota do budoucna. Vy sami nevíte, jak na tom budete třeba za rok, ale jednu jistotu máte: hodnota těchto kryptoměn bude stoupat už ze svého principu. A pokud budete mít ve svém systému více lidí, na výplatní limity se dostanete mnohem dříve…
  • Prověřený a nejznámější faucet. To je Freebitco.in, kde každou hodinu opíšete Captcha kód a losujete číslo. Podle přiložené tabulky vylosované číslo odpovídá dané hodnotě, kterou obdržíte v Bitcoinech. Následně máte možnost svoji výhru znásobit v Multiply game, která spolehlivě funguje na principu ruletového systému (sázíte na vyšší nebo nižší číslo a v případě neúspěchu zdvojnásobujete sázku). Tímto způsobem se dá váš výdělek velmi jednoduše rozmnožit (ale také o všechno přijít). Za každou hru dostáváte několik Reward Point(RP) kterými si pak můžete navýšit svůj příjem z každé hry, nebo si za ně koupit elektroniku. Navíc je tu i loterie, ve které se losuje 10 výherců a hlavní cena vždy přesahuje 2BTC! Funguje zde referenční systém a já svým aktivním referralům dávám 50% refback! Takže pokud ještě neznáte tento nejznámější faucet, máte jedinečnou příležitost začít;)
  • Dogecoin kopie freebitco.in. Téměř identický faucet, jako je výše popsaný freebitco.in je Freedoge.co.in, jen s tím rozdílem, že zde nehrajete o Bitcoiny, ale o Dogecoiny. Stejný design, stejný systém losování, stejná multiply game. Referenční systém zde fungujje oboustranně, ale refback zatím nepočítá v procentech, ale až bude, také dám svým referralům 50% ;) Právě zde můžete získat i tisíce Dogecoinů týdně.
  • Faucet s originálním konceptem Moon Bitcoin. Na MoonBitcoin vybíráte tak často, jak chcete. Průběžně se vám automaticky připisují jednotky satoshi a můžete je vybírat každých 5 minut, nebo počkat a vybrat mnohem více třeba za hodinu nebo za několik dní. K získané částce se vám připočítává náhodně generovaný Mystery bonus, dosahující až 100%, bonusy za pravidelné vybírání alespoň jednou denně, aktivitu vašich referralů a Offer bonus, pokud budete hrát přidružené hry nebo plnit úkoly.
  • Moon Dogecoin je v podstatě naprosto stejný faucet jako Moon Bitcoin, jen s tím rozdílem, že zde získáváte Dogecoiny.
  • Moon Litecoin. A do třetice i Litecoin varianta oblíbeného Moon faucetu. Velmi doporučuji, získáváte zde velmi rychle velké částky litoshi (nejmenší díl Litecoinu).

HashFlareNěkteří z vás teď budou mít určitě správný dotaz, jak ze svých vydělaných virtuálních peněz udělám skutečné peníze. Není to jen nějaký hoax? Jak bitcoinem zaplatím složenky a nebo si je převedu na svůj korunový účet v bance?

Pro Bitcoin existuje spolehlivá a ověřená směnárna https://simplecoin.cz/, případně Coinmate.io, kterou vyvinuli a provozují čeští vývojáři.

Pro směnu Dogecoinů nebo Litecoinů už budete muset na burzu nebo na směnárnu. Ale tím vás nechci zatěžovat. Mnohem lépe je zhodnotíte, těžbou v některém virtuálním těžišti.
Za DOGE nebo LTC si koupíte těžební výkon například na genesis-mining.com a pokud při objednávce zadáte promo kód scbj9e, dostanete slevu 3% na celou objednávku!
Vřele mohu doporučit také HashFlare, kde si jednoduše koupíte těžební výkon Th/s a svůj příjem Bitcoinů tím mnohonásobně zvýšíte! Stačí si jen rozvrhnout těžební prostředky podle potřeby.

Většina faucetů má hodinovou periodu. Těžba běží neustále a je to váš pasivní příjem. Proto je nejlepší s ním začít co nejdříve. Pokud máte v práci přístup na internet a normální pracovní dobu, věřte mi, že to pak v práci utíká velice rychle, když si každou hodinu odklikáte a opíšete několik faucetů. Ráno tak například víte, že stačí osumkrát losovat čísla a pak se jde domů. Během toho pracovního dne si vedle pravidelné mzdy vyděláte ne zrovna miliony, ale třeba na svačinu určitě :)

Celly Clip and Click

Nastal podzim, venku se to barví do mnoha odstínů a mnozí z vás tyto krásy podzimní přírody chtějí zaznamenat fotoaparátem ve svém telefonu. I já jsem se odhodlal tyto události fotit. Bohužel foťák bývá vždy tou nejslabší částí prakticky všech telefonů, které jsem kdy vlastnil a ani ten poslední telefon není vyjímkou.

čočky pro mobilNapadlo mě tedy, že bych nedostatečnou kvalitu fotoaparátu mohl zkusit dojebat některou z přídavných čoček, kterých je na trhu celkem slušné množství. Překvapivě v kamených obchodech specializovaných na mobilní telefony a jejich příslušenství se nic takového sehnat nedá, prodavači mnohdy nemají ani tušení, že něco takového vůbec existuje a tak se musí zákazník poohlédnout na internetu. Volba padla na set Celly Clip and Click, který za necelé 4 stovky nabízí sadu tří čoček umožňující zachytit makro, široký snímek a kulovitý výřez tzv. rybí oko. Popravdě šlo mi hlavně o to makro a další dvě čočky beru jako takový bonus, který stejnak nenalezne větší využití.

No a proč o tom vlastně píšu? Před koupí čehokoli si o produktu snažím zjistit co nejpodrobnější informace a nejlépe se čerpá z uživatelských recenzí. A protože uživatelských recenzí nebo videí na Youtube právě na tento produkt je žalostně málo, rozhodl jsem se o tom napsat také pár písmenek, aby se potenciální zájemci o Celly Clip and Click také dočetli informace, které se v oficiálním popisku od distributora nedozví. Přeci jen blíží se Vánoce, pro někoho by to mohl být zajímavý a originální dárek a leckdo by se chtěl o takovém zajímavém gadgetu dozvědět více :)

Celly Clip and click působí na první pohled pěkně a funkčně. Je to vlastně takový kolíček, do kterého se našroubuje jedna ze tří dodávaných čoček a celé se to nasadí na objektiv vašeho mobilního telefonu nebo tabletu. Kompatibilita s naprostou většinou telefonů a tabletů na trhu. Tahle maličkost z fotoaparátu vašeho telefonu udělá zdánlivě efektivní snímač, který na první pohled dělá obrázky, jaké můžete znát z (polo)profesionálních fotoaparátů s výměnnými objektivy. Výhodou je skutečnost, že nemusíte s sebou tahat vekou brašnu na foťák a výměnné objektivy, ale malý pytlíček (dodáván v balení) se zmiňovaným kolíčkem a třemi čočkami.

Fotky ovšem nevypadají nijak kouzelně. Jak jsem již v úvodu zmínil, kvalita fotoaparátu v telefonu je ten nejslabší článek a když se na něj nasadí ještě takovéto „kurvítko“, tak kvalita utrpí ještě více. Nicméně to, co se od čoček očekává, splňují.

View post on imgur.com

Makro čočka nijak výrazně nezvětšuje, ale umožní pořídit snímek z opravdu těsné blízkosti. Drobné detaily si pak prohlédnete na pořízené fotografii přiblížením. Je to patrně nejlepší čočka ze všech tří. Umožní vám zachytit detaily, které byste se svým telefonem jinak neměli šanci vyfotografovat. Bohužel potřebujete k tomu mít dobré světlo a pevnou ruku, protože na takovéhle mikroskopické snímání jsou i drobné výkyvy a záchvěvy fatální. Foťák musí stále přeostřovat a při zmáčknutí spouště je velmi pravděpodobné, že s telefonem nechtěně malinko hnete a jeden snímek tak budete muset fotit několikrát. Makro čočka má určitou ohniskovou vzdálenost a tak dokáže zprostředkovat kvalitní zaostření jen v jednom bodě. Cokoli bude ohniskové vzdálenosti blíž nebo dál byť jen o pár milimetrů, bude rozmazané. Zakřivením čočky je způsobeno také mírné rozmazání okrajů snímku. To většinou ale nemusí vadit, pokud se vám podaří mít na středu fotky to, co jste chtěli vyfotit, máte vyhráno.

Rybí oko. Co k tomu napsat? Nenašel jsem pro něj seriózní využití a je spíše jen na efekt nebo pořizování specifických snímků. Pokud trpíte známou duševní poruchou nutící vás pořizovat selfie, určitě vás tato čočka bude bavit. Vaše škaredé držky budou teď ještě víc škaredější. Kulaté xichty s velkými frňáky vám budou závidět mnozí kamarádi. A pokud i oni také trpí nemocí, vyznačující se nutkáním pořizovat fotky svých xichtů, určitě se jimi obklopte, protože s touhle čočkou se vás na jeden snímek vejde více než obvykle. Jak již název napovídá, výsledná fotografie bude kulatá s mírně rozmazanými okraji. Je to také jediný nástavec z celého setu, který se dá rozšroubovat, vnitřní čočky vysypat a ztratit…

Široký záběr. Potenciál tahle čočka má, zprostředkuje stejně blbě vypadající pohled přes kukátko ve dveřích, jako rybí oko, ale nemá tak deformované okraje. Používá se společně s makro čočkou, bez ní telefon nedokáže zaostřit a s ní to je jen o malinko lepší. Skutečně rozšíří zorné pole o několik stupňů, ale tak dokonale rozhodí ohniskovou vzdálenost, že znemožní foťáku pořádně zaostřit bez komba s makro čočkou. Navíc stejně jako v případě rybího oka, i zde bude mít pořízená fotografie černý kulatý okraj a zase ještě více rozmázne okraje.

Co o tom říci závěrem? Pokud se vám nijak výrazně netřesou ruce, na focení makra to jako hračku určitě využijete. S rybím okem si můžete užít hodně legrace, ale focení širokých záběrů je prostě katastrofa. V dané cenové kategorii nejspíše nic univerzálnějšího nenaleznete. Pokud to nebudete brát profesionálně a nebudete od toho očekávat zázraky, jistě to bude zajímavé rozšíření fotografických možností vašeho telefonu nebo tabletu.

Jak jsem přežil Suchej únor

Akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) již běží několikátý ročník a já ji vlastně poprvé pořádně zaznamenal až tento rok hlavně díky Twitteru a jakési mediální kampani.

no alcohol suchej únorJde vpodstatě o to se hecnout a celý měsíc nevypít ani kapku alkoholu. To zní jako výzva, tak proč ji nezkusit. Ne že bych byl tak beznadějný případ a těžký alkoholik, v životě už jsem měl i mnohem delší abstinenční období (a teď nemyslím dětství), ale samotného mě zajímalo, jaký vliv bude mít hlídaná a kontrolovaná abstinence a jestli se to nějak projeví.

Ze začátku se zdálo, že to bude velice jednoduché a snadné, alkohol přeci není tou nejdůležitější součástí mého života a proto bude Suchej únor vlastně taková sranda. Pro mnohé zúčastněné je to lehčí tím, že únor je nejkratší měsíc (i v přestupném) roce. Já to bral jako takovou zkoušku a zajímavý pokus, který bude velice snadné úspěšně dokončit.
No, nalijme si čistého vína (i když to zní v souvislosti s touto akcí jakkoli divně) nebylo to zase až tak snadné a únor nebyl zrovna ten nejšťastnější měsíc v roce, jak jsem si původně představoval

1.2.2016 vycházelo zrovna na pondělí. Já začal Suchej únor vpodstatě o dva dny dříve, protože poslední pivo jsem měl v pátek 29.1. večer, v sobotu se k tomu už nějak nedostal a v neděli před prací zpravidla nepiji a nepil jsem ani teď. A když jsem v pondělí 1.2. narazil znova na hashtag #suchejunor, tak jsem si říkal, že to taky zkusím. Nebude to přeci nic složitého.
To jsem ovšem ještě netušil, jaké klacky pod nohy mi osud bude házet…

5.týden roku 2016 se dodatečně oslavovaly hned několikery lednové narozeniny. Naštěstí jsem z toho vyvázl naprosto střízlivý. 5.týden byl ale také ve znamení zlomeného srdce, velikého emočního vypětí a depresivních stavů. Nešťastná láska a žal se zpravidla musí pořádně zapít. Zatnul jsem zuby a odhodlal se s tím nějak vypořádat i bez alkoholu. Srdce už mám roztrhané a rozlámané tolikrát, že by mě tohle nemělo nějak zvlášť vyvést z míry. Tenhle heartbreak byl ovšem o to víc bolestivější, že u ní jsem vlastně vůbec poprvé v mém životě poznal něco, co jsem u žádné jiné dosud nevycítil. O této slečně s jistotou vím, že je to ta, se kterou chci mít děti. Noční můry, smutek a deprese přetrvávající do teď. Ze začátku to bylo těžké, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat i bez alkoholu.

6.týden roku 2016 se zase hodně vyjednávalo a domlouvalo. Kde jinde než v hospodě. Má přítomnost se tedy v hospodách zkrátila na nejkratší nutnou dobu, kdy jsem u debatování vypil vždy jednu velkou Kofolu. Opodstatňoval jsem to také tím, že pak musím ještě do práce nebo řídit. I několik akcí jsem musel odříct a naplánovat místo nic něco jiného, protože jsem věděl, že bych tam střízlivý nevydržel…

7. a 8.týden roku 2016 probíhaly nějaké menší či větší oslavy a výročí (nedostaly mě), ale nejvíce je poznamenalo úmrtí v rodině. I tohle se obešlo bez mé interakce s alkoholem a na obřad jsem dělal řidiče, svážel a odvážel smuteční hosty, takže jsem pochopitelně nemohl pít. A bylo to asi nejtěžší období celého února. Ten poslední týden se na mě sesypaly prožité události posledních dní a celkem jasně jsem si uvědomil, že mě na tom světě vlastně vůbec nic netěší. Chuť stavit se v hospodě byla neuvěřitelně silná. Po čtyřech pivech by ten svět byl hned hezčí a veselejší. Ale nakonec jsem tomu pokušení nepodlehl. Když už jsem to vydržel tak dlouho, zbývá už jen necelý týden… Také jsem si uvědomil, že kdybych šel na 4 piva, dal bych si jich nakonec minimálně 7, po zbytek dne bych už nic neudělal a ráno by mi bylo akorát blbě.

Suchej únor mi nakonec v sobotu 27.2. neočekávaně ukončil soused, který naléhal, ať se stavím, že se mu rozbil notebook a jestli bych se na to nemohl přijít podívat. U sousedů probíhalo takové neformální setkání se vzdálenými příbuznými a než jsem stačil odklopit víko notebooku, bylo přede mnou pivo a panák Myslivce (fuj). No vysvětlujte sedmdesátiletému pánovi, co je to Suchej únor… Já jsem to v ten okamžik regulérně vzdal, neměl jsem už energii na nic. Pivo zachutnalo, Myslivec už tolik ne, ale ze slušnosti jsem ho do sebe vylil a hned dostal dalšího… Díky dvoudennímu náskoku jsem ale nakonec těch 29 dní vydržel.

Nebudu vám lhát, asi dvě hodiny poté jsem se posral, jako už dlouho ne. A co teď? Můžu si vlastně dát pivo, když už se to takhle neplánovaně ukončilo. Nakonec jsem si pivo nedal, ani žádný jiný alkohol od té doby. Místo toho jsem si sesumíroval, co mi ten měsíc střízlivosti dal a co vzal:

    Zápory:

  • Hořkost těžkých životních situací si musím pěkně vychutnat plnými doušky a při všech smyslech. Alkohol není řešení, jen krátkodobé anestetikum.
  • Musel jsem odříct několik akcí a přehodnocovat svojí účast na nejrůznějších událostech, kde se pije alkohol. Ale ve své podstatě jsem zase o tolik nepřišel…

    Klady:

  • Shodil jsem 4 kila. Když už teda má ten detox k něčemu být, snažil jsem se poctivě cvičit, udržovat se v kondici a trochu eliminovat OTP (okrasné tukové prstence) v břišní části. To se docela i povedlo, jeden měsíc je ale málo, nějaké očekávání by se mohlo naplnit až po druhém měsíci… Každopádně po fyzické stránce se cítím o deset let mladší :)
  • Střízlivost. Prostě je skvělý pocit vědět, že můžu kdykoli sednout za volant a nemusím si vzpomínat a počítat, kdy jsem naposledy něco pil.
  • Paměť. Nečekal jsem to, ale zjišťuji, že měsíční nepřetržitá střízlivost má hlavně v práci pozitivní vliv na to zapamatovat si, co se kdy a čím dělalo, nemusím pořád běhat sem a tam přečíst si několik čísel, protože si je zapamatuju. Také jsem měl dostatek času a energie na dělání dalších věcí.
  • Úspora peněz. Jestli jsem dříve chodíval jednou týdně do hospody, dal si tam v průměru deset dvanáctek, útrata byla 250Kč. Občas se i stalo, že také něco k jídlu. Moje měsíční útrata v restauračních zařízeních se tedy pohybovala okolo tisícovky. Měsíční abstinence mi podle této prosté formulky ušetřila zhruba tisícikorunu.
  • Další úspory do budoucna. Přibližně 2 roky zpátky jsem míval období, kdy jsem pil docela hodně a díky tomu si vypěstoval tzv. toleranci. Celou noc jsem na baru do sebe lil všechno možné, hýřil s děvčaty a ráno v 7hodin v pohodě nasednul na kolo a jel třeba 8km domů a ještě u toho bezproblémů psal smsky. Teď v sobotu máme opět takové nepravidelné posezení s muzikanty v hospodě a já vím, že tam tentokrát svých obvyklých 12 dvanáctek a několik panáků slivovice jen tak nevypiju, protože jsem se prostě dostal z formy (a pokud ano, tak nechci vidět, jak to dopadne)

Abych to nějak shrnul. Očekávání bylo trochu jiné, než krutá realita. Suchej únor byl chvílemi velká řehole a osud se rozhodl, že mi vítězství nedá zadarmo. Nicméně povedlo se mi celých 29 dní vydržet bez kapky alkoholu a s neplánovaným přerušením jedním pivem a dvěma Myslivci v tom dále pokračuji, alespoň do soboty.
Kdykoli bych to nejspíše dokázal zopakovat. Klidně zase příští rok v únoru, to snad budou lepší podmínky. Zkusíte to také?

Dual SIM Blackview BV5000

blackview bv 5000 předek zadekAsi to bude vypadat trochu divně, ale pořídil jsem si opět nový telefon.
Necelý rok, co mám Huawei Honor 3C, ho vystřídá parametrově víceméně stejný telefon, který je ale v ledasčem lepší. Opět v tom asi sehrál roli alkohol a taky neodolatelná částka v asijském e-shopu umocněná slevovou poukázkou. I přes nejčernější vize vysokého cla a absence záruky byla cenovka stále více jak o polovinu nižší, než je v tuzemských e-shopech, byla dokonce hodně podobná té, když jsem Honor 3C svého času kupoval, takže se telefon iGET Blackview BV 5000 společně ještě s několika dalšími cetkami koncem listopadu loňského roku ocitnul ve virtuálním nákupním košíku. No co, ze svého na to nedám ani korunu, stačilo převést pár Bitcoinů, které jsem zdarma získal už dříve :)

Když se Blackview BV5000 poprvé objevil v několika preview na specializovných webech, okamžitě mě napadlo, že tohle je přesně ten telefon, jaký jsem si vždycky přál a svrběla mě ruka ho hned objednat. Chvíli jsem ale odolával. Přeci jen ty ceny v českých obchodech nejsou u tohoto přístroje zrovna příznivé a několik lidí z oboru mě přesvědčovalo o tom, že iGETy se dost serou. Jakmile mi ale z DX poslali slevový kupón s tím, že se dá kombinovat ještě se současně probíhajícími předvánočními akcemi, byl to ten pravý kupní signál.

Po kladných zkušenostech s Honor 3C, jsem se zařekl, že už nikdy nechci Android zřízení s měnší než 2GB RAM. BV5000 tohle splňuje, ba co víc, má neuvěřitelnou kapacitu baterie 5000mAh a odolnost proti vodě i prachu. Bylo mi jasné, že je to trochu cihlička (229g) za ty prachy to nebude top přístroj, fotky asi nebude pořizovat v suprové kvalitě a možná že někde bude něco skřípat.

Čtyřjádrový procesor MT6735 1GHz, 5″ HD IPS s 1280×720, 2GB RAM, 16GB interní paměť, microSD až 32GB, 13MPx + 5MPx fotoaparát, BT4.0, GPS, FM rádio, 4G/LTE, baterie Li-pol 4700-5000 mAh, Dual SIM, IP65 (někde udávaná i IP67), Google Android 5.1 Lollipop

Občas to zaskřípe hlavně v softwaru, takže rovnou přejdu k těm negativům.

Na všech pracovních plochách je vyhledávací řádek Google, který nejde odstranit. Pracovní plocha se občas sama od sebe (nebo po ukončení aplikace) „resetuje“. Asi vteřinu nebo dvě je vidět jen obrázek pozadí, pak postupně doskakují ikonky a widgety, které tam mají být. Pracovní plochy jsou v základu 4, ale společně s nimi tu jsou také natrvalo umístěné dvě pracovní plochy, které nelze odstranit a které způsobují právě toto „resetování plochy“, takže je dobře, že se občas nenačtou, když se plocha sama „resetuje“. Doskočí třeba po minutě používání. Jedna z těchto dvou trvalých ploch slouží k přehrávání hudby, jež se mi ale odsud nikdy nepodařila spustit. Kliknutím na tlačítko Play se objeví jen „Searching songs, Please wait…“, nic se nepřehraje a po chvíli se plocha sama zresetuje na domovskou plochu. Další trvalá plocha je jakási galerie fotek, které jste nafotili ne foťákem, ale právě přes integrovanou funkci fotoaparátu této plochy. Pořízené fotky jsou navíc docela nepřirozeně široce oříznuté do podoby pohlednic a zobrazují se v jakési timeline a odesílají kamsi do cloudu. Dvě naprosto zbytečné pracovní plochy, které pro běžného uživatele nemají prakticky žádné využití a nelze je normálně odstranit… Od posledního vypnutí a zapnutí telefonu jsou tyto dvě neužitečné plochy pryč, prostě se vůbec nenačetly při bootování a již nezpůsobují výše popsaný problém s resetováním. Je to záhada, do engineer modu jsem se zatím hlouběji neponořil, ale mám takový pocit, že jsem to tam nikde na první pohled nenašel ani nevypínal…
Když už jsme u těch pracovních ploch, není tu nikde možnost odebrat nebo přidat další. Kdybyste chtěli vytvořit další plochu, prostě musíte zaplnit všechny plochy ikonami a widgety, aby na nich nezbývalo místo a po instalaci další aplikace se objevila nová plocha s jednou ikonkou právě nainstalované aplikace. Ovšem pozor! Pokud necháte jednu plochu nad-limit prázdnou, telefon ji automaticky maže!

Přístroji chybí notifikační dioda. Respektive vedle senzoru světa je diodka, jednou jsem ji dokonce viděl slabě svítit červeně (už si ale nepamatuji při jaké příležitosti – spíš to byla nějaká chyba, protože svítila neustále a musel jsem restartovat telefon, aby zhasla). Její zprovoznění přes několik aplikací zatím nebylo úspěšné a diskuze na internetu hovoří o tom, že to ani nejde.
Funkce Smart Lock fungovala jen první den. Nastaveno to bylo tak, aby se mi telefon doma nezamykal. Polohu si to našlo přes signál SIM karty, rádius cca 100m. Když jsem se druhý den vrátil z práce, telefon se už zase zamykal. Možná to bude tím, jak jsem si hrál s nastavením dalších věcí, nebo taky že už jsem vyplácal FUP (ale to je hodně nepravděpodobné), ukáže se časem. Mrzí mě, že reaguje jen na polohu telefonu na mapě a ne třeba podle toho, k jaké je připojen wi-fi síti. Každopádně je to šikovná funkce, zklamalo by mě, kdyby kvůli její funkčnosti musela být neustále zapnutá GPS.

Konstrukce telefonu vypadá, že by se do něj skutečně nemusela dostat voda při sprchování. Odzkoušeno opláchnutím špinavého telefonu pod proudem vlažné vody :) Možná že by i mohl přežít krátké ponoření do vody (o čemž svědčí několik testovacích videí na YouTube). To ale zkoušet nebudu, stejně jako zatloukání hřebíků nebo rozbíjení ořechů, demonstrované na promo videu. Plastový zadní kryt, rámeček na bocích a zesílené hrany telefonu nepůsobí nijak robustně a ačkoli se jedná o outdoor telefon, pády na zem nebo hrubší zacházení by mu ruku v ruce s jeho hmotností asi mohly ublížit. Ostatně i některé recenze uživatelů hovoří o prasklých displejích po pádech na zem z půlmetrové výšky. Displej je totiž nepochopiteně vystouplý a při pádu je první na ráně. Je na něm sice nalepená ochranná folie již z výroby, ta ale prasknutí nejspíše nezabrání. Vystouplý a po stranách zaoblený displej mi trochu připomíná Samsung Galaxy Edge, jenže zde je zaoblený displej ještě více nepraktický a nic na něm z boku není vidět. Navíc i tyto okraje jsou citlivé na dotyk a může se často stávat, že si neopatrným dotykem právě tohoto zaobleného okraje stisknete na displeji něco co nechcete.
Dalším drobným konstrukčním nedostatkem jsou příliš zapuštěné konektory pro nabíjení a sluchátka pochopitelně schované pod gumovými krytkami, které pro jejich plnou funkčnost musíte důkladně zavírat, jinak zůstávají odchlíplé. Pokud chcete nabíjet telefon jiným, než dodávaným kabelem, musí mít dostatečně dlouhý konektor, jinak ho přes kolejničku, která slouží k utěsnění podél gumové krytky, prostě nenasadíte. Stejný problém je i u dodávaných sluchátek (i u těch, co mám doma), jejichž jack konektor taktéž nelze úplně zasunout. Kvalitu zvukového výstupu do sluchátek nemám možnost posoudit, každopádně dodávná handsfree sluchátka s mikrofonem nejsou žádná sláva a na poslouchání muziky třeba při sportu rovnou zapomeňte právě kvůli tomu, že jack konektor nelze zcela zasunout do zdířky, při pohybu se vám bude uvolňovat a sluchátka vám budou bručet a prskat…

Integrovaný reproduktor umí být i docela hlasitý, zvuková kvalita je odpovídající ceně, není to žádná hrůza, ale ani žádná nádhera. Na hlasitý odposlech telefonátů to stačí. Telefonování nijak nevybočuje z normálu, druhá strana mě slyší normálně, já je také. Signál se neztrácí, pokud kvalitu signálu porovnám s Honor 3C, budou na tom laickým odhadem přibližně stejně.




Výpis sms zpráv (ty bublinky konverzace pro každý kontakt) nelze zvětšovat ani zmenšovat. Prostě jedna stálá velikost písma a nic víc. U jiných telefonů to jde.
Neukazují se stavy komunikace pro jednotlivá připojení. U jiných telefonů se v ukazateli úrovně signálu SIM karty zobrazují šipečky nahoru nebo dolů symbolizující příchozí a odchozí provoz. Tady jen na ukazateli wi-fi. Také mi přijde, že citlivost wi-fi i GPS byla na Honoru lepší. Honor GPS signál našel i v místnosti a wi-fi si udržel připojenou i přes několik stěn od routeru, Blackview BV5000 je v tomhle znatelně slabší. Fotografie snad ani nemá cenu zmiňovat. Jednoduše jsou oba foťáky odpovídající ceně. Zdá se mi, že má trochu potíže se zachycením zelené barvy. Pěknou fotku s tímhle telefonem neuděláte. V šeru nebo při horších světelných podmínkách například v klubu na fotkách nic nepoznáte ani při použití blesku. Videa jsem zatím nijak zvlášť nezkoumal a nepořizoval, lze natáčet údajně i v HD, kvalitu bych ale přirovnal k dobám, kdy se foťáky začaly objevovat v prvních telefonech před patnácti lety. Jedinu pozitivní věcí na zadním foťáku je to, že nevyčnívá, tak jako to je nepochopiteně u většiny mobilů a telefon se tak nekolíbe na stole.
Malá drobnost o aktivovaném budíku, ale žádném údaji o času buzení v liště nebo u hodin, mi chyběla i na Honoru. I sem si musím doinstalovat widget.

výdrž baterie bv 5000Pojďme si taky povědět o těch lepších stránkách telefonu.

Baterie je jednoznačně to nejlepší, co tenhle telefon nabízí. Po prvním nabití a následném zkoušení a obzvláště intenzivním testování všeho možného, mi telefon vydržel v provozu přibližně 65hodin a to jsem si v závěru při posledních procentech omylem pustil písničku na max hlasitost. Při běžném používání se s výdrží baterie hravě dostanete přes 3 dny, troufám si tvrdit, že při úspornějším provozu klidně i týden! Díky obří baterii lze telefon díky přibalené OTG redukci použít jako powerbanku a dobíjet jiná zařízení.

Trochu jsem se bál velikosti. Vždyť už i 5″ lopata je značně nepraktická. Nakonec to není tak strašné. Při 5″ displeji je sice o malinko větší, než klasické telefony stejné uhlopříčky, ale rozhodně je menší, než jiné outdoor telefony, které nabízejí menší obrazovku, ale mnohem větší i širší rozměry. Při jeho hmotnosti jsou jeho rozměry konečně smysluplné. Když ho porovnám s jeho předchůdcem, tak mi je už jasné, proč mi jeho velikost tak vadila. U těžšího telefonu mi takový rozměr nevadí, možná že i vyhovuje. Člověk má konečně pocit, že drží v ruce něco pořádného, lépe se drží, potěžkává, nevyklouzne z ruky.
Přední stranu nad-pod displejem nehyzdí žádný nápis ani logo a telefon v černé barvě působí elegantně. 4G mi na Honoru ani tak nechybělo, nicméně během toho roku se rozšířilo i tam, kde stěží chytnete Edge a protože se na takových místech pohybuji docela často, je to vítaná změna.

Probuzení obrazovky poklepáním funguje bezchybně a mnohem spolehlivěji než na Honoru, kde ve 4 z 10 pokusů nefungoval. Také se nemusím bát si vzít tento telefon do vany nebo k bazénu. Je to spíš taková psychologická věc, a její praktičnost se určitě projeví až časem, každopádně utopený nebo vybitý telefon je noční můrou většiny uživatelů. Moje už ne :)

Speciálně pro tento telefon je v nabídce zdarma ke stažení hned několik témat ikon i vzhledů, vybrat by si měli všichni. Ke každému kontaktu si můžete nastavit různá vyzvánění a dokonce i zvuk sms. Bohužel některými uživateli dual sim telefonů vyžadované rozdílné zvonění pro různou SIM telefon neumí. 2GB paměti zaručují rychlý chod aplikací, zatím jsem se zamrzáním nebo zpomalováním telefonu neměl problém, ani když je na pozadí spuštěno několik desítek aplikací. Bohužel u jejich výpisu chybí možnost je ukončit všechny najednou, ani tu není údaj o využití RAM. Chytré somatické senzory, ani sdílení přes HotKnot nemám zatím otestovány.

I přes několik výhrad hlavně k UI je dojem z nového telefonu vesměs pozitivní. Pokud jsou mezi čtenáři potenciální zájemci o tento telefon, na otázku jestli koupit nebo nekoupit mám odpověď: počkat, jestli s novou ROM výše popsané problémy zmizí. Nejaktuálnější verze ROM je z listopadu loňského roku a obsahuje výše popsané neduhy. Nečekám zázraky, ale softwarově vyladěný bude tento telefon bezkonkurenční a můj rok starý Honor 3C si už našel nového majitele :)

Nové Tyršovy sady v Pardubicích

Protože se mi nechce psát do nejrůznějších diskuzí pod články o zmršené rekonstrukci pardubických Tyršových sadů, vystavím si to sem, aby to nezapadlo mezi dalšími kritickými názory mnohých Pardubáků.

Takže. Pardubice mají nově zrekonstruovaný park v centru města. Investice to nebyla nikterak malá a ani samotná revitalizace neprobíhala podle plánu. To se dalo ale očekávat, že když jde o stomiliónovou sumu, že se bude šmelit…

Onehdá jsem se po nových Tyršových sadech konečně prošel i já. Nesmí se tu jezdit na kole, venčit psy, pít alkohol, kouřit, jíst, šlapat po trávě, dívat se na stromy, přebalovat batolata, používat sluchátka, nosit modré boty, psát SMS velkými písmeny, dloubat se v nose a já nevím co ještě…
Ten první zákaz, jízda na kole, je v parku ve městě, které si na cyklistice zakládá, už sám o sobě obrovský fail. Ono to ovšem má své opodstatnění, protože se tím parkem nedá bezpečně projít ani pěšky, natož ho pak projet na kole!

Musel jsem se tedy parkem vydat zanedlouho ještě jednou a tentokrát ve dne za světla, abych si tu nádheru prohlédl v celé své kráse a ujistil se, že takhle strašně zmršená rekonstrukce se mi nezdá jen pod rouškou tmy.

Nejprve bych ale rád popsal svoji první cestu ve večerních hodinách od zatím uzavřené kavárny (ani se nedivím prvnímu nájemci, že z toho vycouval poté, co viděl žalostný stav „nových“ Tyršových sadů) přes celý bulvár až ke zdymadlu: Sesedám tedy z kola a snesu ho po schodech abych ho mohl celou cestu vést. Naštěští jsem nešel sám a kolega mi poradil, že vhodná (ale ani ne nejlepší) bude cesta prostřední dřevěnou trasou. Stejně tam i tam dříve nebo později potkáte překážky, kterým se bude potřeba vyhnout.
Nejprve si pojďme povědět o osvětlení večerního parku. Doufejme, že na jaře ty velice špatně umístěné světla zarostou zelení a nebudou oslňovat kolemjdoucí a že tráva a rostliny zacloní nepříjemně ostré světlomety při zemi, které místo toho, aby osvětovaly cestu, svítí procházejícím návštěvníkům parku do očí a znemožňují jim orientaci na jinak místy velice špatně osvětleném (i vyvedeném) chodníku. Docela jsem se podivil nad osvětlením uvnitř dřevěných laviček(!) Mezi prkny laviček to prosvítá a škvírami je vidět, jak tam jsou jen tak ledabyle pohozené svítící trubice včetně kabeláže. Tyhle svítící trubice (zcela jistě super neúsporné) by měly osvětlovat cestu a ne být schované v lavičkách, kde jsou platné jako mrtvému zimník… Krizové části trasy, kde jsou v cestě sloupy nebo stromy jsou v naprosté tmě a kdyby se jim nevyhýbal předemnou jdoucí obyvatel Pardubic (který to tu musel znát), tak bych do nich určitě narazil…

tyršovy sady pardubice failZa denního světla zjišťuji, jaké jsem měl obrovské štěstí, že se na mojí večerní procházce nestalo nic vážného, protože nové Tyršovy sady jsou velice nebezpečné místo! Spekulanti a vyčůránci, pokud chcete z města vysoudit nějaké peníze, zajděte si někdy večer na procházku Tyršovými sady. Přijít zde k zvrtnuté noze nebo dokonce zlomenině je až překvapivě jednoduché. Terénní úprava tu je řešena vskutku zajímavě. Betonová trasa je místy až o 15cm výše než jsou záhony. Nebohý nicnetušící chodec oslněný špatně navrženým světlem tak snadno může šlápnout do prázdna a upadnout do záhonu přes okraj, který ve tmě prostě neměl šanci vidět…
Bohužel ve dne jsem zjistil další smutnou skutečnost. Ona naděje na zelení zarostlé oslňující osvětlení, zmiňovaná v odstavci výše, padla, protože jsou světlomety zabudované do betonu dost daleko od okraje. Nejsem si úplně jist, ale mám ten pocit, že ten večer již několik světýlek nesvítilo. Snad se tedy brzy pokazí i ostatní nepříjemné lucerničky… Vedle zdraví ohrožujícího faktu jsou další nedostatky, jako třeba špatné odvodnění, opravdu prokotinami.

Pokud letošní zimní počasí bude skutečně zimní, mám takový nemilý pocit, že zmetkovitost a špatně odvedená práce se projeví i na dalších částech parku. A co teprve další roční období? Nechci strašit, ale rekonstrukce nově zrekonstruovaného parku bude pravděpodobně nutná dříve, než by si zastupitlé města chtěli připustit…

Novým Tyršovým sadům se budu snažit co nejvíce vyhýbat. Nejenom, že se mi nelíbí, ale je to velice nebezpečné místo!

Veškeré větší renovační práce v Pardubicích za poslední dobu jsou prostě katastrofa. Ať už jde o tu frašku s novou Třídou Míru, či nová autobusová zastávka U Kapitána… Designově to možná někomu může připadat zajímavé, nicméně o použitenosti, praktičnosti nebo bezpečnosti se tu bohužel mluvit nedá. Je evidentní, že koncepty, návrhy a modely všech těchto projektů museli vypadat úchvatně a chlapci na radnici si za ně určitě zatleskali a připili drahým šampaňským, ale jaksi už zapomněli, že po tom budou chodit lidi. Skvělá práce, zatleskejte si ještě jednou…

Milí zastupitelé Pardubic. Příště až budete zase jednat o realizaci některé obnovy nebo rekonstrukce, bude mi stačit jen desetina toho, co máte v rozpočtu pro architekty. Já už jim pak někde u piva vysvětlím, jak navrhovat parky nebo zastávky, aby byly praktické, použitelné a nikoho neohrožovaly….

Tento web používá cookies

Nikým nezvaná a nevolená Europakáž vymyslela další z fantastických Euronesmyslů. Tentokrát se jejich Eurošikana týká provozovatelů www stránek, kteří musí své návštěvníky informovat o tom, že web si pro svou optimální funkci může do jejich počítače ukládat malé textové soubory tzv. cookies.

A zde se cookies používají hlavně pro statistiky návštěvnosti a zobrazování reklam.

Koláčky, nebo-li cookies jsou malé textové informace, které si stránka ukládá do vašeho počítače, aby tak při vaší další návštěvě snadno poznala, že jste daný web již navštívili a nemusí tak znova nastavovat některé preference a může vám zobrazit jen to, co jste ještě nečetli (například nové nepřečtené komentáře). Více informací o cookies hledejte třeba na wikipedii. Cookies nejsou nijak nebezpečné, nicméně Eurosráčové si to zřejmě nemyslí. Uprchlíci nebo finanční krize v celé Evropě jsou malichernost. COOKIES ve vašem počítači jsou skutečnou hrozbou a buďme rádi, že nás milá Europakáž před nimi dostatečně chrání svými skvělými nařízeními…

Takže… Pokud se vám cookies z jakéhokoli důvodu nelíbí, můžete si je jednoduše zablokovat v nastavení vašeho prohlížeče.

Zatím jsem se nikde nedočetl, jak by o této skutečnosti měl návštěvník webu být správně informován. Opravdu se mi nechce zasírat WordPress dalším plug-inem, který by novým návštěvníkům cpal plovoucí lištičku s textem „Tento web používá cookies, jeho dalším používáním s touto skutečností souhlasíte“ Takže tuto kouzelnou větičku nacpu do patičky a budeme se tvářit, jakože to je všechno OK a podle regulí Eurobastardů, kteří doufejme nebudou mít dlouhou existenci, stejně jako jejich nesmyslné nařízení a zákony :)

Wolfensteini

Pokaždé, když mě rýmička uvrhne v pracovní neschopnost, mám dostatek času dohnat herní resty. Stalo se to začátkem tohoto roku, kdy jsem se na týdení neschopence začal poohlížet po nějaké dobré pařbě, kterou bych si to marodění trochu zpříjemnil. No a protože v tu dobu měli v nějakém obchodě s herními klíči zrovna akci na nedávno vydaný Wolfenstein: New Order, který byl za pár stovek, tak volba byla celkem jasná.

Wolfenstein: New Order

Hype kolem vydání tohoto titulu jsem pochopitelně zaznamenal, ale nějak mě nechával klidným. Pár gameplay videí jsem také jedním okem zahlédl, ale nijak mě to neoslovovalo. Zarazily mě docela vysoké hodnocení snad ve všech recenzích a vesměs pozitivní ohlasy od hráčů, tak jsem si říkal, že na tom asi něco bude, tak tomu jednoho dne taky dám šanci. A ten den nastal jednoho lednového dopoledne a od té doby se plavim na celé Wofenstein vlně, pro kterou by ale už konečně mohl vyjít další dodatek.

U těchto nesmrtelných titulů si člověk uvědomí, jak ten čas letí. Kdy že jsem to naposledy hrál Wolfensteina? 2009? Vypadal sice jako by byl z roku 2002, ale i tak už to je celkem dost času, tak uvidíme, jestli to nebude stejný fail, jako byl ten předchozí „Wolf“…

wolfenstein new order 1 wolfenstein new order 2 wolfenstein new order 3

Wolfenstein: New Order běží sice na tom nepříliš vydařeném Id 5 tech enginu, který poháněl už Rage (Rage se mi nepodařilo vůbec spustit kvůli dosud neopravené chybě – patřím do těch 0,05% hráčů s unikátní hw sestavou, na které tahle hra prostě neběží, ačkoli výkonově dostačuje) má ošklivě rozplizlé textury, které při rychlejším pohybu doskakují z ještě rozplizlejších nebo žádných (na desetinu sekundy vidím za zavřené dveře), ale jinak v tom všechno funguje jak má…
Nekvalitní textury jsou vlastně téměř jediný neduh, který se dá odpustit, protože jinak je Wolfenstein: New Order střílečka jako víno. Krásný uvítací bug, který se ale už nikdy neopakoval. Když mi hra poprvé dala kontrolu nad Williamem, tak jsem se propadl z letadla do moře a ještě hloub :) No a taky se občas zasekne při úvodním logu Bethesdy…
Přesto je to hra, která vypadá jako hra z roku 2014 a netrpí žádnými nasíracími momenty a faily, kterých jsou v jiných hrách kupy. Perfektně napsané charaktery postav zapadajících do vcelku ucházejícího a gradujícího příběhu. Klíčové rozhodnutí, které určuje další dění ve hře. Laserová řezačka a bohatý arzenál zbraní s uspokojujícím modelem střílení. Několik parádních bossů i variabilita misí a prostředí.
Jediný nejslabší moment je ta plavací mise, ve které je jasně vidět, že Id5 engine není na vodní hrátky příliš stavěný a vesele tak popírá fyzikální zákony s hladinami vody a i ten pohyb od hladinou, kdy vlastně vůbec nevidíte, kde že se ta hladina nachází, je až příliš iritující. Opravdu se mi stalo, že jsem si po dohrání řekl, že to chci ještě jednou a na nejtěžší obtížnost. Takže jsem po nocích místo spánku mastil Über obtížnost a skvěle se bavil.

Asi bych to i dohrál znova do konce, kdyby se nenaskytla možnot mít datadisk Wolfenstein: Old Blood v předstihu před krabicovou verzí.

Wolfenstein: Old Blood

Takže rovnou z Měsíce jsem putoval na pevnost Wolfenstein a hned rovou na Über obtížnost, když ta předchozí hra byla tak snadná :) Spíše bych raději uvítal pokračování tam, kde New Order skončil, ale události před, také nejsou k zahození.
Někdy začátkem června se mi podařilo zabít finálového Bosse a opět jsem si říkal, že to chci ještě jednou, tentokrát ale ne znova na Über, ale na Bring’em on, protože si chci projít všechny Nightmare levely a v pohodě zkusit najít všechno zlato a vůbec tam je ještě spousta zajímavých detailů a zapomenutých dopisů, kterých si napoprvé člověk nevšimne a na Über obtížnost se neodemykají perky i některé achievementy, takže i o toto nechci přijít.


wolfenstein old blood 1 wolfenstein old blood 2 wolfenstein old blood 3

Recenzenti udávají 4 hodiny hraní na normální obtížnost. Já mám na Über 10 hodin a to si myslim, že jsem nepřečetl všechny zápisky a zprávy a hra má ještě challenge mody, které vypadají také zajímavě.
Wolfenstein: Old Blood je za těch pár stovek dostatečně bohatý datadisk, ačkoli pochopitelně není tolik veliký a rozvinutý jako hlavní hra. Herecké výkony NPCček a rozmanitost misí a prostředí jsou také slabší, nicméně hra je po vizuální stránce o něco líbivější než mateřský titul, je tu pár vylepšení a potěšující je i více Nightmare misí a v poslední i boss.

Přesto se v obou hrách nelze zbavit lehce nahořklé příchutě z toho dobře známého herního klišé, kdy je celá mapa prakticky jeden velký koridor s různě poházenými tunami zbraní, léčení, brnění a munice, čekajících jen na vás. Ultra tupí nepřátelé, kteří si nevšimnou, že hráč metr od nich zrovna brutálně popravil kolegu a povalující se těla dalších mrtvých nácků je nijak nevyvedou z míry, ani je nenapadne zpozornět. Se zvyšující se obtížností se zvyšuje akorát účinost nepřátelských střel, IQ zůstává stále na nulových hodnotách a náckové si vesele házejí svoje granáty pod nohy a nabíhají vám před mušku i na tu nejtěžší obtížnost… Brutální scény a popravovací momentky ospravedlňuje fakt, že ve hře zabíjíte nacisty v alternativní historii. Je to přeci jen všechno hodně zjednodušeno a nastaveno tak, aby měl hráč co nejintenzivnější a nejzábavnější zážitek ze hry. Nějakou realističnost tu opravdu nečekejte. Ale to pokračování by už konečně mohlo vyjít, vážně se na něj klepu :)

Jak opravit bazénový vysavač

Koupací sezóna je v plném proudu. S tím je také spojena pravidelná údržba bazénů a vody. Pokud na tyto činnosti používáte letité pomůcky, jistě se vám už také stalo, že se sem tam něco odlomí, křupne, praskne, vypadne…

Drobných provozních závad na bazénovém příslušenství by bylo několik, žádná ale nebrání správnému používání nebo bezpečné funkci.
Letos se ale poprvé projevila závada, která znemožnila další používání bazénové komponenty.
Nesepnulo se kurvítko, prostě jen došlo k únavě materiálu tvrdě zkoušeného chlorovanou vodou a extrémními vlivy počasí.

Na naší hlavici bazénového vysavače Ocean Vac De Luxe se už vloni ulomilo jedno očko držící komponentu na zasazení tyče. Prodavač nás varoval, že se to láme, jen se na to člověk podívá! Ale i s jedním očkem se to dalo celou minulou sezónu dále používat…
Tento týden se mi ale při luxování bazénu ulomilo i to druhé očko. A to už je problém.
Nastala otázka: Koupit za 4stovky nový, který se za chvíli znovu zlomí, nebo si to spravit tak, aby se to už nikdy nezlomilo?

Pokud se vám už něco podobného také stalo, možná se vám bude hodit malá inspirace, jak se takové případy řeší u nás.

IMG_20140715_173641Hubice bazénového vysavače už má své roky, ale doposud dobře sloužila

IMG_20140715_173702Ulomené poslední očko držící komponent pro nasazení tyče. To druhé se ulomilo už loni a ztratilo

IMG_20140715_173758Budeme potřebovat brusný papír, lepidlo a kousek špalíčku s vyvrtanou dírkou

IMG_20140715_174014Dřevěný špalíček zastane funkci odlomených oček

IMG_20140715_174035A umístí se zpátky na očištěnou a obroušenou hubici vysavače

IMG_20140715_174103Aplikujeme vodovzdorné lepidlo na oba lepené díly a necháme chvíli odvětrat

IMG_20140715_174508Přitlačíme špalíček i ulomené očko a necháme zatvrdnout do druhého dne

IMG_20140716_171530Následující den se nám to nezdá příliš pevné, tak to ještě celé provrtáme a pojistíme šroubkem s podložkami a matkou

IMG_20140716_171539Ocelové komponenty na bazénovém příslušenství nejsou zrovna „košér“, ale pár minut týdně ve vodě to snese

IMG_20140718_135615Opravený vysavač drží lépe než nový :)

Orcs Must Die! CZ funsite
Ikonky
paypal podpořte apina