Hanebný pancharti / Inglourious Basterds
Druhá světová válka tak trochu jinak. Quentin Tarantino předvádí svůj mistrovský um a přináší zápletku o pěti kapitolách. Tarantinův filmový rukopis poznáte hned v prvních minutách a pokud patříte mezi milovníky jeho filmařského stylu, celé dvě a půl hodiny se budete bavit, podivovat a občas nevěřícně koutit hlavou.
Film staví na surovosti druhé světové války, tehdejších společenských poměrech (nacisti, židi, kolaboranti) a jedné premiéře německého válečného eposu, to vše s mírnou nadsázkou a naplněním očekávání diváka. Opět se tu mísí osudy několika hrdinů s leckdy překvapivými zvraty a nečekanými pointami. Tarantino krmí divákovy základní smysly v kolotoči něšťastných náhod, nebo obrovského štěstí a někdy mistrovskými a někdy slabšími hereckými výkony se snaží v divákovi vyvolat smíšené pocity. Typicky dlouhé scény a dialogy s nádechem černého humoru, úderných point a překvapivých zvratů, které se jistě stanou kultovními a často citovanými, jako u předchozích Tarantinových filmů. Není to žádný krvák (ikdyž pár těch skalpelů a mrtvol by se tu našlo), ani žádný doják a příběh a události ve filmu se tak trochu (zcela) odvracejí od historických faktů. Když to ale přijmete jako součást tohoto příběhu, budete se bavit.
District 9
Nad Johannesburgem se už dvacet let vznáší mimozemská kosmická loď, která ve svých útrobách přivezla miliony kreveťáků, uprchlíků ze své rodné planety, kteří nemají šanci se vrátit domů a proto je musí pozemštané chtě nechtě přimout mezi sebe. Kreveťáci připomínají Dr. Zoidberga a taky trochu hmyz nebo korýše s humanoidním tělem a jak by se ale dalo očekávat, kreveťáci jsou tak trochu jinak stavění a jinak smýšlející tvorové a lidem brzy dojde trpělivost s těmito „nepřizpůsobivými“ sousedy, kteří byli humánně ubytováni v chatrčích v provizorním táboře District 9 a nyní je potřeba je všechny přesunout do nové oblasti, kde nebudou pozemšťanům na obtíž. Wikus van der Merwe je pověřen vystěhováním všech kreveťáků do této nové oblasti a při roznášení příkazů k vystěhování přijde do styku s podivnou látkou, která zapříčiní změny v jeho DNA a náš hrdina se postupně začíná přeměňovat, což mu umožňuje používat mimozemské zbraně a technologie, které v lidských rukách nefungují. Protože je Wikus vlastně jediný žijící exemplář takovéto kombinace lidské a mimozemské DNA, stává se nejcenějším zbožím na této planetě a prakticky veškeré korporace, laboratoře, vědecké kapacity, speciální jednotky a dokonce i překupníci s kočíčím žrádlem se ho snaží dostat.
Režisér Neill Blomkamp tento nízkorozpočtový snímek (pouhopouhých 30 miliónů dolarů) podává z počátku jako dokumentární film a později jako akční sci-fi s předpokládanou gradací akce. Mísení několika různých kamer a pohledů na věc a hlavního hrdinu je zajímavý krok a pro příběh tohoto formátu má rozhodně pozitivní dopad, který přidává karmu a z části zachraňuje místy slabší vizuální efekty. Každopádně tenhle film není žádný hollywoodský trhák s klasickým konceptem a obsazením. Scénář je výborně zpracován, má myšlenku i nápad, je nekompromisní, dotýká se téma rasismu a až na nelogičnost s nevystopovatelným mobilním telefonem to do sebe příjemně pasuje.
Nejlepší invaze mimozemšťanů na Zemi, jakou jste kdy v kinech mohli vidět! Happy end se tentokrát koná jen z části a jisté otázky nebyly v příběhu zodpovězeny, tímpádem se mohou začít objevovat spekulace o možném pokračování…