Všechny sety pohromadě

S novým designem blogu jsem si chtěl také udělat pořádek i v mých doposud nahraných setech. Původní stránka „Moje tvorba“ obsahovala hodně věcí od odkazů na www stránky, gif ikonky až po moje dj sety nahrané na nejrůznější hostingy.

Jak ale šel čas, mnoho projektů zaniklo a s nimi i hostingy, na kterých byly uložené zmiňované sety. Tak jsem se pokusil najít většinu setů z offline záloh (ale nejsou všechny) a uploadnul je na Mixcloud a následně to všechno pěkně vyskládal na stránku Nahrávky, kde jsou (u některých) klikací nadpisy, které vás nasměrují k dalšímu povídání o tom či onom setu.

Mimochodem pro tyto účely stále hledám cloud, ze kterého by se dalo normálně stahovat…

Tímto krokem bych tak nějak chtěl zakončit dosavadní čtrnáctiletou kariéru a vstoupit do patnáctého roku djování s úplně jiným přístupem. Protože jsem na jaře dostal nabídku zapojit svoje gramofony k ostatním přístrojům ve zkušebně a celé to rozhýbat v trochu jiném stylu. Ono vlastně nebylo o čem přemýšlet. Doma se mi na gramofony jen prášilo a neudělal jsem si na hraní čas třeba i několik měsíců. Takhle si prostě ten čas udělám alespoň jednou týdně a tím se dostanu i k jiným možnostem a celá ta sestava nás někam posouvá (i když v tom jsou zapojeny i dětské hračky).

Tlačítek a čudlíků je v té sestavě opravdu hodně, já se ale stále držím svého koutu s gramofony. Nejprve jsem starými přenoskami (ano, jsou to stále ty staré Audio Technica) brousil klasické vinyly. Až když byly některé pasáže na deskách šmrdláním ohrané tak, že původní záznam už na nich nebyl slyšet (stále přítlak 4g), bylo jasné, že bude záhodno celou sestavu rozšířit o DVS. Bohužel, původní notebook, na kterém jsem v počátcích provozoval Xwax, se už před lety odporoučel do křemíkového nebe.

Vážně jsem v tu dobu přemýšlel nad zakoupením licence Traktoru nebo Serata. Finanční situace mi ale dovolovala akorát tak vytáhnout ze starého mrtvého notebooku disk s Mintem, zkusit ho vrazit do ještě staršího záložního notebooku ze šuplíku a připojit zvukovku. A světe div se, Mint nastartoval (sice mu to trvá trochu déle, protože slabší procesor a málo RAM) a já měl před sebou kompletní audio aparát, jaký jsem měl před smrtí původního notebooku. Xwax se rozběhl s odezvou 16ms a já se zaradoval, že jsem ušetřil tisíce za licenci Windows a Serata. Od té doby šetřím originální vinylové desky a trápím jen Control vinyly a samozřejmě se mi tím výrazně rozšířily možnosti práce se zvukem.

Taky jsem si u toho uvědomil docela zásadní věc. Scratchování, juggling a samplování jsou v principu vlastně naprosto přirozené a jednoduché věci. Právě až ve zkušebně mi v hlavě secvaklo, co dělám blbě. Nesmím se soustředit na techniku provedení té či oné věci, ale na to, jak má ten výsledný zvuk, sampl, scratch znít. Zatímco dřív se mi lépe scratchovalo na levém gramofonu s pravou rukou na crossfaderu a hromadu věcí jsem na druhé straně nedokázal, teď už tohle prostě nemusím vůbec řešit. Je mi úplně jedno, jestli mám zvukový soubor na levém nebo pravém gramofonu, prostě k tomu přijdu a udělám přesně ten zvuk, jaký chci aby z toho vyšel. Když nebudu vynakládat energii na to, abych se soustředil, jak to provést, ale jen jak to má znít, tak to prostě ty ruce udělají už úplně automaticky. To je právě ta svoboda, kterou scratching skýtá. Nestresovat se s provedením, ale soustředit se jen na to, jak to má ve finále znít. Pak je třeba takový juggling ne o technice, ale o tom, jak rychle dokážu přehazovat z jedné desky na druhou a zpátky…

Takže abych se vrátil k původní myšlence tohoto příspěvku. Sety, které tam doposud jsou nahrané jsou minulost. Koncept obyčejného prolínání skladeb do setu jsem už překonal a v těch dalších letech bude má produkce vypadat trochu jinak. Ačkoli můj jukebox v hlavě má několik tracků, které bych si někdy rád zkusil prolnout do sebe, tak uvidíme (uslyšíme) co z toho bude a nebude :)

Bezpečnější, rychlejší, dostupnější a responzivní

Starý Kekel dostal nejen nový responsivní vzhled, ale byl přesunut na nový hosting a má https. Jak se vám líbí?

Plánoval jsem to dlouho. Déle než rok. Ještě na začátku léta to vypadalo, že to na další rok ještě jednou odložím a budu mít polofunkční blog s častými výpadky, ale nakonec se to podařilo.
Jak jste si asi všimli, tento blogísek má nový facelift, ale to není všechno. Je kompletně přesunutý na nový hosting u Wedosu. A prozatím se zdá, že všechno funguje a několikrát denně nedostupný nebo zpomalený web je minulostí.

Vzhled webu používaný do roku 2019

Nejprve se musely udělat zálohy, pak trochu pročistit databázi a ftp od nadbytečných, nepotřebných nebo zastaralých blbostí. Pak další záloha očištěného tovaru. Následovala migrace a testování. S malou pomocí technické podpory Wedosu se to nakonec všechno podařilo oživit a zprovoznit a mohlo se to spustit do ostrého provozu. Po přesunu DNS se zdálo všechno v pořádku, jen na jednu docela podstatnou drobnost. Nemohl jsem se přihlásit do administrace. Opět jsem musel otravovat technickou podporu, kde trochu zakouzlili a nakonec všechno funguje jak má. Malá poznámka pro případné budoucí migrování a vlastně většinu možných problémů: Když něco nefunguje, není potřeba odstavovat pluginy, ani hledat problémy někde složitě v konfiguraci. Jako první zkuste odstranit soubor .htaccess a v administraci (pokud se tam nedostanete, zkuste například přes WordPress.com, nebo plugin Jetpack v aplikaci na mobilu) pak jenom (znovu)uložit podobu trvalých odkazů (Nastavení – Publikování).

Hlavní je, že se celá ta složitá anabáze obešla bez výrazných výpadků z pohledu návštěvníka nebo indexovacího bota. Administrativní výpadek byl skoro měsíc.

Když už se přechází na nový hosting, tak jsem to vzal z gruntu a celý web převlékl do šablony, která by měla být responsivní a měla by splňovat všechny předpoklady na web v roce 2019.

Taktéž jsem si dal za cíl vyřešit všechny nedostatky, kterými blog trpěl od samého počátku, kdy v roce 2008 ještě nebyl kladen takový důraz na zabezpečené připojení a původní hosting ho ani nenabízel. Takže tu teď mám SSL a sám jsem zvědavý, jaký to bude mít vliv na SERP a všechny navazující záležitosti, jež se kvůli nezabezpečenému spojení znatelně propadl ve vyhledávačích už před lety.

Na smíšený obsah (nezabezpečené prvky na zabezpečeném webu) byste tu měli narazit minimálně. Pluginy Velvet Blues Update URLs a Broken Link Checker odvedly v tomto směru vynikající práci, přesto je možné, že se v nějakém hodně starém článku bude ještě vyskytovat obrázek z nezabezpečeného zdroje. Ale spíš je pravděpodobnější, že byl takový obrázek smazán. Také byly promazány nefunkční externí odkazy (za 11 let se toho nakupí) a proběhla rychlá revize a korekce u některých článků (a průběžně stále probíhá – je jich fakt hodně). Z pohledu SEO by to mělo být opět všechno bez závažných nedostatků, teď už stačí jen počkat, jak se to zaindexuje a jestli se dostanu zpátky na pozice ve vyhledávačích.

Na funkčním https se dá stavět další rozšíření a zkvalitnění a předpoklady na nějaký rozvoj se tím otevírají více. Pro začátek tu mám systém odměňování autorů skrze prohlížeč Brave. Mnohým to ještě dnes asi nic neřekne, ale za nějaký čas to může být naprosto běžná součást surfování na internetu. Prohlížeč Brave nejenže cílí na bezpečnost a blokování reklam a sledovačů na internetu, ale také má svůj reklamní systém, který návštěvníky webů odměňuje za zobrazování reklam a dává návštěvníkům webu možnost odměňovat autory obsahu takto získanou kryptoměnou BAT. Více třeba v některém budoucím článku.

No a nakonec toho všeho došlo i na nový vzhled. Dlouho jsem hledal a vybíral ze stovek milionů WordPress šablon a byl docela znechucen tím trendem, jak by měl dnes vypadat moderní web.
Když přijdu na nějakou stránku (v tomto případě blog), chci hned číst nejnovější příspěvek a nechci scrollovat dvě stránky zbytečného obrázku, abych pak musel ještě kliknout na další odkaz, který mi konečně zobrazí celý článek. Chci, aby můj blog vypadal jako blog a ne jako prezentace autosalonu, nepovedený e-shop, stránky realitní kanceláře, nebo fotogalerie. Důraz na textový obsah. To je to, co chci. Nechci mít úvodní stránku zaplácnutou obrázkem nebo nějakými zbytečnými designovými prvky.

Takřka 99% dnes dostupných šablon neodpovídá mým požadavkům. Zbylé 1% tvoří šablony, které by byly designově přijatelné, najde se na nich ale vždy nějaký nedostatek. Jedna má tragickou znakovou sadu, která neumí správně vykreslit české háčky a čárky, druhá je barevně příšerná a nedovolí mi ji v css přebarvit, jiná zase zobrazuje hlavičku tak nešťastně, že je na každém zařízení někde jinde, případně kombinace všeho dohromady.
Takže se při hledání musím probrat kvantem nepoužitelných a nevkusných šablon, abych konečně po několika dnech našel to, co se alespoň nějak přibližuje mým představám o nejlepším webu pro písmenka místo obrázků, který je zároveň responsivní.Ano, právě se díváte na šablonu Coral Dark, které akorát stačilo trochu upravit barvu pozadí, aby mi padla do oka a zároveň jsem nemusel předělávat všechny reklamy.
Abych pravdu řekl, nejsem s tím tak úplně dokonale spokojen, ale na tu starou šablonu z roku 2011 se Google díval trochu s nelibostí. A přitom se mi tak povedla. Nu což, nemůžeme žít v minulosti. Speciálně v dnešní době, kdy je nutnost být připraven na budoucnost mnohem větší, než kdykoli jindy. Pravděpodobně budu tuhle šablonu ještě trochu upravovat a ladit.

Každopádně velký dík patří pánům z technické podpory Wedosu, bez kterých by tento blog nevypadal tak, jak vypadá. Naštěstí už v portfoliu nemám žádný další web, který by musel tohle všechno také podstupovat. Pokud někdy v budoucnu budu zase tvořit nějaké stránky, bude to jednodušší, protože https už je v současnosti standard a základní výbava každého normálního hostingu a vlastně všechno to nastavování a ladění od úplného začátku je dneska oproti dřevním dobám internetu vlastně hračka.

Burn That Bitch

Když už se konečně po sto letech přihlásím do administrace blogu promazat stovky spamů zachycených ve spamovém koši, tak bych sem také mohl nahodit pozvánku na letošní pálení čarodějnic.
Freeparty v Liticích se bude konat od pátka do neděle. Přes noc se můžete tešit na digitální i vinylové bušení a řádný zvukový teror a přes den se bude hlavně experimentovat a viděl bych to na solidní disko a kvalitní úchylárny ;)
Pak jakože pálení čarodějnic v parádním kempu u řeky, opékání buřtů, nějaká ta fireshow, chlast a žrádlo na baru tu asi není potřeba vypisovat, protože všechny ostatní informace naleznete na stránkách Figury.
Takže se budeme těšit ;)

Prosincové akce

Dle statistik několik z vás už před několika týdny hledalo „Harvitek“ a protože jsem tu na něj zval už loni, není žádným překvapením, že mezi tím minimem adekvátních výsledků bude i jeden odkaz na tento blog (a mimojiné je tato akce zaindexována i na řadu jiných klíčových slov a dokonce i obrázků;).
Každopádně virální reklama se minulý rok skvěle osvědčila, takže ani letos neupustíme od netradičního pojetí plakátu (jehož jsem opět autorem), který je současně soutěžní vstupenkou a zajistí vám poloviční cenu vstupného na tuto narozeninovou party v Sépii.
Průběh bude tradiční: úvodní vystoupení hudební skupiny, soutěž a pořádná porce kvalitní muziky budou nedílnou součástí této akce i letos.

To bude ale až v sobotu 18.prosince, tento pátek 3.12.2010 se chystá Warm UP v pardubickém music baru Divoká Veverka, kde se střetnou všichni účinkující letošního i loňského Harviteku :)

Servis sluchátek Koss

Nejedná se o PR článek, ale tomuhle prostě musím udělat reklamu, protože servis v Kossu opravdu mile překvapil svojí rychlostí.

Se sluchátky značky Koss se určitě mnozí zvás už při nějaké příležitosti setkali a někteří z vás jistě nějaké ty sluchátka Koss určitě budete mít doma nebo třeba právě na uších (tipuji nejčastější a nejoblíbenější Koss Porta Pro).koss sluchátka

Jednoho krásného dne jsem si pořídil sluchátka Koss UR20, jakožto nástroj a pomůcku pro mixování. Jedná se o DJ sluchátka, proto od nich nelze očekávat žádnou hi-fi reprodukci, ani super pohodlné celodenní nošení. Důležité je, že dokáží docela uspokojivě odizolovat okolní hluk (stejně je mám při hraní jen na jednom uchu, ale alespoň to jedno ucho) a když se píchnou do mixu, který není zrovna na domácí použití, tak v nich i něco bude slyšet.

Při míchání stejně potřebuju akorát chytit první dobu a řídit se podle rytmu (který zprostředkovávají basy,hajtky, nebo bordel-to už je jedno), většinou ten track znám, takže mi stačí ta první doba a při mixu stejně poslouchám master. Na takové potřeby jsou sluchátka za necelou tisícovku (dnes už možná budou stát víc) naprosto ideální.

Teď si zkusím rozpomenout, co všechno už UR20 zažily:

  • Odehrály desítky akcí, často jako jediné erární sluchátka toho víkendu, protože si ostatní páni djové donesli jenom desky.
  • Často zastoupily funkci mikrofonu a ještě častěji tuto funkci vykonávaly bez mého vědomí.
  • Několikrát za večer vytahování a zapojování do mixáku, který měl úroveň hlasitosti sluchátek vykrouceno na max.
  • Extrémní podmínky jako je např. děšť, kouř, popel, vylité pivo, vykalenci (prostě klasický free open air). Když se našel nějaký výjimečný dj, který měl s sebou svoje sluchátka, často mu ty moje upadly na zem do bláta a on po nich celou hodinu a půl svého setu šlapal.
  • Transport ve stísněném prostoru batohu s ostatními krámy (mnohdy jsem ten batoh ani nemohl zavřít) a občas debilní vtípky některých jedinců: „Hele, proč máš překroucený sluchátka?“ vzal sluchátka a překroutil je jako když se ždímá prádlo…

Někdo by řekl náročný provoz, já říkám běžné používání. A po takovém používání se dá očekávat nějaká únava materiálu nebo technické problémy.



Zhruba po dvou letech se začala projevovat první závada. Nejvíce namáhaná část kabelu hned za jack konektorem jevila známky opotřebení. Ne na pohled, ale na poslech. Ono je to pochopitelné, většinou se sluchátka zastrčí do mixu a kabel visí směrem dolů nebo do strany. Když se tohle bude dělat často, kabel se bude často ohýbat právě za konektorem a praskání ve sluchátkách (následované později úplnou hluchotou pravého sluchátka) bude znamení, že ohýbací cykly drátku jsou sečteny. Upřímně, první závadu na sluchátkách bych čekal úplně někde jinde, vzhledem k zacházení jsem tipoval, že se první zlomí plastová ramínka na kterých drží celý náušník.

Musel jsem se rozhodnout: Poslat to na reklamaci a čekat x týdnů na vyřízení, nebo si to spravit sám za deset minut? Takže jsem vzal do ruky štípačky, pájku, kabel o pár centimetrů zkrátil a napájel si nový 3,5mm stereo jack ze šuplíku.

Trochu jsem se obával o zánik doživotní záruky, ale byl jsem ujištěn, že ty sluchátka můžu třeba rozemlet na prach a vždycky mi pošlou nové :)

Doživotní záruka s sebou přináší nutnost registrace, ale získáte tím skutečně doživotní servis vašeho zboží. Jako registrovaný zákazník mám ne dva, ale tři roky bezplatného servisu a po třech letech bude případný servis stát jen pár stovek.

Moje Koss UR-20 po vlastním zákroku sloužily bezproblémů ještě nějaký měsíc, ale pak zničeho nic opět pravé sluchátko přestalo hrát. Tentokrát to není ukroucený konec kabelu, teď už je něco špatně v samotném sluchátku. Ostatně sluchátka se špatně čistí a po těch letech ani nijak extra nevoní. Oproti některým hypermarketovým posluchárnám v regálech s CD jsou tyhle moje sluchátka ještě ve vynikající kondici, ikdyž hraje jenom jedna strana.

Nedá se nic dělat, s tímhle si už neporadím, takže sluchátka putují do svého původního obrovského obalu, vyhledám a vytisknu e-mail s potvrzením o registraci, kde je uvedená i poštovní adresa pro reklamace a druhý den to posílám s doklady a popisem závady doporučeně poštou.

Po týdnu a pár dnech je balík zpátky a já radostně jásám, že to bylo tak rychlé. Radost vydržela jen krátce, protože na balíku je nápis VRÁCENO ZPĚT. Kde se stala chyba? Servis Koss za ty dva roky přesídlil na jinou adresu a ta z potvrzovacího e-mailu už neplatí. To jsem ovšem nemohl vědět (kdyby na poště existovalo něco jako redirect, měl bych po starosti), proto zjišťuji novou (tentokrát správnou) adresu a znovu posílám sluchátka do Ostravy.

Že to byla správná adresa se potvrdilo za dva týdny a několik dní, kdy dorazil balík zpátky. Nejprve jsem ho nevěřícně prohlížel ze všech stran, jestli tam zase nenajdu zprávu o vrácení.

V servisu bleskově vyměnili nehrající sluchátko a kabel a nyní mám sluchátka jako nové, ikdyž mě to stálo dvakrát poštovné. Proto doufám, že tento článek poslouží všem, kteří se chystají něco reklamovat. Před odesláním (čehokoli) si raději zkontrolujte adresu, jestli se servis nepřestěhoval, nepřejmenoval, případně jestli nezkrachoval, ušetříte nervy a peníze za poštu ;)