ln.cz banner

První beat

Čas od času dávám někomu z přátel lekce djingu.

Nejde o nějaké plnohodnotné učení hraní z gramofonů, je to spíše jen takové seznámení s tím vším. Přeci jenom snad každý si chtěl někdy zkusit ten pocit být Djem, tak proč jim ten pocit na chvilku nedopřát :)

Někteří již mají drobné zkušenosti s mixpultem a gramofony, jiní při pohledu na tolik čudlíků nechápavě kroutí hlavou…

Nechci tu popisovat proces seznamování s mixpultem a gramofony, protože vysvětlování co je k čemu, jak tohleto a támhleto funguje je zdlouhavé a ikdyž by se to nezdálo, pochopení toho všeho zabere dost času. Sám nechápu, proč některým (převážně děvčatům) trvá tak dlouho zapamatovat si co jsou výšky, středy, basy, šavle a crossfader.

Samozřejmě, že těch čudlů je na mixpultu víc (pro zjednodušení lekce používám “nejjednodušší” mixpult, co momentálně mám – Stanton SMX 501 hlavně taky kvůli tomu, že se do něj dají píchnout 2 sluchátka) a vysvětlit zájemci o lekci to, že se o ostatní kroutítka a čudlíky nemusí zajímat, je někdy dost obtížné…

Téměř všichni, kterým jsem vysvětloval principy mixování už měli nějaké zkušenosti s djingem na počítači. A to je moje chvíle:

Dám desku na talíř, položím přenosku na začátek a najdu první beat, takhle ten první beat šmudlám sem a tam a povídám ” Sáhni si na to, tohle na kompu nemůžeš”

A skutečně :)

Žák je z toho všeho najednou malinko zmaten, takže pocit prvního beatu v ruce si tolik neužije a brzo desku pustí aby hrála, ale já mám z prvního beatu a vůbec zvuků pro šmrdlání sem a tam takový příjemný těžko popsatelný pocit…

Dynamický, hutný a hlasitý kopák je něco kouzelného, stejně tak jako různé zvuky nebo vokály (kupříkladu dříve zmiňovaná Edith Piaf a její Non,Je Ne Regrette Rien) a práce s nimi je jednoduše radost.

Nedokážu si představit, že bych měl hrát z cd playerů nebo přes nějakou virtuální napodobeninu na počítači… Někteří můžou namítat, že scratchovat se dá i na cd playerech, jenže člověk se tím tak připravuje o přímý kontakt s médiem a zvukovou stopou přímo a pocit prvního beatu pod prsty mu nahrazuje jakýsi jog, což mne opravdu vůbec nemůže uspokojit. Stejně tak i celkem slušné vymoženosti Xwaxu mají sice mnoho předností, ovšem ten pocit přímého kontaktu se skladbou se nedá nahradit přes převodník a obrazovku počítače…

Naštěstí je na akcích stále běžné vídat že se sejdou djs, co mají bágl plný vinylů a pokud má ten večer hrát někdo, kdo bude složitě zapojovat počítač a přepojovat signály, tak na něj ostatní djs koukají s takovým podezíravým pohledem a někteří se mu snaží i pomoct to Serato zprovoznit. Výsledný odehraný set je už v režiji kvality zvuku a zvukaře (pokud nějaký je) a samozřejmě v schopnostech dje. Někdy se bohužel stane, že se djovi Seratistovi publikum nepodaří přesvědčit, že poslouchají analogový signál a to je špatné.

Nemůžu tvrdit, že mi to s gramofony jde na jedničku, ale i tak mi práce s analogovým signálem přináší radost.
Někteří ke scratchování používají klasické gramofony a klasické desky, někteří gramofony a Time Code vinyly, ti ostatní nepoužívají gramofony.

Mezi ty ostatní bez gramců patří všichni cdčkaři, mptrojkaři nebo jednoduše PCčkáři, ale k těm se pojem scratch dá přiřadit velmi těžko. Existují taky magnetofonáři, kteří převíjením pásek dokáží někdy trumfnout desky a pak to umí ještě tenhle chlápek:


2 thoughts on “První beat”

  1. čus hele vim že je to takový blbý a že v tomhle článku spíš odsuzuješ ty co to dělaj na kompu ale prostě jaksi nemám prsotředky na to abych si koupil mixak a chtěl bych to skusit aspon na PC…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..