Dnes dělo, zítra kalkulačka

Ačkoli jsou těžké časy a investovat do hardware se nevyplatí, již nějaký čas se mi postupně shromažďovaly jednotlivé PC komponenty. Tento týden mi dorazil poslední kousek do stavebnice a proto jsem se mohl pustit do stavby výkoného herního ULN počítače. Ne že bych nevěděl kam narvat peníze (někde se ten celý život neutrácení za cigarety musí projevit), ale tak nějak jsem měl nutkání zkusit si sám postavit počítač, protože když jsem naposledy skládal celý počítač, měl CPU ještě s pasivním chladičem. Takže jsem si vlastně potřeboval dokázat, že na to mám a také jsem si chtěl ověřit všude omílané tvrzení, že na skládání počítače vlastně dneska už nic není. Pryč jsou doby nastavování jumperů, volby voltáže a časování na desce, dnes stačí poskládat dohromady, zapojit a je to. Jednotlivé komponenty jsou tzv. „foolproof“, tedy že by člověk musel vyvinout hodně síly, aby některý konektor nacpal do nesprávné patice.

I přes pocit jednoduchosti jsem před samotnou montáží prošmejdil na internetu několik fór a článků, a na jednom italském blogu objevil užitečný článek o stavbě herního ULN počítače a několikrát se pousmál, když překladač od Googlu vypsal výrazy jako instalace vzpomínek nebo orientace fanoušků. No a další důvod je ten, že budu mít v únoru pár dní volna, tak abych si mohl ve Full HD na vysoké detaily s 5.1 zvukem zahrát Bioshock 2, který mi dle předpokladů zrovna ve středu dorazil :)

Základem je skříň. Ne ledajaká, ale speciálně odhlučněná Cooler Master Sileo 500, ze které jsem vymontoval osazené větráčky a nahradil je párem ultratichých 120x120x25mm ventilátorů Noctua NF-S12-800 bulk. Do skříně přišel namontovat ještě zdroj Enermax PRO82+ II 525W Bronze, který by měl mít drobné rezervy pro případný budoucí hardwarový upgrade a tuning (a taky jsem s ním jednou vyhodil pojistky ;) Dále tu je pevný disk WD Caviar Black 3.5″ 640GB schovaný v zařízení Scythe Himuro, které plní funkci chladiče HDD a zároveň zvukového izolátoru (co by to bylo za ULN PC s neodhlučněným diskem), potom jsem do skříně osadil černou OEM optickou mechaniku Samsung SH-S223C a do volné 3,5″ pozice čtečku karet Apacer USB 2.0 AE700 Black.

Dostáváme se k tomu nejpodstatnějšímu a tím je platforma. Zvolit AMD nebo Intel? Původně jsem přemýšlel o Core i5, ale pak jsem byl několika znalými lidmi ujištěn, že pro herní PC je to zbytečnost a výkonově srovnatelných výsledků dosáhnu i s AMD za poměrně levnější peníz. Do základní desky Gigabyte GA-MA770T-UD3P (rev. 1.0) tedy přišel AMD Phenom II X4 955 Black Edition a na něj opět ultratichý chladič Noctua NH-C12P. Když jsem si to tak předtím na stole všechno porovnával a poměřoval, tak mě napadlo, si před instalací chladiče osadit paměti Zeppelin Gold 4GB, protože jakmile na procesor vrazim tu velkou mrchu, tak už tam moc místa pro operování s operační pamětí nezbyde.

Celou desku pěkně nasadit na distanční sloupky ve skříni a upevnit šroubky. Jeden šroubek jsem vynechal, protože k němu byl přístup jako k penězům, ale i bez něj deska drží parádně na svém místě.
Poslední a vlastně i nejdražší díl z celé sestavy je grafická karta Sapphire ATI Radeon HD 5850 1GB DDR5 se kterou jsem získal i kód na stažení hry Colin McRae: DiRT 2 jež oplývá DirectX11 efekty.

Ke konci se musím obrátit na manuály a brožury, protože přichází na řadu asi nenáročnější fáze celého sestavování – zapojování té spousty drátů a kabelů. Asi hodinka usilovného soustředění a všechny kabely byly pozapojované tam kde měly být a může se provést první testovací spuštění.

Připojuji potřebné kabely, přepínač na zdroji do polohy zapnuto, kontrolka na čtečce karet se rozsvítí, nádech a mačkám vypínač na předním panelu, který se zároveň s tím i rozsvítí. Něco je špatně, nějak málo to hučí, pomyslim si. Nic není špatně, všechny větráčky se točí, ozývá se pípnutí a než se stačí vzpamatovat monitor, proběhne POST a počítač se snaží bootovat, nejprve z pevného disku, potom z mechaniky. To už se mi i rozsvítí monitor, kde je vypsaná výzva o vložení startovacího disku. Strkám do mechaniky první Live CD, které mi padne do ruky. Je to Ubuntu 9.10 64bit. Zjišťuji, že v tomhle USB portu mi nějak zlobí klávesnice, ale v dalším už je všechno ok. Ubuntu se spustí, provedu základní otestování, všechno se zdá být ok. Restart a tentokrát se taky podívám do BIOSu a nastavím pár věcí. Napoprvé je všechno ok až na kontrolku signalizující činnost disku na předním panelu, asi jsem otočil kablík. To je maličkost, stejně to musím ještě vevnitř vyvázat a zadeklovat…

Za jedno necelé odpoledne mám nový počítač, který je opravdu tak tichý, že ho můžu mít vedle sebe na stole a vůbec ho neslyším. Jediná nejhlučnější komponenta je grafická karta, kterou jsem slyšel akorát při běhu programu FurMark, kdy se při testu zahřívala na 85°C, jinak ani při hraní Crysis (nebo jakékoli jiné hry) tolik nehučí. Hlučnější je pouze jenom optická mechanika při instalaci programů, jinak dokonce i ten notebook nadělá větší kravál.

V budoucnu přibude SSD disk pro systém a výkonnější grafická karta. Rád bych se vrátil k nVidii, nejenom kvůli Phys-X, ale také kvůli tomu, že s touto značkou mám lepší zkušenosti než s ATI. Bohužel v současnosti jsou i přes řadu známých problémů grafické karty řady HD 5xxx bezkonkurenční, takže ukáže až čas s čím se nVidia brzo předvede.

Předpokládaná životnost a aktuálnost hardwaru je 3-5 let. To je doba, kdy by měl tento počítač stačit na nové herní tituly, které by byl schopen zobrazovat ve full HD rozlišení (na jednom monitoru) a na nějaké rozumné detaily. Do té doby ovšem jistě přijdou nové procesory a grafické karty na ještě promyšlenějších a rychlejších architekturách, případně bude uspokojivě vyřešena otázka zpětného využití a zužitkování odpadního tepla, které tyhle hračky vyprodukují při svém provozu…