Crysis 3

Crysis 3 je tupá a nezáživná střílečka, která dokonale hanobí a degraduje značku Crysis
Crysis 3 je průser takového rozměru, že odteď si už žádnou hru od EA už nikdy nekoupím!

Sváteční dny volna v kombinaci s nemocí jsou příležitostí dohnat herní resty, na které během roku nebyl čas.
I dostal jsem se tedy ke hře Crysis 3, která mě opět utvrdila v tom, že opakuji stejné chyby a že než se vůbec odhodlám ke koupi nějakého herního titulu, měl bych si nejprve stáhnout cracklou verzi a vyzkoušet si hru zadarmo, abych pak nelitoval vyhozených peněz.

Nebudu vás dlouho napínat. Lituji vyhozených peněz, Crysis3 opravdu nestojí za koupi, ani ve slevě!

Crysis3-1/Crysis3-2/Crysis3-3/

Pokaždé se snažím ve svých dojmech z her k výčtu negativ nalézt i nějaká pozitiva. Ať se snažím, jak se snažím, ke Crysis 3 žádná pozitiva napsat nemohu. Za půl dne dohrajete (nijak extra zajímavou) příběhovou část a za dalšího půl dne se v multiplayeru při troše snahy dostanete na 15. úroveň. Na každou další úroveň už potřebujete nahrát více XP a na maximální 50. úroveň se zkušenější hráč dostane za několik dní, max týden. To je docela málo.

Teď už ale jednotlivě k bodům, kvůli kterým je Crysis3 takový průser:

Origin

Proč si musím kvůli jedné hře instalovat do počítače další balast a registrovat se do další databáze? Přijde mi naprosto uhozené, že co díl, to jiná platforma. Proč jsem v případě druhého dílu musel provádět registraci do MyCrysis, která mi je u pokračování tak nějak k hovnu? Když si neplánuji kupovat žádnou další hru od EA (a po těchto zkušenostech se příště budu spoléhat pouze a jen na warez), proč musím mít kvůli jedné hře jakýsi pochybný účet v pochybné službě bez záruky a nějaké další přidané hodnoty? Proč to nemohlo vyjít i pro Steam jako předchozí díly?

AI

Umělá inteligence je další fail, kterým tato hra trpí. Celkem běžně protivníci sobě nebo svým spolubojovníkům házejí granáty pod nohy. To bude nejspíše díky novému prvku, kdy si v singleplayeru můžete zobrazit pomyslnou dráhu letu granátu. Protivníci nic takového evidentně nevyužívají a granát odhodí vaším směrem bez nějakého dalšího odměřování. Škoda jen, že jim v trajektorii překáží futra od dveří, nebo jiné překážky, takže jim granát spadne k nohám a už na to neumějí zareagovat (reagují pouze na vámi věnované granáty). Opět protivníci v blízkém i dalekém dohledu naprosto přesně ví, kde se nacházíte, dokud nemáte zapnuté maskování. Ale i tak pomateně pobíhají po bojišti a s minimálním kladením odporu se nechají postřílet jako králíci (i na tu nejvyšší obtížnost). V prvním díle a Crysis Warhead alespoň nějak taktizovali a snažili se vás třeba obejít, tady nepřátelská umělá inteligence (respektive umělá težká demence) není vůbec žádným prvkem, který znesnadňuje postup hrou. Spawnování už nejspíš není tak intenzivní a otravné, jako ve dvojce, ale také to není nic potešujícího, když vyčistíte kousek mapy a najednou se vám tam odnikud začnou objevovat další cíle…

Crysis3-4/Crysis3-5Crysis3-6/

Grafika

Cryengine3 je vskutku mocný engine, dokazují to mnohé mody od komunity. Proč to ale Crytek v této hře tak strašně odfláknul? Doskaující detaily, několikanásobné překreslování textur, odporně trhané animace kouře v cutscénách, hnusné nasvícení a nepřirozené odlesky od vodních ploch byly i ve dvojce. Proč ale ty samé chyby udělali i v pokračování? Kompromisy kvůli konzolím, které ponižují grafiku o několik generací zpátky oproti prvnímu dílu na Cryengine2, hráč musí chtě nechtě překousnout. Když už teda mají vývojáři takhle svázané ruce, mohli si alespoň dát záležet na doladění detailů. Běžně se tak setkáváte s podivně mihotavě nasvícenými rohy, ovšem nikde není zdroj světla, nebo když už zdroj světla je a osvětluje část scény, tak už tam jaksi nejsou žádné stíny. Zeleň a porost v dáli (a ani nemusí být v dáli) jsou odporně přes sebe naskládané kusy textur. Kulisy rozbořeného New Yorku působí opravdu jen jako špatně rozmístěné a nepříliš věrohodné kulisy. Sutě a části objektů, které se vykreslují jen pod určitými úhly atd…
Stejně jako ve dvojce, i tady nemáte šanci rozeznat vizuální rozdíly mezi maximálním a minimálním nastavením grafiky. Pouze v plynulosti framerate, jinak to graficky v 90% vypadá naprosto stejně. Taktéž na tesellaci nějak nemohu narazit. Komunitní dění kolem této hry nijak zvlášť nesleduji, ale připadá mi to, že se nejspíše zase čeká na vydání nějakého hi-res balíčku, který vylepší textury a povolí tesellaci?

Příběh

Jak rozvinout a ukončit nakousnutý (ne)navazující příběh nepříběh o záchraně světa z předchozích dílů? Trochu se mi asociuje Babicovo vaření: Nějak to dopadne, chutnat to bude všelijak, ale důležité je, že máme výsledek. Nechci spoilovat, ale je to chabé, skutečně vážně slabé a nezáživné, příběh předvídatelný a nepřekvapující. Naštěstí se tvůrci vyvarovali failu z předchozího dílu a dali do hry alespoň nějakého finálového bosse. Stejně to spíše připomíná série CoD, kdy se hra vlastně hraje sama a nedovolí vám udělat nic jiného než to, co by mělo za následek aktivaci triggeru nebo spuštění nějaké další akce (viz váš úplně poslední úkol ve hře). S tím úzce souvisí i další bod.

Hratelnost

Zapomeňte na úchvatné tankové souboje, na poletování v mikrogravitaci, na epické bitvy s bossy v prvním díle, zapomeňte na neskutečnou svobodu a rozsáhlé herní prostředí s variabilitou a volností řešení situace. Zapomeňte na takové svázání hráče a koridorové pojetí postupu hrou jako v Crysis 2. Crysis 3 vás přesvědčí o tom, že oproti dvojce lze ještě více omezit operační prostor i možnosti, jak danou mapu projít. V každé misi jeden cíl (plus slabé vedlejší úkoly) a jeden jediný způsob jak se k němu dostat a jak ho splnit. Hra vás na mapě nepustí ani o centimetr dál, než je vytyčený koridor. Nedá se nikam odbočit (a když už, tak minimálně) ani si nepřátele pořádně obejít. Pokud máte klaustrofobii, tato hra není pro vás. Stejně tak se Crysis3 vyhněte, pokud nemáte rádi stereotyp. Stále stejné postupy likvidace nepřátel a ubohé hackovací minihry velmi rychle omrzí.

Hra samotná

Celkově to působí (a ono to tak je) jako ždímání a recyklování zbytků z již vyždímaného kusu. Minimum inovací, lehká změna prostředí, stejné bugy a faily z dvojky a může se prodávat. Není tu žádný wow efekt, není tu nic zajímavého ani inovativního. Staronová mapa a herní režimy v multiplayeru, bojová kuše nebo návrat divoké zvěře (mimochodem úžasně dementní) to nijak nezachrání. Navíc si ani se svoji zbraní nemůžete vytvořit vztah sbíráním zaměřovačů a jiných doplňků. Tvůrci s hráčem prostě vymrdali, jinak se to nazvat nedá.
Debilně rozmístěné savepointy (ukládat ve hře jinak nelze), zbytečně moc matoucích informací ve výhledu, omezení na každém kroku, úplně jiný model Psycha, chabý příběh i zážitek ze hry. To je jen stručný výčet toho, čím vás hra bude trápit.

Crysis3-7Crysis3-8Crysis3-9

Nevim, jestli se to děje jenom mě, ale poslední dobou mívám pocit, že ve hrách narážím na bugy a faily, které se měly odladit při betatestování a ne je prodávat se hrou. Musel jsem se přemáhat, abych hru vůbec dohrál. Tak moc dokázal Crytek znechutit dokonalou a precizní značku, která svého času znamenala (a vlastně ještě znamená) téměř mistrovskou hru ať už po grafické stránce, hratelností i širokou škálou možností.
Pokud se vám líbil první Crysis nebo datadisk Crysis Warhead, se slzou v oku si ho znova zahrajte (já jsem to musel udělat, abych si spravil náladu) a od tohoto paskvilu dejte raději ruce pryč. Ke dvojce alespoň dělal hudbu Hans Zimmer, tady se opravdu nedá najít nic pozitivního ani při dobrém rozmaru…
Kdybych měl dát této hře nějaké hodnocení, tak i pod vlivem antibiotik a nemoci by to při hodně dobré vůli bylo 2/10. Jeden bod je za luk a mimozemské bambitky a taky že se vrátily svítilny na zbraně (na malý okamžik), druhý za rozšířený multiplayer z dvojky. Ať se snažím sebevíc, tak žádné další klady tu nevidím…
Crysis 3 je tupá a nezáživná střílečka, která dokonale hanobí a degraduje značku Crysis!

Crysis Revival mod

Asi málokdo bude pochybovat o tom, že první Crysis byl ve všech směrech lepší, než Crysis2, který příliš utrpěl po všech stránkách kvůli konzolovým kompromisům.
Přeci jenom současné grafické karty na DirectX 11 dovolují v roce 2011 (jen) o malinko více kouzel, než ty z roku 2007.

Jak by tedy vypadal původní Crysis na Cryengine 3?

Odpověď přináší šikovní modeři z Crydev.net, kteří využili obrovský potenciál Crysis 2 Mod SDK a díky jejich píli se můžete opět vypravit na tropický ostrov a prosluněné pláže.
Zatímco se v Cryteku zrovna snaží první Crysis věrně natlačit na konzolový Cryengine 3, někde jinde vznikají více i méně povedené mapy atmosférou i prostředím připomínající skutečnou zelenou džungli místo té betonové, kterou na Cryenginu3 už velmi dobře známe :)

Proč nebude Crysis 2 Hra roku?

Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.

Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.

První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Nastavení od nejvyšších detailů po nejnižší. Nebo to je obráceně?

Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!

Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…

Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.

Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…
crysis2 detailcrysis2 detailcrysis2 detail

Poznáte, který obrázek je maximální a který minimální nastavení?

Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?

Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.

Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…

Duke Nukem 3D HRP

Protože nejméně počítačově gramotný z naší třídy byl učitel, byla hodina výpočetní techniky nejoblíbenějším předmětem ve škole mnoha studentů. Učitel si u bílé tabule odříkával svoji látku, kterou měl v osnovách a žáci se oddávali paření her po síti, případně sledováním porna :)

Internet byl v těch dobách ještě v plenkách a jeho rychlost se ani zdaleka nepřibližovala dnešnímu podprůměru, ale na nesmyslné plkání na xchatu to stačilo. Přes všechny vymoženosti, které tehdejší Pentium 120MHz umožňovalo byl nejčastější kratochvílí v hodině deathmatch v Duke Nukem 3D nebo Quake.

Těžko budete hledat někoho, kdo by nukleárního blonďáčka s nevybíravými poznámkami neznal. Přesto by bylo dobré připomenout, že v těch dobách se zažívala revoluce v 3D akcích, kterou definoval Doom a Duke Nukem 3D se svým Build enginem představoval v PC hraní další krůček. Build engine poháněl i další úchylné ale přesto zábavné gamesy jako např. Blood, Redneck Rampage nebo Shadow Warrior a další. Vznikalo spousta 3D stříleček, ovšem Duke Nukem 3D byl jeden z mála hlavních hrdinů, který uměl mluvit a svými buranskými hláškami dokázal pobavit i své odpůrce. Oblíbenost trojrozměrného Atomového Vévody stoupala také díky dosud nevídaným efektům a pokrokovostí (po kulkách zůstávají ve zdech díry, krev nepřátel stéká po stěnách, Duke za sebou zanechává stopy, když se projde v kaluži krve/vody/slizu), také díky interaktivitě prostředí (vypínače na zdech zhasínají a rozsvěcí světla, na záchodě se můžete vyčůrat, kurvy se dají uplácet atd) a samozřejmě ve hře samotné byly desítky povedených parodií nebo odkazů na jiné herní nebo filmové tituly (jistě si vzpomínáte na hlavního hrdinu z Dooma v tajné místnosti, nebo na Terminátora v hydraulickém lisu). Prostě v této hře byly prvky, které jsou dnes už technologicky triviální a běžné (přesto se s nimi v mnoha titulech nesetkáte) a 3D Realms byli první, kdo přišel s hrou, která toto všechno umožňovala. Duke Nukem 3D bylo možné rozběhnout i na 486DX2 s 8MB RAM, tomu také odpovídala grafika, přesto se jednalo o velmi podařenou a hlavně zábavnou hru.

Přestože Duke Nukem 3D zaznamenal nebývalý úspěch a má své čestné místo v síni slávy PC her, nikdy se nedočkal dalšího plnohodnotného pokračování (nepočítám hopsačku Duke Nukem: Manhattan Project z roku 2002, která spíše připomínala první dva díly jen v moderní grafice). Plánované pokračování Duke Nukem Forever je už téměř 15 let ve vývoji a i přesto, že 3D Realms jako takové už neexistuje a několikrát oficiálně „zavřeli krám“, se na internetu čas od času objeví několik videí z gameplaye, ale stále nic nenasvědčuje tomu, že se Duke Nukem Forever (never) vůbec někdy hráči dočkají.

Spousty fanoušků nevydrželo nekonečné čekání na další 3D střílečku se svým oblíbeným hrdinou a tak se pustilo do portování a modifikací původní hry z roku 1996. Duke Nukem se ocitl na konzolích, v mobilech, ale i znova na PC s výrazným faceliftingem.
Díky tomu lze dnes za hubičku nebo zcela zadarmo znova zkusit tuto nezapomenutelnou střílečku, kde původní 2D sprity postav i objektů ve hře nahrazují skutečné 3D modely a dá se díky tomu už zcela normálně používat mj. mouse look tak, jak v té době (nebo ještě dříve?) nastolil The Terminator: Future Shock.

Když se budete správně ptát svého oblíbeného vyhledávače na High Resolution Pack (HRP), můžete si zahrát tuto hru s výrazně vylepšeným enginem (ano, i zbytky nepřátel uvízlé ve dveřích jsou v 3D), který 3D Realms uvolnili pod GPL a pro hraní budete vlastně jenom potřebovat zdrojový soubor s mapami. Tím to ve většině modifikovaných enginech nekončí. Můžete si navolit výdrž a účinek zbraní nepřátel, nebo některé zbraně prohodit za jiné, volit velikost jejich zásobníku, váhu a další drobnosti…. Tedy to, co se dříve editovalo v některém konfiguráku, má tady samostatné menu atd…

Duke Nukem 3D HRP dnes už sice tolik nenadchne, jako před lety, ale přesto si zaslouží pozornost a přinejmenším může zkrátit čekání na druhé díly Crysis nebo Mafie ;)

3D TV

Chcete být in? Už nestačí být na facebooku, dnes musíte být 3D.
3D obraz je prostě často diskutované téma a stal se z toho další krůček na pomyslném žebříčku technologických pokroků na jehož začátku byla první fotografie začátkem 19. století. Technologie 3D je hnací motor pro oživení trhu, zcela jistě nakopne ekonomiku, která se má už brzy jakože zhroutit a všechny nás ožebračit. Snad to ještě stihneme a 3D zobrazovací jednotky pomůžou k zahnání pojmu finanční krize, protože to je další technologický skok, který se musí v historii lidstva odehrát. Bohužel k dokonalému 3D se ten krůček na onom žebříčku musí ještě udělat.

Jak dnes všichni vyměňují svoje staré televize za tenké LCD nebo plasma displeje, ztratila věta „čumim na bednu“ svůj význam. Pokrok v zobrazování 3D obrazu bude v návratu k bedýnkám :) Ze začátku spíše akvária tak akorát na televizní stolek. Kdo má malý obývák, musí se spokojit s menší uhlopříčkou.



pCubee je stále ještě pseudo 3D využívající senzory pohybu a digitální vodováhy. V televizích budoucnosti se obraz bude vykreslovat skutečně mezi stěnami uvnitř kostky.

S tím souvisí další úskalí, které to přinese. Technologie výroby takového 3D obrazu bude vyžadovat nový systém snímání scény i obrovskou datovou zátěž s vysokými nároky na kapacitu nosiče nebo distribučního kanálu. Spotřeba elektrické energie taktéž nebude nejmenší a staré (rozuměj dnešní) filmy převedené do 3D budou v nové televizi působit nepřirozeně plasticky. Herní průmysl má v renderovacích oblastech jisté výhody, nebo spíše je připraven, jen si budeme muset zvyknout na novou interakci. Uvidí se po letošní E3. Už nebude stačit obraz pro levé a pravé oko, tady se renderuje pixel za pixelem v prostoru mezi stěnami vaší obrazovky. Ta Jenifer Lopez je skutečně ve vašem obýváku, ten gól byl skutečně tečovaný, ten moderátor ve studiu má v hrníčku na stole stříbrnou lžičku, ty titulky se dají krásně přečíst i bez brýlí a ta useknutá hlava opravdu letěla pod skříň, ikdyž to je všechno hologram ;)

Ještě později budou pojem televize představovat 4 anténky, mezi nimiž se to bude všechno odehrávat. Antékám budou předcházet 4 sloupky promítající mezi sebe scénu. Chcete větší divadlo? Jestli máte větší obývák, kupte si ještě jednu takovou televizi a sloupky jednoduše připevníte na sebe, sousedi si budou myslet že v té krabici máte altánek a ono to zatím bude povýšení vašeho 3D na 3D HD. Současně s tím budou také vznikat již zmiňované anténky. Takové čtyři anténky najdete na běžném ajfounu a když položíte alespoň 2 iphony k sobě na stůl, vznikne 3D prostředí podobné známému Reactable, kde se budou hrát úžasné 3D hry, probíhat holografické video konference a tak podobně.

Dnešní epileptické procedury s brýlemi a 120Hz plátnem jsou jednou z porodních bolestí opravdového 3D a musíme si jí protrpět, než bude dostupnější nová generace procesorů, zobrazovacích jednotek a datových nosičů.