Dnes už můžeme porovnávat

Čas je náš přítel. Díky tomu jak plyne, můžeme dnes porovnávat a ověřovat informace, které jsme v minulosti získali, ale nemohli potvrdit nebo vyvrátit.

Dlouho jsem tu neměl žádné konspirační video. A ačkoli formát tohoto prvního videa je zrovna něco, čeho jsem se tu chtěl vyvarovat, přesto ho sem dám, protože tu jde o sdělení a ne o styl zpracování nebo vyprávění.

Jinak je to velice zajímavé. Video které vyšlo 1.8.2020. V té době konspirace, nad kterou se mohli mnozí ušklíbnout a pomyslet si něco o pomatených konspirátorech. Dnes už víme, že to není konspirace, ale realita. Stačilo prostě jen počkat pár měsíců…

Druhé video tu dávám pro porovnání a také zamyšlení. Tady už nejde o konspiraci, nýbrž o naučně vzdělávací pořad. Jenomže tady od publikování neuběhly měsíce, ale desetiletí. Video z roku 1967 o tom, jak tehdejší společnost předpokládala využití počítačů. Podívejte se na to a řekněte sami: Co z toho používáme dnes? Možná tak v tom zdravotnictví se změnil akorát způsob zadávání informací do “kartotéky”, jinak to funguje docela podobně. No a co ty ostatní obory? Dnes nám to připadá jako něco neuvěřitelného, co už bylo mnohonásobně překonáno a modernizováno. Ve své době nejmodernější sci-fi technologie, dnes úsměvná retro podívaná, nad kterou budou mnozí nechápavě kroutit hlavou. Ty děti z konce videa jsou už dnes staré báby a dědci, někteří z nich třeba už ani nežijí. No a bylo jim k něčemu, že se učili programovat ve Fortranu? Na druhou stranu se zase nemusely řešit hackerské útoky a zabezpečení sítě. Jednoduše proto, že nic takového ještě neexistovalo a když chtěl někdo ukrást nějaká data, musel se vloupat do laboratoře a fyzicky zkopírovat nebo odcizit cívku s magnetickým páskem…

Pojďme v čase ještě dál a tentokrát k vizi roku 2000. Předchozí video mi do related hází sleepcore sbírky dokumentů a například u tohoto se můžeme ještě více zamyslet. Dokumenty a pohádky o velmi vzdálené budoucnosti. Jak my si dnes můžeme představovat příští století a jak bude skutečně vypadat? Co autoři nemohli vidět a tušit, když vymýšleli tyto klipy? A co my nyní nevidíme a netušíme, když si představujeme budoucnost? Máte vůbec nějakou budoucnost?

Xwax vyměněn za Traktor Kontrol Z2

Mám novou zvukovku kombinovanou s mixákem Traktor Kontrol Z2. Jaké jsou první dojmy?

Ok, řeknu vám to úplně otevřeně. Mé obavy se naplnily a ten předchozí článek o nastavení Xwaxu jsem skutečně psal zbytečně. Na dobu nařízené karantény jsem si gramofonový ansábl dotáhl domů, udělat si v tom pořádek, vyčistit od nánosů špíny a zkusit nějaký update. Vše už bylo hotovo. Xwax v Ubuntu Studio na novém SSD byl připraven k ostrému použití, avšak dosluhující (odpálený) vstup levého kanálu zvukovky byl strašákem toho, že tohle si vyžádá nějakou investici…

A když už teda mám kupovat nový vstup ke zvukovce, co takhle celou novou, modernější zvukovku? A co takhle přihlédnout k mým potřebám, které se za ty roky tak nějak vytříbily? Na to mi už Xwax přestává stačit, potřebuji přejít na ten vyšší level :)

Ty samply jsou u nás ve zkušebně vždycky problematické, takže po krátkém rozvažování padla volba na Traktor Kontrol Z2.

Samply jsou teď stále problematické, ale naštěstí už ne tolik a jsem si jist, že s tímhle zařízením si je jednoho dne úplně ochočím :) Každý kanál tu má 4 cue pointy+další 4 v sekundárním režimu. Není to sice moc, ale je to pořád víc, než dva samply, na každém gramofonu jeden, kde si musíte pořád zavírat crossfader, vracet desku zpátky, otevírat crossfader, pouštět desku atd. Neříkám, že to není zábava, ale při provádění takového manévru už nezbývá moc času na další činnosti. Z2 tohle všechno strašně ulehčuje, přesto se občas přistihnu, jak celou proceduru provádím manuálně, i když to celé můžu udělat stisknutím jednoho tlačítka. To je síla zvyku za ty roky, co jsem tyhle úkony musel dělat rukama :)

Takže tu máme 4+4 cue pointy pro kanály A+B+C+D. S tím už se dá docela dobře vyblbnout. Další výhodou je, že když si všechno dobře nastavím, mám všechno potřebné pod rukama a vůbec nepotřebuji sahat na počítač nebo myš. Všechny důležité prvky mám před sebou na mixáku, kde si i jednoduše přepnu na klasickou vinylovou desku a hned zpátky můžu zase hrát z Traktoru. Z2 je totiž hybrid zvukovky a mixáku. Díky tomu mi z celého hw zapojení ubydou dva kabely. Navíc slouží jako USB hub, pro připojení dalších Traktor hraček nebo jiného zařízení.

Traktor čerstvě po instalaci

Pak tu jsou i věci, ze kterých mám trochu smíšené pocity. Když na tom budu hrát z klasických vinylů, nebude mi zase tolik chybět nastavení záběrů kanálových faderů (naopak filtr na korekcích potěší), ale na ten crossfader si budu asi chvíli zvykat. Roky jsem byl zvyklý na Penny&Giles crossfadery – první crossfader, který se mi dosud nepodařilo zničit. Krásně volný, na koncích hliníkový jezdec hezky cvakal o kraje štěrbiny, jednoduše nastavitelný průběh, prostě paráda. Z2 má Innofader šavle i crossfader. Nejsou tak volné, jako Penny&Giles, připadají mi měkčí, možná až “plastově”. To nastavení průběhu ořezu mi v úplně krajní pozici připadá, že tam ještě kousek chybí, že nezabírá hned na kraji, ale až kousek dál. Prostě to je tím, že jsem byl zvyklý na jinou značku, budu se s tímhle plasťákem muset nějak naučit žít. Nikde jsem se nedočetl o reálné životnosti Innofaderů, ale když ho vydávají za profesionální, tak předpokládám, že snad něco vydrží.

Pak je tu stabilita a vyladění samotného programu Traktor (je jedno jaká verze), která celou tuhle hračku degraduje na zařízení na doma nebo na soukromou party. Občas se mi stane, že se Traktor prostě zasekne. Při přehrávání se najednou na 2-3 vteřiny zacyklí a udělá “bzzzzz” a pak hraje zase dál. i7 s 8GB RAM a fungl novou instalací Windows 10 i Core2Duo s 2 GB RAM se starou pirátskou verzí Windows 7 tohle prostě občas udělají. Dokonce se mi už jednou stalo, že se Traktor permanentně zaseknul a svoje “bzzzz” prováděl až do ukončení ve správci aplikací. I na řadě akcích jsem byl tohoto jevu několikrát svědkem, včetně krásného crashe uprostřed setu. Nebozí DJové, kteří z Traktoru hrají na akcích pro lidi, musí s tímto občasným jevem počítat. Xwax se mi za 10 let nezasekl nebo necrashnul ani jednou. U Traktoru jsem to za poslední měsíc zaznamenal asi 7x…

Taky mi malinko vadí to, že se mu furt něco nelíbí. Traktor nabízí hodně funkcí a zvládá docela dost věcí, ale aby mi furt připomínal, ať si pořídím nový control vinyl (ačkoli jsem ho před chvíli vybalil s mixákem z krabice) nebo přenosky, tak to si může odpustit.

Dále Funkce Snap a Quant jsou mimo jakoukoli logiku a rytmus, který si jedeme ve zkušebně, ačkoli papírově by měly dělat přesný opak. Zapnutí této funkce způsobí rozhození nejen začátku ořezu samplů na cue-pointech, ale celou kompozici si posadí na jakýsi svůj rytmus a totálně nám rozhodí kmitočet. Takže díky za tyhle funkce, ale jejich využití nechápu a vždy je nutné to mít vypnuté…

No a nakonec Sync. Musím se přiznat, že jsem v tomhle mixáku ještě neměl zapíchnutá sluchátka. Ani vlastně nejsou potřeba. Zkusil jsem si jen tak cvičně prolínat několik tracků do sebe. Stačí zmáčknout Sync a DJem se může stát i negramotná opice. Všechnu práci rukou a uší teď nahradí jedno blbé tlačítko. Píšeme novou éru. Všechny moje dosavadní sety byly poctivě ručně srovnány na gramofonech se sluchátky na jednom uchu. Odteď, jestli nějaký další set vůbec někdy nahraji, to bude ta nejjednodušší věc na celé nahrávce. Vlastně ani ještě nevím, jestli bych chtěl takto automaticky srovnanou kompozici vůbec zveřejňovat… Každopádně ještě jsem na tom nezkoušel jungle, ani breakcore, ani podobné libůstky, a tam trochu tuším, že Sync se moc chytat nebude. Dejme tomu čas, určitě to taky někdy otestuji.

Traktor Kontrol Z2 ulehčí, zpřesní a urychlí spoustu práce, kterou jsem doteď musel s control vinyly provádět manuálně. Už si pomaličku nacházím svůj styl, nastavuji cue-pointy na svých souborech a možná že i brzy vypustím nějaký záznam :)

BEWARE Demo

Hororová jízda v alternativní realitě Československa, kde nevystoupíte z auta, i když si do něj strachy naděláte.

Bylo krátce po poledni, ale spíš to vypadalo, jako by byl už večer. Přes hustou mlhu a dešťové kapky bylo vidět jen na pár metrů před sebe . Do tohohle počasí by ani psa nevyhnal a proto raději zůstávám sedět ve své rezavé “stodvacítce” a vydávám se z opuštěného a potemnělého kempu jedinou možnou cestou k nedaleké přehradě.

Hrobovým tichem se nese řev motoru, který s mírnými obtížemi vyhrabe moji Škodovku z bahna na zaplaveném prostranství a konečně najíždím na alespoň trochu zpevněnou polní cestu. Míjím prázdnou samoobsluhu s opuštěným dětským koutkem. Nikde ani živáčka. Tohle je kemp duchů. Co se tady stalo?

Za samoobsluhou už je nájezd na normální asfaltovou cestu podél řeky. Při průjezdu mírnou zatáčkou dostávám “hodiny” a jsem vděčný za ty svodidla u silnice, jinak bych skončil s autem v řece. Otáčím auto správným směrem a po chvíli jízdy se z mlhy vynoří malá přehrada s vodní elektrárnou, ve které kdosi hlídkuje za okny.

Jakmile minu elektrárnu, oslní mě ve zpětném zrcátku světla auta, které se vydalo za mnou. Mám takové tušení, že ta elektrárna bude skrývat tajemství, proč pouliční osvětlení svítí jen tady na tom mostě a celá oblast je zahalena ve tmě, ačkoli je zrovna den.
Zastavuji u krajnice a nechávám to neznámé auto, aby mě předjelo. Naneštěstí projelo pořádnou louží a bláto na předním skle mi zakrylo výhled. Když zapnu stěrače, tak vidím, že to auto také zastavilo a vyskočila z něj čtveřice podivných postav, která mi do obličeje svítí baterkami a pospíchá k mému autu. Mám z toho velice nepříjemný pocit. Na nic nečekám a dupnu na plyn. S těmito osobami se nechci setkat osobně.

Za chvíli v zrcátku vidím, že je mi to auto zase v patách. Za kopcem je odbočka do lesa. Chci se mu ztratit a tak zhasnu světla, třeba mě tu neuvidí. Bohužel opět dostávám hodiny a tentokrát svoji trochu potlučenou škodovku opírám o strom. Není nic vážného a moje auto se s nevolí pomalu rozjíždí směrem k temnému lesu ve snaze uniknout pronásledovatelům. Na to je ale už pozdě. Auto mi teď uvízlo v bahně a v zrcátku sleduji, jak depresivní podzimní hnědo-šedou mlhu prořezávají světla reflektorů a ke mně se zase blíží ty podivné postavy…

Počasí posledních dnů bylo přímo jako vystřižené z následující hororové závodní hry a proto musím i své čtenáře seznámit s geniálním počinem Ondřeje Švadleny, který již několik let pracuje na této neuvěřitelně realistické hře, která vlastně definuje nový herní žánr.

BEWARE mapaJak ale popsat takový herní žánr, kde za celou dobu nevystoupíte z auta, nikdo tu na vás nepromluví ani slovo, nemáte žádné nápovědy, texty, ukazatele zdraví, ani minimapu? Kdyby tu něco z toho bylo, neužili byste si tuto intenzivní hororovou jízdu ani z poloviny. Jediné, co potřebujete sledovat jsou zpětná zrcátka a otáčkoměr, když zapadnete se svou stodvacítkou do bahna.

Beware se odehrává v tak trochu jiném Československu osmdesátých let 20.století. Zdejší kraj postihl blackout a vy jste tu zdánlivě sami ve své Škodovce na opuštěné mapě. Všudypřítomná hustá mlha, vyvrácené stromy nad cestami a opuštěné domy v potemnělých vesničkách dokonale vykreslují krásně hutnou a depresivní atmosféru, jakou ještě žádná jiná hra nedokázala zprostředkovat. Když si k tomu přidáme zasazení do prostředí, které bude pro našince hodně povědomé, dostáváme herní zážitek, který je velmi originální a intenzivní.

Hra, nebo spíše demo běží na Unity enginu. Díky nekonečné mlze není potřeba, aby engine vykresloval obrovské panoramatické výhledy a může se tak soustředit na drobné detaily. Vesměs to je souhra světla a stínu a každá kapička na skle láme přesně tolik světla, kolik je potřeba a výsledek vypadá natolik uvěřitelně, že dokonce ucítíte i to bouchnutí do hlavy o střechu, když najedete na nějaký větší hrbol a budou vám mrznout nohy z toho, jak to topení ve starých Škodovkách netopí…

Střídá se tu den a noc. Zatímco ve dne se dá jet i bez svícení, v noci se zhasnutými světly neuvidíte vůbec nic. A až budete projíždět potemnělým venkovem, budete si říkat “jako bych už tudy někdy jel”.

Na závěr malý tip: Když se vám podaří ztratit oba pronásledovatele, můžete v elektrárně na dvoře nahodit proud a rozsvítit tak pouliční lampy v okolí.
https://games.tiscali.cz/preview/detaily-o-ceskem-automobilovem-thrilleru-driving-survival-289462
Verze 001 je ke stažení a vyzkoušení zdarma na indiedb.com. Je tu také možnost podpořit autora na patreon.com a získat přístup k nejnovějším verzím této jedinečné hry. Podpora VR posouvá zážitek z hraní na ještě intenzivnější jízdu ;)

Elder Spams

Řetězáky, hoaxy a další nesmysly, které se před lety ve velkém rozesílaly e-mailem, prožívají dnes renesanci. Šíří se ze schránek seniorů a mohou napáchat velmi vážné škody!

Dnes si opět ukážeme, jak ten čas letí a jak se vlastně i ta historie opakuje.

Psal se rok 2008, když jsem publikoval návod na zastavení obtěžujících e-mailů od kamarádů, kteří to asi mysleli dobře, ale já nebyl z těch příjemců, kteří by to dokázali ocenit. Od toho okamžiku se přísun nevyžádaných hovadin zastavil a u mnohých tím i ustala veškerá komunikace.

V té době ještě nebyly tolik rozšířené fejsbůky a podobné rakoviny, tak to prostě museli ventilovat přes e-mail. Předpokládám, že oni odesílatelé nechali své činnosti skrze e-mail a přesunuli svou aktivitu na výše zmíněné sociální sítě.
Je mi upřímně jedno, jestli i tam provozují svoji oblíbenou kratochvíli, hlavní je, že jsem toho ušetřen.

Ovšem jak během let docházelo v domácnostech k obnově výpočetní techniky, starší kusy hardwaru podědili rodiče a prarodiče po svých dětech a celé se to rozjelo nanovo.
Takže tentokrát si řetězové e-maily neposílají teenageři a lidé produktivního věku, ale důchodci a především ti, kteří museli v časech největšího boomu, ještě chodit do práce.

I moji rodiče podědili starší notebook, kde je nainstalován Linux a prohlížeč Brave a mám tak jistotu, že jsou na internetu v rámci možností relativně v bezpečí. Také mají zřízenou e-mailovou schránku a ano, také do ní dostávají všelijaké dementní prezentace, špatně formátovaná videa, přání štěstí nebo hoaxy.

Ovšem nejzajímavější na tom je, že si tyto zprávy mezi sebou rozesílají právě starší generace. Nikdo mladší padesáti let tyto e-maily již nerozesílá. Prostě sociální sítě jsou na geronty moc hi-tech a mnozí jsou rádi, že si umí otevřít e-mailovou schránku.
Bohužel naši rodiče a prarodiče mají mezi svými vrstevníky i technicky zdatnější jedince, kterým nedělá problém napsat a odeslat e-mail, který pak může napáchat hodně škody.

Ano, mám na mysli šíření dezinformací, neověřených zpráv a hoaxů, kvůli kterým pak trpíme všichni. Projevuje se to ve výsledcích volebních preferencí a skutečně tím pak trpí všichni. Důkazem budiž současný stav, kdy máme nejslabšího premiéra v historii naší země, který je vydíratelný senilním vlastizrádným ruským agentem, pomstychtivým nesvéprávným alkoholikem, toho času v úřadu prezidenta republiky. Hoaxy z ruské trollfarmy si drtivá většina seniorů neumí nijak ověřit. Umí je akorát přeposlat dál. Řeknou si, “že to četli na tom internetu, že jim to poslala Míla, která má vždycky pravdu” a proto se do předních politických pozic dostal lhář, zloděj, ogliarcha, mafián ve střetu zájmů, který postupně likviduje demokracii v naší zemi tím, že si do klíčových pozic dosadil lidi ze své zločinecké organizace!

Nechci nabádat k porušování listovního tajemství, spíš k budování důvěry a porozumění.
Často bývám pověřen vyřizováním osobní elektronické komunikace, protože “ty s tím počítačem umíš”, a mám tak docela dobrý přehled o tom, co si mezi sebou naši senioři posílají. Naštěstí “u nás” se nejedná o masivní záplavu hoaxů a odkazů na dezinformační proruské weby, ale co od kolegů a známých podobně pověřených slýchávám, tak tam už se leckde jedná o cílenou manipulaci. Můžu být rád, že nejčastěji řeším pouze problémy, že se to poslané video nezobrazí přes celou obrazovku, nebo že nějaká prezentace nejde otevřít…

Apeluji na vás, čtenáře, kteří máte rodiče nebo prarodiče on-line. Bavte se a diskutuje s nimi o tom, co jim posílají jejich známí a co oni přeposílají dál. Naučte je ověřovat si získané informace, naučte je rozlišovat dezinformace, naučte je s nimi zacházet a vyhodnocovat.
Stejně tak jako oni vás naučili přecházet přes silnici, nebo že horká plotna na sporáku pálí, musíte je vy zase naoplátku naučit zacházet s informacemi v této šílené době, kdy nikdo nemůže nikomu věřit. Když jste byli děti, učili vás opatrnosti a dohlíželi na to, aby se vám nic nestalo. Dnes musíte vy dohlížet na ně, aby byli opatrní a neublížili nejen sobě, ale hlavně celé společnosti.

Blackview GBV9500

Telefony Blackview jsou známy svou robustností, velikou baterií a voděodolností. GBV9500 si bere to nejlepší z předchozích modelů.

Myslete si, že je to třeba posedlost. Ale je to prostě jen moje blbost. Na ty odolné telefony jsem tak trochu vysazený a tak shodou okolností nadešel okamžik, kdy se moje preference a požadavky na mobilní telefon opět rozšířily o jednu vcelku důležitou vlastnost. Požadavky v počátcích byly vcelku nenáročné: Dual-sim provedení, slušná baterie, žádná lopata a alespoň 2 GB RAM. Postupně se k tomu přidalo prachu a vodě odolné provedení a měl by vydržet hrubé zacházení. Poslední přidaný požadavek vzešel z fatálnch nedostatků posledního modelu: Bezdrátové nabíjení.

Není to ani tak dávno, co jste si tu mohli přečíst porovnání odolných telefonů, ve kterém byl favoritem v té době nový a moderní Blackview BV8000. U něj jsem tipoval, že nejslabší článek bude USB-C konektor. Můj tip byl správný. Ale spíš to bylo také způsobeno mou blbostí, kdy jsem se (možná i opakovaně) snažil nabíjet mokrý telefon bez vysušení zmiňovaného konektoru. Každé další nabíjení se tak stává nechtěným dobrodružným zážitkem o správnou polohu kabelu. Nepomůže výměna kabelů, pročištění vzduchem ani mezizubním kartáčkem. A pokud si takhle odpálíte jediný způsob, jak nabíjet telefon, je to vážný problém a je na čase se poohlédnout po nástupci.

Potřebuju novej mobil

A protože výše aktualizovaným požadovaným vlastnostem neodpovídá vskutku ani jeden telefon na trhu, bylo potřeba přijmout kompromisy. Na trhu nenajdete jediný odolný-vodotěsný telefon s přijatelnou velikostí displeje (tj. do 5″), který by podporoval 2 sim karty, 4G síť, velikost RAM, se kterou by se dalo telefon normálně používat a zároveň disponoval funkcí bezdrátového nabíjení.

Vyřazovacím způsobem začínám slevovat na požadavcích na rozměry. Smířen s tím, že se takové telefony v normálních přijatelných velikostech nevyrábí, mi filtrování ve vyhledávači předhodilo zajímavou novinku, náhodou i mé dobře známé značky. Porovnáním skutečné velikosti GBV9500 s BV8000 mi vyšlo, že ten novější model není zase tak o moc větší, než ten, co mám teď a na který jsem si tak zvykl. Na šířku se fyzicky rozdíl skoro nedá poznat, je jen trochu delší, trochu silnější a díky tomu i o poznání těžší.
Ok, získal jsi moji pozornost, co ještě umíš?

5.7″ FHD displej s rozlišením 1080x2160p Corning Gorilla Glass 3. generace. Osmijádrový procesor Helio P23 MTK6737T 2,5 GHz. Grafický čip MALI-G71 770MHz. 4GB RAM. 64GB úložiště. Duální fotoaparát SONY 16 + 0,3MPx F2.0. Přední fotoaparát Samsung 13MPx F2.0. Baterie 10.000mAh Li-polymer.Digitální kompas. GPS. GLONNAS. Proximity senzor. Světelný senzor. Akcelerometr. Barometr. Gyroskop. Čtečka otisku prstu. FACE-ID. Notifikační dioda. Wi-Fi. 3G/4G. Bluetooth v4.2. NFC. USB-C. Jack 3.5mm. Certifikované krytí IP68 a IP69K

Fajn, za tohle ti tu lopatu odpustím :)



Značku Blackview už znám, ten předchozí model nebyl vůbec špatný a kdybych si neodpálil USB konektor, spokojeně bych ho využíval dodnes. Ještě si před koupí prohlédnu několik recenzí, crashtestů a jdu do něj.

Následující řádky by měly sloužit pro zájemce o tento telefon, kteří hledají informace, které jiné recenze nezmiňují.

Těžká váha

360 g se dá srovnávat jedině s těmi prvními mobily, kterým je dnes přes 20 let. Výbavou je na tom ovšem dobře připraven na budoucnost. Ale už i u BV8000 Pro jsem si uvědomil, že čím těžší, tím lepší. Pro někoho může být taková hmotnost nepraktická. Obvzlášť pokud dlouho držíte telefon v jedné ruce v jedné pozici (třeba v posteli nebo ve vaně), tak taková hmotnost bývá na obtíž. Majitelé malých a slabých rukou asi spokojeni nebudou. Nic pro děti. Avšak já si na to zvyknul prakticky hned a když pak beru do ruky i starý BV8000, tak se dostavuje ten wtf moment, který se projevil i u BV8000 (který se mi tehdy zdál těžký) vs ostatní telefony. Proboha, vždyť je to tak lehoučké nic. Jak se vlastně dá takhle tenoučká placička držet v ruce, aby nevypadla?

Tenký lehký telefon je teď extrémně nepraktický! GBV9500 je těžký a tlustý a nechtěl bych jiný. Silnější tělo telefonu se lépe drží v ruce, opora celé dlaně, nemá tendenci vypadávat z ruky a člověk hned ví, že něco v té ruce drží. Už by se to dalo i použít jako zbraň. Když si na tohle zvyknete, budete mít potom problém uchopit normální tenké a lehké telefony. Budete se bát, že se vám to zlomí v ruce. Budete se bát, že vám při psaní zprávy vyklouzne…

Vyšší hmotnost a tloušťka je daň za vynikající Li-Pol baterii s kapcitou 10 000mAh. To je opravdu věc, na kterou si hodně rychle zvyknete a díky čemu tomu telefonu odpustíte, že když si ho dáte do kapsy u kalhot, tak si musíte dobře utáhnout opasek, jinak vám je stáhne. Když vám po dvou dnech intenzivního používání zbývá 40% baterie, tak víte, že na tom ještě zítra dokoukáte hokej. Telefon bez problémů vydrží 4 dny bez nabíjení při běžném provozu (2-3hovory denně, pár zpráv, občasný internet mobilní i přes wi-fi, pravidelné aktualizace widgetů, jednoduché aplikace).

Nenáročným uživatelům s jednou simkou určitě vydrží přes týden. Ostatně udávaná pohotovostní doba 1200 hodin mluví za vše. Musíte také počítat s tím, že se kvůli své tloušťce telefon nemusí vejít do každé kapsy, pouzdra, stojánku nebo držáku.

Co se týče samotného nabíjení, tak jsem se zařekl, že do tohodle telefonu budu strkat kabel jen v krajních případech, aby nedopadl jako jeho předchůdce. Byla k němu bezdrátová nabíječka, tak proč ji nevyužít.

Je docela znát, jak ten telefon na tu nabíječku položíte. Když ho zády položíte přesně na místo, kde je v nabíječce cívka (bohužel to přesné místo ale není poznat – chce to ještě trochu zkoušení), za pár hodin máte nabito na 100%. Pokud k sobě cívky nepřiložíte přesně, tak se nabíjení sice také spustí, ale ne tak efektivně. Jestli jste zvyklí dávat telefon na nabíječku přes noc, tu správnou polohu si brzy osvojíte, protože vás buďto ve 2 ráno vzbudí zelené světélko notifikační diody (opravdu velmi silné světlo, při kterém si můžete i číst knížku), nebo budete mít ráno nabito jen na 60%. Ale jak už jsem zmiňoval, pokud nemáte telefon nabitý na 100%, rozhodně nejde o žádnou katastrofu a pokud máte víc jak 50%, můžete si být jisti, že 2 dny bez nabíječky zvládne v pohodě.

Asi nemá cenu rozebírat ty věci, které jsou samozřejmostí a které spolehlivě fungovaly v předchozím modelu a u GBV9500 byly ještě vylepšeny. Například odemykání otiskem prstu sice nezavibruje, ale funguje hned a bez prodlev. Voděodolnost není potřeba nijak dlouze představovat, když to je jedna z klíčových vlastností těchto telefonů. Prostě stačí telefon každý večer vydrhnout pod proudem vody nanohoubičkou, osušit a je jako nový. Už mi i spadnul na podlahu a není to na něm nijak znát.

Konečně v Blackview vyslyšeli mé nářky a udělali na telefonu prostor pro připojení poutka. Mnohé uživatele určitě potěší fakt, že na nabíjení nebo poslech muziky nepotřebujete speciální prodloužené USB-C konektory, jako musely mít telefony nižších řad. Na spodní levé straně vedle USB-C zdířky je stereo jack, kam zapojíte i běžná sluchátka (nejsou potřeba redukce ani speciální sluchátka s prodlouženm jackem). Umístění jacku je vskutku praktické pokud telefon strkáte do kapsy vrchem dolů. Sluchátkový jack tak akorát vyčuhuje z kapsy a nikde se neláme.
Zadní dvojitý fotoaparát malinko leze z profilu. Každopádně on ten celý telefon je docela bachratý, takže to ani nijak moc nevadí. Prozatím jsem toho tolik nenafotil, takže nemůžu referovat, ale na první pocit je znát, že to je opět o něco lepší, než u těch starších modelů. Dokonce i ty přídavné čočky na to jde při troše snahy nasadit a fotit makro snímky atd.

Musím také vyzdvihnout, že přední stranu nehyzdí žádné nápisy nebo loga. Po designové a hardwarové stránce mu není co vytknout. Pokud se ale podíváme na sw, tak tady to už docela skřípe a hodně to sráží celkový dojem z telefonu.

A tohle se nepovedlo

Moje první hlubší zkušenost s Androidem 8.1 je dost rozporuplná, hlavně v nastavení a uživatelské přívětivosti. Základní nabídka nastavení je docela strohá. Hromada věcí, která v Androidu 7.0 byla jednoduše přístupná a zařazená je tady nesmyslně poschovávaná v různých podnabídkách nebo úplně chybí a celkově z toho vůbec nemám dobrý pocit. No, chaotické nastavení nebude taková katastrofa, protože tam se nechodí tak často, takže to mě asi tolik trápit nebude.

Jako největší fail považuji automatickou změnu barvy vysouvacího menu pod horním panelem. Když máte světlý wallpaper, menu je bílé, při tmavém pozadí je černé (wtf?) Nejenom tohle musíte řešit aplikacemi třetích stran. Ve skrytém vývojářském menu je několik novinek, ale stejně tady zmrvený Android 8.1 nepředěláte ani výrazně nepřizpůsobíte a opět musíte stahovat doplňky a aplikace třetích stran…
Naprosto nepřijatený je základní launcher, který se stará o zobrazování plochy, widgetů a ikonek. Navíc na domovské obrazovce má skoro přes půl obrazovky vyhledávací lištu Google. Mnou nikdy nepoužitá zbytečnost, která nejde odstranit. Nejde tu nastavit nekonečné posouvání ploch, mřížka pro ikonky atd. Prostě naprostá hrůza, která mě donutila nainstalovat Nova Launcher, kde si můžu chování a rozvržení ploch jednoduše přizpůsobit podle sebe. Díky za tuhle možnost, jinak bych telefon musel vrátit.

V recenzích si uživatelé stěžovali na nekvalitní zvuk při telefonování. Pokud bych měl porovnat BV8000 a GBV9500, tak ten starší model má skutečně o několik tříd lepší zvuk. Ne že by si volající nerozuměli, ale zvuk je jakoby zastřený a nezřetelný, co na tom, že je opravdu hodně hlasitý. Několikrát se mi stalo, že při hovoru zhasne obrazovka a nechce se znovu rozsvítit. Malým řešením je nastavit si vypínací tlačítko na ukončování hovorů.

A to si telefon při prvním spuštění našel aktualizaci a nainstaloval nejnovější fw. Asi si na zlepšení kvality hovorů budeme muset ještě počkat na další aktualizaci.

Pár postřehů na závěr

Věděli jste, že se Bluetooth nešíří pod vodou? Voda v jack konektoru (prozatím) neošálí telefon jako zapojená sluchátka. 4GB RAM jsou dnes asi už minimum. Asi to bude občas postřehnutelné nepatrnými škubnutími při náročných aplikacích nebo hrách a pomalejším doskakováním widgetů při návratu na plochu Nova launcheru. Ale díky tomu se widgety nezasekávají.  GBV9500 Pro má 6GB RAM. Věřím, že rozdíl by byl patrný, ale úplně se spokojim i s 4GB. GBV9500 je první telefon, který má použitelné automatické nastavení jasu. Mnoho věcí jsem ještě pořádně neotestoval a ani asi jen tak neotestuji. PTT funkce (vysílačka) údajně vyžadují montáž přídavné antény (u telefonu nebyla) a stejně využívá datového přenosu.

Softwarové nedostatky se můžou doladit časem aktualizací, hardwarové nedostatky budete na GBV9500 hledat velmi obtížně. Asi si ho nechám. Díky tomuto telefonu už s sebou nemusím tahat powerbanku nebo nabíječku. Vlastně všechny telefony Blackview se totiž dají použít jako powerbanka, u GBV9500 už to dává větší smysl..

Nečekejte crash test BV8000. Dám opravit konektor, pár pokusů, tovární nastavení a pak udělá radost jinému uživateli. Snad mi GBV9500 vydrží bez závad déle, než jeho předchudce.