Dnes ráno se mi vstávalo s příjemným pocitem Konečně pátek. Sice třináctého, ale na to nevěřím, přesto bych si měl dávat bacha… Ne že bych byl pověrčivý, ale dnešní den byl přímo ukázkový smolný den. Sice ne tak pro mě, ale zvláštní shodou okolností pro určité osoby a pro jejich počínání v práci.
Před několika dny kdosi cosi smazal/blbě zadal do databáze a zrovna dneska se tento průser vyvalil v celé své kráse. Pro mě to nemělo ani takový dopad, protože jsem musel akorát čekat na ostatní, až budou mít všechno v pořádku, takže dnešní práce na 4 hodiny se protáhla až do půl třetí. Nicméně zákon padajícího hovna postihnul dnes hodně lidí, z části se to otřelo i o mně, ale jako standartní nestandart byl vyřešen v několika málo okamžicích, takže většinu dne jsem posedával s apatickým výrazem ukrývající se za rčení Kdo nic nedělá, nic nezkazí a bavil se s kolegy o inteligenci konkrétních viníků dnešní situace. Vše nasvědčuje tomu, že v duchu Pátku 13tého se bude vyvíjet i příští týden, ale to mě zrovna teď trápit nemusí…
Dalo by se to přirovnat k úřednickým praktikám.
Pokud něco chcete, podejte si žádost. Po dvou až třech měsících budete předvoláni vyplnit stožár nesmyslných formulářů a po uhrazení manipulačního poplatku 2000,-Kč budete moci stát v několika frontách a budete muset svůj požadavek obhájit. Po dalších šesti až osmi měsících vám přijde vyrozumění, že vaše žádost byla zamítnuta.
Prostě klasika