Všechno to začalo tím, že jsem na vánoce našel pod stromečkem vytouženou USB lapičku.

Lampika je věc skvělá, jenomže neustálé štelování a nastavování pozice velmi mechanicky namáhalo samotný USB port a proto jsem se rozhodl, že je čas pořídit si k notebooku také nějaký USB hub, do kterého se zapojí nejen lampička, ale i okolo povalující se kablíky z jiných zařízení (externí disk, tiskárna) a všechno se to centralizuje do jednoho a nebude se porád šoupat s volným portem.

Byl první pracovní den po vánočních svátcích a já se rozhodoval, jestli mám vyrazit do města, anebo se podívat na internetu.

Lenost zvítězila a já narazil na eshop kupdarky.cz, kde se mi mj. velmi zamlouval programátorův set, který nějaký usb hub obsahuje a vzpoměl jsem si na nedávnou situaci, kdy jsme chtěli vyfotit letáček na příští akci a promítnout ho na plátno. Sehnat foťák na kalbě nebyl problém, vyfotit letáček už vůbec ne, ale celý plán ztroskotal díky miniaturnímu USB konektoru a potřebný kablík se v bedně s kabelama prostě nenahrabal.




Jakmile jsem objevil další věc, tak jsem si prostě sobecky o vánočním čase řekl (sic už po vánocích), že to musim mít. Byla to silikonová klávesnice.

Podívám se taky na stránky kamenného obchodu, kam jsem se chtěl původně vypravit a shledávám, že silikonovou klávesnici mají taky. Ale s podsvícením a za 1200,- bez daně. To mi zrovna s novou lampičkou nejde dohromady a tak máme vítěze :)

Do košíku putovalo ještě několik drobností a proběhla konverze. Potvrzovací email s rekapitulací a vším ostatním přišel okamžitě a já se začal těšit na druhé vánoce a počítal s vánočním zpožděním.

Teprve ve středu 7.1.2009 mi přišel email, že byla moje zakázka expedována. Jenomže v tom oznamovacím emailu byla v souhrnu jenom jedna položka, ještě navíc kterou bych oželel. Počítal jsem s pátkem jako s termínem, kdy by balík na dobírku mohl dorazit. Balík přišel až v úterý a nebyl jenom jeden, ale hned 2 opravdu hnusně zabalené „krabice“. Krabice se tomu opravdu říkat nedalo. Kus kartonu evidentně z nějaké větší bedny upravený tak, aby se do něj vešla klávesnice. Že v tom jednom balíku je asi ta klávesnice a ještě něco se dalo poznat podle tvaru smotaného a obyčejnou izolepou zalepeného kartonu.

Druhý menší balíček byl dokonce natržený! Našel jsem v něm tu slibovanou jednu věcičku z posledního emailu.

I takhle může vypadat povánoční nakupování v eshopu, který před vánocemi jistě zákaznící brali útokem.

Oba balíčky naštěstí obsahovaly všechno, co jsem si naporoučel i s doklady od prodejce.

O silikonové klávesici jsem naposledy slyšel před mnoha lety. Respektive neslyšel, ale četl jsem o tom malý sloupeček v nějakém časopisu jako o prototypu ohebné klávesice nad kterou můžete bezobav jíst, pít a kouřit a vpřípadě potřeby ji srolujete aby nezabírala místo když se nepoužívá nebo přenáší.

Těch mnoho let uplynulo jako voda a já na silikonové klávesnici právě s drobnými obtížemi píšu tento článek ;)

Silikonová klávesnice váží zhruba tolik, jako normální klávesnice, akorát zabírá méně místa na stole a je výrazně nižší a na první pohled si pomyslíte, že je to jen ta membrána, co je pod tlačítky na běžné klávesnici.
Ve své podstatě to je membrána, ale se vším všudy. Tedy s klávesami a větším výčnělkem vedle numerické klávesnice, ze kterého vede zhruba 160cm dlouhý USB kablík.

Ikdyž jsem na nohách nikdy neměl boty s vysokými podpatky, právě tyhle boty byly první co mě napadlo, když jsem poprvé vyzkoušel silikonovou klávesici. Rozložení jako klasická klávesnice, ale ty tlačítka… No chce to trochu trénink a zvykat si asi jako na boty na podpatku. Taková určitá nejistota na jakou stranu se to zvrtne při stisku klávesy je asi nejsilnější pocit při používání této klávesnice. Navíc se klávesy musí mačkat opravdu pořádně, aby se na ní dalo psát bez překlepů a aby měly sova všecny písenka! Enter se musí zmáčknout přesně na prostředku a psát s tím delší text může být vyčerpávající.

Klávesnice je univerzální, tedy bez lokalizačního potisku na řadě čísel, ale jak windows, tak linux ji bezproblémů rozpoznají a píšou česky.

Jsou tu dva mezerníky. To proto, aby se dala klávesnice bezproblémů srolovat. Mezi altem a mezerníky je nalevo i napravo ještě jedno tlačítko, ale jejich funkci jsem neobjevil. Jsou přesně tam, kde je člověk zvyklý na tlačítko altu, takže nějaké kódování, nebo jenom psaní delšího textu je velmi obtížné.

Pro moje potřeby to ale bohatě stačí. Dvakrát do týdne spustit vedlejší počítač a nechat ho pracovat nebo něco nahrávat. K tomu je potřeba klávesnice akorát pro zadávání názvu souborů, jinak se zbytečně válí pod stolem, nebo je opřená o zeď a akorát se do ní práší a překáží.

Nyní můžu klávesnici bezproblémů srolovat a vejde se třeba do poličky. Čas ukáže, jestli ji skladování ve smotaném stavu nějak nevadí, ale neměl by to být podle mě problém, vždyť žijeme přece už v 21. století;)