Mistři světa!

Je to skoro měsíc, co se Pardubicemi ozývalo radostné skandování „Mistři“. A teď to pořvává celá republika. Někteří pardubičtí fanoušci z oslav mistrovského titulu ještě ani pořádně nevystřízlivěli a nyní mají důvod slavit znova.

Celé play off mistrovství světa bylo hodně dramatické až infarktové. Rozhodout v samostatných nájezdech dvakrát po sobě se ještě nikomu předtím nepodařilo.

Ve finálovém zápase naši borci odváděli výbornou práci v oslabení, kdy se i ve čtyřech několikrát dostali do šance. Když se Rusové dostali před naši bránu, předváděli útočnou a nekompromisní hru. Ačkoli ten první gól finálového zápasu padl po dvaceti sekundách do ruské brány, bylo alespoň v té první třetině evidentní, že Rusové se snaží vyrovnat a jdou tvrdě a přitom čistě a regulérně za odplatou.

Češi usilovně bruslí, nikdo si nedovolí jedinou chybu, přesto Rusové v prvních dvaceti minutách hrajou 3 přesilovky a závěr třetiny je zakončen pukem v naší síti. Naštěstí ten gól padnul až po siréně a neplatil.

Obětavé a nebezpečné zákroky a neuvěřitelné šance nám hráči předvedli i ve druhé třetině. V oslabení se opět předvedly posily z Pardubic a Rusům hezky zatopily. Varlamov je vynikající brankář a všechny šance dokáže zvládnout s prstem v nose, ikdyž většina zákroků byly přímé konfrontace s rozjetým útočníkem a jeho následnou střelou, dokáže vše pokrýt a všechny šance vychytat. U naší brány tomu často bývá přesně naopak a Vokoun se musí hodně ohánět, aby zachránil nepřehlednou situaci v brankovišti. Hokej je nebezpečný sport o čemž se přesvědčuje Klepiš když má v obličeji Těreščenkovu hůl a první přesilovku tak češi hrajou až v 11. minutě. I během naší přesilovky se Rusové snaží dominovat, ikdyž už tolik netlačí jako v první třetině, jsou nebezpeční, ale není jim to nic platné. Je tu cítit malinká bezradnost i opodstatněný respekt před naší šedesát osmičkou. Nikdo ale nic nevzdává a všichni ze sebe vydávají maximum. Naši mají ale víc sil a daleko lépe bruslí, což se potvrdí v čase 38:13, kdy Tomáš Rolínek zvyšuje na 2:0 a do třetí třetiny tak vstupujeme s příjemným náskokem.

Poslední třetina je rozhodující a Rusům jde o všechno a bude hodně záležet na naší obraně. Možná že Rusové málo kombinují, ale i tak je začátek třetiny poměrně vyrovnaný. Teprve až po 45. minutě zápasu se odehrávají závažnější situace a rychlé akce, se kterými si ovšem naši borci dokáží bezproblémů poradit. Naši jsou ve správný čas na správném místě a nepouští Rusy tak často do šancí. A když už, tak Vokoun všechno jistí. Nebezpečné zákroky od Rusů okusí nejprve Koukal a krátce na to Jágr a pro nás to znamená dlouhou přesilovku, když Jemeli dostává pět minut plus do konce utkání.
Kozlovův faul na Klepiše bude znamenat další dvě minuty naší výhody, pět vteřin se bude hrát 5na3. A když už jsou Rusové na ledě kompletní, začíná být jasné, kdo že to bude nejcenější trofej zvedat nad hlavu. Nic ještě není rozhopdnuto, Rozsíval dostává dvě minuty za sekání a Varlamov je na střídačce. Zbývají 2 minuty do konce a na trestnou jde i Rolínek za podražení. Začíná to být velmi dramatické, protože Rusové se rozhodují pro přečíslení 5 na 3 a Varlamov po chvíli na ledě brzy opouští bránu a před našeho bránkáře se formuje 6 Rusů. Vypjaté finále je bohaté na tresty a brzy si jde sednout i Malkin. Síly na ledě se často mění, protože Varlamov zase odjíždí z brány. 35 sekund před koncem se Rusům přesilovka vyplácí a dávají do naší sítě svůj první gól. Těch několik vteřin před koncem mají všichni nervy na pochodu, Rusové jsou bez brankáře, hraje se tedy 5na4. Ten jeden gól malinko dodal Rusům sebevědomí a nám trochu nalomil víru ve vítězství, ale dramatický konec se s vypjetím všech sil nakonec slaví na naší straně!

Jsme mistři světa v ledním hokeji roku 2010!

EDIT: Jelikož se stále ještě profesně pohybuji v hokejových sférách, dostala se mi dnes do ruky jedna vybojovaná zlatá medaile. Potěžkal jsem to, očichal, kousnul do toho a oni to v té federaci snad vážně dělají ze zlata :)