Kekel slaví 10 let

Je to skoro neuvěřitelné, ale tenhle můj blogísek funguje přesně 10 let. Doba velmi rychle pokročila, v internetovém prostředí je jedna dekáda skutečně mimořádně dlouhá doba, během které se odehraje obrovské množsví věcí, mnoho menších, ale i větších projektů nepřežije a ty začátky se z dnešního pohledu jeví jako středověk.

Někdo se zmůže na svůj vymazlený profilek na sociální síti, někdo si zmonetizuje blog.

Ještě před založením tohoto blogu jsem vytvořil a spravoval hned několik projektů, které ale nebyly tak úplně moje. Chybělo mi něco čistě vlastního, do čeho mi nikdo nebude kecat a budu si to moci tvořit a spravovat tak, jak chci já a jak uznám za vhodné.
S blogováním jsem začal ještě dříve na blogger.com. Nicméně blogovací systém od Googlu byl v mnoha ohledech značně limitující a já věděl, že potřebuji vlastní píseček, kde budu mít možnost pořádně roztáhnout křídla a důkladně vyzkoušet všechny ty lákadla a možnosti, které se nabízejí a umožňují dát volný prostor kreativitě. Hodně věcí jsem tak zkusil, objevil, naučil se a poznal.

V roce 2008 byl WordPress již nějakou dobu celosvětově oblíbeným a docela dobře použitelným redakčním systémem. Blogy na vlastní doméně něco znamenaly (a stále znamenají), Facebook tehdy ještě skoro nikdo neznal, místo něj frčel Myspace (resp. zažíval svůj úpadek), čeští uživatelé používali hlavně lide.cz, libimseti a xchat. Stále převažovalo nepsané pravidlo, že vystupovat na internetu pod svým skutečným jménem je nemyslitelné. Připojení přes drahý a pomalý Dial-up se stávalo raritou, přesto se na něj leckde ještě dalo narazit. Tou dobou již vyšel druhý iPhone, ale v našich kapsách převažovaly tlačítkové telefony, které nebyly větší než krabička od cigaret, postrádaly OS a na jedno nabití vydržely fungovat klidně i dva týdny. Twitter ještě skoro nikdo nepoužíval, Blockchain už nebyl jen sci-fi a internet byl celkově ještě pořád relativně svobodné médium a úředníci v EU o jeho fungování věděli zhruba asi tolik, co dnes, akorát u nich zatím nikdo nelobboval za regulace a nesmyslné zákony a nařízení.

Tehdy se ještě hrálo na Pagerank (jednou jsem tu měl i PR5!) a SEO byl obor, ve kterém jsem se docela dobře orientoval, bavilo mě sledovat statistiky, vylepšovat svoje strategie, naučil jsem se psát a používat klíčová slova tak, aby se to ve vyhledávačích objevovalo co možná nejvýše. A celkově jsem si to vážně užíval a zjišťoval, že to v té době byla vlastně hračka a i bez placených kampaní se podle tehdejších pravidel dalo dostat na první pozice docela jednoduše. To byly mety, které mě bavilo dobývat.
V nejlepším se má přestat a taky jsem byl jeden čas velmi vytížený, že mi už nezbývalo moc času ani energie na psaní dalších článků. A tak nějak to vlastně trvá do současnosti.

Rád bych publikoval častěji. Témata by byla, chybí čas. Pár lidí mi vyčítalo, že kvůli Twitteru nevydávám články tak často. Tak trochu na tom něco bude, ale Twitter není tím hlavním viníkem. V reálném světě teď řeším důležitější věci, během kterých se na některá témata nedostane, nebo mám hromadu rozepsaných článků, ale nejspíše se už nikdy nedostanu k jejich dokončení, protože určitá témata prostě přestanou být aktuální.
Míval jsem období, kdy se tu články objevovaly denně. Občas mi někdo známý třeba v hospodě nebo na akci sdělil svůj názor na ten nebo onen článek, já ale nikdy primárně nepsal pro lidi, kteří mě znají. Mým cílem bylo publikovat (třeba i kontroverzní) témata, která zajímají širokou veřejnost. Soustředil jsem se na uživatele, kteří se k mým textům dostali přes vyhledávač a ideálně mi kliknuli na reklamu nebo se prokliknuli někam dál přes monetizovaný link.

Mám tu několik žhavých uhlíků, které stále přivádí návštěvníky a generují zisk. Díky tomu si na sebe blog vydělá. Už mnohokrát jsem chtěl migrovat z drahého a nespolehlivého Station hostingu třeba k Wedos, který se spolehlivostí sice také pokulhává, ovšem je výrazně levnější a tak by mi z toho výdělku z reklam mohlo po zaplacení domény a hostingu i něco zbýt. Na to bych si ale musel udělat čas a důkladně vše prostudovat a naplánovat. Deset let je dost dlouhá doba, během které se nahromadí spousta bordelu a také se několik věcí metodou pokus-omyl nepovedlo a tak mi tu třeba ze stále nezjištěného důvodu nefunguje část galerie. Byly i nějaké pokusy o průniky a za ty léta se tu také snažilo mnoho komentářových spam botů zanechat své vzkazy, přesné číslo vám ale nedokáži říct. Budou to miliony, málokterý byl úspěšný a navíc v poslední době příliv spamů ustal. Některé věci mám povypínané a už si nepamatuji, jak je zase zapnout a u jiných se bojím, že když se v tom začnu vrtat, tak se to rozesere ještě víc.

No prostě by to chtělo začít znova úplně od začátku, provést migraci na levnější hosting, nastavit redirecty, obnovit zálohu a mít zase zpátky všechno funkční a jako nové. To ale vyžaduje laborování, studování a třídění, co se přesune a co se už může smazat. Mám tu několik neveřejných pokusných nebo pomocných projektů, redakčních systémů a databází, některé jsou sloučené a bojím se, abych tím nenadělal více škody než užitku. Nejvíce se asi obávám toho, že bych při přesouvání musel mít nějaký výpadek a než by se to všechno zase ustálilo, ztratil bych pozice ve vyhledávání.
Navíc celá tahle anabáze si vyžádá určitý čas, který si ale teď prostě nemůžu dovolit. Alespoň ne tento rok, takže dlouho odkládaná migrace se opět odkládá minimálně do příštího léta. Ale v té druhé dekádě to už vážně přesunu, blog bude dostupnější, na rychlejším hostingu. Bude méně výpadkú a více článků. Slibuji ;)

Moje první titulky

Pustil jsem se do překladu titulků pro sci-fi snímek Max Headroom. Moje vůbec první titulky, povedly se?

Poslední dobou na sobě pozoruji, že mě vážně baví sci-fi filmy z 80. let. Nejspíš mě na nich přitahují ty naivní a mnohdy fantasmagorické vize budoucnosti a předtuchy technologií, u kterých si dnes můžeme říci, že tohle nebo tamto scénáristé vážně neodhadli.
Prostě v té době zažívaly počítače svůj rozmach a autoři scénářů správně tušili, že to bude něco, co bude mít v budoucnu velký potenciál, ale jejich představy o fungování i vzhledu takových přístrojů budou na dnešního člověka působit úsměvně. Ať už jde o Návštěvníky, Vetřelce nebo Robocopa, krátce po jejich premiéře bylo jasné, že tyto filmové rekvizity se budou hodně lišit od těch skutečných, které si diváci zanedlouho mohli sami koupit.

Dalším poznávacím znamením mnohých sci-fi filmů minulého století jsou logické i příběhové díry a faily ve scénářích. Dialogy a postavy bývají napsané tak, aby něco řekli, a o pár scén později totálně popřeli to, co říkali před chvílí a udělali nebo řekli přesný opak…

No a když jsem se začátkem roku porozhlížel po nějakém takovém snímku, narazil jsem na legendární Max Headroom. Pilotní film, podle kterého byl natočen seriál. Pátrání po českých titulcích bylo neúspěšné a když se ukázalo, že časování u nepříliš kvalitních anglických titulků sedí na tu verzi filmu, která byla v té době na Youtube, bral jsem to jako výzvu. Po neustálém konzumování audiovizuálního obsahu, se tu otevírá možnost také něčím přispět a dát i ostatním divákům možnost podívat se na film, který má na čsfd 80%.

Právě jsem zjistil, že oněch 57minut má verze, kterou stáhnete zde.

Vždycky jsem si chtěl zkusit přeložit titulky k nějakému filmu. Jednou jsem se do toho málem pustil, ale už je to drahně let zpátky, že si už ani nepamatuji, co to bylo za snímek a proč jsem od toho tenkrát upustil. Už tehdy jsem si zjišťoval informace o překládání titulků, na co si dát pozor a jak správně překládat. V podstatě jsem nezjistil nic, co bych nevěděl a co mi bylo jasné i z pozice diváka, který na nějakém tom filmu v kině už byl a sám ví, že mnohdy se v originále mluví úplně jinak, než co pak český divák vyčte z titulků, které vlastně ani číst nemusí.

Max Headroom byla dobrá zkušenost, u které jsem narazil hned na několik výzev. A to ani nemusím počítat první dvě popsané v úvodu dnešního článku.
Ačkoli by se názvy neměly překládat, přišlo mi vhodnější v kontextu celého filmu a pozdější návaznosti přeložit Network 23 jako Stanice 23. Nejobtížnější asi bylo vymyslet, jak přeložit „blipverts“. Bude se tomu říkat „koncentrované reklamy“. Stopáž filmu necelou hodinu beru jako dobrý případ pro začátek. Technických a odborných termínů tu také mnoho nezazní. Nesmysly a protiřečení v dialozích se prostě opraví a přepíší tak, aby to dávalo smysl a celkově zapadlo do děje a nijak zásadně nenarušilo kontinuitu a vyprávění. Vím, že některé věty by se daly přeložit lépe, nebo je lze vyložit i jiným způsobem, ale pokud to nejsou stěžejní dialogy, tak mohou zůstat takhle…

Zdá se to jako jednoduchý úkol, ale dohromady mi to zabralo možná i 20hodin. Každou volnou chvilku jsem na tabletu s gumovou klávesničkou přepisoval řádek po řádku, místy přečasoval nebo kompletně měnil věty a dialogy, ale snažil se zachovat kontext. Jestli se mi to povedlo, můžete posoudit sami. Moje titulky jsou ke stažení zde.
A pochopitelně hned po nahrání jsem narazil na několik chybějících znaků vinou nekvalitní klávesnice. Samozřejmě že jsem to celé několikrát kontroloval, ale jak už to tak bývá, chyby se objeví, až když už s nimi nelze nic dělat. Snad mi to odpustíte…

Dalo by se i říct, že mě to docela bavilo i přesto, že to celkově zabralo tolik času. Není to ale tak monotónní práce, jak by se zdálo. Každá věta, každý řádek textu je nová výzva. Mám to přeložit doslovně, nebo jim dát do huby synonyma? Nemůžu tohle natahovat, nevejde se to na řádek a divák to nestihne přečíst. Tahle postava právě popřela to, co řekla před minutou, mám to opravit tady, nebo tam? Bude to dávat smysl? Ani v originále to nedává smysl. Nemůžu to takhle nechat…

Využil jsem volných chvílí u něčeho smysluplného, co umožní divákům neznalých angličtiny podívat se na jeden zásadní sci-fi snímek minulého století. Možná, že si zase někdy vytipuji nějaký film a přeložím ho. Překládání titulků má svoje kouzlo a asi mě to začalo bavit, i když za to nikdy nic nedostanu :)

Přeprojektorováno

Nebylo to plánované, ale za velmi krátkou dobu jsem vyzkoušel mnoho projektorů a byla to obohacující zkušenost. Pokud plánujete pořídit projektor, mám tu pro vás několik doporučení.

Asi nebude pro nikoho překvapením, že po DJování tak trochu fušuju i do VJování. Je to tvůrčí činnost, ve které se zatím dá stále kam posunout a učit se nové věci. A k tomu je potřeba projektor. Nejlépe s vysokou svítivostí a vzhledem k našemu technickému zázemí i VGA konektivitou.
Už dlouho jsem si plánoval, že by bylo záhodno zbavit se svého stařičkého 700lm projektoru Medion a pořídit si místo něj něco novějšího a hlavně výkonnějšího, s čím by se už dalo svítit na akci.
No a protože se tento podzim hodnota bitcoinu dostala přes magickou hodnotu 7000$, řekl jsem si, že tohle bude ten správný čas si za svoje lehce získané bitcoiny udělat trochu radosti. Primárně držím kryptoměny jako nejspolehlivější zajištění na důchod nebo dětem na školy, ale něco málo si z toho můžu dovolit pustit. A když letos Alza začala přijímat platby i v bitcoinech, cesta k novému projektoru nikdy nebyla jednodušší.

Abych to nějak shrnul, pokud se vám to nechce číst celé. Projektorů jsem za velmi krátkou dobu vyzkoušel hned několik a jsem bohatší o jednu zkušenost: Projektory Acer nebrat!

Acer P1385WB TCO

DLP, nat. WXGA (1280×800), max. FullHD (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, USB, RJ45, VGA, HDMI

První projektor jsem si vybral vlastně kvůli ohromnému množství vstupů, což je pro moje všestranné použití velmi praktické. Nativně zobrazuje 1280×800 a to uměl i můj starý Medion a hravě si poradil i se zobrazením Full HD obrazu. Nevim, co se mi zrovna honilo hlavou, když jsem sáhnul po projektoru, který není nativně FullHD. Asi jsem si bláhově myslel, že tedy i z tohodle Aceru dostanu FullHD, když ho podporuje. Sice ho papírově podporuje, ale zobrazuje v WXGA rastru. Navíc jsem podcenil projekční vzdálenost a vesele ho umístil na poličku, na které si dříve hověl Medion. Obraz na tu vzdálenost necelých 5 metrů byl neskutečně veliký i přes nejkrajnější nastavení optického zoomu nezoomu. Což by zase až tak nevadilo, můžu si konečně namapovat regál, dveře i kus stropu a stolu a pro sledování filmů si to prostě softwarově zmenším. No jo, jenomže když budu softwarově zmenšovat a zmenšovat a rastr se měnit nebude, tak mi pak na to samotné promítání už těch pixelů moc nezbude.
Obraz vyniká svou svítivostí, pro nenáročné uživatele by tento projektor mohl dobře sloužit se settopboxem třeba místo televize, nebo na prezentace, ale mně rozlišení nestačí. Ok, byla to vlastně jen taková zkouška, odnesu ho zpátky do Alzy a vyměním ho za nativní Full HD.

Acer H6517ABD

DLP, nat. Full HD 16:9 (1920×1080), max. WUXGA (1920×1200), 3400 ANSI lm, kontrast 20000:1, Full 3D, ColorBoost 3D, VGA, HDMI

Druhý projektor vycházel cenově stejně, nemá sice tolik vstupů, ale má stejně mizerný rozsah optického zoomu (1,1x), takže i tento projektor udělá obrovský obraz přesahující přes limity zamýšlené promítací plochy. Ale je to ve Full HD a na to se už jinak kouká. Ovšem je tu jeden zádrhel.
Horní okraje bílých objektů na tmavém pozadí mají modrý stín. Je to vidět hned na úvodním logu při zapnutí a chyba přetrvává i po zahřátí lampy.

Dal jsem si další sadu koleček do Alzy. Bohužel výměna za jiný kus nepomohla. Naprosto stejná chyba doplněná občasným slabým poblikáváním bílé barvy.

Tak a jestli si připlatím a vezmu Acer A1500 a ten bude taky špatný, tak už si od Aceru nikdy nic nepořídím. Statečně jsem se celý život vyhýbal Acer notebookům a začnu se vyhýbat i jakékoli další technice této značky.
Když už tedy rozbaluji několikátý projektor, napadlo mě, natočit unboxing video. Něco mi říká, že nebude poslední…

Acer A1500

DLP, nat. Full HD (1920×1080), 3100 ANSI lm, kontrast 20 000:1, ColorBoost 3D, HDMI, VGA

Vyšší cena je pouze za funkcionality, které stejně nevyužívám, přesto se zdá, že se od svých brášků z jiných sérií tolik neliší. Naštěstí tu žádné viditelné problémy v obraze nejsou. Nicméně asi po pěti hodinách provozu se projektor zničehonic vypne a rozbliká se indikátor špatného napětí. Odpojení od elektřiny a opětovné nahození projektor přiměje k dalšímu fungování. Stane se to náhodně ještě několikrát a pokud se přímo sám nevypne, tak se náhodně restartuje. Prostě se na 3 sekundy ztratí obraz, ukáže se hlášení o zpracování signálu a pak zase začne ukazovat. Naštěstí se to nikdy nestalo uprostřed hry. Ale i tak to je chyba, se kterou se nedá dlouho žít. Příznaky ukazují na problém s HDMI kabelem, ale to by muselo dělat i u předchozích projektorů…



Tímto jsem skončil se značkou Acer a hledám kvalitu jinde. Projektory Acer si jsou hodně podobné jak designově, funkčně, tak i balením. Všechny projektory jsou dodávány s černou brašnou na přenášení, VGA a napájecím kabelem. Všechny Acery mají krytku čočky na provázku, což je na jednu stranu značně nepraktické, ovšem je to praktické místo, kam si lihovkou poznamenat nastavení lichoběžníku, když je projektor používán na několika různých místech. Ze tří balančních nožiček jsou vždy šroubovatelné dvě. Projektory Acer mají jednoduchou a přehlednou nabídku nastavení projektoru, dálkové ovladače v bílé barvě, takže jsou dobře k nalezení mezi ostatními i po tmě. Ovladač A1500 a P1385WB TCO v sobě mají i laserové ukazovátko. Pro někoho může být potěšující skutečnost, že LED indikátory na těle přístrojů nejsou příliš jasné a rušivé. Všechny Acer projektory se vyznačují nevýrazným, málo kontrastním, až skoro mdlým obrazem s tzv. duhovým efektem a problémy zaostřit v rozích obrazu. Viděl jsem už hodně DLP projektorů, a tyhle Acery se řadí k té horší skupině. Dlouhodobé sledování takového obrazu rychle unaví oči a když si na nich pustíte film s debilní roztřesenou kamerou (jako má například Hunger Games), tak se vám zaručeně udělá špatně.

Klíčové parametry jsou vysoká svítivost a VGA vstup. Chystám se zkusit značku Epson.

Epson EH-TW5350

3LCD, 3D, 16:9, Full HD (1920×1080), 2200 ANSI lm, kontrast 35000:1, 2x HDMI, USB, VGA, MHL, mini-jack, WiFi

V Alze už mě dobře znají a reklamace a výměny vyřizují bez zbytečných otázek. Mým požadovaným parametrům již moc projektorů neodpovídá a tak budu muset udělat kompromisy v nižší svítivosti, VGA připojení za žádnou cenu nesmí chybět. Tentokrát si za příplatek vybírám Epson EH-TW5350. Už samotný pohled na krabici dává tušit, že tenhle projektor nebude tak hezky zabalen, jako Acery, dokonce v krabici něco hrká. Je to ledabyle pohozený sáček s návodem a CDčkem. Společně s projektorem je v krabici ještě dálkový ovladač, baterie a napájecí kabel dlouhý 2,5m.
Tady ovšem nejde o balení a obsah krabice, ale o kvalitu obrazu, která převyšuje všechny Acery dohromady o několik tříd a rozdíl je patrný hned na první pohled. 3LCD obraz z projektoru Epson je tak kvalitní, ostrý, kontrastní a výrazný i v ECO modu, že samotná projekce dokonce odhaluje dosud nespatřené nedostatky na stěně, na kterou se promítá.

Tohle je vážně úplně jiné pokoukání a hned mi bylo jasné, že jsem si tu anabázi s nekvalitními Acery mohl odpustit a rovnou sáhnout po Epsonu. Ačkoli doposud ne z vlastních zkušeností, ale jen zprostředkovaně vím, že i Epsony dokážou zlobit a že ho hodně lidí reklamovalo. Nicméně jsem si z tak kvalitního obrazu doslova sednul na prdel. Menu sice není tak přehledné a intuitivní, jako u Acerů, ale zase umožňuje podrobnější nastavení. Bezdrátová konektivita funguje s BV8000 parádně. Promítaný obraz je dokonce hezčí, než na samotném telefonu. Hraní PC her je nyní úplně jiný zážitek, sledování filmů je jako v kině. Pokud na běžném monitoru hrajete nějakou hru, tak na tomto projektoru nejenže máte mnohonásobně větší uhlopříčku, ale začnete si všímat detailů, které na běžném monitoru nepostřehnete. Trochu mě mrzí, že při zapnutí režimu vylepšeného obrazu je sice obraz neuvěřitelně plynulý a živý a člověk má chuť shlédnout všechny doposud viděné filmy znova právě v tomto režimu, ale vypne se tím ECO mód a projektor se stane dost hlučný. Velice hlučná je bohužel i automatická clona pro regulaci jasu. Zní to, jako když v projektoru „hrabe pevný disk“, ale výrazně hlučněji.
Je tu také problém s projekční vzdáleností. Jestliže obraz z Acerů na poličce byl příliš veliký, tak obraz z Epsonu je ultra mega veliký. Má sice trochu širší rozsah optického zoomu, to ovšem nestačí, obraz je na tu vzdálenost stále příliš veliký a Epson nemá funkci digitálního zoomu. Když ho umístím na stůl doprostřed místnosti, tak je obraz zase moc malý a nevyužije se tím celá projekční plocha. Ideální umístění by bylo někde mezi, ale to je přesně v místě, kde se chodí. Vrtat do stropu ze sádrokartonu nepřichází v úvahu a pak také co s kabely…

Radost z kvalitního obrazu mi vydržela pouze jeden den. Druhý den se projektor odmítá zapnout. Po několika pokusech se ho nakonec podaří dostat do stavu kdy vteřinu svítí a vteřinu nesvítí a blikající LED vedle vypínače signalizuje vnitřní chybu.
Nakonec ty projektory Epson asi nebudou tak kvalitní, jak jsem si z počátku myslel. No ale dám Epsonu ještě jednu šanci.
Následuje další série cest do Alzy a tentokrát vybírám Epson EB-U32.

Epson EB-U32

3LCD, WUXGA (1920×1200), 16:10, 3200 ANSI lm, kontrast 15000:1, 2× HDMI, MHL, USB,VGA, LAN,


Rád bych už tento nekonečný seriál nějak zakončil a prozatím poslední projektor se zdá, že by mohl být konečně ten pravý. Každopádně stále mi běží 14ti denní lhůta na vrácení.
Epson EB-U32 sice nemá tak krásný kontrastní, plynulý a ostrý obraz, jako jeho předchůdce, můžu ho ale umístit na původní poličku, protože na vzdálenost necelých 5 metrů ten obraz s třímetrovou uhlopříčkou velice těsně zvládá. Sice s nejkrajnějším optickým zmenšením, trochu přesahuje, ale dá se říci, že se to na tu stěnu konečně vejde. Projektor disponuje i digitálním zoomem, bohužel jen zvětšuje, digitální zmenšení se tedy nekoná. Velice hlučná automatická závěrka je i zde, v projektoru to cvaká a chrastí, naštěstí to jde v nastavení vypnout a rozdíl v obraze není zase tak moc poznat.
Oproti všem ostatním projektorům má tento jednu výhodu. Zapnutí a vypnutí je signalizováno slabým pípnutím. Stejně jako Epson EH-TW5350, i tento model má posuvnou krytku čočky schovanou v těle projektoru. O něco slabší kontrast je trochu znát hlavně při sledování filmů, u hraní her to zase tak nevadí.
Acery měly v nastavení velice šikovnou možnost zvolit si barvu stěny. Pokud budu promítat letní kino na sousedovic oranžovou kůlnu, u Epsonu si ty barvy budu muset posunout jednotlivě v pokročilejším nastavení obrazu.
Nezkoušel jsem 3D. Nemám na to brýle, ani žádný 3D film na 1.4 kabelu.
Pokud se tentokrát nic nestane, asi si ho už konečně nechám. Už mě to dojíždění do Alzy nebaví.

Up In Beats Vol.1

Dneska se podíváme do hodně vzdálené historie.
Tím, že nemám čas, ani moc podnětů pro publikování nových článků, přišlo docela vhod, když jsem při jednom velkém letním úklidu našel toto hudební CD s tímto mým prvním promo setem, v jehož existenci jsem již dávno nedoufal.
Ano byly i takové sety, které jsem nikdy na internet nenahrával a byly určeny jen a pouze jako dárek pro návštěvníky akcí před těmi dvanácti lety.

Je to opravdu kus historie, možná ještě nahrávaný na řemínkových gramofonech. V roce 2005 vyšla spousta zajímavých desek a mnohé jako pre-releasy na whitelabelech, které ještě v tu dobu ani nebyly na discogs, takže jsem u některých vinylů ani nevěděl, co vlastně vůbec míchám :)
Nyní máte jedinečnou příležitost si poslechnout něco, co ve své době slyšelo jen pár vyvolených, ke kterým se tyhle sety dostaly na CD…

Aplikace pro Smart TV

10 nejlepších aplikací, které musí mít každá chytrá televize s Androidem. Například mini PC DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2, kterému jsem se podíval na zoubek a všechny tyto aplikace již obsahuje.

Začátkem prosince mi jeden známý přinesl takovou malou černou krabičku se slovy: „Ty jsi technicky zdatnější než já, koupil jsem tohle rodičům k vánocům a potřeboval bych to zprovoznit“.
Už je po nadílce, takže už nic nevyspoiluju a můžu se tedy i s vámi podělit o ten utajovaný zázrak techniky, který prý pod stromečkem udělal ohromnou radost.

Tou krabičkou bylo DI-WAY K1 AND-4 DVB-T2 Quad Core, který v sobě, jak už je z názvu patrné, mj. ukrývá i DVB-T2 tuner, což ho předurčuje k využití i v blízké i vzdálené budoucnosti. Otázkou všem je, jestli mu v budoucnosti bude stačit dech. Už dnes to po technologické stránce není žádný zázrak:

Android 4.4.2 (kitKat), CPU Amlogic S805 Quad core Cortex A5r4 2GHz, GUP Octo-core Mali-450MP GPU @ 600MHz, 3D hardward 3D graphics acceleration, Memory DDRIII 1GB, Flash Nand Flash 8GB (4 ~ 32GB Optional), WiFi Built in 2.4G WiFi, IR Infra Remote control, 3G Support most external 3G USB dongle, DVB-T2 system standard: ETSIEN 302 755, Support MPLP, Demodulation: QPSK, 16QAM, 64QAM or 256QAM.

Konektivita:
I / O HDMI 1.4 1080P Support, 4 * USB HOST 4 High speed USB 2.0, support U DISK and USB HDD, 1 * TF CARD Support 1 ~ 32GB, 1 * AV AV output, 1 * SPDIF Audio output, 1 * RJ45 10/100 BaseT, Power DC Adapter (12V / 1A), 1 * RF IN DVB RF IN, 1 * RF OUT DVB RF LOOPOUT.

V diskuzích o tomto Android zařízení jsem se dozvěděl, že má i novějšího a modernějšího brášku s lepším procesorem a 2GB RAM, ovšem bez tuneru. S tunerem existuje další verze s 3GB RAM, ale ta se u nás údajně neprodává a cenově je taky trochu někde jinde.

Takže tady je pár mých poznatků:

Di way k 2 and 4 DBV-T2 tunerNa dávno utržený koaxiální kabel od antény jsem namontoval koncovku, zapojil do tohoto mini PC a dal automatické vyhledávání televizních stanic. Recenzemi opěvovanou vynikající citlivost tuneru musím potvrdit. Nemám sice možnost odzkoušet zmiňovaný DVB2 tuner, protože se tu v tomto pásmu ještě nic nevysílá, ale DVB první generace bude příjemným překvapením. Jestliže na běžné televizi s běžným DVB tunerem naladím nějakých 27 stanic, tak tento přístroj jich našel 75 včetně tří HD kanálů. Mnohé z nich se sice opakují na různých multiplexech v různých kvalitách signálu, ale díky tomuto tuneru lze naladit např. V1, Noe TV, regionální zpravodajství, slovenské JOJ, JOJ Family a mnohé jiné, běžným tunerům zapovězené stanice. Po seřazení a promazání duplicitních kanálů se slabším signálem má divák k dispozici čtyřicítku televizních stanic. Kdybych byl konzumentem televizního vysílání, asi bych byl spokojen.

Obraz je krásně čistý a kontrastní. Odzkoušeno na PC monitoru i na projektoru, na kterém probíhal zbytek veškeré aktivity.

Dalším krokem bylo promazání předinstalovaného bloatwaru, kterého je v zařízení opravdu mnoho. Jak se to ale vezme. On je to v podstatě chytrý telefon upravený pro televize. DTV nadstavba zajišťující sledování televizních stanic pod Androidem 4.4, jak ho známe z běžných telefonů nebo tabletů. Takže zapojením tohoto set-top boxu do klasické hloupé televize, získáváte smart TV se všemi funkcemi, které k tomu patří.

Po prvotním připojení k internetu a přihlášení k univerzálnímu Google účtu jsem měl chuť to prohodit oknem. Přístroj se první den stal prakticky nepoužitelný. Až když se dostahovaly a doinstalovaly všechny aplikace a aktualizace a po následném pročištění předinstalovaným čističem se konečně trochu zlepšila odezva a bylo možné tuto krabičku začít používat, respektive začít promazávat předinstalovaný balast.
V zařízení je z výroby zhruba desítka nejrůznějších aplikací pro sledování online televizí, internetového vysílání a virtuální videopůjčovny. Bohužel všechny jsou jen demo nebo trial verze, ostatní nejsou v našem regionu podporovány nebo jsou u nás prakticky nepoužitelné nebo příliš složité pro používání důchodci. Z předinstalovaných aplikací tak v zařízení zbyl akorát prohlížeč www, Skype, Mulimediální centrum Kodi, YouTube, zprávy a počasí, prohlížeč obrázků, Clean Master, utility pro přenos obrazu a sdílení obrazovky, samotná DTV pro TV tuner a několik systémových chujovin, které nelze běžným způsobem odstranit.

Kdybych DI-WAY K1 AND-4 měl něco vytknout, tak to bude 1GB RAM, která prostě dneska už pro plynulý provoz jak telefonů, tabletů, tak i multimediálních smart zařízení nestačí. Wi-fi na 2,4Ghz, která se čas od času samovolně odpojí a uživatel se musí v nastavení znova připojit. Zastaralý Android bez vyhlídek na aktualizaci. U přehrávání některých videí bude 30 snímků za sekundu málo. Neměl jsem možnost vyzkoušet údajně podporované 3D, ale nedokážu si ho představit na 30fps. Videa na kodeku H.265 v předinstalovaném multimediálním centru KODI ve full HD rozlišení se přehrává při nepoužitelných 10 snímcích za minutu! Možná videa v nižším rozlišení na tomto kodeku by to zvládlo přehrát plynuleji, ale tyto jsem neměl k dispozici… Jinak musím uznat, že je to vskutku šikovná hračka a za ten týden testování se mi zasekla natvrdo tak, že nešla ani vypnout a musel se vytáhnout napájecí kabel, „pouze“ 3x.



No a konečně se dostávám k tomu, o čem má být dnešní článek.
Co nainstalovat do Android Smart TV po odstranění nepoužitelného bloatwaru?
Pokud se poohlédnu po internetu, tak je to trochu zklamání a nikde neexistuje nějaký nezávislý univerzální seznam aplikací, které by ve smart tv neměly chybět.
Tak proto si vytvořím svůj.
Většina výrobců má ve svých chytrých televizích svůj upravený OS se šmírovacím spywarem ze svých repozitářů, které by možná šlo použít i na dnes zmiňovaném set-top boxu, ale vesměs je to všechno jedno a to samé a nedá se říci, že by byla jedna killer appka speciálně pro chytrou televizi, která by strčila do kapsy všechny ostatní. Takže víceméně to budou všechno aplikace, které možná máte nainstalované i ve svém telefonu nebo tabletu…

Co jsem tedy v obchodě Google Play vybral za aplikace pro android smart TV?

Webkamery

Začnu šikovnou aplikací, která je mým favoritem a neměla by chybět nejen v chytrých televizích, ale mám ji i v telefonu a využívám ji velmi rád a často.
Chcete se podívat, jak to právě teď vypadá na horách na sjezdovkách? Jaká je dopravní situace na našich silnicích? Co se děje na náměstí ve vašem městě? Jaké počasí mají na plážích Copacabana? Jak to zrovna vypadá v ulicích Prahy pohledem webkamery umístěné na mazací tramvaji? Kolik vlaků stojí na Hlavním nádraží? Co se děje na ulicích na Broadwayi? Jak to vypadá ve studiu vašeho oblíbeného rádia? Nebo jaký výhled mají aktuálně kosmonauté na ISS?
Nejen statické snímky, ale i živé vysílání z nejrůznějších míst celého světa jsou právě v této aplikaci. Reklama na vás bude vyskakovat pokud si budete prohlížet časosběrné snímky z minulosti. Web kamery jsou řazeny podle různých kritérií nebo oblastí umístění. Je jich tu vážně hodně a dá se u toho strávit spousta času.


webkamery android instaluj

Meteoradar

Aktuální pohled na srážkovou oblačnost nad naším územím nesmí chybět v žádném telefonu a bezpochyby ani v chytrých televizích. Před odchodem z domu jednoduše zjistíte, jak to na obloze vypadá, odkud kam se valí dešťové mraky a jestli náhodou nemají namířeno i nad vaši zahradu.
Pokud si také set-top box zapojíte do projektoru a budete mít obraz více jak 3m uhlopříčky, můžete si i zahrát na moderátora počasí, postavit se před stěnu a komentovat pohyb oblačnosti nad republikou.


meteo radar android instaluj

VLC

Ačkoli má set-top box předinstalovaný multimediální přehrávač KODI, který lze rozšiřovat mnohými plug-iny a doplňky, VLC player pro Android se může hodit třeba právě kvůli souborům kódovaných H.265 kodekem, které VLC přeci jen zvládne přehrát znatelně plynuleji (pokud mu zrovna neselže hardwarová akcelerace). No a také někdo může preferovat prosté přehrávání videí a nepotřebuje na to KODI plný zpomalujících doplňků. A pokud by vám VLC player z jakéhokoli důvodu nevyhovoval, můžete ho nahradit alternativami, například MX Player.


vlc for android instaluj

TV Program

Konečně se dostávám k aplikacím, které na smart Tv patří. V obchodě Play je nepřeberné množství televizních programů a protože v DI-WAY K1 AND-4 je EPG vyloženě tragické, bude některá taková aplikace nutností. Já jsem vybral TiViKo televizní program kvůli přehlednosti, snadnému přizpůsobení a neagresivním reklamám. Vadila by mi na tom asi jediná věc: v detailu pořadu není uvedeno, kdy končí. To je ovšem maličkost a délka pořadu se dá snadno odhadnout v přehledu s ostatními pořady. Jinak tomu nechybí plánování, upozorňování i odkazování na další aplikace jako je například ČSFD.cz.


tv program tiviko instalace na android

ČSFD.cz

Když už máte multimediální přístroj v podobě chytrého stb s Androidem a plánujete si na něm pouštět filmy, tak by v něm neměla chybět mobilní verze slavné filmové databáze. Mobilní prostředí je oproti té mateřské webové verzi na první pohled docela strohé, ale je jednoduché, přehledné, účel plní a veškeré další funkce a přehledy jsou ukryté až v nabídce po rozkliknutí menu.


čsfd pro mobily android instalace

Twich.tv

Tuším, že streamovací aplikaci Twitch ocení hlavně vnoučata, nicméně i starší uživatelé nevyhledávající lets playe, by si zde mohli najít to své. Není to jen hromada streamerů nejrůznějších PC her z celého světa, ale jsou zde i přímé přenosy sportovních událostí, pokerových turnajů, koncertů, své kanály tu mají nejrůznější kreativci, talk show atd.


Twitch

Prima PLAY

Soubor reklam prokládaných pořady televize Prima. Je zde kompletní archiv všech pořadů z produkce Primy. Stupidní seriály i imbecilní televizní relace, to vše tu najdete na jednom místě. V rámci testování jsem se chtěl podívat na náhodně vybraný jeden díl Pevnosti Boyard. Neměl jsem ale takovou trpělivost.
Před samotným videem bylo asi 5 dvacetivteřinových reklam. To bych ještě toleroval, ovšem po necelých deseti minutách videa se spustila ta samá sada reklam, jako na začátku. Pohled na časovou osu naznačoval, že takových iritujících momentů bude ještě 6. Na to jsem už fakt neměl nervy. Po deseti minutách konstatuji, že to funguje, budoucí majitelé si aplikaci mohou předplatit nebo odinstalovat a aplikaci zavírám. Ostatní televizní stanice mají také své aplikace s archivem reklam prokládaným odvysílanými pořady. To ale instalovat nebudu, nejsem masochista, tahle musí stačit.


_blank

iVysílání České televize

Veřejnoprávní televize placená z koncesionářských poplatků nemá potřebu ani tu drzost cpát do archivu svých pořadů reklamy. A tak tu je skutečně první a nejspíše i poslední archiv televizního vysílání, který není zahlcen obtěžující reklamou. Je tu tolik obsahu, že kdybyste se chtěli na všechno podívat, potřebujete na to několik životů. A bez přerušování reklamou. Takhle to má vypadat.


ivysilání čt

Stream

Televize z dílny tuzemského vyhledávače, která nabízí pro mne nijak atraktivní obsah, ale je sympatická tím, že tolik nezahlcuje reklamou, jako jiné, výše popsané služby. Na telefon nebo tablet bych si ji asi nikdy nenainstaloval, ale na takovémhle zařízení jistě neurazí. Má jen pár MB a nabízí spoustu CZ obsahu.


stream cz android tv

Vimeo

Vimeo je videoserver podobný YouTube, ale již na první pohled poznáte rozdíl. Není tu tolik zbytečného a nezajímavého obsahu, jako na YT, protože kvantitu vyvažuje kvalitou. Obsah zde má navrch především tou vizuální stránkou, což na velkých televizních uhlopříčkách a při dostatečně rychlém internetovém připojení jistě ocení každý divák.


vimeo na android tv

Heureka

Nejznámější vyhledávač zboží má podařenou mobilní aplikaci, tak proč nenakupovat jednoduše z pohodlí televizní sedačky?


heureka pro android

Hry a ostatní

Zmínil jsem, že k ovládání Di boxu je nutnost mít (nejlépe bezdrátovou) myš? On se kurzor myši teoreticky dá ovládat i dodávaným tenkým dálkovým ovladačem, ale byla by to strašná řehole.
V podstatě můžete nainstalovat jakoukoli hru z Google Play, ale je potřeba mít na paměti, že všechny zdejší hry jsou koncipovány tak, že se ovládají na dotykové obrazovce, případně pohybovými senzory. Tady máte akorát kolečko myši a levé klikátko (pravé tlačítko slouží jako funkce Zpět – což může být velký problém pro leváky). Takže z toho vychází, že si na televizi zahrajete Mahhjong, Jewels, sudoku a jiné klikačky. Hry, které vyžadují mít současně více prstů na obrazovce nebo využívají pohybové senzory si prostě s myší v ruce nezahrajete. Taktéž si nechte zajít chuť na mapy a jiné aplikace vyžadující dvojhmaty a jiné tahy více prsty, které jsou na dotykové obrazovce telefonu samozřejmostí, ale myší se nedají napodobit. Tady už je třeba zainvestovat do ovladače nebo klávesnice s touchpadem.






Zapomněl jsem na něco? Třeba na DVTV, která v době testování neustále padala a nepodařilo se ji připojit k archivu. Nenainstaloval jsem ani VOYO.cz, protože vím, že budoucí majitel není fanda předplacených služeb a právě videopůjčovny podobného typu by najisto nikdy nevyužil.

Pokud máte tip na další Android aplikaci, která by neměla chybět v chytré televizi a v dnešním výčtu aplikací není, tak se podělte v komentářích pod článkem. Pomůžete tím všem majitelům chytrých televizí.

Ukulele nová meta

Když máte kamarády, co umí akorát chlastat a hulit a vyměníte je za jiné, kteří umí to samé, ale navíc u toho hrají na hudební nástroje, zanechá to ve vás následky a budete se snažit zapadnout.

Ačkoli tohle nebyl ten pravý impuls k tomu, abych si pořídil ukulele, něco pravdy na tom bude. Již dlouho jsem uvažoval nad tím, že pokud nechci v muzice stagnovat nebo spíše upadat, je na čase se od gramců posunout někam jinam, naučit se něco nového, přijmout výzvu, dokázat si, že když to zvládli jiní, tak to dokážu i já.

A konečně jsem se odhodlal. Na co jsem vlastně čekal? Proč jsem to neudělal dřív? To jsou otázky, které si teď často pokládám.

ukulele náhledJeden z těch důležitých impulsů byla jedna deštivá noc v kempu na břehu Vltavy, kde jsme se v altánu schovávali před bouřkou spolu s ostatními vodáky. Naše výprava klasicky s kytarou a tamburínou a ve skupince dalších jeden kytarista, který když viděl, že máme taky kytaru (a spoustu piva), tak se zvedl, odešel do stanu, za chvíli se vrátil a v ruce držel… ukulele. Uměl zahrát hromadu skvělých písniček, ale tu jednu jedinou v repertoáru neměl. Ano, mám na mysli legendární Somewhere Over the Rainbow od Israel Kamakawiwo’ole. To jsem vážně nečekal, nečekal to vlastně nikdo a právě tady se zrodil ten nápad, že když to neumí, tak se to naučím sám. To je totiž tak skvělá písnička, že bych ji chtěl zahrát i na pohřbu.

Dalšími těmi impulsy pro pořízení ukulele je skutečnost, že když takhle sedíte v hospodě s ostatními muzikanty a máte v ruce nějaký hudební nástroj, tak na něj ani nemusíte hrát a přesto v něm cítíte ty vibrace, tu pozitivní složku, ten rytmus, ten spirit, kterým rezonuje každý strunový, perkusový nebo dechový nástroj u stolu. Ačkoli zvuk maličkého ukulele naprosto zanikne v tom kraválu vedle několika kytar, houslí, flétny (která mimochodem také není moc slyšet), heligonky, harmoniky, bubínků, cajonu atd., dá se vždycky otočit vzhůru nohama a použít jako další bubínek :) Ukulele je spíše solo nástroj, nebo doprovod maximálně tak pro jednu kytaru, harmoniku nebo třeba kazoo (které mám také), jinak ho více nástrojů snadno přehluší.

Ukulele mám teprve pár týdnů a přes počáteční rozpaky jsem již přišel na to, že to nebude příliš složité. Pár písniček již víceméně umím zahrát zpaměti. Začínat písničkou Somewhere over the Rainbow nebyl úplně nejlepší nápad, ačkoli tahle píseň sama o sobě není příliš obtížná a existuje několik způsobů, jak ji hrát. Brzy jsem zjistil, že na stovky skladeb a písniček postačí jen 3 akordy, začal si dělat zpěvník z písniček, které se nejčastěji hrají v hospodě a přišel na jednu šokující věc.
Když jsem si hledal ukulele akordy k jednotlivým skladbám a pouštěl si originální písničky na Youtube, u většiny skladeb jsem shledal fakt, že tyhle muzikanti tuhle nebo tamtu písničku umí zahrát mnohem lépe, než původní autor :) Jsou tak dobří, že to platí u více jak 90 % všech písniček, co mají ve zpěvnících! To je docela dobrá motivace. Tomuhle se chci také přiblížit! I když tuším, že ukulele bude jen vstupní drogou a po čase přejdu na šest (nebo dvanáct?) strun nebo klávesy. Ale nejvíc mě teď láká cajón. Ten si plánuji pořídit v nejbližších dnech.

Chtělo by to více času na učení, zkoušení a trénování. Nejvíce jsem se toho zatím naučil v práci, kam si ukulele nosím na delší směny. Jinde prostě času moc nemám. Potřeboval bych ho ale mnohem více, abych se zvládl naučit všechny důležité riffy a rychle přehmatávat z akordu na akord. Také ještě potřebuji napilovat hraní a současně do toho zpívat, což mi u složitějších skladeb dělá neskutečné problémy. Stále si zatím troufám jen na ty jednodušší písně a bez náhledu do zpěvníku se občas ztratím. Nicméně mě naplňuje fakt, že toho mám před sebou ještě hodně a neztrácím tak motivaci učit se nové a složitější písničky.
Nebudu zastírat fakt, že ukulele mám také kvůli jedné slečně a učím se její oblíbené písničky. A samozřejmě narozeninová mělodie Happy Birthday byla jedna z prvních, kterou jsem se naučil :)

S djingem je to nesrovnatelné. Míchat desky vždy bylo a je až směšně triviální. Nevýhoda je u djingu ve finanční i prostorové náročnosti, dále v závislosti na elektřině a taky je velmi pravděpodobné, že se kolem budou motat smažky a jiní zmrdi. Na pořízení nejlevnějšího ukulele vám bude stačit necelá tisícovka, můžete na něj hrát i v nejodlehlejších koutech přírody, skoro nic neváží a vejde se vám do středně velké brašny. Abyste na gramofonech odehráli třeba dvě hodiny, váš recordbag vinyly ztěžkne o několik kilogramů. Na ukulele postačí pár listů ze zpěvníku (a někteří nepotřebují ani to).

Až se vás někdo zeptá, co jste dělali o prázdninách, co mu odpovíte? Marnil jsem čas na mobilu u x-té varianty Clash of Shits nebo chytal debilní Pokémony?
Já měl na mobilu otevřený zpěvník a učil se písničky.
Kdo bude mít větší společenský kredit?



Jak jsem přežil Suchej únor

Akce Suchej únor (www.suchejunor.cz) již běží několikátý ročník a já ji vlastně poprvé pořádně zaznamenal až tento rok hlavně díky Twitteru a jakési mediální kampani.

Jde vpodstatě o to se hecnout a celý měsíc nevypít ani kapku alkoholu. To zní jako výzva, tak proč ji nezkusit. Ne že bych byl tak beznadějný případ a těžký alkoholik, v životě už jsem měl i mnohem delší abstinenční období (a teď nemyslím dětství), ale samotného mě zajímalo, jaký vliv bude mít hlídaná a kontrolovaná abstinence a jestli se to nějak projeví.

Ze začátku se zdálo, že to bude velice jednoduché a snadné, alkohol přeci není tou nejdůležitější součástí mého života a proto bude Suchej únor vlastně taková sranda. Pro mnohé zúčastněné je to lehčí tím, že únor je nejkratší měsíc (i v přestupném) roce. Já to bral jako takovou zkoušku a zajímavý pokus, který bude velice snadné úspěšně dokončit.
No, nalijme si čistého vína (i když to zní v souvislosti s touto akcí jakkoli divně) nebylo to zase až tak snadné a únor nebyl zrovna ten nejšťastnější měsíc v roce, jak jsem si původně představoval

1.2.2016 vycházelo zrovna na pondělí. Já začal Suchej únor vpodstatě o dva dny dříve, protože poslední pivo jsem měl v pátek 29.1. večer, v sobotu se k tomu už nějak nedostal a v neděli před prací zpravidla nepiji a nepil jsem ani teď. A když jsem v pondělí 1.2. narazil znova na hashtag #suchejunor, tak jsem si říkal, že to taky zkusím. Nebude to přeci nic složitého.
To jsem ovšem ještě netušil, jaké klacky pod nohy mi osud bude házet…

5.týden roku 2016 se dodatečně oslavovaly hned několikery lednové narozeniny. Naštěstí jsem z toho vyvázl naprosto střízlivý. 5.týden byl ale také ve znamení zlomeného srdce, velikého emočního vypětí a depresivních stavů. Nešťastná láska a žal se zpravidla musí pořádně zapít. Zatnul jsem zuby a odhodlal se s tím nějak vypořádat i bez alkoholu. Srdce už mám roztrhané a rozlámané tolikrát, že by mě tohle nemělo nějak zvlášť vyvést z míry. Tenhle heartbreak byl ovšem o to víc bolestivější, že u ní jsem vlastně vůbec poprvé v mém životě poznal něco, co jsem u žádné jiné dosud nevycítil. O této slečně s jistotou vím, že je to ta, se kterou chci mít děti. Noční můry, smutek a deprese přetrvávající do teď. Ze začátku to bylo těžké, ale dokázal jsem se s tím nějak srovnat i bez alkoholu.

6.týden roku 2016 se zase hodně vyjednávalo a domlouvalo. Kde jinde než v hospodě. Má přítomnost se tedy v hospodách zkrátila na nejkratší nutnou dobu, kdy jsem u debatování vypil vždy jednu velkou Kofolu. Opodstatňoval jsem to také tím, že pak musím ještě do práce nebo řídit. I několik akcí jsem musel odříct a naplánovat místo nic něco jiného, protože jsem věděl, že bych tam střízlivý nevydržel…

7. a 8.týden roku 2016 probíhaly nějaké menší či větší oslavy a výročí (nedostaly mě), ale nejvíce je poznamenalo úmrtí v rodině. I tohle se obešlo bez mé interakce s alkoholem a na obřad jsem dělal řidiče, svážel a odvážel smuteční hosty, takže jsem pochopitelně nemohl pít. A bylo to asi nejtěžší období celého února. Ten poslední týden se na mě sesypaly prožité události posledních dní a celkem jasně jsem si uvědomil, že mě na tom světě vlastně vůbec nic netěší. Chuť stavit se v hospodě byla neuvěřitelně silná. Po čtyřech pivech by ten svět byl hned hezčí a veselejší. Ale nakonec jsem tomu pokušení nepodlehl. Když už jsem to vydržel tak dlouho, zbývá už jen necelý týden… Také jsem si uvědomil, že kdybych šel na 4 piva, dal bych si jich nakonec minimálně 7, po zbytek dne bych už nic neudělal a ráno by mi bylo akorát blbě.

Suchej únor mi nakonec v sobotu 27.2. neočekávaně ukončil soused, který naléhal, ať se stavím, že se mu rozbil notebook a jestli bych se na to nemohl přijít podívat. U sousedů probíhalo takové neformální setkání se vzdálenými příbuznými a než jsem stačil odklopit víko notebooku, bylo přede mnou pivo a panák Myslivce (fuj). No vysvětlujte sedmdesátiletému pánovi, co je to Suchej únor… Já jsem to v ten okamžik regulérně vzdal, neměl jsem už energii na nic. Pivo zachutnalo, Myslivec už tolik ne, ale ze slušnosti jsem ho do sebe vylil a hned dostal dalšího… Díky dvoudennímu náskoku jsem ale nakonec těch 29 dní vydržel.

Nebudu vám lhát, asi dvě hodiny poté jsem se posral, jako už dlouho ne. A co teď? Můžu si vlastně dát pivo, když už se to takhle neplánovaně ukončilo. Nakonec jsem si pivo nedal, ani žádný jiný alkohol od té doby. Místo toho jsem si sesumíroval, co mi ten měsíc střízlivosti dal a co vzal:

    Zápory:

  • Hořkost těžkých životních situací si musím pěkně vychutnat plnými doušky a při všech smyslech. Alkohol není řešení, jen krátkodobé anestetikum.
  • Musel jsem odříct několik akcí a přehodnocovat svojí účast na nejrůznějších událostech, kde se pije alkohol. Ale ve své podstatě jsem zase o tolik nepřišel…

    Klady:

  • Shodil jsem 4 kila. Když už teda má ten detox k něčemu být, snažil jsem se poctivě cvičit, udržovat se v kondici a trochu eliminovat OTP (okrasné tukové prstence) v břišní části. To se docela i povedlo, jeden měsíc je ale málo, nějaké očekávání by se mohlo naplnit až po druhém měsíci… Každopádně po fyzické stránce se cítím o deset let mladší :)
  • Střízlivost. Prostě je skvělý pocit vědět, že můžu kdykoli sednout za volant a nemusím si vzpomínat a počítat, kdy jsem naposledy něco pil.
  • Paměť. Nečekal jsem to, ale zjišťuji, že měsíční nepřetržitá střízlivost má hlavně v práci pozitivní vliv na to zapamatovat si, co se kdy a čím dělalo, nemusím pořád běhat sem a tam přečíst si několik čísel, protože si je zapamatuju. Také jsem měl dostatek času a energie na dělání dalších věcí.
  • Úspora peněz. Jestli jsem dříve chodíval jednou týdně do hospody, dal si tam v průměru deset dvanáctek, útrata byla 250Kč. Občas se i stalo, že také něco k jídlu. Moje měsíční útrata v restauračních zařízeních se tedy pohybovala okolo tisícovky. Měsíční abstinence mi podle této prosté formulky ušetřila zhruba tisícikorunu.
  • Další úspory do budoucna. Přibližně 2 roky zpátky jsem míval období, kdy jsem pil docela hodně a díky tomu si vypěstoval tzv. toleranci. Celou noc jsem na baru do sebe lil všechno možné, hýřil s děvčaty a ráno v 7hodin v pohodě nasednul na kolo a jel třeba 8km domů a ještě u toho bezproblémů psal smsky. Teď v sobotu máme opět takové nepravidelné posezení s muzikanty v hospodě a já vím, že tam tentokrát svých obvyklých 12 dvanáctek a několik panáků slivovice jen tak nevypiju, protože jsem se prostě dostal z formy (a pokud ano, tak nechci vidět, jak to dopadne)

Abych to nějak shrnul. Očekávání bylo trochu jiné, než krutá realita. Suchej únor byl chvílemi velká řehole a osud se rozhodl, že mi vítězství nedá zadarmo. Nicméně povedlo se mi celých 29 dní vydržet bez kapky alkoholu a s neplánovaným přerušením jedním pivem a dvěma Myslivci v tom dále pokračuji, alespoň do soboty.
Kdykoli bych to nejspíše dokázal zopakovat. Klidně zase příští rok v únoru, to snad budou lepší podmínky. Zkusíte to také?

Android Dj aplikace

Někteří si možná vzpomenete, že jsem tu onehdá rozebíral Online DJ aplikace, umožňující mixování hudebních souborů bez potřeby hardwarového nebo softwarového vybavení.
Dnes se podívám na hudební mixovací aplikace, které si můžete nainstalovat do svého telefonu nebo tabletu s operačním systémem Android.

tucet dj programůNa začátek musím říct, že to není nic jednoduchého, protože všechny aplikace dělají (nebo alespoň měly by dělat) víceméně to samé, skoro stejně vypadají a v obchodě Play jich je nepřeberné množství. Vyzkoušet a pojmout tolika aplikací, které se od sebe liší jen v detailech, je docela výzva. A pokud máte zájem si zkusit na svém telefonu míchat svoje oblíbené tracky a nechce se vám zkoušet jednu po druhé, přináším tento přehled těch, které mi připadají jako nejlepší nebo nejpoužitelnější. Vyzkoušel jsem jich tucet a z toho vybral pouze 3, které stojí za pozornost. Ty, které neprošly sítem, mají vážnější nedostatky nebo prostě nesplňují všechny požadavky plnohodnotného mobilního DJ softwaru a jsou to spíše jen hudební přehrávače plné reklam, kterým zpravidla chybí možnost regulace rychlosti přehrávání, která je pro prolínání skladeb klíčová.

Vývojáři těchto aplikací to nemají vůbec jednoduché, protože mixování digitálních nahrávek vyžaduje nejen značnou míru optimalizace jak po stránce výkonu, tak i v UI. Aby taková aplikace obsáhla všechny potřebné prvky pro synchronizaci dvou hrajících skladeb, musí být rafinovaně komplexní a přitom na malé dotykové obrazovce poskytnout uživateli všechen potřebný uživatelský komfort a přehled a když nabízí i něco navíc, získává body k dobru a jen tak nezapadne mezi desítkami ostatních.

Jak už asi bude všem jasné, všechny tyto mobilní dj aplikace slouží jen k ukrácení dlouhé chvíle nebo pobavení. Tomu odpovídá i cena, všechny jsou v základu zdarma. Pokud to s mixováním myslíte vážně a plánujete vystupovat na akcích a večírcích, doporučím vám to samé, co v případě online dj aplikací: musíte zainvestovat do hardwarového vybavení. Pokud ale zainvestujete do mobilních dj aplikací, získáte užitečné pomocníky pro snadné a rychlé mixování hudebních podkresů nebo jinglů pro vaše videa nebo podcasty.

Při testování jsem se zaměřil hlavně na použitelnost a přehlednost uživatelského rozhraní, rychlost odezvy a věrnosti simulace scratchování. Jako referenční tracky jsem používal převážně vinyl ripy Révolution od Dj Mutante, Turn it up od Las Vegas 909 a The Prophet od CJ Bolland na otestování synchronizace rozdílného bpm i rozdílu zvukových hladin a zkoušky scratchování na rovných výrazných beatech. Dalšími mixovanými tracky byly Deeper love od Noisia, Hitman (Dream Team Remix) od Marvellous Cain a kvůli vokálům i Junglist od Congo Natty. Dost rozdílné hudební styly, které ale hodně lidí zaměňuje. V základu mají hodně společného, i začínající dj by je podle stejné rytmiky i posloupnosti bicích dokázal na gramofonech snadno srovnat, automatická synchronizace s tím může mít problém.

Cross DJ Free

Jeden z mála favoritů mnou testovaných androidích DJ aplikací. Mixvibes je známá značka v oblasti hardwarových i softwarových hudebních udělátek a neudělá ostudu ani na mobilech. Cross DJ free má přehledný a přitom jednoduchý design, rychlou odezvu, všechny potřebné funkce, nechybí podpora velkých souborů i široké možnosti nastavení a přizpůsobení. Dokázal bych si ho představit i jako efektivní samostatný hudební přehrávač díky funkci automix, kterou si ale (stejně jako většinu dalších funkcí) musíte samostatně dokoupit. Tak jako drtivá většina ostatních dj aplikací, má Cross DJ Free obrácený pitch control. Také občas nesedí náhledy souborů ve výběru tracků. Synchronizaci rovných beatů zvládá bez potíží, nebojí se ani kombinace rovných a zlomených beatů a kvůli tomu bezokolků až příliš výrazně zpomalí nebo zrychlí přehrávanou skladbu. Synchronizace funguje podle signálových špiček bez větších výhrad, pravda ne vždy se to povede napoprvé a chytání podle dob a pasáží tu nečekejte. Přestože scratchování není příliš věrohodné, z náhledu tracku v detailu prakticky nic nepoznáte a s programem nezvládnete věrně reprodukovat ani baby scratch, můžu ho doporučit jako vhodného kandidáta pro investici, pokud chcete odemknout další funkce jako nahrávání, keylock, efekty, nebo výše zmiňovaný automix. Scratchování na malém displeji telefonu je už samo o sobě dost zvláštní…



PLay cross dj free

Djay FREE

Je sympatický software od méně známého vývojáře Algoriddim, kterému na první pohled nic nechybí. Poradí si se skladbami ze Spotify i s těmi ve vašem telefonu. Nerozumí si ale s playlisty z jiných přehrávačů. Sync může někdy hlásit, že dvě zvolené skladby mají příliš rozdílné bpm, ale když to zkusíte znova, programu se zpravidla podaří sladit rychlosti bez větších problémů. Je sice trochu náročnější, odezva může být trochu pomalejší na slabších telefonech, ale scratchování a chování ploten je tu asi nejlépe zpracováno ze všech dostupných mobilních dj programů. S trochou úsilí se vám podaří palcem na displeji vyloudit slušný baby scratch, současné použití crossfaderu je ale už velmi obtížné. Tenhle program má vše jak má být, není tu zbytečně nic navíc. Zdarma tu jsou dostupné základní efekty, smyčkování i tři cue-pointy. Nahrávání, automix, zvukové banky a širší možnosti nastavení jsou dostupné za necelou stokorunu. I zde by se dalo hovořit o dobře investovaných penězích, pokud plánujete vytvářet mixované hudební podkresy pro svá videa nebo podcasty.







Play djay free

edjing 5 DJ Music Mixer Studio

Asi jediný software tohoto druhu, který umí v základu automix bez příplatků. Je to tak první vážný kandidát na efektní hudební přehrávač, který vám sám prolne skladby v určeném pořadí a vy se nemusíte už o nic dalšího starat. Sync si poradí jen se soubory s pobobným bpm, případně musíte rychlost upravit ručně a pak to zkusit znova. Pitch je zajímavě schován ve středu kotoučů a potěší i keylock nebo možnost nahrávání vašeho mixu. Scratchování a chování decků není příliš věrné, ale je znát snaha a snaha se cení. Bude na vás vyskakovat hodně reklam, ale zase je hodně funkcí odemčeno už v základní free verzi. Cena za plnou verzi bez reklam s přístupnými všemi efekty, příslechem do sluchátek a několika skiny je trochu přemrštěná 293Kč, nicméně jednotlivé funkce lze odemykat i za body, které získáváte za sdílení, doporučení, stažení dalších aplikací atd. Je to tedy takový RPG DJ soft. Někomu to může vyhovovat, mně to připadá přinejmenším zvláštní, ale nakonec proč ne.



Play edjing

Androiďácké dj aplikace jsou o krůček dále, než ty online. Dá se říci, že to, co se od nich vyžaduje, zvládají pro domácí a nenáročné použití celkem uspokojivě. Synchronizace je povětšinou bezproblémová, jen nečekejte, že se bude trefovat do dob nebo začátků pasáží. To si budete muset chytit sami a při troše štěstí vám to následný sync nerozhodí. Při testování jsem nehodnotil zvukovou kvalitu výstupu ani rozsahy ekvalizerů, protože sluchátka jsou pro můj současný telefon tak trochu problém. Každopádně se nepředpokládá, že by se s tímhle softwarem na hraní (od slova hrát si, ne hrát muziku) dalo někde vystupovat na akcích. Nikdo snad nebude tak slabomyslný, aby zapojoval telefon k výkonné aparatuře. I když pár takových expertů už jsem taky zažil…

Stupidní sitcomy

Televizní vysílání prokazatelně škodí vašemu zdraví, ale nejfatálnější následky má na vaši psychiku!

Už to bude pěkná řádka let, co jsem televizní vysílání zcela vyřadil ze svého života. Bohužel se televizním obrazovkám nedá vyhnout úplně a tak když někde zastihnu debiloskop zapnutý, bývají to nepříjemné zážitky. Není to sice tak vyčerpávající jako ve filmu Akumulátor (ačkoli…), ale i tak to na mě působí evidentně přesně opačně, než na většinu ostatních diváků.
Televize mi způsobuje utrpení.

Jako rudá barva na býka, tak na mě působí z režie přidávaný smích do stupidních seriálů. To je věc, která bude dnešním hlavním tématem. Musí to ven, protože jsem nedávno zjistil, že mě chytá amok už při prvních vteřinách v přítomnosti televize, ve které běží nějaký nejlépe americký sitcom, ale ani ty domácí nebývají pozadu…

Zažil to snad každý civilizovaný člověk: V televizi se odehrává nepříliš duchaplná zápletka. Dialogy i děj mezi postavami nebývají nijak kvalitně napsány, zpravidla dvojsmyslné až perverzní. Nesmí to být nic složitého nebo komplikovaného, protože cílovka nepřesahuje 100 bodů IQ. Sami autoři těchto nevalných scénářů evidentně nebývají příliš kapacitní, nedivil bych se, kdyby byli permanentně na drogách. Aby to ale působilo tím požadovaným dojmem, dá se za každou větu smích z publika a bude z toho hit pro masy.

Sami si udělejte takový „out of box“ test sami na sobě. Zkuste si vybrat libovolnou scénku z libovolného dílu libovolného sitkomu. Pusťte si ji bez zvuku jen s titulkami tak, abyste nevěděli, „kdy se máte smát“. Přijdou vám teď ty dialogy vtipné? Zjistíte, že jsou neskutečně trapné a ubohé. Díky zásahu z režie se potrháte smíchy nad texty, u kterých si normální člověk řekne „Co to doprdele je? Dělaj ze mě totálního vylízanýho idiota?„. Tu největší žumpu, ty největší hovna s radostí a s úsměvem sežerete a ještě budete chtít víc.

Smích je základní lidská reakce a emoce, myslím si, že by nám neměla být podsouvána vždy, když to vyžaduje scénář mimořádně podřadného televizního produktu.

Je smutné, že právě tento výkvět televizní zábavy, to největší dno útočící na základní lidské emoce, mají v oblibě i docela inteligentní lidé, kteří se pak na Twitteru rádi pochlubí tím, že promarnili celý večer sledováním celé série nějakého seriálu, který je v jádru naprosto stupidní a idiotský…

Nemusíme ale pro stupidní a idiotské scénáře chodit až k americkým sitcomům.
Zábavná, kulturní, informační i umělecká hodnota drtivé většiny ostatních seriálů ze záporných čísel nebezpečně atakuje nulu. Je až téměř trestuhodné, že existuje tolik lidí, kteří dobrovolně a s očekáváním hltají každou scénu z některého nesmyslného seriálu, kterými nás televizní stanice bombardují každý den.
Bohužel znám dost lidí ve svém okolí, kteří si bez pravidelné nálože pitomostí následované poctivou dávkou hovadin z některého těžce retardovaného seriálu, nedokáží představit večer… Například ultra dementní nekonečný seriál Ulice, bez nějakého cíle, vidiny konce, nebo náznaku jakéhokoli vývoje, si tento týden, před prázdninovou pauzou, odvysílá svůj 2855. díl. Vezmeme-li, že každý díl má s reklamami něco přes hodinu a jestli dobře počítám, tak poctivý pravidelný divák u tohoto vysoce kvalitního a hodnotného kinematografického počinu promarnil téměř 1/4 roku života! Čtvrt roku lobotomie a nalévání sraček do hlavy! To už přece musí zanechat nějaké následky… Co byste za čtvrt roku stihli udělat vy?

Když už jsme u toho počítání promarněného času, který vám už nikdy nikdo nevrátí, je tu šikovná online aplikace http://tiii.me/, kam zadáte název seriálu a kolik sérií jste shlédli a ona vám ukáže, kolik vám ten který odpad sebral času z vašeho života, který se určitě dal využít mnohem lépe, zábavněji a produktivněji. Píčoviny typu Přátelé, Jak jsem poznal vaši matku nebo Teorie velkého třesku jsou v této databázi pochopitelně zahrnuty, zadávejte jejich originální názvy, našeptávač už vám nabídne tu správnou volbu…

Blikající obrazovky vám vymývají mozky, programují vás na to, co si máte myslet, co máte poslouchat, koho máte volit, co si máte kupovat, co máte jíst, pít i kdy se máte smát. Informují vás o zmanipulovaných a zaplacených průzkumech veřejného mínění nebo volebních preferencích, pečlivě odfiltrovávají informace, které se k vám nemají dostat, straší vás válkami, chřipkami nebo uprchlíky a zaručeně dobře poradí, co dělat v případě mimořádných situací. Mafie ovládající politiky a vlastnící všechny média vás tímhle systematicky formují do poslušných oveček, kterým stačí říct klíčové slovo „Neodcházejte od obrazovek„.
tv krade životy

Každý den úspěšný

Ten loňský rok byl naprosto nahovno. Plácal jsem se od ničeho k ničemu, potýkal se s akutním nedostatkem peněz a celkově byly ty časté bídné a nouzové situace vážně stresující a vyčerpávající. Proto jsem si na konci roku 2014 řekl, že ten další rok 2015 bude lepší a úspěšnější než tenhle zkurvenej posranej rok.

Nevěděl jsem sice, jak toho dosáhnout, ale prostě jsem věděl, že už nechci zažít to, s čím jsem se potýkal v roce 2014. Věděl jsem z předchozích let a předchozích zaměstnání, že nejrůznější motivační videa a poučky od rádoby úspěšných kravaťákú jsou naprosto k hovnu. Nic to člověku nedá, nikam ho to neposune, v ničem ho to nezdokonalí, jenom mu to zabere čas a zpravidla ho to akorát nasere, když se mu nebude dařit. Vždyť už i Homer Simpson říkal, že pokus je prvním krokem k neúspěchu :)

Ale přeci jen nejsou všechny ty tipy na úspěch tak nesmyslné a zbytečné. Jeden z mnoha tipů mi přišel jako dobrý nápad a proto ho již půl roku praktikuji: Každý den si poznamenat, co se mi ten den povedlo, co jsem udělal dobře, v čem jsem uspěl. Opravdu si každý den zapíšu něco, co se mi podařilo, co nového jsem se naučil, získal cenný kontakt nebo zkušenost, nebo udělal něco, co bude mít v budoucnu pozitivní efekt nebo vydělá nějakou tu kačku. Když se mi ten den povede víc věcí (že se to stává často), poznamenám si jen tu nejdůležitější událost, případně všechny, které spolu nějak souvisí. Je to sice jen takový placebo efekt, ale skutečně mi to umožňuje zpětně nahlédnout, kolik práce už jsem udělal, co jsem získal, nebo komu pomohl…

V minulosti se mi sem tam také něco zadařilo, nějaký úspěch se občas také dostavil, ale když si to člověk nezapíše, tak na to rychle zapomene a nemůže si pak vybavit a prohlédnout, co se podařilo. Takhle máte před sebou jen ty pozitiva z každého dne a nutí vás to hledat a dělat další! Na negativa nezbývá místo. Nevynechal jsem zatím ani jeden den. Nedokážu prostě celý den jen tak nečinně ležet, je toho pořeba udělat ještě hodně a vždy se najde něco, co se dá zapsat jako úspěch :) Skutečně raději místo sledování filmu (promarněná hodina a půl) píšu texty, ořezávám a upravuji obrázky, nebo dělám tabulky. Vždyť i u sledování toho hokeje jsem dodělával jeden PR článek a vydělával bitcoiny (ale faucety si do seznamu nepíšu, to beru jako automatickou činnost).

A zatím se v tomto roce daří. Nebude to sice tím, že si každý den zapisuji kdejaký úspěch, ale jistý efekt to má. Ono se vlastně muselo dříve nebo později začít dařit, i kdybych si nic nezapisoval. Tahle alespoň mám přehled o tom, jaké kroky vedly k tomu nebo onomu zdařilému konci, vím, co je ještě potřeba udělat a dokážu si udělat bližší představu o tom, kdy to bude hotové, nebo jaké výsledky očekávat.
V plánu mám ještě hodně věcí. Prakticky každý den vytvářím, upravuji, překládám, píšu nebo edituji pro jeden z několika projektů, na kterých v současnosti dělám. A bude toho ještě hodně :)