Hezky ten týden začíná… nejenom, že každé ráno cestou do práce brečim jak želva kvůli alergii, ještě navíc mě v pondělí přestala poslouchat paměťová karta v mobilu.
V neděli jsem z ní něco kopíroval do počítače a telefon ukazoval volné místo na kartě asi 35MB. V pondělí najednou bylo volného místa 41MB bez jakéhokoliv mazání nebo přesouvání ! Že by bylo něco špatně? A opravdu několik aplikací a her z karty nelze spustit. Tak je to jasné, není to chyba telefonu, je to chyba karty.
Naštěstí není ztráta aplikací tak bolestná, protože všechny důležité resp. často používané jsou v paměti telefonu. Několik her se také odebralo do křemíkového nebe… Stejně na hry v telefonu nemám poslední dobou vůbec čas, ikdyž java her tam mám něco přes 60MB(!) Navíc není problém je obnovit ze zálohy. Čert vem rozehrané mise v Galaxy on Fire a uložené postupy v Darkest Fear 3 :)
Už před nějakým časem jsem se rozmýšlel nad koupí nové (větší) karty, protože 512MB mi sice celou dobu (asi 1,5 roku, co svůj Sony Ericsson W810i mám) dobře postačilo, ale občas, když si chci poslechnout nějaký setík, tak musím dělat kompromisy a sem tam něco umáznout. SanDisk se ukázal jako ne příliš spolehlivá značka, proto tentokrát padla volba na Memory Stick Pro Duo 2GB od Sony. Jakože vůbec původní výrobce tohoto typu karet (teda teď si nejsem jistý, jestli si tuhle kartu nepletu s nějakou jinou, ale mám ten pocit, že Sony jako první uvedla na trh právě tenhle typ paměťových karet) by mi měl dávat větší záruku spolehlivosti a trvanlivosti.
Tenhle telefon by údajně podle jakési tabulky na internetu dokázal pracovat i s kapacitou 4GB, ale nemá smysl kupovat větší, protože sám nevím, kdy si tahle karta usmyslí, že přestane fungovat a ztráta většího objemu dat by už příště mohla zamrzet víc, než pár nepoužívaných aplikací…
V předchozím článku jsem slíbil, že se tu pokusím vysvětlit rozdíl mezi junglem a drumnbassem. Nejsem si jist, jestli se mi to povede, zároveň vás můžu ujistit, že se nenacházíte na dalším blogísku, s vykopírovaným obsahem z odborných webů :)
Tak tedy na začátek uvedu moji reakci z jedné diskuze, kde se otázka „jaký je rozdíl mezi dnb a junglem“ objevila již poněkolikáté:
1. jungle: pestrá, zajímavá, propracovaná a zábavná zlomenina-furt se tam něco děje a poslech neunaví, hajtky a snary v mnoha zvukových hladinách a různých kombinacích, spousta zvratů. U junglu prostě nemůžete říct, že by jste některý motiv v jedné skladbě slyšeli se opakovat (ikdyž se některé ameny můžou opakovat, tak jich tam je stejně tolik, že se to ztratí)
2. dnb: nudná, monotónní, přímočará, předvídatelná a jednoduchá skladba, bez nápadu, skoro žádný vývoj skladby a stále dokola se opakující motiv bez výraznějších změn. Poslední dobou dnb producenti vydávají takovéto prvoplánové nezajímavé tracky jenom kvůli penězům, kde těží ze svého známého jména a označení „jungle“.
Takové tvrzení se těžko vyvrací. Samozřejmě, že popis drumnbassu byl v mém příspěvku příliš hanebný a ukázky dejmetomu extrémní a také vím, že existuje spousta jiných a zajímavějších variací dnb, ale pro názornou ukázku je to lepší.
Nechci zde rozebírat fakta, o kterých bylo napsáno již mnoho a které již možná znáte a další si jistě umíte vygooglovat.
Rád bych zde uvedl několik skutečností, které si mnoho lidí neuvědomuje a o kterých nenajdete příliš mnoho informací.
Tak především Jungle je elektronická hudba, pokud jste pozorně prostudovali uvedené odkazy, neuniklo vám, že tento styl vznikal na počátku 90. let. Jistě si někteří z vás vzpomenou, na jaké úrovni a cenách byly tehdejší počítače a právě to je fakt, na který chci upozornit. Já jsem se v té době sotva zmohl na experimentování s příkazy BEEP ještě na osmibitech a nikdy by mě nenapadlo, že někde v Anglii existují pánové Bernard Simon & Terry Holt, co si říkají DJ Krome & Mr Time a na svých o mnoho výkonějších a dražších elektronických mašinkách (z dnešního pohledu prehistorické krámy) právě píší dějiny elektronické hudby, že kutí svoje geniální tracky, které nebyly dosud překonány a dnešní prvoplánový drumandbass se jim nemůže vůbec vyrovnat!
Ze skladeb té doby je cítit to nadšení pro zvuk a rytmus (ikdyž mastering je od některých tehdy začínajících labelů odpovídající době), že je to tvořeno pro radost a pocit, že se něco povedlo. Producent si s tím prostě vyhrál. Schválně si zkuste oldskool porovnat s tím nechutným dnb, co vychází dnes.
Jak se vůbec takový jungle tvoří? Při poslechu tolika rozbitých a rozlámaných amenů, které jsou rozebrány do posledního tónu, rozsekány a znovu zkombinovány a rozházeny tak, že to dává logiku a zachovává smysl a rytmus a samply nelze poznat od originálu, musí být jasné, že vytvořit něco takového není záležitost jednoho večera (rozhodně ne před 15ti lety, dnes na to existuje několik vychytaných VST pluginů) A takový styl si zaslouží ohromný respekt!
A jak se tvoří takový dnb? Vezme se beat, snare a hihatka a vytvoří se jeden bank, který se stále dokola opakuje. Sem tam se na čtvrtou dobu beat vynechá nebo naopak přidá a to je (velmi zjednodušeně řečeno) všechno. Na to se správně navrství basový základ a několik dalších opakujících se synthů, správně vychytat efekty a celé to tak nějak naházet na časovou osu, protřepat, zamíchat a podávat. Žádné umění. Mnoho drumandbassových producentů se na internetu vyjadřuje v tom smyslu, že se svoji smyčku snaží už měsíce doladit a vychytat a stále to není ono (to jim samozřejmě hrozně žereme:))
Proč je tedy dnes takový zájem o dnb? Podle mého názoru je jungle svoji strukturou a složitostí pro mnohé posluchače těžce stravitelný a náročný na poslech (testováno na lidech ;))Proto na jungle běžně téměř nikde nenarazíte. Pro většinu lidí je jednodušší hudba lépe přijatelná, když má málo složitých variací, které nevyrušují zaběhnutý monotónní standard. Na posluchače nepůsobí takový chaos a předložené zvuky jsou hezky „čitelné“ (nemusí u toho tolik myslet), takže dokáže předpokládat, kam se bude skladba vyvíjet (vesměs nikam) a může se jenom pohupovat v jednoduchém rytmu. Jungle by se dal definovat přesně naopak a možná právě proto se o něj nejeví takový zájem, ovšem těží se z jeho popularity a mystičnosti z dob minulých a vesele se používá ve spojení s drumandbassem. Drum´n´bass neznamená jungle! To si uvědomují i jeho producenti, ale proč by svoje výtvory nenazvali jungle, když většina posluchačů ani pořádně neví, co to ten jungle ve skutečnosti je, ale zní to dobře a dobře se to prodává pod tímto označením… Stejný princip se dá pozorovat například při pořádání hudebních akcí. Velikým písmem se na plakát napíše JUNGLE protože lidi si pod tímto slovem vybaví hudbu, která se jim líbí (drumandbass) a ani je nenapadne, že jim pořadatel za jejich peníze prachsprostě lže, protože se celý večer hraje dnb ve svých odporných žánrových odnožích. Čistě junglových nebo raggajunglových akcí byste se nedohledali. U nás se takové akce čas od času pořádají, ale je jich žalostně málo. Všechno je to drumandbass blbě označovaný jako jungle.
Samozřejmě že u některých skladeb může být sporné, co jsou prvky junglu a co prvky drumnbassu. Vždyť ono se to i lépe píše, lépe se to čte, lépe to na plakátu nebo obalu od cd nebo vinylu vypadá, ale zní to uplně jinak! Je to i určitou lidskou pohodlností, kdy jsou lidé ochotni věřit něčemu, co ve skutečnosti není pravda, ale dopátrat se nějaké odpovědi, jak to opravdu je, se už ani nesnaží… Většina si řekne: „Ale co, používají to tak všichni, budu to používat tak i já“ Prostě to synonymum je už tak zaběhnuté a zažité, že už stím těžko něco uděláme.
S tím, co jsem tady napsal asi hodně z vás nebude souhlasit. Ovšem to zdravé jádro nás junglistů mi dá za pravdu, že se nás velmi dotýká zaměňování těchto tolik odlišných stylů. Ten, kdo se zajímá, nekrade mp3 z internetu, ale poctivě kupuje hudební nosiče, tak mu nemůže být jedno, za co že utrácí svoje peníze a jen tak nejde přehlédnout, když nějaký ignorant zaměňuje jungle za drumnbass, dubwise blbě označuje jako raggajungle, reggae říká ska, techno plete s teknem, house s trancem případně rozdílu nepřikládá žádný význam. Bohužel i nyní lze ještě narazit na takové případy, kdy je věškerá elektronická hudba pojmenována jako „techno“.
Veřím, že tento článek přivede mnoho DnB Fans na můj blog a proto bych pro ně měl otázku: Jestlipak máte svoji složku s gigabajty drumnbassových mp3 pojmenovanou „Jungle“? Máte? Takže bych si mohl dovolit i vás označit za lháře, ignoranty, nebo hudební negramoty!
Můžu vám předložit několik faktů ze sféry djingu. Moje (nejen moje) začátky za gramofony byly o slazení rychlostí díky pronikavým snare a na tomto principu vpodstatě funguje mixování drumandbassu (velmi jednoduché). Je zábavné, když hrajete s regulérním dnb djem (který si myslí, že hraje jungle) tzv.“ping-pong“ tedy že se střídáte po desce, a pozorujete jeho reakce, když mu tam nasadíte správně rozlámaý jungle. Takový člověk je zvyklý, že si hlídá první beat a sesynchronizuje se podle snare nebo hajtek, ale co to? vždyť ty snary jsou nějak divně splašené ale přesto tam místy jsou a on se podle nich ne a ne chytit. Většinou to dopadá tak, že mix provede „přes plochu“, případně předvede kvalitní „kopání“. Tento dj už potom nikdy nebude tvrdit, že hraje jungle :)
Proč je poslední dobou najednou tolik dnb djs? Je to kvůli levnější a dostupnější technice a taky proto, že drumnbass se míchá velmi snadno a pokud člověk není vyloženě antitalent bez hudebního sluchu a citem pro rytmus, dokáže po určitém tréninku mixovat drumnbass, ale jungle či jiné rozlámanější styly pro něj budou velmi problematické!
Sílící oblíbenost dnb tomu jde ruku v ruce. Nedávno mi kdosi svěřil do opatrování kufřík plný dnb vinylů. Vesměs techstep a neurofunk, velice mě překvapilo, jak snadno jdou prolínat tyto skladby a přitom jsem je ani neznal a nikdy předtím neslyšel. Díky jednoduché předvídatelné strukturě a hajtkám od začátku do konce lze rovnat rychlosti i přes klidné pasáže.. Pro mě je djing výzva a možnost kombinovat zdánlivě nekombinovatelné a stále objevovat něco nového a neuspokojí mě míchat něco, co se míchá skoro samo a hraje se to prakticky všude…
Ačkoli může můj článek vypadat velmi zaujatě a můžete nabývat dojmu, že dnb odsuzuji a dost se tu po něm vozím, není to tak černé, jak by se zdálo. Vždyť jenom dnb vinylů mám plnou tašku (to z toho důvodu, že se díky své jednoduchosti dají dobře prolínat s ostatními stly a taky jsem na tom pochopitelně začínal-učil se mixovat), sice jich je už celkem dost prodáno (a možná, že ještě nějakou burzu udělám), ale ten kvalitní dnb a takové ty raritky, nebo těžce sehnatelné výlisky samozřejmě opatruji, to totiž nemá jen tak někdo. Jsou to vinyly s nahrávkami z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a vycházely podle mě kvalitnější skladby, které zaujmou a mají takzvaný „šmrnc“ a kulturní hodnotu ;) To se bohužel o tom dnešním mainstreamu nedá říct.
Netvrdím, že dnb je celkově špatný. Tvrdím, že ten dnešní dnb je nevkusný hnus postrádající cokoli zajímavého, originálního nebo neohraného! Zacyklené monotónní smyčky, až příliš agresivně laděné riffy a stále dokola se opakující vymejvárny jsou vrchol nevkusu a s inteligentní a inovativní hudební produkcí nemají vůbec nic společného! Prostě kekel. Narůstající obliba drumnbassu směřuje k tomu, že brzy se začnou tyto tracky pouštět v rádiích a nasazovat do hitparád (ono se to vlastně už děje, ale prozatím ne v tak monstrózní míře) a to nás čeká doba sladkých hitparádových dnb produktů. Těšte se ;)
Jak jsem nedávno rozjímal nad tím, jestli koupit nové přenosky nebo jenom hroty, tak padla volba na náhradní hroty HP680. Sice ty Concordy mě dost lákaly, ale zrovna jsem neměl u sebe 5tisíc na 2 přenosky, takže tohle byla „levnější“ investice za 1600,- Za ušetřené peníze je stejně objednáno několik desek z Francie :)
Takže taková testovací hodinka poctivého junglu je ke stažení zde http://www.sety.cz/8179-apin_-_i_am_a_junglist.html
Jedná se o jungle, žádnej dramenbejz, aby někdo nebyl překvapen! Několikrát se mě už pár lidí ptalo, jaký že je to rozdíl mezi junglem a drumnbassem. Rozdíl je obrovský a bohužel je stále spousta lidí (i djs), co tyto tolik odlišné styly hážou do jednoho pytle a to mě rozhodně nenechává klidným… A nejenom z tohoto důvodu jsem založil tento blog, kde se vám v některém příštím příspěvku pokusím vysvětlit rozdíl mezi junglem a dnb.
Jako každý rok, i letos se chystala výprava do Prahy. Tentokrát nepojede Fiky s náma, ale jedeme se podívat za Fikym. Z plánované skupinky šesti lidí jsem ve finále na nádraží byl akorát já a Harvi. Ostatní se včera někde zmastili, že nebyli schopní ani zvednout zvonící telefon… Klasické hodinové zpoždění vlaku dávalo dostatek času dojít si na pivko a nakoupit lahváče, protože představa mírně nedochlazeného lahváče z batohu byla lepší variantou, než pomyšlení na ty fronty na pivo.
Nakonec jsme jeli nějakým EC, co měl asi 90minut zpoždění a přijel ještě dřív než ten náš vyhlídnutý rychlík. Jenomže nebyl to vlak na Hlavní N, ale do Holešovic, takže v Praze nás čekala ještě jízda metrem. Ve vlaku jsem letos poprvé poznal příznaky alergie, protože vlak projížděl kolem těch stromů a kytiček co nemám rád…
Samotný průvod a začátek akce jsme díky Českým Drahám prošvihli a někdy kolem čtvrté hodiny jsme dorazili na Parukářku. Nedokážu posoudit, jestli to tady bylo lepší než na Letné, sice s ostatníma jsme se shodli na tom, že ty kopce a díry jsou za trest, ale nadruhou stranu bylo všude dost stínu, kam se dalo schovat před sluncem. Všude spousta lidí, takže i tady se našla hrstka těch, co s touhle akcí něměli nic společného a legalizovat rozhodně nepřijeli…
Na letošním happeningu jsem potkal hromadu známých a taky jsem poznal několik virtuálních kamarádů a lidí z kyberprostoru :)
Když došly lahváče, dostavil se taky hlad a to znamená čekat dlouhou frontu na pivo a hned vedle se formovala řada lidí na klobásy a kuřecí stehýnka. Stehýnko bych si dal, naštěstí nás ve frontě bylo víc a v čas se vyměnilo místo ve frontě na maso za objednané pivo, takže obojí jsme získali dáseříct současně bez zbytečné další fronty :)
Najednou se kolem nás vyrojilo asi 5 psů a zkoušeli na nás psí oči :)
Zrovna v klidu jsem se teda nedajedl, ale nakonec dostali první dva příchozí po kostičce :)
Podle poházených talířků od hořčice mi bylo jasné, že tohle místo mají pejsci dobře vytipované a kdyby tam byl koš, tak bych ten tácek po sobě taky uklidil…
Kdybych měl vyjmenovat pro mě nejlepší atrakce z letošní události, tak by to byl psytrance a čajovna, páč jsem tam trávil nejvíc času. Docela dlouho poplavilo i kino a dokument o czechteku, ale když už se začínaly rojit policajti, tak najednou blik a hraje jiné video. Pak zase blik, zase něco jiného a zase a zase. Tak to pěkně děkuju, páč jsem ten dokument ještě neviděl a teď nevím, jak to skončí…
Na dj stage se mi líbil Damalistik, páč to dobře rozjížděl a dobře bavil a při další návštěvě dj stage už hrál Pixie a jel si svůj jump up zrovna svoji už tisíckrát ohranou a provařenou New Era od Erb & Dub. Jenomže to měl tak blbě nazvučeno nebo prostě jenom zeslabeno, že mi začínalo být špatně, ale některým lidem pocit vody v uších nevadil a tancovali a zvedali ruce protože hraje přeci jejich Pixie !
Zdálo se to jako hodiny, ale snad jsme v čajovně neseděli tak dlouho a najednou bylo 10 večer tma, ticho, běžte domů…
Jdeme hledat Fikyho měli jsme jít kněmu kalit. Fiky nezvedá telefon a není nikde k nalezení. Takže jdeme hledat se Simonou Piky někam do města a pak pojedeme za Terkou na Stadion na Strahov do hospody. Piky se překvapivě objevila ale nějak se zase během večera odpojila a čirou náhodou jsme cestou na Strahov narazili v autobuse se bandu známých z Přelouče. Takže nás jede víc :) Fajn, akorát jsme si u Terky moc dlouho nepobyli, páč jsme tam jeli posledním nočním busem asi kolem 2 a Terka nás ve 4 ráno poslala na autobus, páč už zavírali a Přeloučáci se taky odtrhli a šli někam na kolej chrápat :)
Když si uvědomím, v jakém stavu jsme všichni ráno byli, tak mě docela udivuje, že jsme ani nebloudili a dokonce jsme nasedli do správného autobusu a potom i vlaku :)
GMM 2008 se až na pár drobností povedl a těším se na příští ;)
Na parníku jsem ještě nehrál a včera se naskytla příležitost. Vůbec byl včera/dneska celý večer dost vydařený :)
Před nějakým časem mi psal Jindra, že Humbuk pořádá studentskou kalbu na parníku a jestli bych si tam nechtěl zahrát. Nabídka hraní na lodi se jen tak neobjeví každý den, takže jsem samozřejmě souhlasil ;)
Chtěl jsem si schovat lístky, abych si pak v klidu prohlédnul, co že to bylo za akci, ale někde jsem je (už na lodi) ztratil. Pamatuju si akorát, že se to jmenovalo Drumship a že se v dohledné době plánuje pokračování.-pokračování se nekoná, protože byl parník po akci takřka na odpis…
Začátek akce byl kolem čtvrté hodiny odpolední, vyplouvalo se v 8. Od čtyř se pomalu scházeli studenti z kolejí, kteří chodí na akce v Pcích běžně, takže jsem měl jistotu, že tyhle lidi jsou na to, co jim tam budu hrát, zvyklí.
Hrál se dramec, potom Jindra chvilku valil nějaký teky, dohodli jsme se, že ho vystřídám a když už dělal náznaky, ať jdu hrát, tak jsem na něj ukazoval, že si ještě dojdu pro pivo a na záchod.
S tim záchodem to je na parníku docela dobrodružství, nevim ani kolik tam nakonec bylo lidí(kolem stovky? sice jsme asi byli přes kapacitu, ale nepotopili jsme se :)), ale pokud si člověk potřebuje odskočit, tak musí počítat s tim, že bude stát frontu… Takže když už jsem se konečně dostal zase zpátky nahoru na palubu, tak už se hrál zase dramec. V pohodě, ať si hrajou, když je to baví :) Djs bylo dost (alespoň to tak ze začátku vypadalo) a desek s sebou měli taky dost, takže jsem tam já se svým štouskem 20ti desek (to je moje standartní kapacita se kterou si vystačím i na dvoudenní openair – kdo se stěma těžkýma asfaltama má porád tahat :)) vypadal jako nějaký začátečník a několik lidí mělo poznámky typu „to sis jich teda moc nevzal“. Nutno podotknout, že většina dnb djs zná vinyl jako desku, kde je na jedné straně jeden track a na druhé straně taky jeden track a že se taky lisují desky s více tracky a zajímavější hudbou(které si kupuju), je už nenapadne…
Celou dobu mi v hlavě šrotovalo, jak se asi musí hrát na pohybující se lodi a když jsem viděl, jak vítr nadnáší slipmaty na talířích, tak mě napadlo, že pokud mi tady odletí slipmat, tak jsme namydlený a jelikož se blížil čas zvednout kotvy a já jsem ještě nehrál, tak to asi brzo poznám :)
V 8hodin najednou ticho, protože se přepojovala elektřina. Odteď už frčíme na generátory a pluje se :) „Pojďte někdo hrát“ volal Matěj od gramců. Aha takže teď to je na mě :) Nojo to jsem si chtěl užít plavbu a místo toho budu hrát…
K těm gramofonům jsem se připotácel trochu nejistým krokem, protože jsem byl už tak trochu „v náladě“ a technické vybavení bylo značky „plast“ respektive jakýsi DAC audio s těmi snad nejlevnějšími přenoskami na trhu a mixák American Audio. Low end mající už něco za sebou. No na všech jmenovaných produktech jsem hrál ten večer poprvé v životě, ale gramofony měli alespoň přepínání pitch 10%/20%, takže jsem byl spokojený a slabší motor se dal překousnout…
Tak na úvod zkusíme Cyberurier od Heretiků. Pískání na lidi docela zabírá a ať taky okolo řeky ví, že plujeme zrovna kolem. Když jsme čekali na zdymadle, dával jsem zrovna Pump Friction. Zvláštní pocit, když člověk stojí za gramofony a krajina kolem něj ubíhá :)) Parník se několikrát dost otřásal, takže mi přeskakovala už tak na maximum zatížená přenoska a jednou se mi stalo, že se někdo motal kolem zasilovače a nechtěně ho vypnul. Za celý večer se to stalo ostatním djs několikrát, nevim koho napadlo dát zesilovač hned na kraj stolu, kolem kterého se motá nejvíc lidí…
Když se začínalo stmívat, přišel Matěj, že prej dáme dnb vložku, ok alespoň si užiju plavbu ještě trochu za světla, tak jsem ho tam k tomu pustil :)
Plulo se někam za Kunětice, ale nevim kam přesně, protože se rychle stmívalo, ale pamatuju si, že celou cestu jsme měli ten kopec s tim hradem po levé straně, pak najednou na pravé a pak nebylo nic vidět :)
Na parníku byla výborná kalba, klidně bych to někdy zopakoval.
Přistání okolo 23hod. a pokračování v devětadvacítce :) bylo mi divné, že na tenhle den nemají v programu nic napsané, tak mě i napadlo, že se kalba z parníku potom asi přesune do divadla.
Cestou do devětadvacítky jsme se s figurama stavili v Tenisu, že se tam prej nažereme.
Nějak si už nevybavuju, co se stalo, byli jsme tam chvilku, ani pivo jsme si nestačili objednat, ale najednou se všichni zvedli a že se jde do divadla, tak jsem se zvednul taky a šlo se. No jo, ale já jsem se chtěl najíst, tak se to prostě odloží na neurčito (naposledy jsem měl jídlo ve středu před jedenáctou dopoledne a potom až večeři ve čtvrtek, páč jsem se nějak nedostal z postele přes den- wow více jak 30 hodin bez jídla, zajímavý pocit)
V divadle probíhala taky celkem dobrá kalbička. Dokonce tam donesli ten zelený laser, co byl už i na parníku. Taky jsem se k těm gramofonům během večera dostal. Jenže tohle už byly Technicsy a ta stará verze Stantona SMX 301 bez pravého hmatníku a přenosky už vypadaly trochu lépe :) Upřímně bych byl radši, kdyby místo Technicsů byly ty plastové DAP Audio a na to, že tak malý klubík byl skoro z poloviny zaplněný, tak za mnou přišla nějaká holčina, že by chtěla něco „volnějšího“, že je to na ní moc rychlé :) Slíbil jsem ji, že s tim něco udělám, ale ve skutečnosti s tim na těhlech gramofonech nic udělat nešlo a ani jsem s sebou žádné „volnější“ desky neměl…
Konstrukce podia se nehezky houpala(oproti tomu ten parník byl luxus) a vždycky, když jsem sundal jednu desku a sehnul se pro další, tak jsem u toho vždycky tak nějak blbě poskočil a přeskočila mi jehla na desce.. Stalo se mi to asi ještě čtyřikrát, než jsem si fakt začal hlídat, abych po tom pódiu tak neskákal…
K ránu jsem si už dával místo piva mojito a když jsem hrál, tak jsem si jeden nápoj rozlil, šikula :)
V divadle to skončilo asi ve 4 ráno a nevim ani jak, ale ocitli jsme se se Surbontem v nonstopu na pivo.
Všude kde jsem ten večer byl, tak tam chtěli za pivo dvacku – palec nahoru :) To poslední ranní pivo začínalo mít destrukční účinky, takže jsem ho ani celý nedopil a řekl jsem jim tam „nashle“ a odešel spát.
Tak příště zase někdy na parníku ;)
Poslední dobou na internetu narážím stále častěji na výlevy lidí reagující na zpravodajské relace z posledních dní a senzační reportáže o technoparties
Většinu irituje to, že na nově prostě nerozlišují techno od tekna a účastníky těchto akcí blbě označují za „technaře“. To se samozřejmě nemůže líbit ani jedné z propíraných skupin.
Technaři (clubeři, návštěvníci komerčních akcí, kde se hraje techno) si nepřejí být házeni do jednoho pytle s těmi špinavými feťáky, co poskakují v blátě před bednama.
Naopak tekeni (systémáci, televizí novou označovány za technaře) zase nesnesou, když je někdo přirovnává k těm nagelovaným teplouškům s návlekama a čtyřma extázema.
Jedná se o slovíčkaření, respektive jde o jedno písmenko a jaké vzbuzuje vášně.
Redaktorům televize nova ale taková věc vůbec nevrtá hlavou. Naopak, musejí být „objektivní“ a informovat tak, aby to jejich diváci pobrali a hlavně viděli to, co chtějí vidět .
Jaký by taková místní drbna z horní dolní měla v tom všem zmatek, když by ji najednou v televizi tvrdili, že ty lidi, co přijeli zničit a podupat louku, jsou teknaři a že noční klid kilometry od civilizace ruší tekno a ne techno…
I mě už několik lidí označilo za technaře, přitom z techna dostávám vyrážku.
Proto se docela uchytilo označení technař z novy a většina lidí (i tak podvědomě)ví nebo alespoň tuší, koho si pod tímto označením představit. Nova tyto lidi líčí jako špinavé narkomany, vyvrhely a ztroskotance, co se válí v bahně, kradou a jsou to prostě ty nejhorší existence naší společnosti. Ikdyž v některých reportážích jsou označováni jako tanečníci, nebo příznivci techna (troufám si tvrdit, že dobrých 60% účastníků těchto akcí nemá techno rádo stejně jako já)
Předpokládám, že každý inteligentní člověk už dneska ví, že když se sejde hromada lidí(jakékoli příslušnosti nebo vyznání), tak se mezi nimi vždycky najde pár takových, co se tam přijeli vykomatit, co tam přijeli krást, nebo dělat bordel a právě takové lidi nova vyhledává a potom večer ve zprávách ukazuje, přesně to, co chce tupé stádo vidět a slyšet. Tak ať se potom nediví, že jim chtějí propíchat pneumatiky, já bych jim za takovéhle zprávy nejradši uříznul palici!
Nicméně aby bylo jasno, já jsem ten „technař z novy“ a hrdě se k tomu hlásím a ne ten technař s voňavým kostýmkem, vykulenýma očima v křeči se svíjející (obecně se tomu říká paři,t neboli tancovat) na pomalé a monotónní techno !
Sice jsem tentokrát na žádné v reportáži propírané open air akci nebyl, neválím se v bahně, nefetuju, ani nejsem socka, ale řadím se do sorty těchto lidí z hlediska hudebního vyznání.
Za posledních pár dní jsem už několikrát požil věty typu „neser mě, nebo na tebe pošlu bandu technařů z novy“
A na závěr malá přehlídka prudké demence zprávařů z novy:
Hezky ten týden začíná… nejenom, že každé ráno cestou do práce brečim jak želva kvůli alergii, ještě navíc mě v pondělí přestala poslouchat paměťová karta v mobilu.
Linkuj!, 
pošli do vybrali.sme.sk Sdílej na Facebooku
Poslední dobou na internetu narážím stále častěji na výlevy lidí reagující na zpravodajské relace z posledních dní a