Hezky ten týden začíná… nejenom, že každé ráno
cestou do práce brečim jak želva kvůli alergii, ještě
navíc mě v pondělí přestala poslouchat paměťová karta v mobilu.
V neděli jsem z ní něco kopíroval do počítače a telefon ukazoval volné
místo na kartě asi 35MB. V pondělí najednou bylo volného místa 41MB bez
jakéhokoliv mazání nebo přesouvání ! Že by bylo něco špatně?
A opravdu několik aplikací a her z karty nelze spustit. Tak je to jasné,
není to chyba telefonu, je to chyba karty. Naštěstí není ztráta aplikací
tak bolestná, protože všechny důležité resp. často používané jsou
v paměti telefonu. Několik her se také odebralo do křemíkového nebe…
Stejně na hry v telefonu nemám poslední dobou vůbec čas, ikdyž java her
tam mám něco přes 60MB(!) Navíc není problém je obnovit ze zálohy. Čert
vem rozehrané mise v Galaxy on Fire a uložené postupy v Darkest Fear 3 :)
Už před nějakým časem jsem se rozmýšlel nad koupí nové (větší)
karty, protože 512MB mi sice celou dobu (asi 1,5 roku, co svůj Sony Ericsson
W810i mám) dobře postačilo, ale občas, když si chci poslechnout nějaký
setík, tak musím dělat kompromisy a sem tam něco umáznout. SanDisk se ukázal jako ne příliš
spolehlivá značka, proto tentokrát padla volba na Memory Stick Pro Duo 2GB od Sony. Jakože vůbec původní výrobce tohoto
typu karet (teda teď si nejsem jistý, jestli si tuhle kartu nepletu
s nějakou jinou, ale mám ten pocit, že Sony jako první uvedla na trh
právě tenhle typ paměťových karet) by mi měl dávat větší záruku
spolehlivosti a trvanlivosti. Tenhle telefon by údajně podle jakési tabulky
na internetu dokázal pracovat i s kapacitou 4GB, ale nemá smysl kupovat
větší, protože sám nevím, kdy si tahle karta usmyslí, že přestane
fungovat a ztráta většího objemu dat by už příště mohla zamrzet víc,
než pár nepoužívaných aplikací…
V předchozím článku jsem
slíbil, že se tu pokusím vysvětlit rozdíl mezi junglem a drumnbassem.
Nejsem si jist, jestli se mi to povede, zároveň vás můžu ujistit, že se
nenacházíte na dalším blogísku, s vykopírovaným obsahem z odborných
webů :) Tak tedy na začátek uvedu moji reakci z jedné diskuze, kde se
otázka „jaký je rozdíl mezi dnb a junglem“ objevila již
poněkolikáté:
1. jungle: pestrá, zajímavá, propracovaná a
zábavná zlomenina-furt se tam něco děje a poslech neunaví, hajtky a snary
v mnoha zvukových hladinách a různých
kombinacích, spousta zvratů. U junglu prostě nemůžete říct, že by jste
některý motiv v jedné skladbě slyšeli vícekrát (ikdyž se některé
ameny můžou opakovat, tak jich tam je
stejně tolik, že se to ztratí)2.
dnb: nudná, monotónní, přímočará,
předvídatelná a jednoduchá skladba, bez nápadu, skoro žádný vývoj a
stále dokola se opakující motiv bez výraznějších změn. Poslední dobou
dnb producenti vydávají takovéto prvoplánové nezajímavé tracky jenom
kvůli penězům, kde těží ze svého známého jména a označení
„jungle“.
Takové tvrzení se těžko vyvrací. Samozřejmě, že popis drumnbassu byl
v mém příspěvku příliš hanebný a ukázky dejmetomu extrémní a také
vím, že existuje spousta jiných a zajímavějších variací dnb, ale pro
názornou ukázku je to lepší.
Nechci zde rozebírat fakta, o kterých bylo napsáno již mnoho a které již
možná znáte.
Rád bych zde uvedl několik skutečností, které si mnoho lidí neuvědomuje a
o kterých nenajdete příliš mnoho informací. Tak především Jungle je
elektronická hudba, pokud jste pozorně
prostudovali uvedené odkazy, neuniklo vám, že tento styl vznikal na počátku 90. let. Jistě si někteří
z vás vzpomenou, na jaké úrovni a cenách
byly tehdejší počítače a právě to je fakt, na který chci
upozornit. Já jsem se v té době sotva zmohl na experimentování
s příkazy BEEP v Basicu na ZX Spectrum a nikdy by mě nenapadlo, že někde
v Anglii existují pánové Bernard Simon & Terry Holt, co si říkají DJ
Krome & Mr Time a na svých o mnoho výkonějších a dražších
elektronických mašinkách právě kutí svoje geniální tracky, které nebyly
dosud překonány a dnešní prvoplánový drumandbass se jim nemůže vůbec
vyrovnat!
Ze skladeb té doby je cítit to nadšení pro zvuk a rytmus(ikdyž mastering je
od některých tehdy začínajících labelů odpovídající době), že je to
tvořeno pro radost a pocit, že se něco povedlo. Producent si s tím prostě
vyhrál. Schválně si zkuste oldskool porovnat s tím nechutným dnb, co
vychází dnes.
Jak se vůbec takový jungle tvoří? Při poslechu tolika rozbitých a
rozlámaných amenů,
které jsou rozebrány do posledního tónu, rozsekány a znovu zkombinovány a
rozházeny tak, že to dává logiku a zachovává smysl a samply nelze poznat
od originálu, musí být jasné, že vytvořit něco takového není
záležitost jednoho večera (rozhodně ne před 15ti lety, dnes na to existuje
několik vychytaných VST pluginů) A takový styl si zaslouží ohromný
respekt!
A jak se tvoří takový dnb? Vezme se beat, snare a hihatka a vytvoří se
jeden bank, který se stále dokola opakuje. Sem tam se na čtvrtou dobu beat
vynechá nebo naopak přidá a to je (velmi zjednodušeně řečeno) všechno.
Na to se správně navrství basový základ a několik dalších opakujících
se synthů, správně vychytat efekty a celé to tak nějak naházet na časovou
osu, protřepat, zamíchat a podávat. Žádné umění. Mnoho drumandbassových
producentů se na internetu vyjadřuje v tom smyslu, že se svoji smyčku
snaží už měsíce doladit a vychytat a stále to není ono (to jim
samozřejmě hrozně žereme:))
Proč je tedy dnes takový zájem o dnb? Podle mého názoru je jungle svoji
strukturou a složitostí pro mnohé posluchače těžce stravitelný a
náročný na poslech (testováno na lidech ;))Proto na jungle běžně téměř
nikde nenarazíte. Pro většinu lidí je jednodušší hudba lépe
přijatelná, když má málo složitých variací, které nevyrušují
zaběhnutý monotónní standard. Na posluchače nepůsobí takový chaos a
předložené zvuky jsou hezky „čitelné“ (nemusí u toho tolik myslet),
takže dokáže předpokládat, kam se bude skladba vyvíjet (vesměs nikam) a
může se jenom pohupovat v jednoduchém rytmu. Jungle by se dal definovat
přesně naopak a možná právě proto se o něj nejeví takový zájem,
ovšem těží se z jeho popularity a mystičnosti z dob minulých a vesele se
používá ve spojení s drumandbassem. Drum´n´bass neznamená jungle! To si
uvědomují i jeho producenti, ale proč by svoje výtvory nenazvali jungle,
když většina posluchačů ani pořádně neví, co to ten jungle ve
skutečnosti je, ale zní to dobře a dobře se to prodává pod tímto
označením… Stejný princip se dá pozorovat například při pořádání
hudebních akcí. Velikým písmem se na plakát napíše JUNGLE protože lidi
si pod tímto slovem vybaví hudbu, která se jim líbí (drumandbass) a ani je
nenapadne, že jim pořadatel za jejich peníze prachsprostě lže, protože se
celý večer hraje dnb. Čistě junglových nebo raggajunglových akcí byste se
nedohledali. U nás se takové akce čas od času pořádají, ale je jich
žalostně málo. Všechno je to drumandbass blbě označovaný jako jungle.
Samozřejmě že u některých skladeb může být sporné, co jsou prvky
junglu a co prvky drumnbassu. Vždyť ono se to i lépe píše, lépe se to
čte, lépe to na plakátu nebo obalu od cd vypadá, ale zní to uplně jinak! Je to i určitou
lidskou pohodlností, kdy jsou lidé ochotni věřit něčemu, co ve skutečnosti není pravda, ale dopátrat se nějaké
odpovědi, jak to opravdu je, se ani nesnaží… Většina si řekne: „Ale
co, používají to tak všichni, budu to používat tak i já“ Prostě to
synonymum je už tak zaběhnuté a zažité, že už stím těžko něco uděláme.
S tím, co jsem tady napsal asi hodně z vás nebude souhlasit. Ovšem to
zdravé jádro nás junglistů mi dá za pravdu, že se nás velmi dotýká
zaměňování těchto tolik odlišných stylů. Ten, kdo se zajímá, nekrade
mp3 z internetu, ale poctivě kupuje hudební nosiče, tak mu nemůže být
jedno, za co že utrácí svoje peníze a jen tak bez mrknutí nejde
přehlédnout, když nějaký ignorant zaměňuje jungle za drumnbass, dubwise
blbě označuje jako raggajungle, reggae říká ska, techno
plete s teknem, house s trancem případně rozdílu nepřikládá
žádný význam. Bohužel i nyní lze ještě narazit na takové případy,
kdy je věškerá elektronická hudba pojmenována jako
„techno“.
Veřím, že tento článek přivede mnoho DnB Fans na můj blog a proto bych
pro ně měl otázku: Jestlipak máte svoji složku s gigabajty drumnbassových
mp3 pojmenovanou „Jungle“? Máte? Takže bych si mohl dovolit i vás
označit za lháře, ignoranty, nebo hudební negramoty!
Můžu vám předložit několik faktů ze sféry djingu. Moje (nejen moje)
začátky za gramofony byly o slazení rychlostí díky pronikavým snare a na
tomto principu vpodstatě funguje mixování drumandbassu (velmi jednoduché).
Je zábavné, když hrajete s regulérním dnb djem (který si myslí, že
hraje jungle) tzv.„ping-pong“ tedy že se střídáte po desce, a pozorujete
jeho reakce, když mu tam nasadíte jungle. Takový člověk je zvyklý, že si
hlídá první beat a sesynchronizuje se podle snare nebo hajtek, ale co to?
vždyť ty snary jsou nějak divně splašené ale přesto tam jsou a on se
podle nich ne a ne chytit. Většinou to dopadá tak, že mix provede „přes
plochu“, případně předvede kvalitní „kopání“. Tento dj už potom
nikdy nebude tvrdit, že hraje jungle :) Proč je poslední dobou najednou tolik
dnb djs? Je to kvůli levnější a dostupnější technice a taky proto, že
drumnbass se míchá velmi snadno a pokud člověk není vyloženě antitalent
bez hudebního sluchu a citem pro rytmus, dokáže po určitém tréninku
mixovat drumnbass, ale jungle bude velmi problematický!
Sílící oblíbenost dnb tomu jde ruku v ruce. Nedávno mi kdosi svěřil do
opatrování kufřík plný dnb vinylů. Vesměs techstep a neurofunk, velice
mě překvapilo, jak snadno jdou prolínat tyto skladby a přitom jsem je ani
neznal a nikdy předtím neslyšel. Díky jednoduché předvídatelné
strukturě a hajtkám od začátku do konce lze rovnat rychlosti i přes
klidné pasáže.. Pro mě je djing výzva a možnost kombinovat zdánlivě
nekombinovatelné a stále objevovat něco nového a neuspokojí mě míchat
něco, co se míchá skoro samo a hraje se to skoro všude…
Ačkoli může můj článek vypadat velmi zaujatě a můžete nabývat dojmu,
že dnb odsuzuji a dost se tu po něm vozím, není to tak černé, jak by se
zdálo. Vždyť jenom dnb vinylů mám plnou tašku (to z toho důvodu, že
čas od času je někde potřeba hrát dnb-podle posluchačů, ostatních djs a
situaci vůbec a taky jsem na něm pochopitelně začínal), sice jich je už
celkem dost prodáno (a možná, že ještě nějakou burzu udělám), ale ten
kvalitní dnb a takové ty raritky, nebo těžce sehnatelné výlisky
samozřejmě opatruji, to totiž nemá jen tak někdo. Jsou to vinyly
s nahrávkami z dob, kdy se dnb dal ještě poslouchat a vycházely podle mě
kvalitnější skladby, které zaujmou a mají takzvaný „šmrnc“ a
kulturní hodnotu ;) To se bohužel o tom dnešním mainstreamu
nedá říct.
Netvrdím, že dnb je celkově špatný, říkám, že ten dnešní dnb je
nevkusný hnus postrádající cokoli zajímavého, originálního nebo
neohraného! Zacyklené monotónní smyčky, až příliš agresivně laděné
jsou vrchol nevkusu a s inteligentní a inovativní hudební produkcí nemají
vůbec nic společného. Prostě kekel. Narůstající obliba drumnbassu
směřuje k tomu, že brzy se začnou tyto tracky pouštět v rádiích a
nasazovat do hitparád (ono se to vlastně už děje, ale prozatím ne v tak
monstrózní míře) a to nás čeká doba hitparádových dnb produktů.
Těšte se ;)
Jak jsem nedávno rozjímal nad tím, jestli koupit nové přenosky nebo jenom hroty, tak padla volba na náhradní hroty HP680. Sice ty Concordy mě dost lákaly, ale zrovna jsem neměl u sebe 5tisíc na 2 přenosky, takže tohle byla “levnější” investice za 1600,- Za ušetřené peníze je stejně objednáno několik desek z Francie
Takže taková testovací hodinka poctivého junglu je ke stažení zde http://www.sety.cz/8179-apin_-_i_am_a_junglist.html
Jedná se o jungle, žádnej dramenbejz, aby někdo nebyl překvapen! Několikrát se mě už pár lidí ptalo, jaký že je to rozdíl mezi junglem a drumnbassem. Rozdíl je obrovský! Je to jako srovnávat trabanta s mercedesem a bohužel je stále spousta lidí (i djs), co tyto tolik odlišné styly hážou do jednoho pytle a to mě rozhodně nenechává klidným… A nejenom z tohoto důvodu jsem založil tento blog, kde se vám v některém příštím příspěvku pokusím vysvětlit rozdíl mezi junglem a dnb…
Jako každý rok, i letos se chystala výprava do Prahy.
Tentokrát nepojede Fiky s náma, ale jedeme se podívat za Fikym.
Z plánované skupinky šesti lidí jsem ve finále na nádraží byl akorát
já a Harvi. Ostatní se včera někde zmastili, že nebyli schopní ani
zvednout zvonící telefon… Klasické hodinové zpoždění vlaku dávalo
dostatek času dojít si na pivko a nakoupit lahváče, protože představa
mírně nedochlazeného lahváče z batohu byla lepší variantou, než
pomyšlení na ty fronty na pivo. Nakonec jsme jeli nějakým EC, co měl asi
90minut zpoždění a přijel ještě dřív než ten náš vyhlídnutý
rychlík. Jenomže nebyl to vlak na Hlavní N, ale do Holešovic, takže
v Praze nás čekala ještě jízda metrem. Ve vlaku jsem letos poprvé poznal
příznaky alergie, protože
vlak projížděl kolem těch stromů a kytiček co nemám rád… Samotný
průvod a začátek akce jsme díky Českým Drahám prošvihli a někdy kolem
čtvrté hodiny jsme dorazili na Parukářku. Nedokážu posoudit, jestli to
tady bylo lepší než na Letné, sice s ostatníma jsme se shodli na tom, že
ty kopce a díry jsou za trest, ale nadruhou stranu bylo všude dost stínu, kam
se dalo schovat před sluncem. Všude spousta lidí, takže i tady se našla
hrstka těch, co s touhle akcí něměli nic společného a legalizovat
rozhodně nepřijeli…
Na letošním happeningu jsem potkal hromadu známých a taky jsem poznal
několik virtuálních kamarádů a lidí z kyberprostoru :)
Když došly lahváče, dostavil se taky hlad a to znamená čekat dlouhou
frontu na pivo a hned vedle se formovala řada lidí na klobásy a kuřecí
stehýnka. Stehýnko bych si dal, naštěstí nás ve frontě bylo víc a
v čas se vyměnilo místo ve frontě na maso za objednané pivo, takže obojí
jsme získali dáseříct současně bez zbytečné další fronty :)
Najednou se kolem nás vyrojilo asi 5 psů a zkoušeli na nás psí oči :) Zrovna v klidu jsem se teda
nedajedl, ale nakonec dostali první dva příchozí po kostičce :) Podle
poházených talířků od hořčice mi bylo jasné, že tohle místo mají
pejsci dobře vytipované a kdyby tam byl koš, tak bych ten tácek po sobě
taky uklidil…
Kdybych měl vyjmenovat pro mě nejlepší atrakce z letošní události,
tak by to byl psytrance a čajovna, páč jsem tam trávil nejvíc času. Docela
dlouho poplavilo i kino a dokument o czechteku, ale když už se začínaly
rojit policajti, tak najednou blik a hraje jiné video. Pak zase blik, zase
něco jiného a zase a zase. Tak to pěkně děkuju, páč jsem ten dokument
ještě neviděl a teď nevím, jak to skončí…
Na dj stage se mi líbil Damalistik, páč to dobře rozjížděl a dobře
bavil a při další návštěvě dj stage už hrál Pixie a jel si svůj jump
up zrovna svoji už tisíckrát ohranou a provařenou New Era od Erb & Dub. Jenomže to měl tak
blbě nazvučeno nebo prostě jenom zeslabeno, že mi začínalo být špatně,
ale některým lidem pocit vody v uších nevadil a tancovali a zvedali ruce
protože hraje přeci jejich Pixie !
Zdálo se to jako hodiny, ale snad jsme v čajovně neseděli tak dlouho a
najednou bylo 10 večer tma, ticho, běžte domů… Jdeme hledat Fikyho měli
jsme jít kněmu kalit. Fiky nezvedá telefon a není nikde k nalezení. Takže
jdeme hledat se Simonou Piky někam do města a pak pojedeme za Terkou na
Stadion na Strahov do hospody. Piky se překvapivě objevila ale nějak se zase
během večera odpojila a čirou náhodou jsme cestou na Strahov narazili
v autobuse se bandu známých z Přelouče. Takže nás jede víc :) Fajn,
akorát jsme si u Terky moc dlouho nepobyli, páč jsme tam jeli posledním
nočním busem asi kolem 2 a Terka nás ve 4 ráno poslala na autobus, páč
už zavírali a Přeloučáci se taky odtrhli a šli někam na kolej chrápat :)
Když si uvědomím, v jakém stavu jsme všichni ráno byli, tak mě docela
udivuje, že jsme ani nebloudili a dokonce jsme nasedli do správného autobusu
a potom i vlaku :)
GMM 2008 se až na pár drobností povedl a těším se na
příští ;)
Na parníku jsem ještě nehrál a včera se naskytla
příležitost. Vůbec byl včera/dneska celý večer dost vydařený :)
Před nějakým časem mi psal Jindra, že Humbuk pořádá studentskou kalbu na
parníku a jestli bych si tam nechtěl zahrát. Nabídka hraní na lodi se jen
tak neobjeví každý den, takže jsem samozřejmě souhlasil ;)
Chtěl jsem si schovat lístky, abych si pak v klidu prohlédnul, co že to
bylo za akci, ale někde jsem je (už na lodi) ztratil. Pamatuju si akorát, že
se to jmenovalo Drumship a že se
v dohledné době plánuje
pokračování.-pokračování se nekoná, protože byl parník po akci
takřka na odpis…
Začátek akce byl kolem čtvrté hodiny odpolední, vyplouvalo se v 8. Od
čtyř se pomalu scházeli studenti z kolejí, kteří chodí na akce v Pcích
běžně, takže jsem měl jistotu, že tyhle lidi jsou na to, co jim tam budu
hrát, zvyklí.
Hrál se dramec, potom Jindra chvilku valil nějaký teky, dohodli jsme se, že
ho vystřídám a když už dělal náznaky, ať jdu hrát, tak jsem na něj
ukazoval, že si ještě dojdu pro pivo a na záchod.
S tim záchodem to je na parníku docela dobrodružství, nevim ani kolik tam
nakonec bylo lidí(kolem stovky? sice jsme asi byli přes kapacitu, ale
nepotopili jsme se :)), ale pokud si člověk potřebuje odskočit, tak musí
počítat s tim, že bude stát frontu… Takže když už jsem se konečně
dostal zase zpátky nahoru na palubu, tak už se hrál zase dramec. V pohodě,
ať si hrajou, když je to baví :) Djs bylo dost (alespoň to tak ze začátku
vypadalo) a desek s sebou měli taky dost, takže jsem tam já se svým
štouskem 20ti desek (to je moje standartní kapacita se kterou si vystačím
i na dvoudenní openair – kdo se stěma těžkýma asfaltama má porád
tahat :)) vypadal jako nějaký začátečník a několik lidí mělo poznámky
typu „to sis jich teda moc nevzal“. Nutno podotknout, že většina dnb djs
zná vinyl jako desku, kde je na jedné straně jeden track a na druhé straně
taky jeden track a že se taky lisují desky s více tracky a zajímavější
hudbou(které si kupuju), je už nenapadne…
Celou dobu mi v hlavě šrotovalo, jak se asi musí hrát na pohybující se
lodi a když jsem viděl, jak vítr nadnáší slipmaty na talířích, tak mě
napadlo, že pokud mi tady odletí slipmat, tak jsme namydlený a jelikož se
blížil čas zvednout kotvy a já jsem ještě nehrál, tak to asi brzo
poznám :)
V 8hodin najednou ticho, protože se přepojovala elektřina. Odteď už
frčíme na generátory a pluje se :) „Pojďte někdo hrát“ volal Matěj od
gramců. Aha takže teď to je na mě :) Nojo to jsem si chtěl užít plavbu a
místo toho budu hrát…
K těm gramofonům jsem se připotácel trochu nejistým krokem, protože jsem
byl už tak trochu „v náladě“ a technické vybavení bylo značky
„plast“ respektive jakýsi DAC
audio s těmi snad nejlevnějšími přenoskami na trhu a mixák American Audio. Low end mající už něco za
sebou. No na všech jmenovaných produktech jsem hrál ten večer poprvé
v životě, ale gramofony měli alespoň přepínání pitch 10%/20%, takže
jsem byl spokojený a slabší motor se dal překousnout…
Tak na úvod zkusíme Cyberurier od
Heretiků. Pískání na lidi docela zabírá a ať taky okolo řeky ví, že
plujeme zrovna kolem. Když jsme čekali na zdymadle, dával jsem zrovna Pump Friction. Zvláštní pocit, když
člověk stojí za gramofony a krajina kolem něj ubíhá :)) Parník se
několikrát dost otřásal, takže mi přeskakovala už tak na maximum
zatížená přenoska a jednou se mi stalo, že se někdo motal kolem
zasilovače a nechtěně ho vypnul. Za celý večer se to stalo ostatním djs
několikrát, nevim koho napadlo dát zesilovač hned na kraj stolu, kolem
kterého se motá nejvíc lidí…
Když se začínalo stmívat, přišel Matěj, že prej dáme dnb vložku, ok
alespoň si užiju plavbu ještě trochu za světla, tak jsem ho tam k tomu
pustil :)
Plulo se někam za Kunětice, ale nevim kam přesně, protože se rychle
stmívalo, ale pamatuju si, že celou cestu jsme měli ten kopec s tim hradem
po levé straně, pak najednou na pravé a pak nebylo nic vidět :)
Na parníku byla výborná kalba, klidně bych to někdy zopakoval.
Přistání okolo 23hod. a pokračování v devětadvacítce :) bylo mi divné, že na
tenhle den nemají v programu nic napsané, tak mě i napadlo, že se kalba
z parníku potom asi přesune do divadla.
Cestou do devětadvacítky jsme se s figurama stavili v Tenisu, že se tam prej nažereme. Nějak si
už nevybavuju, co se stalo, byli jsme tam chvilku, ani pivo jsme si nestačili
objednat, ale najednou se všichni zvedli a že se jde do divadla, tak jsem se
zvednul taky a šlo se. No jo, ale já jsem se chtěl najíst, tak se to prostě
odloží na neurčito (naposledy jsem měl jídlo ve středu před jedenáctou
dopoledne a potom až večeři ve čtvrtek, páč jsem se nějak nedostal
z postele přes den- wow více jak 30 hodin bez jídla, zajímavý pocit)
V divadle probíhala taky celkem dobrá kalbička. Dokonce tam donesli ten
zelený laser, co byl už i na parníku. Taky jsem se k těm gramofonům
během večera dostal. Jenže tohle už byly Technicsy a ta stará verze
Stantona SMX 301 bez pravého hmatníku a přenosky už vypadaly trochu lépe
:) Upřímně bych byl radši, kdyby místo Technicsů byly ty plastové DAP
Audio a na to, že tak malý klubík byl skoro z poloviny zaplněný, tak za
mnou přišla nějaká holčina, že by chtěla něco „volnějšího“, že
je to na ní moc rychlé :) Slíbil jsem ji, že s tim něco udělám, ale ve
skutečnosti s tim na těhlech gramofonech nic udělat nešlo a ani jsem
s sebou žádné „volnější“ desky neměl…
Konstrukce podia se nehezky houpala(oproti tomu ten parník byl luxus) a
vždycky, když jsem sundal jednu desku a sehnul se pro další, tak jsem
u toho vždycky tak nějak blbě poskočil a přeskočila mi jehla na desce..
Stalo se mi to asi ještě čtyřikrát, než jsem si fakt začal hlídat, abych
po tom pódiu tak neskákal…
K ránu jsem si už dával místo piva mojito a když jsem hrál, tak jsem
si jeden nápoj rozlil, šikula :) V divadle to skončilo asi ve 4 ráno a
nevim ani jak, ale ocitli jsme se se Surbontem v nonstopu na pivo.
Všude kde jsem ten večer byl, tak tam chtěli za pivo dvacku – palec nahoru
:) To poslední ranní pivo začínalo mít destrukční účinky, takže jsem
ho ani celý nedopil a řekl jsem jim tam „nashle“ a odešel spát.
Tak příště zase někdy na parníku ;)
Poslední dobou na internetu narážím stále častěji na výlevy lidí reagující na zpravodajské relace z posledních dní a senzační reportáže o technoparties
Většinu irituje to, že na nově prostě nerozlišují techno od tekna a účastníky těchto akcí blbě označují za “technaře”. To se samozřejmě nemůže líbit ani jedné z propíraných skupin.
Technaři (clubeři, návštěvníci komerčních akcí, kde se hraje techno) si nepřejí být házeni do jednoho pytle s těmi špinavými feťáky, co poskakují v blátě před bednama.
Naopak tekeni (systémáci, televizí novou označovány za technaře) zase nesnesou, když je někdo přirovnává k těm nagelovaným teplouškům s návlekama a čtyřma extázema.
Jedná se o slovíčkaření, respektive jde o jedno písmenko a jaké vzbuzuje vášně.
Redaktorům televize nova ale taková věc vůbec nevrtá hlavou. Naopak, musejí být “objektivní” a informovat tak, aby to jejich diváci pobrali a hlavně viděli to, co chtějí vidět .
Jaký by taková místní drbna z horní dolní měla v tom všem zmatek, když by ji najednou v televizi tvrdili, že ty lidi, co přijeli zničit a podupat louku, jsou teknaři a že noční klid kilometry od civilizace ruší tekno a ne techno…
I mě už několik lidí označilo za technaře, přitom z techna dostávám vyrážku.
Proto se docela uchytilo označení technař z novy a většina lidí (i tak podvědomě)ví nebo alespoň tuší, koho si pod tímto označením představit. Nova tyto lidi líčí jako špinavé narkomany, vyvrhely a ztroskotance, co se válí v bahně, kradou a jsou to prostě ty nejhorší existence naší společnosti. Ikdyž v některých reportážích jsou označováni jako tanečníci, nebo příznivci techna (troufám si tvrdit, že dobrých 60% účastníků těchto akcí nemá techno rádo stejně jako já)
Předpokládám, že každý inteligentní člověk už dneska ví, že když se sejde hromada lidí(jakékoli příslušnosti nebo vyznání), tak se mezi nimi vždycky najde pár takových, co se tam přijeli vykomatit, co tam přijeli krást, nebo dělat bordel a právě takové lidi nova vyhledává a potom večer ve zprávách ukazuje, přesně to, co chce tupé stádo vidět a slyšet. Tak ať se potom nediví, že jim chtějí propíchat pneumatiky, já bych jim za takovéhle zprávy nejradši uříznul palici!
Nicméně aby bylo jasno, já jsem ten “technař z novy” a hrdě se k tomu hlásím a ne ten technař s voňavým kostýmkem, vykulenýma očima v křeči se svíjející (obecně se tomu říká paři,t neboli tancovat) na pomalé a monotónní techno !
Sice jsem tentokrát na žádné v reportáži propírané open air akci nebyl, neválím se v bahně, nefetuju, ani nejsem socka, ale řadím se do sorty těchto lidí z hlediska hudebního vyznání.
Za posledních pár dní jsem už několikrát požil věty typu “nes*r mě, nebo na tebe pošlu bandu technařů z novy”
A na závěr malá přehlídka prudké demence zprávařů z novy: