Měsíc: Červen 2008

Vůbec žádnej dramenbejz ;)

ApinLeave a comment

Dost lidí se mě ptá, co tahleta hláška vůbec přesně znamená, tak tedy dnes Vám to objasním a prozradím, jak vůbec vznikla:)
Přesuňme se v čase do léta 2007 a v prostoru zhruba 530km vzdušnou čarou na sever, konkrétně na teknival v Polsku u města Sopot. Zdejší klimatické podmínky tehdy vůbec nenasvědčovaly tomu, že byl začátek července-skoro porád pršelo a foukal silný vítr od nedalekého moře.
I navzdory tomu jsme rozbalili zvuk a hráli. Oficiálně tam mělo jet ještě několik českých soundsystémů, ale nakonec jediná česká hradba (a na tamnější poměry i největší) byla ta naše ;) Čtvrtek, pátek, sobota, neděle. Přes den bylo celkem fajn akorát pod mrakem a větrno, ale jakmile se setmělo, začalo pršet a pršelo celou noc. A takhle to bylo po celé ty tři dny a noci. Respektive když jsme ve čtvrtek přijeli a začali stavět „stage“, sem tam vykouklo sluníčko, ale večer prostě začalo chcát a chcalo i ty další večery. V neděli dopoledne, když jsme to všechno sklízeli do aut se jak naschvál mraky protrhaly a začalo svítit sluníčko…
Polákům déšť ale zřejmě vůbec nevadil, ve čtvrtek jsme byli jediný soundsystem na louce, takže ačkoli v noci vytrvale pršelo, Poláci vesele pařili :) Poláci jsou vůbec zvláštní lidi; místo toho, aby pařili před bednama, tak se jich většina tlačila před altánkem, kde jsme měli „stůl“ s mašinkama…

Bylo to asi v sobotu v noci, to už hráli i ostatní místní soundsystemy na louce, když přišli tři promočený Poláci a že prej by chtěli nějakej dramenbejz. Mates zrovna hrál z kompa a Máca mu do toho halekal do mikrofonu. Byla zrovna taková veselá nálada a do toho tyhle Poláci že by chtěli dnb. Tak tedy vytrhnul jsem Mácovi ten mikrofon z ruky a začal řvát: Vůbec žádnej dramenbejs! A od té doby se tahle hláška stala legendou, používají ji všichni a už máme s Fikym dokonce tričko s tímhle nápisem :)

Druhý den mi bylo jasné, proč ty Poláci chtěli dramnebejz. Když jsme to sklízeli, tak mi došlo, že za celé ty tři dny se z ani jedné hradby neozval ani tón dnb. Já měl převážně hardtek, tribe, jungle desky, Máca techno-tekno desky, prostě nikdo od nás ani z těch místních djs, co si chtěli zahrát na naší hradbě, neměli dnb desky. Poláci z toho menšího soundsystému hráli acid a breakcore, vedle na tom větším měli dokonce djky, co valily povětšinou jungle nebo raggajungle (proč u nás nejsou taky takové djky?)
Já neměl ani důvod tahat s sebou do polska dnb desky, páč drumnbassu je všude dost a hlavně na akcích tohoto typu nudí! Byl to vlastně velmi vydařený výlet bez drumnbassu ;)
Těším se letos v létě na další teknival a doufám, že i tam bude vůbec žádnej dramenbejz :)

FlatOut 2

ApinLeave a comment

Konečně se mi podařilo dotáhnout všechny závody a disciplíny v singleplayeru Flat Outu 2 alespoň na bodované pozice.
Ve všech závodech mám všude první místo, v disciplínách už bylo trochu větší trápení, ale konečně se mi podařilo dostat se na (alespoň) druhé místo už i v tom prokletém skoku do výšky.
Zatímco v prvním dílu byl skok do výšky pro mě ta nejjednodušší disciplína a hravě jsem házel figurínu vysoko nad síť, v druhém dílu na trati není ten nájezd, který auto ještě jakoby vymrští do vzduchu, a člověk se musí spoléhat na rychlý rozjezd a odhadnutí správného úhlu…

Tenhle druhý díl je oproti jedničce o hodně jednodušší a arkádovější. Na kontě mám už něco přes 400 000, všechny závody první a teď už konečně i ty disciplíny.
Vývojáři z Bugbear tentokrát ubrali na simulaci a obtížnosti, ale připadá mi, že je to o to zábavnější. První díl byl sice takový víc adrenalinovější, kdy se mi často stávalo, že v posledním kole kousek před cílem na první pozici, se mi něco připletlo do cesty, auto dostalo hodiny a všichni mě předjeli… Takových okamžiků bylo v jedničce hodně. V druhém díle se taky občas nějaký ten karambol kousek před cílem stával, ale při dalším pokusu bylo vše ok.
FlatOut2 je zábavnější možná právě proto, že je jednodušší a fyzika aut a předmětů na tratích je taktéž dost zjednodušena (prostě se všechno chová/váží dáseříct stejně) a kvůli tomu jsem si každý den alespoň jednu trať pravidelně zajel/vyhrál ;)
Takové nutné zlo byly diciplíny v arénách. Právěže tady je ta arkádovost na škodu a fyzika aut je tragická, ale bez větších problémů se to dá taky po několika pokusech vyhrát. Zlatý fyzikou nepřekonatelný Carmageddon ;)

Škoda, že mi okolnosti nedovolili dohrát první díl; odešel mi tenkrát disk, když jsem se vztekal na ledových klouzavých tratích, ale i tak mě to dost bavilo :)

Dvojka přinesla o trochu lepší grafiku, více disciplín, zřejmě i více aut a o dost jednodušší herní systém. Nebudu tyto dva díly raději nijak srovnávat, páč ještě nemám zkušenosti s multiplayerem, na který se právě chci vrhnout ;)

Týden bez alergie

ApinLeave a comment

Zatímco minulý týden byl pro mně ve znamení podrážděných očí a stovek posmrkaných kapesníků, tento týden se zdá jako pohádka.
Minulé pondělí bylo asi vůbec nejhorší za letošní rok. Každé mrknutí oka představovalo nepříjemné pálení a každou minutu jeden vyhozený mokrý kapesník. V podstatě jsem byl první hodiny v práci naprosto nepoužitelný. Prášky samozřejmě zůstaly zapomenuté doma…
Ikdyž byl minulý týden dost extrémní z hlediska alergie, již nachystané prášky zůstaly v krabičce kvůli nežádoucí únavě.

Od počátku tohoto týdne jakoby se všechno změnilo. Samozřejmě že za to může těch několik deštivých dnů, ale oproti minulému týdnu je to obrat k lepšímu.
Tento pondělek s tím minulým se nedá absolutně srovnávat. Schytalo to sice pár kapesníků a v úterý ačkoli mi nebylo úplně nejhůř, zkusil jsem si vzít jeden Zodac. Během několika okamžiků rýma přestala, oči se zklidnily a alergie byla minulostí. Dokonce ani ta zatracená únava coby vedlejší účinek těchto léků se nedostavil v očekávané síle :)
Ve středu poprchávalo, takže pyly neměly moc šanci a ani na mě nijak nepůsobily. Na letáčku se člověk nedočte, jak dlouho onen lék působí, ale zdá se mi to divné. Dnes (čtvrtekk) už bylo opět nádherné počasí a pro pyly v ovzduší ideální podmínky, takže i já jsem očekával, že po pravidelné každodenní devítikilometrové projížďce na kole do práce mě to opět chytne, ale nestalo se.

Sice zrovna co právě píšu tento článek mi teče nudle z nosu, ale na to, že jsem byl celé odpoledne venku, to ještě ujde.
Říká se nechval dne před večerem a podle pylového zpravodajství ještě krušné dny neskončily, ačkoli sám ani pořádně nevím, co ve mě vyvolává takovou alergii (ale vím jistě, proč jsem alergický) Myslím, že se ještě můžu těšit na pár veselých zážitků, protože podle pylového kalendáře bude ve vzduchu lítat porád nějakej sajrajt a kekel…

DAM 12.010 + D$R 27

ApinLeave a comment

Nemůžu se nabažit dvou naprosto vynikajících vinylů od vynikajících umělců.
První je album od Krumbleho, jmenuje se Return Of The Amen Spamer a vyšlo letos v dubnu.
Klasický Krumbleho zvuk, kdy hned při prvním tónu člověku dojde, že distribuovat tyhle skladby ve formátu mp3 by bylo barbarství. Hutná dynamika a tradiční hodně široké zvukové spektrum je přímo pastva pro uši a jedině na vinylu to všechno vynikne. Na desce jsou pouze 2 tracky, ale i tak se prostě vyplatí si tenhle vinyl pořídit. Sice ve skladbě Hoarse Fire při pozorném poslechu můžete postřehnout několik samplů a vykrádaček, které byly třeba už na albu My Funny Dead Cat z roku 2005, ovšem u takhle zvukově pestré a energické skladby, která se prostě jen tak neoposlouchá, to není vůbec na škodu ;)
Druhý track Bleng SLeng 99′ se při prvním poslechu neznalému posluchači může zdát jako hodně podobný tomu na druhé straně, ale má úplně jinou koncepci a příběh, ten správný „bordel“ a zdistortovaný vokál ze začátku se v průběhu skladby trochu uklidní a dokonce lze dvakrát nebo třikrát postřehnout čtvrtsekundové „ticho“ mezi hardcorovými beaty ;) Ovšem skladba zase správně vygraduje v plno zvratů a dominantní sirénu berme jako třešničku na dortu…

Další vinyl, který patří mezi moje nynější favority je dvacátýsedmý výlisek labelu Death$ucker Records, na kterém jsou také pouze 2 tracky, ovšem jsou velmi návykové a dá se mluvit i o originalitě ;)
Poprvé mi jehla padla někam na prostředek nahrávky Movement od Johnnyho Clashe a hned mě napadlo, že to bude asi 33rpm. Jenže heleďme se, gramofon je na 33 otáčkách a že by to bylo skutečně takhle příjemně rychlé? Když se ozvaly hluboké protáhlé vokály Damiana Marleyho, které posluchač zná ze skladby Exodus, tak mi došlo, že ona to asi bude 45rpm :) No tak tohle je hezky rychlý breakcore ne-li speedcore, ikdyž nemá tak pronikavý repetetivní beat oproti tomu ostatnímu – vynikající, víc takových tracků ;)
Track Dustbinmen od Stivse na béčkové straně, bude něco mezi junglem a breakcorem. Brnkání na banjo a správný vyhulený ragga vokál ve změti polámaných amenů jsou zárukou zábavnosti. Škoda, že tenhle track má jenom 4 minuty…

Tak zase mám co hrát, ovšem nejsem si jistý, jestli tohle dokáže širší obecenstvo skousnout… Krumbleho jim pouštět můžu s klidným svědomím, to bez pochyby, ale nevim, jak budou reagovat na Johnnyho Clashe :)

EDIT: Amen Spamer i Movement otestovány. Když jsem pouštěl Krumbleho, lidi znejistěli :) Na jiné akci pár lidí trochu nechápalo Movement :)