Konečně se počasí umoudřilo a začíná jaro. Když se mi zrovna takový hezký slunečný den, jako byl včera, dostane do ruky kamera, která přibližuje 70x, tak se pak s takovým zoomem dají provádět všelijaké věci. konkrétně jde o kameru Panasonic SDR-S26EF a těch záznamů s ní jsem za odpoledne pořídil hned několik, ale nebudu tu publikovat všechny….
Snad za všechny si dovolím takovou malou demonstaraci 70x optického zoomu, kterému se digitálně vypomůže až na 100x. Pořízeno navečer, protože jsem si naivně myslel, že poté, co se u nás slunce schová za horizont budou na letadla v desetikilometrové výšce stále dopadat nějaké sluneční paprsky…
Na snímku je krátký pohled na stránku flightradar24.com, kde jsem si vyhlídnul letadlo McDonnell Douglas MD11, které má při měsíčku namířeno z Amsterdamu do Teheránu, právě se nachází ve výšce 10 645 m a zhruba 35km západně od mé pozice letí rychlostí 978 km/h.
Kamera má za snížených světelných podmínek horší rozlišovací schopnosti, ale i tak lze letadlo zaměřit díky stopě smrtících chemtrails a pokud se s ní moc netřese, tak i automaticky správně zaostří letící objekt i v takhle tmavých podmínkách na takovou vzdálenost. Jak slyšíte sami, kamera má mít stereo mikrofon s protivětrným filtrem, ale i tak je foukání slyšet a i na stativu to je docela třes při takovém přiblížení, navíc ještě se zapnutým stabilizátorem.
Tak nějak mě napadlo udělat si nějaké mechanické hejbátko, které bude samo otáčet stativem podle GPS souřadnice zvoleného letadla, abych nemusel třást s kamerou a zaměřovat letící objekt :) No ale na to moje občasné filmování snad ani nemá cenu namáhat se něco vymýšlet. Ikdyž by vlastně stačila jenom vodováha, GPSka, dva motorky na horizontální a vertikální polohování a napsat program, který by je ovládal…
A ještě jedno zoomování z odpoledního natáčení:
A ještě jedno starší přiblížení cca 1,5 km vzdálené dopravní značky, na kterou se svítí pistolkou s téměř vybitými bateriemi.