Když 16GB nestačí

Bylo to někdy začátkem prázdnin, kdy se mě na icq ptal jeden známý, jestli bych nedokázal propojit 2 PC kabelem.
Trochu jsem znejistěl a snažil jsem si vzpomenout, jak se takové počítače dají vlastně propojit a že jsem něco podobného už někdy řešil. Proto jsem se ho hned zeptal, co konkrétně potřebuje. Hry po síti?
Vylezlo z něj, že si chce z jednoho počítače od svého známého do svého PC zkopírovat filmy a že si kvůli tomu už koupil kabel. Hned jsem mu navrhnul DVD vypalovačku nebo USB flash disk. Já mám celkem velký (kapacitní) flash disk, připomínám. Na to mi odpověděl, že toho je asi 200GB!

Aha, tak na to by můj Corsair Flash Voyager 16GB tedy nestačil…

No nakonec jako nejjednodušší řešení mě napadnul externí HDD, protože stále jsem nevěděl, jaký že to má kabel a jak to chce propojit. Po několika řádkách jsme se domluvili, že mu externí HDD pujčím, protože jak se brzo ukázalo, byl jsem jediný široko daleko, kdo takovou věcičkou momentálně disponoval.

Domluvili jsme se kdy a kde to zkopčíme, udělal jsem si na to čas a místo na disku. V den D, kdy jsem se k němu chystal přijet s diskem, tak mi píše, že ony ty filmy, odkud si je chce kopírovat, jsou vlastně na externím HDD, takže nic, díky za ochotu… No neuvěřitelné…

Díky této příhodě jsem se trochu zamyslel, jak má všechno poslední dobou stále větší nároky na kapacitu a datovou propustnost.

Jo žijeme už v 21. století. DVD pomalu přestávají stačit, nahrazují je Blue-Ray disky a čím větší obraz a kvalitnější zvuk, tím větší místo to potřebuje. To samé platí o rychlosti pro připojení k internetu. Existuje mnoho warezáků, co si v životě nekoupili jediný originál a všechno tahají přes kabel. Taky způsob jak si obstarat software a to neuvěřitelné množství dat, které muselo u takového človíčka protéct kabelem nebo vzduchem…

Napadá mě jedna užitečná poučka, už ani nevím odkud:

Definice hardwaru: Vše, co se nedá ukrást po síti

A jak tomu bylo třeba před 20ti 30ti lety? Tehdy se filmy ani muzika neuchovávaly v podobě nul a jedniček, ale všechno bylo na magnetických páskách a kazetách nebo deskách.
Vzpomínám, jak tehdy otec přitáhnul z práce jakousi obludu o velikosti menší ledničky, protože jim v práci nasadili nové „děla“ 286 SX a těchto strojů se zbavovali. Ano, byl to počítač. Jakýsi Robotron s klávesnicí na jednom kabelu a s černo zeleným monitorem na druhém silnějším kabelu. Je zajímavé, že Google ani celý internet nedokáží dát přesnou odpověď, když chci najít, co to tehdy bylo za mašinku. Nenašel jsem ani jaký to byl model, ani obrázek, každopádně nejvíce se tomu podobá přístroj na obrázku v pravo.

Počítač pro kancelářské použití v 70. a 80. letech 20.století, s třemi 8″ disketovými mechanikami a jednou 5,25″ mechanikou. Můžu se chlubit tím, že jsem měl (a možná ještě někde na půdě bude) 8″ disketu, která měla kapacitu neuvěřitelných 160 kB ! Cenu z těch časů si ani netroufám odhadnout… Každopádně brzy budou mít takové věci historickou hodnotu ;)

No a pak už to jelo. První PC a k němu stovky 3,5″ disket. Tehdy to byla jediná možnost, jak do počítače dostat nějaká data. Přes tu malou pomalou a hlučnou zdířku. Jednou jsem měl pujčenou externí CD mechaniku, ovšem se 170MB HDD toho moc vykouzlit nešlo. Pamatuji si, že jsem Windows 95 neúspěšně instaloval z asi 15 disket, nebo kolik jich to vůbec bylo…

Mimochodem, věděli jste, že se na disketové mechaniky dají hrát různé melodie ?

Například za pár let bude vůbec problém, když se dostanete k datům na disketě a budete muset shánět Floppy Disk mechaniku :)

Podobný problém mám už teď s videokazetami, když mi někdo cpe kazetu, že to musím vidět, tak já ho musím zklamat, protože si tu krabičku nemám v čem přehrát a komu by se vlastně ještě vůbec chtělo čekat, až se páska přetočí na začátek… Audio kazety zřejmě čeká ještě několik let provozu, protože hifi věže i menší přehrávače se standartně vyrábějí alespoň s jednou kazetovou mechanikou a ve starších autorádiech se s nimi taky ještě setkáme. A navíc, po dlouhá léta i vlastně dnes to je snadný způsob, jak jednoduše zaznamenat hlas, zvuk nebo hudbu. Takže si troufám tvrdit, že ty staré kazety tu snámi budou ještě hodně dlouho, než se nadobro odporoučí do zapomění a její technologie magnetgických hlav do křemíkového nebe. Vlastně i já jsem měl svoje první sety na kazetách :)

Elektronika a počítače ale stárnou mnohem rychleji. Člověk si koupí výkonné PC a než si ho doveze z obchodu domů, tak z toho je kalkulačka.
Nějaký čas to bude používat, než se objeví nová technologie, nebo nový ještě náročnější operační systém, kvůli kterým bude nucen kupovat nové a lepší a lepší díly, případně celý nový výkonější počítač, protože nově objevená technologie nebude kompatibilní s tou stávající.

Museli jsme si tím projít, až jsme se dostali k tomu, že všechna data sdílíme na síti. Na serverech Velkého Bratra, ke kterým máme přístup prakticky odkudkoli a kdykoli.

A v šuplíkách a ve stojanech se bude prášit na ty děrné štítky, diskety,ZIPky, kazety a minidisky, které v supermoderních počítačích nelze přehrát…

Crysis Warhead a ostatní

Přeci jenom tu bude za necelý měsíc důvod, proč si ty křehké Windows na svém počítači nechávat nainstalované.

Vlastně ten důvod bude celý podzim a zimu, podle toho, jak tak sleduji dění v herním světě.

Prvním důvodem bude vydání Crysis Warhead. Jedná se o plnohodnotnou alternativu k původnímu příběhu, viděnou očima seržanta Sykese alias Psycha. Děj se má paralelně odvíjet od dění v původní hře a odehrávat na druhé straně ostrova, kam je Psycho odvelen zhruba v ten okamžik, kdy se Nomád dostává do mimozemské lodi. Tvůrci nám slibují několik novinek jako jsou 2 nové zbraně, vozidla, lepší optimalizace (takže bych to konečně nemusel hrát na 800x600px) větší adrenalin, spád hry a výbušnost.

A aby toho nebylo málo, tak na letošní podzim se chystá ještě vydání Left4Death, GTA4 pro PC a Seven něco odpočítává

Ještěže Mafia2 je zatím v nedohlednu a na letošní rok se s ní nepočítá, ale i tak bude pořádně veselo :)

Týden s C702

Už týden vlastním Sony Ericson C702.
Musím trochu zpochybnit všechny ty řeči o jeho výdrži a kvalitách.

Začnu fotoaparátem.



Přeci jenom se jedná o Cyber-shot. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak kloudnou fotku jsem s tím ještě nevyfotil ! Nejenže foťák zoomuje pouze při VGA rozlišení, ale i když je dobré světlo, tak z toho lezou fotky ne zrovna uspokojivé kvality (ne rukama to opravdu není). Na fotografie v šeru lze u tohoto přístroje klidně zapomenout. Stačí, aby bylo jenom pod mrakem a kvalita snímků jde rapidně dolů. Respektive trochu obstojnější fotografie se s tím dají pořídit, ale vyžaduje to věnovat hodně času nastavování a fotit na několik pokusů. Funkce Face Detection dokáže za šera spolehlivě nalézt rozsvícené obrazovky a monitory počítačů, to je bohužel tak všechno při fotografování portrétů byl rámeček často v půli obličeje, proto doporučuji tuto funkci vypnout. Ne nadarmo je tu možnost úpravy snímků a aplikace Photo DJ by mohla v některých připadech také trochu pomoci.

U videozáznamů by se dala najít první (a jediná) pozitivní věc: Zvuk. Telefon jsem měl v sobotu na naší akci na pláži. Natáčel jsem půlnoční fireshow. Pomalá odezva, obraz rozmazaný (i za denního světla), ovšem zvukový záznam byl na úrovni, se kterou jsem se u žádného přístroje této kategorie dosud nesetkal!
Při nahrávání poblíž výkonné aparatury bývá u mnoha klasických fotoaparátů i mobilů velmi bídná kvalita zvuku a zvukový záznam je akorát neidentifikovatelný přebuzený bordel středních kmitočtů, ze kterého nelze nic postřehnout. Záznamy z C702 mají „čistý“ nijak výrazně přebuzený zvuk. Sice jsem se s telefonem nepohyboval přímo před soundsystémem, ale na záznamech byla dobře zřetelná jak hudba, tak i hlasy současně. Zároveň se mi nestalo, že by byly ve videu slyšet ony nechtěné ruchy, které vznikají při dotýkání se těla telefonu, např. při stisku tlačítek pro přiblížení a oddálení obrazu, a že ty tlačítka jdou hezky ztuha, takže se na ně musí opravdu zatlačit, ale nepředstavují rušivý element. Interní mikrofon je dobře vyřešen, že na videu není nic vidět, je ovšem věc druhá…
Kamera má celkem problémy se zaostřením a funkce zoomování je jen výsměch. Na mém starém w810i byly videozáznamy, fotky a vůbec obsluha, možnosti a výsledky mnohem lepší. Tady můžu chválit akorát zvuk z videa.
Stále doufám, že je to tím, že se jedná o novinku a tyhle nedostatky jsou záležitostí FW a snad nová verze tohle všechno vyřeší.

Telefon je podle recenzí odolný proti mechanickému působení, prachu i vodě. Displej, který by se údajně neměl dát tak snadno poškrábat, lze poškrábat i obyčejným nošením v kapse! Jakmile se na sklíčku objevily první škrábance (naštěstí jen na krajích, obrazovka je stále jako nová) utíkal jsem si koupit ochranou fólii. Škrábance přisuzuji karabině, která byla u telefonu přibalená (vskutku geniální nápad dávat k telefonu karabinu s páskem dlouhým tak akorát, že dosáhne k displeji)
Odolnost proti prachu bude zřejmě také jenom reklamní slogan. Drážka pro posouvání krytky fotoaparátu je jako stvořená pro usazování nečistot (víkend na pláži) a je jenom otázka času, za jak dlouho nepude krytka odsouvat vůbec…
Odolnost proti stříkající vodě jsem se neodvážil testovat.
Mechanické vlastnosti také nebudou zřejmě kdovíjaké. Na první pohled vypadá telefon bytelně, na druhý pohled případně po poklepání na plast kolem čočky i na krytku baterie se dostaví pocit nejistoty kdy ten plast praskne… Nejsem si jist, jestli by tenhle materiál přežil pád telefonu na zem. Raději to ani zkoušet nebudu. Ale po týdením používání zatím nikde nic nevrže ani nepraská.. ukáže čas.

Před samotnou koupí telefonu jsem projel několik diskuzí o tomto modelu, kde se poměrně často probíraly vadné pixely na displeji, takže riziko vadných bodů na LCD displeji byla sázka do loterie. Vyhrál jsem „jenom“ 3 zelené mini tečky, naštěstí skoro nepostřehnutelné (zjistil jsem to asi až druhý den).

Další věc, která mě zaráží, je obrovská spotřeba energie. Jo když se to furt připojuje k internetu, hraju si s navigací, porád něco posílám a přijímám přes BT, sem tam nějaká java nebo hovory a sms, tak to je pochopitelné, že baterie ubývá. Ale když vynechám tu navigaci a internet jen když je to potřeba, prostě dělám běžné úkony jako na w810i, tak mi připadá, že to žere nějak hodně. Baterii každý druhý den jsem u w810i nabíjet nemusel..

Konečně se dostávám taky k něčemu, co není tak špatné a to je navigace.
Nemám příliš zkušeností s jinými typy navigací, popravdě tohle je můj první přístroj, co umí GPS, ale můžu říci, že zatím se jen těším z toho, jak to všechno hezky funguje a polohu najde s přesností na metr(y).
Aplikace Wayfinder je sice jakási trial verze a k cíli vždycky najde nejkratší cestu, ovšem nebere v úvahu to, že naplánovaná nejkratší cesta vede přes město, spousty křižovatek a semaforů a že je vedle města obchvat, díky kterému budu v cíli dvakrát tak rychleji a úsporněji… Neměl jsem možnost otestovat, jestli program respektuje jednosměrky a zákazy vjezdu. Na mapách zvýrazní benzíky, nemocnice, nádraží a některé rychlostní kamery.

Multimediální vybavení by mohlo být v některých ohledech lepší.
Přibalené sluchátka nemusí každému vyhovovat hned z několika důvodů. Tím prvním je celá náhlavní sada v jednom kuse a příliš krátký kabel, takže pokud nosíte telefon v kapse kalhot, nemusí vám stačit. Sluchátka samy o sobě jsou provedeny doslova tragicky a rád bych poznal člověka, kterému by tyhle pecky pasovaly do uší, držely a nezpůsobovaly bolest. O zvukových vlastnostech sluchátek nemohu napsat moc podrobností, protože není možné je vyzkoušet na jiném přístroji (maximálně na w810i, ale k tomu jsem se nedostal) a tím se zároveň dostávám k dalšímu slabšímu článku a tím je samotný přehrávač MP3. Nejsem žádný hifista, ale i nahluchlý dj pozná, že se zde šetřilo na převodníku. Zvuk je takový málo výrazný, z nahrávek není slyšet žádná dynamika a funkci nabídky Rozšíření sterea jsem příliš moc neporozuměl. Taky to může být tím, že se ty sluchátka nedají pořádně nacpat do uší… Ekvalizér je zde spíš jen na okrasu a nějakých pořádných korekcí, úprav zvuku nebo dokonce použitelných předvoleb se nedočkáte. Sluchátka jsou tedy především jako náhlavní sada pro telefonování a mohou v nouzi posloužit k poslechu hudby. Prozatím nejlepší „špunty“ co jsem měl kdy v uších jsou ty gumové sluchátka od W810i a dobrá zpráva je, že je lze zapojit do většiny telefonů značky Sony Ericsson a cena setu s možností připojení jiných sluchátek přes 3mm jack je kolem stovky.
Jediná věc, která je u přehrávače hudby i přehrávače videa potěšující, je rychlé přetáčení souboru. Tuhle funkci jsem u W810i velmi postrádal. Pokud
máte třeba hodinový set nebo video, lze se velmi snadno a rychle přesunout kam potřebujete. U W810i převíjení prakticky nebylo (hudební telefon!) a bylo praktičtější pustit PLAY a nechat empétrojku hrát normálně a do požadované části se dostal rychleji, než kdyby se posouval…
Naštěstí nepoužívám telefon primárně jako mp3 player. Prakticky muziku nikdy neposlouchám, o víkendech toho mám dost…
Rádio, jako u mého předchozího telefonu, je rychlé a snadno najde většinu stanic, že těch 20 předvoleb leckde nemusí ani stačit. Funkce TrackID zatím nebyla úspěšná ani v jednom ze dvou testování.

Vestavěný internetový prohlížeč má celkem problémy se zobrazováním stránek optimalizovaných pro normální obrazovky, takže doporučuji stáhnout aplikaci Opera Mini a bude spokojenost. Nevim jestli je to poslední verzí Opery, nebo rychlejším telefonem, ale tenhle telefon zpracovává stránky mnohem rychleji a celkově i datové přenosy jsou celkem uspokojivé rychlosti.

Doufám, že se na SEUSu brzy objeví nový FW, který snad zlepší ten foťák a výdrž baterie, abych tu nepsal jen negativní dojmy…
Telefon je designově vyveden velmi hezky, animované menu je např při poslouchání hudby trochu pomalejší, ale samotné prostředí a vybavení působí dobře. Na internet vyhovující. Kdybych ovšem věděl to, co dnes, určitě bych s koupí tohoto modelu váhal. Pokud nový firmware vyřeší zmiňované nedostatky, budu spokojen.

Sony Ericsson C702 je doma


Dnes mi přišel Sony Ericsson C702 speed black. Bylo to náhlé a rychlé rozhodnutí.

Bohužel nemám kvůli jiným záležitostem čas si hrát s telefonem a všechno podrobně vyzkoušet a otestovat. I přes nedostatek času se mi podařilo díky zapnuté navigaci a přístupům na internet vybít baterii od prodejce nabitou na 20% za jediné odpoledne.
Každopádně první dojmy z nového C702 jsou dobré. Telefon byl v malé krabičce s baterkou, sluchátky s náhradními náušníky, usb kablíkem, nabíječkou, zmiňovanou karabinou na pásku, cd se softwarem (které mi je v linuxu vesměs k prdu), 2GB paměťovou kartou a záručním listem. Jenom manuál v balení nebyl. Zřejmě výrobce spoléhá na to, že mají všichni přístup na internet a český návod si dokáží najít sami…

Telefon působí bytelně, veliký displej zobrazuje 262 tisíc barev, žluté podsvícení klávesnice je oproti W810i o něco jasnější a ikony pro režimy fotoaparátu na tlačítkách 3,6,9 a # jsou oproti ostatním velmi výrazné.



Samotný fotoaparát je ukryt za krytkou a nepřijde mi příliš kvalitně zpracovaný. Vzhledem k tomu, že se jedná o Cybershot, mám pocit, že u W810i je fotoaparát mnohem komfortnější a že i startuje rychleji… Nejprve mě překvapilo, že zoomovat se dá pouze a jenom při VGA rozlišení a přiblížení (ani u kamery) není nijak závratné – v tomto ohledu opět bod pro foťák ve W810i. Kvalitu fotografií jsem ještě neměl možnost podrobněji otestovat, ale při slabším světle i s nastaveným režimem pro snímky v šeru pozoruji na displeji šum.
Zřejmě starší firmware, zkusim se zítra podívat na netu po řešení.

Samotný software a nabídky jsou viditelně orientovány pro snadné mobilní připojení na internet a při troše neopatrnosti a nerozváženého mačkání tlačítek se hned navazuje spojení s internetem. Naštěstí s tarifem neomezeného internetu v mobilu si nemusím dělat takové starosti o množství posílaných a přijímaných dat ;)
Stejně tak navigace a přidružené aplikace jsou neodmyslitelně spjaty s připojením na internet. Také příliš nepotěší trial verze aplikace Wayfinder a dávat 40euro za plnou verzi se mi moc nechce.

Telefon je softwarově vybaven ve standardu značky Sony Ericsson s několika líbivými vylepšeními a celkově za tu nízkou cenu převládá spokojenost.

Pokud bude počasí zítra alespoň o trochu lepší, než dnes, udělám si výlet, abych pořádně vyzkoušel navigaci a příslušné aplikace jako je zmiňovaný Wayfinder nebo Stopař.

Začalo to ICQ SYSTEM

Funguje vám ICQ?
Před několika dny se internetem prohnala poplašná zpráva o „kontaktu“ ICQ System 12-111. Mnohým uživatelům se tenhle nový kontakt zničehonic objevil v kontakt listu a chtěl autorizaci. Pětimístné UIN mohou údajně používat pouze administrátoři nebo ICQ servery, proto bych tu rád vyloučil, že se jedná o vir, jak se mnozí domnívali… Spekulovalo se o tom, že se jedná o program, který zjišťuje, jestli máte nainstalovaného oficiálního ICQ klienta.

Mne žádná nečekaná návštěva jménem ICQ System nepotkala, asi proto, že jsem v tu dobu používal Pidgin na linuxu a na nevzhledného a nespolehlivého ICQ klienta dávno zapoměl.

Dnes se ovšem Pidgin nechtěl přihlásit a místo připojení vyblil hlášku o potřebě novější verze. Nejspíš bude chvíli trvat, než se linuxová komunita oklepe z dnešního překvapivého zjištění a uvolní novou funkční verzi komunikátoru.
Podle toho jak se tak rozkoukávám kolem sebe, postihlo to zřejmě víc lidí. Pokud používáte ICQ 5.1 a nechcete přecházet na verzi 6, už vyšel patch, který verzi 5.1 dokáže zprovoznit. Ovšem nemám to vyzkoušeno a berte to bez záruky…
Nezbývá mi nic jiného, než komunikovat s pomocí GnomeICU.
Přitom java aplikace Jimm v telefonu se dnes bez problémů připojila, ale i tak mi přišlo divné, že je dneska nějak málo kontaktů online, než bývá jiné dny.
Aha tak tím to bude!

Podle mě byl ICQ SYSTEM jakýsi předvoj této situace.
Co si o tom myslíte vy?
Linkuj.cz!

Žrouti času

Není to tak dávno, co jsem narazil na zapomenuté záložky ve starém kompu, který musel být odložen pryč kvůli nedostatečnému hardwaru a taky kvůli místu (19″ CRT to už taky dneska jen tak někdo nemá- mimochodem nechcete ho někdo koupit?). Maminka si má alespoň na čem pařit sudoku, mahhjong a podobné gamesy. Wifinu na něm nerozchodím (možná nějakou krabičkou přes USB by se to povedlo, ale to by stálo peníze a pracné zprovozňování a upřímně se na to ani necejtím) ikdyž tam signál je a na dráty se už dneska taky nehraje. Takže je to už natrvalo prostě offline mašina (dnes už kalkulačka), která kdysi byla připojená ještě na modem.

Zajímavá exkurze do „internetové historie“ v podobě uložených záložek.
V záložce Games je několik RSS které by teoreticky měly přijímat dodnes, páč ty portály stále běží, ale nemám to vyzkoušeno.
Ve větším poměru jsou tu ale uložené odkazy na různé hry. Tehdy mě tyto hry velmi bavily a po zkopírování adres a ověření na síti jsou k mému potěšení stále platné ;)
Tower defence

Klasická hra, ve které musíte rozestavět věže kolem koridoru, kterým se snaží stále tužší výpravy, dostat do hradu. Postupným upgradováním a kombinováním věží musíte zničit co nejvíce nájezdů. Čím více vylepšená věž, tím větší jsou odměny za zničené nájezdníky. Hra končí, když se do hradu dostane 10 vetřelců. Bohužel hra má jeden celkem podstatný bug a to ten, že se čas od času prostě ztratí některá třeba i už dost vytuněná věž a pro celkovou sílu obrany to má mnohdy fatální dopad. Tvůrce hry zadržel 90 nájezdů, jak se píše v úvodu. Can you beat that?

Desktop Tower Defense 1.5

http://www.kongregate.com/games/preecep/desktop-tower-defense-1-5
Hra na podobném principu jako předešlá, ovšem v trochu jiném pojetí pravidel a možností a můžete si vybrat z několika herních módů a obtížností. Zde nechráníte hrad, ale určitou oblast, přes kterou se nesmí dostat ani jeden z rozličných vetřelců a stavěním věží jim tvoříte překážky, musíte ale nechat alespoň jednu cestu průchozí.

Bowmaster prelude

http://www.dragongamez.com/bowmasterprelude.htm
Opět se chrání hrad a opět se střílí, ale tentokrát se budete muset snažit o malinko více, protože střílení se odvíjí od toho, jak dovedete zacházet s myší.
Hra má zřejmě mnoho úrovní, ale nebyl čas ji dohrát do konce. Za získané peníze v předchozím kole kupujete lepší střely, vybavení nebo armádu. Hra je ze všech tří dnes zmiňovaných nejlépe zvukově vybavená a vydrží opravdu dlouho a pokud si necháte cookies, tak při příští návštěvě této stránky pokračujete od toho levelu, kde jste skončili naposled ;)

No jak sami vidíte, nejsou to zrovna nejideálnější hry pro modemové připojení, když sem tam na vás vyskočí nějaká ta reklamka, ale co se dalo tehdy dělat…
Linkuj.cz!

Ubuntu 8.04

Za všechno může tento článek (a hlavně to video dole na další stránce) na který mě kdysi dávno upozornil jeden můj kamarád.
Proč to tedy nezkusit? Instalace proběhla na můj starší počítač celkem rychle a snadno. Tehdy ještě verze 7.10 neuměla (resp. já jsem neuměl zprovoznit) několik komponent jako grafická karta, Sound Baster Audigy 2 a TV tuner Pinnacle. Proto se tomuto operačnímu systému nedostávalo z mé strany takové pozornosti a hlavní slovo měly stále Windows XP.
Naštěstí s novým notebookem přišel zvrat a jediný větší problém snad představovala má neznalost. Pak přišel upgrade na Ubuntu 8.04 a nyní můžu potvrdit, že mi na notebooku funguje většina používaných komponent a drtivá většina fungovala hned po instalaci! Dokonce mnoho příslušenství jako bezdrátová klávesnice a myš, tiskárna, integrovaná čtečka karet fungují bez problémů od samého začátku. jediná věc, která zřejmě není funkční (ani ve windows- to při spuštění spadne explorer) je webkamera. Ale vůbec mě to netrápí, protože ji mám už hned od počátku přelepenou neprůhlednou samolepkou :) Jo a taky je problém se zprovozněním výstupu na druhý monitor. Postupně procházím diskuzní fóra, zkouším nalezená řešení a tak trochu se do toho všeho pomalu dostávám :)

Linux se mi zamlová čím dál tim víc :) Kdyby nedávno nevyšla nová mapa do Crysis, tak vpodstatě nemám vůbec důvod dál používat Windows.

Nedokážu si už skoro ani představit, že bych někdy ještě musel čekat dlouhé desítky minut na instalaci Windows, zadávat sériové číslo, aktivovat, přehrabovat se spoustou cdček a doinstalovávat spousty ovladačů a pracně shánět ostatní programy a upravovat si některé registry. Instalovat firewall a antivir a obávat se pádu systému. Po čase bych zjistil, že ještě potřebuju tuhletu a támhletu aplikaci, kodeky, knihovny, obtěžující aktualizace sytému atd.
Poslední dny si sice Ubuntu stahuje z repo stále nové a nové aktualizace, ovšem není to nic obtěžujícího nebo v práci omezujícího jako v případě aktualizací u Windows.

A co Compiz Fusion? Jedním slovem Fantastické! Sice zabralo trochu času, než se mi podařilo nastavit všechno podle mých představ, ale výsledek stojí za to a funguje naprosto bez problémů a hlavně žádné zatížení procesoru.

Samozřejmě že se nějaký trabl občas vyskytne, ale jenom z toho důvodu, že s Linuxem teprve začínám a věřím, že po čase budu výjimečné zádrhely řešit levou zadní.

Existují nějaké nedostatky? Napadá mě jediný: U všech svých webovek mám nastavenou znakovou sadu Windows-1250, takže budu muset přenastavit na iso.

Nezbývá než se proklínat, proč jsem na rychlejší a stabilnější Linux nepřešel již dříve a dlouhou dobu jsem se babral s Windows…

Kdo má v práci pomalejší PC?

Také v práci nebo ve škole musíte čekat na počítač abyste s ním mohli plnohodnotně pracovat?

V dnešní moderní době narazíme na počítače téměř všude ať už se vám to líbí nebo ne. Mnozí z nás jsou nuceni v zaměstnání tyto stroje používat nebo s jejich pomocí dokonce vykazovat činnost. Ovšem mnohdy je ta práce o nervy…

V práci jsem měl celkem rychlý a bezproblémový počítač, samozřejmě že nějakou chvilku trvalo, než se zpracovaly některá data a muselo se čekat na požadavky serveru. Nebylo to ale nic tak strašného až do té doby, kdy se nabrala nová pracovní síla a tenhle můj počítač dostala do užívání jedna paní (a zároveň se z něho udělal printserver) a mě odněkud přinesli „nový“ kompijůtr a navíc jsem se s tím vším musel kousek posunout do míst, kam nedosáhne žádný síťový kabel. Tak tedy komunikace s okolním světem byla vyřešena jakýmsi NONAME WiFi modulem. To už i tam moje domácí síť lítá rychleji, než tohle…

Samotný stroj je skládačka typu „co smeťák dal“ dokonce i DVD vypalovačku tam mám, ale vypaluje pouze pomocí svého speciálního programu, u kterého jsem dosud nepřišel na to, jak se sním pracuje aby dokázal vypálit i jiné soubory než jenom fotky.

Nekecám, je tu AT zdroj, ale dokáže se sám vypnout jako ATX ! Čas od času se nechce ráno zapnout a nebo když se zapne, tak třeba nefunguje myš. A bez myši se ten náš geniální program prostě nedá ovládat.

Konfigurace mého pracovního děla je:

Intel Pentium III 375MHz , 256MB SDRAM, 20GB HDD

Čas od času se sám restartuje (zrovna v polovině zpracovávaného procesu) nebo se nechce vůbec zapnout, nebo nefunguje některá připojená komponenta.

Ráno příjdu do práce, zapnu počítač a čekám. Pokud bylo spuštění zdroje úspěšné, tak probíhá self test neobyčejně dlouho. Poté se zavádí Windows XP taktéž neobyčejně dlouho. Konečně naskočila modrá obrazovka (ne bsod;)) a asi po půl minutě přihlašovací dialog. Zadávám heslo a po dalších dvou minutách se ukazuje obrázek na pracovní ploše (samozřejmě logo firmy;)) zhruba asi po minutě se zobrazí na ploše ikony. Ale ještě nemůžu nic dělat, protože se zavádí hromada „důležitých“ programů do systray a já tak můžu akorát sledovat, jak líně vedle hodin přibývají postupně antivirový agent (poslední aktualizace někdy v roce 2005), jakási aplikace zprostředkující cosi, nepříliš kvalitní firewall a ještě několik naprosto zbytečných agentů nějakých aplikací se kterými bych nejraději udělal krátký proces, ale nechci dráždit správce. Několikrát denně mám chuť vytáhnout flash disk, spustit autoruns a trochu to tam pročistit…

Až teď teprve můžu zkusit spustit svůj program. Dlouho se nic neděje a asi po třech minutách naskakuje startovací logo. Další minuta a objeví se přihlašovací okénko. Klik, chvilka čekání, očekávání pádu programu, nestalo se naštěstí, výběr databáze, klik a ještě tak minutku a už to snad pojede. Ještě chvilku trvá, než se přes nabídky doklikám k tomu dialogu, co potřebuji. První spuštění trvá vždycky dlouho, později už to „frčí“ o poznání rychleji.

To nejhorší mě ale teprve čeká. Veškerou činnost a veškeré operace neprovádí můj počítač, ale server v kumbálu vedle záchoda, takže já vyšlu požadavek a čekám, až ho server zpracuje a dovolí mi přejít do dalšího okna, kde opět vyšlu požadavek a zase čekám na server, abych si mohl otevřít dialog, přes který se dostanu k tisknutí formuláře. Nutno podotknout, že tento předposlední krok trvá ze všech operací nejdéle a pokud někdo ve firmě zrovna zpracovává větší množství dat, může se čekání protáhnout i na několik desítek minut. Konečně se mi zobrazuje kousek náhledu dokumentu a za chvíli se ten náhled zobrazil celý. Zde už můžu použít i klávesnici, tak tedy F8 pro vyvolání dialogu pro tisk a čekám až se mi zinicializuje nasdílená tiskárna na mém bývalém počítači. Zajímavé je to, že tu tiskárnu hledá neuvěřitelně dlouho a nakonec ji najde a třeba i přes to, že může být printserver vypnutý a tiskárna tam fyzicky ani vůbec bý nemusí…

Samotné tlačítko tisku už musím odkliknout opět myší, protože klávesnicí to prostě nejde. Fajn, papír z tiskárny vylezl (taky se občas stane, že se kousne mezi válci), escape escape escape (na tohle už klávesnice reague-je to rychlejší, než oklikávat křížky myší) a zase odznova. Mezitím, co zpracovávám další zakázku, vyskočí mi v pravo dole bublina oznamující, že dokument byl odeslán do tiskárny :D

Opravdu ten počítač není tak pomalý, to je jenom systém, ve kterém se tohle všechno provádí. Jeden čas jsme měli na pozadí spuštěný Media Player, Total commander a třeba i Excel, doma jsem vypálil DVD s muzikou a bylo pár dní co poslouchat a všechno šlapalo normálně svojí běžnou rychlostí, dokonce jsme to měli i s vizualizací. Taky nám to poslouchání muziky už zakázali poté, co jsem tam tenkrát pustil Obscene :)

Při pohledu do vnitřku systému se naskytne pohled na několik desítek různých běžících procesů na pozadí. Kdysi probíhala v práci čistka počítačů, tedy že nějakým způsobem přes síť probíhala kontrola registrů a kdo měl nainstalované například icq nebo hry, musel je okamžitě zlikvidovat. I stalo se jednou (když jsem používal ještě úplně jiný kompijůr k jiným účelům) že za mnou pan správce přišel a něco nalezl v registrech. A ptal se mě, jestli nevím, co je tenhleten „Brother“ a to stačilo trochu zvednout hlavu a podívat se na logo tiskárny, kterých je ve firmě několik. Je evidentní, že správce ani neví, k čemu většina různých procesů ve firemních počítačích slouží a proč tam vůbec jsou, protože jsem si je tak z nudy zkoušel jeden po druhém vykillovat až mi zůstaly jen samotné schvosty a wireless manager a i bez nich mi běžel pro mou práci potřebný soft normálně a dokonce tím, že jsem uvolnil hodně systémových prostředků, bylo všechno rychlejší…

Čas od času tenhle náš geniální program spadne třeba zrovna při realizaci požadavku a potom ho musím pracně dohledávat v databázi jestli ho to realizovalo, nebo se o to musím pokusit znova…

Samotné vypínání s sebou přináší taktéž čekání na známý vypínací dialog po stisknutí ALT+F4 nebo Start->vypnout se objeví zhruba po půl minutce…

Z osmihodinové pracovní doby strávím dobrou hodinu jenom čekáním. Čeká z vás snad někdo ještě déle?

Firefox 3

Zítra oficiálně vychází Firefox 3 a doufám, že bude dokonale odladěn!
Již nějaký čas používám betaverzi nového Firefoxu, která je součástí Ubuntu 8.04 a prozatím krom jediného zjištěného bugu funguje všechno jak má a na jisté příjemné vylepšení např. informace v adresním řádku a na pohodlnou možnost zazáložkovat jakoukoliv stránku si lze rychle zvyknout ;)
Na internetu bylo několik preview, kde slibovali různá další vylepšení, ovšem v beta verzi ještě nejsou a nezbývá než se tedy těšit na konečnou podobu. Jinak Firefox se zdá rychlejší (na linuxu) jak samotným spouštěním, tak i funkčností a velice mě potěšilo, že při přechodu na novější verzi Linuxu a tím pádem i na beta verzi Firefoxu zůstaly všechny záložky i historie z předchozí verze.

Jediný vážnější problém jsem dosud zaregistroval, když se Firefox snaží dostat na stránku meebo, tak náhle spadne bez jakéhokoliv varování a ani nenabídne chybový formulář, či jakoukoliv možnost dát zpětnou vazbu vývojářům.

Nezbývá, než si počkat do zítra a věřit, že už bude všechno v pořádku.

FlatOut 2

Konečně se mi podařilo dotáhnout všechny závody a disciplíny v singleplayeru Flat Outu 2 alespoň na bodované pozice.
Ve všech závodech mám všude první místo, v disciplínách už bylo trochu větší trápení, ale konečně se mi podařilo dostat se na (alespoň) druhé místo už i v tom prokletém skoku do výšky.
Zatímco v prvním dílu byl skok do výšky pro mě ta nejjednodušší disciplína a hravě jsem házel figurínu vysoko nad síť, v druhém dílu na trati není ten nájezd, který auto ještě jakoby vymrští do vzduchu, a člověk se musí spoléhat na rychlý rozjezd a odhadnutí správného úhlu…

Tenhle druhý díl je oproti jedničce o hodně jednodušší a arkádovější. Na kontě mám už něco přes 400 000, všechny závody první a teď už konečně i ty disciplíny.
Vývojáři z Bugbear tentokrát ubrali na simulaci a obtížnosti, ale připadá mi, že je to o to zábavnější. První díl byl sice takový víc adrenalinovější, kdy se mi často stávalo, že v posledním kole kousek před cílem na první pozici, se mi něco připletlo do cesty, auto dostalo hodiny a všichni mě předjeli… Takových okamžiků bylo v jedničce hodně. V druhém díle se taky občas nějaký ten karambol kousek před cílem stával, ale při dalším pokusu bylo vše ok.
FlatOut2 je zábavnější možná právě proto, že je jednodušší a fyzika aut a předmětů na tratích je taktéž dost zjednodušena (prostě se všechno chová/váží dáseříct stejně) a kvůli tomu jsem si každý den alespoň jednu trať pravidelně zajel/vyhrál ;)
Takové nutné zlo byly diciplíny v arénách. Právěže tady je ta arkádovost na škodu a fyzika aut je tragická, ale bez větších problémů se to dá taky po několika pokusech vyhrát. Zlatý fyzikou nepřekonatelný Carmageddon ;)

Škoda, že mi okolnosti nedovolili dohrát první díl; odešel mi tenkrát disk, když jsem se vztekal na ledových klouzavých tratích, ale i tak mě to dost bavilo :)

Dvojka přinesla o trochu lepší grafiku, více disciplín, zřejmě i více aut a o dost jednodušší herní systém. Nebudu tyto dva díly raději nijak srovnávat, páč ještě nemám zkušenosti s multiplayerem, na který se právě chci vrhnout ;)