Apinův kekel

Už týden vlastním Sony Ericson C702. Musím trochu zpochybnit všechny ty řeči o jeho výdrži a kvalitách.

Začnu fotoaparátem. Přeci jenom se jedná o Cyber-shot. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak kloudnou fotku jsem s tím ještě nevyfotil ! Nejenže foťák zoomuje pouze při VGA rozlišení, ale i když je dobré světlo, tak z toho lezou fotky ne zrovna uspokojivé kvality (ne rukama to opravdu není). Na fotografie v šeru lze u tohoto přístroje klidně zapomenout. Stačí, aby bylo jenom pod mrakem a kvalita snímků jde rapidně dolů. Respektive trochu obstojnější fotografie se s tím dají pořídit, ale vyžaduje to věnovat hodně času nastavování a fotit na několik pokusů. Funkce Face Detection dokáže za šera spolehlivě nalézt rozsvícené obrazovky a monitory počítačů, to je bohužel tak všechno při fotografování portrétů byl rámeček často v půli obličeje, proto doporučuji tuto funkci vypnout. Ne nadarmo je tu možnost úpravy snímků a aplikace Photo DJ by mohla v některých připadech také trochu pomoci.

U videozáznamů by se dala najít první (a jediná) pozitivní věc: Zvuk. Telefon jsem měl v sobotu na naší akci na pláži. Natáčel jsem půlnoční fireshow. Pomalá odezva, obraz rozmazaný (i za denního světla), ovšem zvukový záznam byl na úrovni, se kterou jsem se u žádného přístroje této kategorie dosud nesetkal! Při nahrávání poblíž výkonné aparatury bývá u mnoha klasických fotoaparátů i mobilů velmi bídná kvalita zvuku a zvukový záznam je akorát neidentifikovatelný přebuzený bordel středních kmitočtů, ze kterého nelze nic postřehnout. Záznamy z C702 mají „čistý“ nijak výrazně přebuzený zvuk. Sice jsem se s telefonem nepohyboval přímo před soundsystémem, ale na záznamech byla dobře zřetelná jak hudba, tak i hlasy současně. Zároveň se mi nestalo, že by byly ve videu slyšet ony nechtěné ruchy, které vznikají při dotýkání se těla telefonu, např. při stisku tlačítek pro přiblížení a oddálení obrazu, a že ty tlačítka jdou hezky ztuha, takže se na ně musí opravdu zatlačit, ale nepředstavují rušivý element. Interní mikrofon je dobře vyřešen, že na videu není nic vidět, je ovšem věc druhá… Kamera má celkem problémy se zaostřením a funkce zoomování je jen výsměch. Na mém starém w810i byly videozáznamy, fotky a vůbec obsluha, možnosti a výsledky mnohem lepší. Tady můžu chválit akorát zvuk z videa. Stále doufám, že je to tím, že se jedná o novinku a tyhle nedostatky jsou záležitostí FW a snad nová verze tohle všechno vyřeší.

Telefon je podle recenzí odolný proti mechanickému působení, prachu i vodě. Displej, který by se údajně neměl dát tak snadno poškrábat, lze poškrábat i obyčejným nošením v kapse! Jakmile se na sklíčku objevily první škrábance (naštěstí jen na krajích, obrazovka je stále jako nová) utíkal jsem si koupit ochranou fólii. Škrábance přisuzuji karabině, která byla u telefonu přibalená (vskutku geniální nápad dávat k telefonu karabinu s páskem dlouhým tak akorát, že dosáhne k displeji) Odolnost proti prachu bude zřejmě také jenom reklamní slogan. Drážka pro posouvání krytky fotoaparátu je jako stvořená pro usazování nečistot (víkend na pláži) a je jenom otázka času, za jak dlouho nepude krytka odsouvat vůbec… Odolnost proti stříkající vodě jsem se neodvážil testovat. Mechanické vlastnosti také nebudou zřejmě kdovíjaké. Na první pohled vypadá telefon bytelně, na druhý pohled případně po poklepání na plast kolem čočky i na krytku baterie se dostaví pocit nejistoty kdy ten plast praskne… Nejsem si jist, jestli by tenhle materiál přežil pád telefonu na zem. Raději to ani zkoušet nebudu. Ale po týdením používání zatím nikde nic nevrže ani nepraská.. ukáže čas.

Před samotnou koupí telefonu jsem projel několik diskuzí o tomto modelu, kde se poměrně často probíraly vadné pixely na displeji, takže riziko vadných bodů na LCD displeji byla sázka do loterie. Vyhrál jsem „jenom“ 3 zelené mini tečky, naštěstí skoro nepostřehnutelné (zjistil jsem to asi až druhý den).

Další věc, která mě zaráží, je obrovská spotřeba energie. Jo když se to furt připojuje k internetu, hraju si s navigací, porád něco posílám a přijímám přes BT, sem tam nějaká java nebo hovory a sms, tak to je pochopitelné, že baterie ubývá. Ale když vynechám tu navigaci a internet jen když je to potřeba, prostě dělám běžné úkony jako na w810i, tak mi připadá, že to žere nějak hodně. Baterii každý druhý den jsem u w810i nabíjet nemusel..

Konečně se dostávám taky k něčemu, co není tak špatné a to je navigace. Nemám příliš zkušeností s jinými typy navigací, popravdě tohle je můj první přístroj, co umí GPS, ale můžu říci, že zatím se jen těším z toho, jak to všechno hezky funguje a polohu najde s přesností na metr(y). Aplikace Wayfinder je sice jakási trial verze a k cíli vždycky najde nejkratší cestu, ovšem nebere v úvahu to, že naplánovaná nejkratší cesta vede přes město, spousty křižovatek a semaforů a že je vedle města obchvat, díky kterému budu v cíli dvakrát tak rychleji a úsporněji… Neměl jsem možnost otestovat, jestli program respektuje jednosměrky a zákazy vjezdu. Na mapách zvýrazní benzíky, nemocnice, nádraží a některé rychlostní kamery.

Multimediální vybavení by mohlo být v některých ohledech lepší. Přibalené sluchátka nemusí každému vyhovovat hned z několika důvodů. Tím prvním je celá náhlavní sada v jednom kuse a příliš krátký kabel, takže pokud nosíte telefon v kapse kalhot, nemusí vám stačit. Sluchátka samy o sobě jsou provedeny doslova tragicky a rád bych poznal člověka, kterému by tyhle pecky pasovaly do uší, držely a nezpůsobovaly bolest. O zvukových vlastnostech sluchátek nemohu napsat moc podrobností, protože není možné je vyzkoušet na jiném přístroji (maximálně na w810i, ale k tomu jsem se nedostal) a tím se zároveň dostávám k dalšímu slabšímu článku a tím je samotný přehrávač MP3. Nejsem žádný hifista, ale i nahluchlý dj pozná, že se zde šetřilo na převodníku. Zvuk je takový málo výrazný, z nahrávek není slyšet žádná dynamika a funkci nabídky Rozšíření sterea jsem příliš moc neporozuměl. Taky to může být tím, že se ty sluchátka nedají pořádně nacpat do uší… Ekvalizér je zde spíš jen na okrasu a nějakých pořádných korekcí, úprav zvuku nebo dokonce použitelných předvoleb se nedočkáte. Sluchátka jsou tedy především jako náhlavní sada pro telefonování a mohou v nouzi posloužit k poslechu hudby. Prozatím nejlepší „špunty“ co jsem měl kdy v uších jsou ty gumové sluchátka od W810i a dobrá zpráva je, že je lze zapojit do většiny telefonů značky Sony Ericsson a cena setu s možností připojení jiných sluchátek přes 3mm jack je kolem stovky. Jediná věc, která je u přehrávače hudby i přehrávače videa potěšující, je rychlé přetáčení souboru. Tuhle funkci jsem u W810i velmi postrádal. Pokud máte třeba hodinový set nebo video, lze se velmi snadno a rychle přesunout kam potřebujete. U W810i převíjení prakticky nebylo (hudební telefon!) a bylo praktičtější pustit PLAY a nechat empétrojku hrát normálně a do požadované části se dostal rychleji, než kdyby se posouval… Naštěstí nepoužívám telefon primárně jako mp3 player. Prakticky muziku nikdy neposlouchám, o víkendech toho mám dost… Rádio, jako u mého předchozího telefonu, je rychlé a snadno najde většinu stanic, že těch 20 předvoleb leckde nemusí ani stačit. Funkce TrackID zatím nebyla úspěšná ani v jednom ze dvou testování.

Vestavěný internetový prohlížeč má celkem problémy se zobrazováním stránek optimalizovaných pro normální obrazovky, takže doporučuji stáhnout aplikaci Opera Mini a bude spokojenost. Nevim jestli je to poslední verzí Opery, nebo rychlejším telefonem, ale tenhle telefon zpracovává stránky mnohem rychleji a celkově i datové přenosy jsou celkem uspokojivé rychlosti.

Doufám, že se na SEUSu brzy objeví nový FW, který snad zlepší ten foťák a výdrž baterie, abych tu nepsal jen negativní dojmy… Telefon je designově vyveden velmi hezky, animované menu je např při poslouchání hudby trochu pomalejší, ale samotné prostředí a vybavení působí dobře. Na internet vyhovující. Kdybych ovšem věděl to, co dnes, určitě bych s koupí tohoto modelu váhal. Pokud nový firmware vyřeší zmiňované nedostatky, budu spokojen.

V sobotu proběhl další přepočet Page ranku.
Něco potěšilo, něco ne.
Tak především PR mi u některých webů zůstal jak byl, jinde narostl o 1 až 3, což je výborný výsledek, ale na druhou stranu na badaboomu nám rank klesl z hodnoty 3 na 1:(

Google naše stránky zřejmě penalizoval. Tak trochu asi tuším proč tomu tak bylo, ale to bych si nechal pro sebe. Zhruba 2 týdny zpátky jsem pozoroval pokles ve výsledcích vyhledávání a s tím i úbytek návštěvníků, dokonce ještě před samotným přepočtem zmizeli partnerské linky od backlinks. Prozatím budu pátrat co a jak zlepšit, aby to za další 3 měsíce(?), při dalším přepočítávání, bylo o něco lepší.

Mimochodem, tento blog už má PR 2, tedy konečně dobrá motivace k tomu dokopat se k výměně RS

Dnes mi přišel Sony Ericsson C702 speed black. Bylo to náhlé a rychlé rozhodnutí.

Bohužel nemám kvůli jiným záležitostem čas si hrát s telefonem a všechno podrobně vyzkoušet a otestovat. I přes nedostatek času se mi podařilo díky zapnuté navigaci a přístupům na internet vybít baterii od prodejce nabitou na 20% za jediné odpoledne.
Každopádně první dojmy z nového C702 jsou dobré. Telefon byl v malé krabičce s baterkou, sluchátky s náhradními náušníky, usb kablíkem, nabíječkou, zmiňovanou karabinou na pásku, cd se softwarem (které mi je v linuxu vesměs k prdu), 2GB paměťovou kartou a záručním listem. Jenom manuál v balení nebyl. Zřejmě výrobce spoléhá na to, že mají všichni přístup na internet a český návod si dokáží najít sami…

Telefon působí bytelně, veliký displej zobrazuje 262 tisíc barev, žluté podsvícení klávesnice je oproti W810i o něco jasnější a ikony pro režimy fotoaparátu na tlačítkách 3,6,9 a # jsou oproti ostatním velmi výrazné.
Samotný fotoaparát je ukryt za krytkou a nepřijde mi příliš kvalitně zpracovaný. Vzhledem k tomu, že se jedná o Cybershot, mám pocit, že u W810i je fotoaparát mnohem komfortnější a že i startuje rychleji… Nejprve mě překvapilo, že zoomovat se dá pouze a jenom při VGA rozlišení a přiblížení (ani u kamery) není nijak závratné - v tomto ohledu opět bod pro foťák ve W810i. Kvalitu fotografií jsem ještě neměl možnost podrobněji otestovat, ale při slabším světle i s nastaveným režimem pro snímky v šeru pozoruji na displeji šum.
Zřejmě starší firmware, zkusim se zítra podívat na netu po řešení.

Samotný software a nabídky jsou viditelně orientovány pro snadné mobilní připojení na internet a při troše neopatrnosti a nerozváženého mačkání tlačítek se hned navazuje spojení s internetem. Naštěstí s tarifem neomezeného internetu v mobilu si nemusím dělat takové starosti o množství posílaných a přijímaných dat
Stejně tak navigace a přidružené aplikace jsou neodmyslitelně spjaty s připojením na internet. Také příliš nepotěší trial verze aplikace Wayfinder a dávat 40euro za plnou verzi se mi moc nechce.

Telefon je softwarově vybaven ve standardu značky Sony Ericsson s několika líbivými vylepšeními a celkově za tu nízkou cenu převládá spokojenost.

Pokud bude počasí zítra alespoň o trochu lepší, než dnes, udělám si výlet, abych pořádně vyzkoušel navigaci a příslušné aplikace jako je zmiňovaný Wayfinder nebo Stopař.

Když se mě někdo zeptá „proč porád tak hrozně kašleš?“ nebo „proč jsi porád tak unavený?“ a já se jim snažím vysvětlit cosi o chemtrails, jen nevěřícně kroutí hlavou.

Na internetu existují zdroje, které vesměs tvrdí to, co spousta dalších: Letadla nad našimi hlavami vypouštějí tuny jedovatého oxidu barnatého nebo aluminia, pod záminkou zmírňování dopadů globálního oteplování, ovlivňování počasí, nebo přetváření vlastností atmosféry pro radary a vojenské komunikační zařízení.

Ať už je na tom pravdy více nebo méně, rozhodně není dobře, že to musíme dýchat a vystavovat se působení nějakých chemických svinstev, které prokazatelně ovlivňují naše zdraví i chování! Můj názor je ten, že kdyby to bylo něco opravdu neškodného, nebo prospěšného pro veřejnost nebo planetu, byla by o tom někde alespoň nějaká zmínka. Proč o tom zodpovědné orgány mlčí? Proč nejsou alespoň nějaké uspokojivé informace? Zřejmě se o tom v médiích záměrně moc nemluví, protože skutečnost je mnohem horší? Nejspíš celý problém nelze tak jednoduše schovat za nějakou zmanipulovanou lež, kterou by mohli předhodit veřejnosti, tak se o tom prostě veřejně nemluví. A o čem se v televizi nemluví, jako by nebylo. Ale podívejte se někdy na oblohu a ne na zprávy na Nově!

Proč je v dnešní době tolik případů výskytu rakoviny a jiných onemocnění? Proč v dnešní generaci předškoláků nenajdete jediné dítě, které by nemělo problémy s alergií, poruchami učení nebo hyperaktivitou? Proč musí staří lidé denně brát desítky léků, aby vůbec přežili do druhého dne? A proč vlastně takovou měrou podléhají Alzheimerově chorobě? To přece v minulém století ještě nebyl tak častý jev jako dnes, nebo ano? Zřejmě i farmaceutické společnosti mají významný podíl na tomto veřejném práškování a kdyby z toho neměli obrovské zisky, nic z toho by se nedělo.

Dá se s tím něco ještě dělat?

Možná bude tento příspěvek trochu protikladný k včerejšímu článku, ale plánuji si pořídit nový telefon. S lepším foťákem, větším displayem a GPS navigací.

Už před mnoha lety byl v jednom časopise koncept mobilu budoucnosti. Navigace, bohatá multimediální výbava, 2 projektory- jeden na klávesnici a druhý na obrazovku. Nejúžasnější věc pro mne byla vize telefonu s klíčkem jako u budíku, kdy stačí natáhnout klíček a naakumulovaná energie by postačila na odeslání SMS nebo krátkého hovoru, což je velmi praktické, když nemáte po ruce nabíječku a potřebujete si zavolat. Je to už více jak 5 let, tak kde ty technologie sakra jsou?

Včera byl na mobilmanii megatest nového Sony Ericssonu C702. A tak nějak mě napadlo, že ačkoli mi můj Sony Ericsson W810i prozatím slouží a dostačuje mým nárokům, proč si nepořídit nový mobil?
Během dneška jsem sondoval, zda-li by se nenašel kupec mého stávajícího přístroje a kupodivu by se našel. Takže už je víceméně rozhodnuto. Na internetu se cena nového neblokovaného (ale určitě customizovaného) přístroje pohybuje od 8324,- do 6440,-Kč, což je částka, za kterou jsem na začátku roku 2007 pořizoval svůj W810i. I tehdy jsem chtěl telefon s GPS navigací, jenže to byly ceny takových galaktičných přístrojů ještě v pětimístných cifrách. Je mi jasné, že kvalita takové navigace bude odpovídající ceně, ale i tak je to velmi šikovná věc, kterou využiju.

Já sám si říkám, že by to možná chtělo vyzkoušet jiného výrobce, ale se značkou SE mám dobré zkušenosti a připadá mi, že na internetu je početnější komunita právě majitelů Sony Ericssonů (to bude asi tím, že se o jiné moc nezajímám) a od toho se odvíjí dostupnost softwaru a podpory.
Například telefon značky Nokia bych si už nikdy nekoupil, nejspíš proto, že Nokie mne nejednou zklamaly, jejich telefony nemají co nabídnout a připadá mi, že je Nokia o krok pozadu oproti ostatním výrobcům.
O ostatních značkách se snad ani nemá cenu bavit. Kupříkladu takový Samsung (jehož jednoho telefonu jsem také nějaký čas byl majitelem) je spíš značka pro vysavače ne?
S jinými výrobci nemám větší zkušenosti, takže nemohu soudit. Rozhodně ale netvrdím, že Sony Ericsson je nejlepší výrobce telefonů! Tyhle telefony mi ze všech prostě nejlépe sednou a jsem na jejich koncept zvyklý a vyhovují mi.

Na smartphony se ještě necítím. C702 se přesně trefil do mého vkusu a (téměř) naprosto splňuje moje požadavky. S novou paměťovou kartou jsem se asi trochu unáhlil, protože do nového telefonu nebude pasovat, tak alespoň bude mít můj starý telefon nějakou přidanou hodnotu pro kupujícího. Budu chvíli prohrabovat internet pro co nejvíce informací, ale už mám v podstatě jasno

Myslíte si, že můžete mít dnes ještě nějaké soukromí?

Určitě lze dodržovat určitá opatření, aby vás jen těžko někdo vystopoval. Nepoužívat internet, nepoužívat mobil ani navigaci a vyhýbat se bezpečnostním kamerám.

No upřímně těm kamerám se vyhnout dost dobře nelze. Kupříkladu moji cestu do práce zaznamená každé ráno minimálně 6 kamer o kterých vím, ve skutečnosti jich bude určitě více.

Na internetu bylo několik návodů, jak si vyrobit ochranu, aby vás všudypřítomné kamery nemohly identifikovat. Zajímavé je, že ony stránky s návody fungovaly pouze několik dní, pak jako by se po nich slehla zem (pročpak asi?!) Jediný doposud funkční videonávod, jak si vyrobit brýle, které váš obličej učiní neviditelný pro bezpečnostní kamery je na této adrese. Uvidíme, jak dlouho zde vydrží…

Jde o velmi jednoduchý trik, který využívá toho, že většina kamer nemá IR filtr a při použití lidskému oku neviditelného infračerveného světla bude na záznamu z kamery akorát bílý flek. Zkuste si třeba namířit dálkový ovladač proti fotoaparátu, pokud nemáte digitál s IR filtrem (jako že asi nemáte), uvidíte bílé světlo. Princip ochrany infračerveným světlem se už využívá například v některých galeriích, kvůli znehodnocení případných fotografií uměleckých děl.

Pokud ovšem bude používat brýle s IR diodami pouze jedinec, pak by se o takové anonymitě dalo pochybovat, když se bude v davu jako jediný pohybovat s bílým světlem místo hlavy, bude na záznamu z kamery nepřehlédnutel­ným cílem…

Praktické využití IR diod by se nabízelo například u SPZ u automobilů. Ovšem již brzy na nás čeká mnohem důmyslnější monitorovací systém. Prozatím se moc neví o tom, na jaké technologii budou slibované čipy pracovat, takže ukáže až čas, jestli nám například takový RFID hunter dokáže pomoci.

Znáte tenhle výborný vynález?

K pravidelným hygienickým návykům moderního člověka patří samozřejmě i péče o uši. To platí nejen pro DJe. Tento týden si i já zase po nějakém čase dopřeji tento zajímavý očišťovací proces. O ušních svíčkách mi kdysi dávno vyprávěl jeden můj známý a jeho slova byla oslavná a tak trochu neuvěřitelná. Tehdy byla má ušní hygiena maximálně u šroubku 5×40, nebo vatových tyčinek, o kterých se traduje, že pro čištění uší nejsou zrovna to nejlepší, protože si jimi akorát zatlačujeme špínu hlouběji do ucha. Ušní svíčky mne přesvědčily, že na tom něco bude…

Ušní svíce se dají pořídit v každé lékárně přibližně za stokorunu a proto jsem se rozhodl, že je také vyzkouším, protože mi stále vrtalo hlavou, jak to vlastně může fungovat.

První aplikování před lety mi dalo odpověď na několik otázek z mládí. Například proč jsem tehdy nemohl dostavět stavebnici LEGO kvůli ztraceným kostičkám, nebo kam se poděly moje oblíbené angličáky ve třetí třídě… No ale teď vážně. Výsledek mne opravdu překvapil. Ne že bych po procedůře nějak lépe slyšel (s tím naštěstí zatím problémy nemám), ale pocit to je zajímavý.

Při aplikaci ušní svíčky je vhodné mít po ruce někoho, kdo vám bude asistovat a zachovávat určitá bezpečnostní opatření, protože se přeci jenom manipuluje s ohněm. Při hoření člověk slyší jemné praskání a pociťuje těžko popsatelnou úlevu ve zvukovodu, kdy skutečně má pocit, že mu cosi uchem stoupá vzhůru.

Po několika minutách svíčka dohoří na limitní délku a pokud nemáte silný žaludek, tak moc nedoporučuji podrobněji zkoumat zbytek svíčky, protože to je fakt kekel :)

Co doporučuji, je rozhodně ušní svíčky vyzkoušet, můžou někomu dost pomoct. Určitě to stojí za to ;)

Pohoda se koná každý červenec a já se na ni vždycky těším snad nejvíc ze všech festivalů v roce.
Letos ale kvůli pracovním a domácím záležitostem nemůžu vyrazit na Slovensko. Hlavně také kvůli včerejšímu stěhování jsem docela fyzicky indisponován.

Je to škoda, i letošní program se mi docela zamlouvá a rozhodně třeba Fat Boy Slim, Richard Müller, Polemic, Puding pani Elvisovej, Mr. Oizo, Audio Bullys, Pražský výběr, nebo Janu Kirschner by stálo za to slyšet na živo.

Bažant Pohoda je snad jediný festival v Evropě, který má nejlepší atmosféru, nejlepší návštěvníky, dokonale zvládnutou organizaci, program a všechny věci okolo. Dokonce si vybavuji, že tam snad nikde loni neprodávaly cigarety a tvrdý alkohol by se taky těžko sháněl. Ovšem nikdo vám nebude bránit v tom, donést si s sebou vlastní (samozřejmě ne ve skle). Je to jediný festival, kde má návštěvník pocit, že je o něj dobře postaráno a že se z něj pořadatel nesnaží za každou cenu a při jakékoli příležitosti vytřískat co nejvíce peněz (dokonce mi z loňského ročníku zbylo ještě nekolik slovenských bankovek).

I počasí se zdá oproti minulým ročníkům snesitelnější a nemuselo by to letiště být tolik rozpálené od sluníčka a tímpádem by se dalo následující den dopoledne vydržet ve stanu a nabírat síly na odpoledne a večer. Doufejme, že nebude tolik pršet.

No nic, snad příští rok…

Když se na mne obrátí kamarád s žádostí o pomoc při stěhování, nemůžu ho jen tak odmítnout.

Dnes se po několika měsíční pauze zase stěhoval. Vloni se shodou okolností ocitl bez bydlení a nastěhoval se ke svojí matce do garsonky. Je jasné, že v 1+1 není moc dobré bydlení pro 2 lidi a 2 psy. Někdy v listopadu si tedy našli větší byt o pár bloků vedle.
To bylo první stěhování.
Kdyby mi někdo vyprávěl, že se do garsonky vejdou 2 plné dodávky bordelu s nábytkem, tak bych mu asi nevěřil. Stěhovali se do baráku s výtahem v mezipatří. To znamená, že by se musel kus nábytku vynést po schodech k výtahu, nějak napasovat do výtahu pro 3 osoby, dojet nahoru a zase ho o půl poschodí snést dolů. Tedy výtah naprosto nahovno. Do třetího patra všechny skříně, lednici, pračku, postele a maminčin smeťák po schodech…

Dnes jsme to snášeli zase po schodech dolů. Našli si levnější podnájem. Dnes jsme měli přistavenou větší dodávku, respektive přímo náklaďák, takže se všechen ten bordel odvezl napoprvé.

V novém polorozpadlém smradlavém domu hrůzy už je výtah konečně v patře, ovšem je to takový mini-výtah, takže se do něj vešly akorát drobnosti, maminčin smeťák a menší kusy nábytku. Postel, skříně, lednici zase po schodech..

Je velmi pravděpodobné, že se letos budou stěhovat minimálně ještě jednou. A určitě do ještě smradlavějšího baráku bez výtahu a minimálně do sedmého patra…

U večeře jsem měl problém vůbec udržet vidličku. Nevim, jak to přežiju zítra v práci. Naštěstí už bude pátek.

Po velmi dlouhé době jsem zase zavítal k merkurákům. Několikahodinové přehrabování v nových deskách mne opět utvrdilo v tom, že v drumandbassu už dnes nevychází žádné normální poslouchatelné skladby! Bohužel celá přihrádka s break deskama je obecně značena jako breakz. Rozlišuje se zde akorát breakbeat, hiphop nebo downtempo. Čas od času se v breakz deskách dá vyhrabat i nějaká ta junglovka nebo raggajunglovka, ovšem člověk musí hledat.

Stejně tak tomu bylo i dnes. Vybírám si hezky silný štousek desek jednotně označené jako breakz, které si chci poslechnout. Dalo by se říct, že tentokrát jdu na jisto. Vím, že tu někde je Try To Be Humble od Knowledge and Wisdom, sice v remixu, ale i tak ji chci, protože to je skladba mého mládí ;) Netrvá dlouho a v přihrádce s whitelabelama nacházím onu vytouženou KW004. Nejenom že tu je tato deska, ale od Knowledge&Wisdom tu jsou další 3! od KW001 až po KW004. No rád bych si je odnesl všechny, ale nemám tolik peněz a ani to nejsou moje srdcovky, jako právě Try To Be Humble. V onom štousku desek byl zbytek dnb. A jak to tak poslouchám, tak mi přijde, jestli si některé desky omylem nepouštím dvakrát či třikrát? Ne, pohled na label mne ujištuje, že se jedná o jiný titul od jiného autora, než to, co mi hrálo do uší předtím, jenže těžko poznat nějaký rozdíl mezi nimi! Všechno je to naprosto stejný prďácký drumnbass, s odpornou prdící basou nebo pískajícím synthem, jednoduchou smyčkou a stále se dokola opakujícími motivy. Jedna skladba jako druhá. Buďto jsem asi zvolil zrovna náhodným výběrem špatné desky, nebo už prostě dneska nevychází žádný zajímavý drumnbass, který by byl alespoň v něčem originální… Tak takové desky tu nechám jiným. Přeci jenom ve většině případů hraju pro lidi a ne pro sebe a já svoje posluchače nechci nudit nějakým stále stejným dnb bez nějakých výraznějších obměn, o který by stejně nikdo nestál…

Samozřejmě nesmím zapomenout na ještěry a tak se přesouvám k přihrádce s deskama, které jsou jednotně označeny jako hardtekno. Nacházím 2 tituly, které tu jsou pouze po jednom kusu, což mi dává malou naději, že to nebude mít ve svém recordbagu každý tekno dj tohoto kraje. Paráda zase je co poslouchat a zase je co hrát. Vždycky se totiž před nějakou akcí přistihnu, že se chovám jako ženská stěžující si, že nemá nic na sebe a přitom má plnou skříň hadrů. Tak podobný výjev je i u mě. Hrabu se v deskách a nemůžu si vybrat, kterou desku si s sebou vzít, vždyť jsem je hrál posledně a já nerad hraju to, co minulý víkend :)

Nové desky už jsou zaznamenány a zaevidovány do seznamu. Zjištuji, že mi kapacita úložného prostoru pro desky konkrétních stylů pomalu ale jistě přestává stačit. Ale stále nemám na akcích co hrát. Budu muset brzy provést drobnou reorganizaci mých necelých 300 vinylů…