Představte si ráno, kdy se dokonale odpočatí vzbudíte právě včas a u happy endu krásného snu. Máte ještě dost času na ranní záležitosti a cestu do práce a přesto nezvonil žádný budík. Na trochu netradičním nočním stolku máte sklenici plnou vody, kterou nebudete pít, ale vylejete do šuplíku tohodle zvláštního kusu nábytku a zavřete. Stačí počkat několik vteřin a z toho samého šuplíku vytáhnete čerstvé pečivo a horkou kávu. Nemusíte si dělat starosti, že byste si touhle instantní snídaní do postele nadrobili nebo ušpinili povlečení. Moc dobře víte, že jakmile vstanete, postel se o úklid a ustlání postará sama a přitom vám sdělí informace o počasí, připomene dnešní naplánované schůzky a úkoly, nebo začne přehrávat vaši oblíbenou rádiovou stanici. Ráno se zpostele nikdy nikomu nechce, ale slušné vychování a charakter vás donutí přeci jenom vstát a vykonat ranní potřebu tam, kde se to obvykle dělává, ikdyž víte, že i v tomto případě by se postel sama o nějakou tu „nehodu“ taktéž dokázala postarat…
Zní to jako pohádka?
Zajisté ano, ale nebude to trvat dlouho, kdy bude podobný sci-fi příběh naprosto běžnou záležitostí každodenního života.
Co je příčinou takových kouzel? Nanotechnologie Tedy miniaturní neviditelní roboti, kteří dokáží vyrobit cokoli, na co si jen pomyslíte.
Technologie tak úžasná, že se až nabízí otázka, jestli vůbec pochází z naší planety? Pokud zapátráte v historii této technologie, najdete první zmínky o technologii a strojích velikosti atomu u jistého pána jménem Richard Philips Feynman, který svou vizi o nanotechnologii nastínil v roce 1959. Tehdy byl nejmenší počítač veliký asi jako fotbalový stadion, takže jeho myšlenkám se tehdejší odborníci smáli. Další významnější zmínka o mylníku v nanotechnologii je o společnosti IBM, které se v roce 1990 povedlo uspořádat atomy do tvaru loga IBM. No ale kdo pokračuje ve vývoji? V nanotechnologii je budoucnost a její výzkum musí být zcela jistě dotován obrovskými sumami z patřičných míst. Jen je o tom nějak podezřele stále málo informací…
Přiblížila se doba, kdy se nanotechnologie začíná vyskytovat v běžném živote, ba co víc, ona se už dokonce nějaký čas používá!
Nevěříte? Máte-li na botách nebo na bundě GoreTex, pak máte nanotechnologii přímo na sobě :) Membrána GoreTex má strukturu upravenou tak, aby se molekuly vody dovnitř nedostaly, ale tělesný pot se mohl odpařit ven.
Nebude to trvat dlouho a veškerou práci budou dělat neviditelné miniaturní stroje přímo podle zadaného programu na počkání. Bude možné vyrábět jakékoli organické i neorganické materiály a sloučeniny, protože nanoroboti pracují s jednotlivými molekulami a atomy. Vzniknou tak miniaturní kvantové superpočítače o nepředstavitelném výkonu, kapacitě, možnostech a AI, které budou všude kolem nás i v nás…
Představte si, že na každou nemoc bude existovat lék, nebudete muset kupovat dárky pod stromeček pro své blízké, jednoduše si je vyrobíte v replikátoru… Vzniklé materiály a sloučeniny budou mít dosud nemyslytelné chemické a mechanické vlastnosti prvotřídní kvality…
Ať se vám to líbí nebo ne, nanotechnologie výrazně změní životy nás všech. Jako se vším co kdy člověk vyrobil, bude se i v tommto případě jednat o zneužití těchto technologií jistými společnostmi a lidmi a to povede k definitivnímu podřízení a kontrole všeho živého i neživého. A pokud se vám něco takového třeba jenom myšlenkou zprotiví, nanotechnologie vás potrestá třeba tím, že už se vám nebudou zdát ty překrásné happy endové sny, ale nejčernější noční můry, přestane vám chutnat vaše oblíbené jídlo, nebo přestanete poznávat svoji rodinu. Vzpomeňte na československý sci-fi seriál Křeček v noční košili. Možností je mnoho a přitom nemůžete obvinit nekoho jiného, než sami sebe… Taková hrozná vize je ale ještě daleko. Počkáme si alespoň do roku 2012 :)
Dokonce i běžné zpravodajské servery se touto myšlenkou zabývají, ale nepřipouštějí si takové scénáře (nechtějí/nesmějí). Prozatím je taková paranoidní představa jistě ještě nějakou chvíli oddalována, protože nynější pokrok je teprve ve fázi objevování možností a tzv rozkoukávání se. Tedy alespoň v tom optimistickém pohledu a tím se dostávám k tématu, o kterém měl původně tento článek vlastně být.
Reproduktory z nanotrubic jsou další krásná vize díky nanotechnologii.
Představte si sound systém, na který už nepotřebujete náklaďák a několik silných rukou, ale obyčejnou krabičku a přesto bude hrát neuvěřitelně čistě a hlasitě. Ten bude v kombinaci s další technologií hrát jen pro ty posluchače, kteří o to opravdu stojí a nebude se už nikdy více rušit noční klid a majitel aparatury se nemusí obávat toho, že mu někdo „omrdá bedny“:)
Dejte mě zmrazit a vzbuďte mě, až přejde krize a po válce tohle všechno tady bude…