Stále ještě nevím, co si o Crysis2 mám myslet. Po řadě zklamání a nenaplněných očekávání u jiných titulů, jsem si žádné ideály neplánoval. A udělal jsem dobře, protože kdybych si od Crysis 2 sliboval něco víc, byl bych opět zklamán.

Už hezkou řádku let nevyšla akční hra, která by byla perfektně vybalancovaná, s výbornou hratelností, slušnou grafikou, bez zbytečných bugů nebo nasrávacích momentů. Crysis 2 se z nejrůznějších preview tvářil, že by toto prokletí současných stříleček mohl překonat. Bohužel, na vysvobození si budeme muset ještě počkat.

První Crysis byl přesně ten typ střílečky, který mám rád, vyhovuje mi a baví nejen mě, ale miliony dalších hráčů, kteří marně vkládali naděje do druhého dílu, aby následně procitli z rozčarování a dokázali si přebrat ty smíšené pocity, které dle diskuzí Crysis2 v mnoha hráčích zanechal.

Nastavení od nejvyšších detailů po nejnižší. Nebo to je obráceně?
Crysis 2 měl potenciál být skvělou střílečkou. Zase budu nadávat na konzole, protože ikdyž Crytek sliboval, že kvůli konzolím nebude dělat žádné kompromisy, ve skutečnosti jich tam nasekal nechutně moc a slibovaný krok kupředu, který měl udělat Cryengine3, je nakonec dlouhá procházka směrem dozadu!

Celkově se z trochu většího koridoru na pláži s několika možnostmi taktizování stal hodně zúžený koridor v rozbořeném New Yorku s omezenými taktickými možnostmi.
Přikláním se k těm hráčům, kterým Alcatraz v nanoobleku připomínal mlčenlivého Gordona Freemana v HEV suit z Half Life ještě navíc bez baterky (opravdu velká škoda, že si zde nelze na zbraň připnout světlo). To je první krůček dozadu. Hlavní hrdina nemluví (kromě dvou slov na konci), proto se s ním hráč nemůže sžít jako v Crysis a Crysis Warhead.
Nakonec jsem alespoň rád za to, že tu není nic jako Gravity gun, což je v současných hrách téměř samozřejmá (a nepochopitelná) věc.
Ikdyby Crytek s nějaký silovým paprskem přišel, musel by si místo jednoho krůčku dozadu couvnout hned o několik dlouhých kroků kvůli tragické fyzice. V některých částech hry je tak špatně udělaná fyzika, že odhozený předmět se několikrát zasekne ve vzduchu a nekontrolovatelně se řítí někam úplně jinam, než kde jste ho původně chtěli mít. Když v některých mapách narazíte na hodně špatnou fyziku, tak se vám budou alieni zasekávat v rohu, některé zbraně nelze sebrat, nebo se prostě jenom nedostanete na některá místa na mapě.
To je jeden krůček dozadu. Pokud se vám v jedničce také tak líbila volnost a možnost se pohybovat kdekoli po mapě, tak si couvněte o další krůček, protože Cryengine3 vás na některá místa prostě nepustí. Ne že by vás to po chvilce zabilo, ale prostě narazíte do neviditelné stěny a dál ani krok. Na neviditelné stěny budete narážet ve hře docela často nejenom na okrajích mapy, ale i takový mírný kopeček ze sutin může být vážným problémem. Prostě nanosuit by měl hráči umožnit řadu možností, ale konzolový engine vás o ně připraví svými bugy… To ani nechci mluvit o tom, že nemůžete zalehnout a ani útok z blízka nefunguje po větší část herní doby.
U fyziky ještě chvíli zůstaneme. Pokud se vám v prvním Crysis líbilo ničení a kosení okolního prostředí, tak ze dvojky budete skutečně zklamáni. Kulisy ve většině případů nelze zničit, ani výbuchy granátů nezanechávají očouzené stopy na texturách a na pokácené palmy nebo prostřílené stěny od nepřátelských zbraní rovnou zapomeňte. Pokud narazíte například na zničitelný stůl a podaří se vám ho rozbít, tak předměty, které na tom stole byly položené si budou dál spokojeně viset ve vzduchu. Toto byl ojedinělý jev i v prvním díle, je vidět, že na tom v Cryteku zapracovali a v Crysis2 jsou levitující lahve samozřejmostí. Když už se vám podaří nějaké třísky třeba z dřevěné podlahy vystřílet, tak budou zajímavě nasvícené a v ten moment si řeknete, že tohle si mohli Cryteci odpustit. Také se často stává že nepřátelé po smrti zůstanou nehybně trčet a nepohne s nimi nic (na Youtube jsou nejčastější videa právě s tímto bugem).
S nepovedenou fyzikou úzce souvisí i inteligence NPC postav. Crysis 2 je střílečka a kdyby útok z blízka fungoval tak jak má, tak by to ani střílečka být nemusela, protože většinu nepřátel lze bezproblémů pozabíjet pažbou pušky. Na střílení dojde až u těch silnějších protivníků, nebo když se hra rozhodne, že útok na blízko nebude fungovat. AI se v některých lokacích chová celkem zajímavě (vojáci ví přesně, kde se schováváte za stěnou, nebo vás vidí i v naprosté tmě), někde je umělá inteligence potlačena špatnou fyzikou, přesto ji musím ještě vyzkoušet na nejtěžší obtížnost, ale ani tak nečekám žádné zázraky…
Možná že tu revoluční a nevídanou AI mají umocňovat naprosto nesmyslné a nepochopitelné respawny nepřátel, špatně umístěné triggery a savepointy. Byla by to skvělá střílečka, kdyby tu byl quicksave, protože nejeden hráč se i u jiných her oprávněně vzteká nad debilně umístěnými save pointy, kterých si užijete i zde…

Pochvalu zaslouží arzenál zbraní, který se rozrostl o několik nových kousků, ovšem hráče omezuje maximálně 5 ručních granátů a slabé možnosti modifikace a alternativních režimů, než měly zbraně v jedničce. Už nemusíte shánět různé druhy munice pro každou zbraň zvlášť, náboje pro běžné typy zbraní naleznete pohromadě v bednách rozházených po celé mapě.

Dalším krokem zpátky (a snad už posledním) je grafika. CryEngine3 je krásně optimalizovaný a i na nejvyšší nastavení (ze tří možných!) mi to běhá okolo 45fps. Úchvatné screenshoty z rozbořeného New Yorku vypadají docela pěkně. Statické obrázky jsou místy opravdu povedené, ale celá pohádka ztrácí kouzlo, když se dá kamera do pohybu.
To se najednou před vámi začne překreslovat stín, na deset metrů od vás se třikrát překreslí textura na sutinách, vegetace a rostliny v parku jsou jedna jako druhá a když k nim přijdete blíže, tak naskočí jiný model, ještě jeden krok a znova se překreslí na další detailnější, blížíte se ke stolu a všímáte si, jak se na něm objevují lahve, nad grilem se vznášejí hot dogy, v květináčích naskakují kytky atd. Na toto všechno jsem ale byl připraven už z dema, kdy nevíte jestli proti vám běží maskovaný hráč, nebo se nepřekresluje stín…
Dohlednost a doskakování detailů mě irituje ale ve všech hrách, nejenom v Crysis2. I v prvním díle jsem střílel jak blbec do vojáčka, abych následně zjistil, že je schovaný za bednou, která se ale objeví, až když jste od ní pár metrů…
První Crysis na mě působil mnohem lepší a svěžejší grafikou s detailnějšími texturami a lepším vymodelováním objektů. Druhý Crysis na statických snímcích sice taky vypadá dobře, ale zatím jsme měli možnost vidět jen DX9, které připomíná svou hranatostí a podivným nasvícením spíše nějakou další odrůdu Unreal enginu a ne důstojného a po všech stránkách lepšího nástupce Cryenginu2. Dalším citelným ústupkem konzolím jsou odrazy ve vodě. V jedné z prvních misí jsem zabloudil do potemnělé koupelny s napuštěnou vodou ve vaně, kde se odrážela modrá obloha a stromy! Na mokrých silnicích se odráží úplně něco jiného, než co máte před sebou a to už vůbec nechci rozebírat to, co je vidět na hladině moře…
Celkově vzato, zapomeňte na obrovské volné prostranství z prvního dílu, místo toho se musíte spokojit s malinkými a krátkými koridory, podivně rozplizlými texturami, tragickou fyzikou, nepřesvědčivou AI, absencí vyhlazování a nemožností cokoli si nastavit v menu. Ani to nastavení grafiky na první pohled nejspíše nerozeznáte. Musel jsem si udělat pár testovacích screenshotů, abych následně zjistil, že se trochu změní listí na stromech a přibude několik polygonů a stínů… Neoficiální utilitka pro detailnější nastavení grafiky sice umožní hráčům nějaká kouzla provádět, ale rozhodně tím nevytrhne trn z paty, který tam musí být kvůli pomalým a zastaralým konzolím…

Poznáte, který obrázek je maximální a který minimální nastavení?
Příběh a herní doba. Co na to říct?
Herní dobu jsem nějak zásadně neodměřoval, ale tipoval bych to na těch avizovaných 10-12 hodin svižné akce.
Finále mě skutečně zklamalo! Konec hry přišel náhle a trochu nečekaně (předpokládal jsem, že to ještě není definitivní konec, že se ještě něco semele a taky jsem měl spousty nevyužitých nanokatalizátorů), protože jsem očekával plnohodnotné pokračování jedničky a ke konci nějaké monstrózní obludy a pořádně tuhé bosse, kvůli kterým budu závěr několikrát opakovat. Místo toho tohle a hned napoprvé?

Celou tragickou bilanci nakonec zachraňuje multiplayer, který už v demu nabízel slušnou akci na zajímavých mapách. V plné hře jsou v multiplayeru odemknuty vyšší úrovně a doplňky, takže když se vypracujete na zajímavé pozice, hraní nabírá zase trochu jiných rozměrů.

Když se to tak vezme, tak ničeho zásadního ani revolučního jsme se v Crysis2 nedočkali. Doskakující detaily pár metrů před hráčem nakonec nejsou takové zlo, protože se kolem vás stále něco děje a v tom pohybu a akci (která by byla na jedničku, nebýt částečně zmršeného enginu i ovládání) se to lehce přehlédne.
Už při instalaci hry se mi stáhnul malý opravný balíček, který upravoval pouze maličkosti. Ve hře je toho potřeba opravit ještě mnoho a to všichni čekáme na ten slibovaný patch, který ve hře zpřístupní DX11 grafiku.
Jako u všech ostatních titulů, tak i v Crysis2 jsou platící hráči vlastně platící betatesteři a recenze z předních herních magazínů jsou podplacené, lživé a schválně nezmiňují věci, které normálního hráče přivádějí k šílenství…