Prototype – chaos ve městě

Už jsem se zcela dostal z prvotního šoku (v dobrém slova smyslu) ze hry Prototype.

Po první instalaci mě to opravdu chytlo a během 24hodin jsem jenom 10hodin strávil hraním Prototype – to byl ten šok, když jsem o půl čtvrté ráno zjistil, že už začíná svítat:) Alex Mercer má v této hře naprostou volnost pohybu, v boji spoustu možností a komb, hra je celkem obstojně optimalizovaná a na závažnější bugy jsem zatím nenarazil.
prototype

Když jsem prohlížel screenshoty a videa, tak mě jako první napadlo, jestli to neběží na enginu GTA4 a trochu jsem se obával hw nároků. Po instalaci a prvním spuštění naskočilo rozlišení na 640×480(!) Na mém notebooku jsem takové rozlišení měl snad poprvé a trochu jsem se zděsil, jak moc to bude náročné a pomalé, když už si sama hra nastavuje takhle malé rozlišení. Nicméně přepnout alespoň na 800×600 v menu nebyl problém, nechal jsem ostatní položky na medium a hned jsem vyzkoušel spustit hru. Překvapivě krátký loading a hned potom úvodní akční masakr tutorial, který se nijak nesekal ani neztrácel na plynulosti a že se tam toho dělo hodně…

Město a hlavně ulice (ty žluté taxíky) vypadají podobně jako v GTA4, dokonce tu i tak rychle utíká stín, jenomže vypadá mnohem lépe! Na ulicích jsou stovky lidí a aut (ne 8 lidí jako v GTA4) a přitom se to všechno hýbe velmi svižně a bez záseků. Nemůžu se zbavit pocitu, že ta grafika připomíná GTA4 – nevypadá sice nijak extra, ale oproti GTA4 je krásně svižná a plynulá. Při podrobnějším prozkoumávání okolí a detailů si lze všimnout, že v tomto enginu obyvatelé města nejsou nějak zvlášť inteligentní a ani nemají takový fyzikální model jako v GTA4. Některý chodec projde bezproblémů skrz jiného, jinde jsou hned 4 identické postavy dokonce stejně oblečené atd. Auta mají pár polygonů ani pokročilý destrukční model a taky jich tu je jenom několik druhů. Jsou to detaily, na které ovšem během hraní ani nepomyslíte, protože vás bude zaměstnávat mnoho jiných věcí, takže takové maličkosti vůbec nevadí…

Hra je navržena tak, aby za všech okolností byla plynulá a hraní nijak nenarušovalo trhání a pokles framerate. I při té nejzběsilejší akci mi počet snímků neklesal pod 20 a když se relativně nic neděje, tak se to pohybuje kolem krásných 45 fps. Je to způsobeno hlavně tím, že detaily se vykreslují pouze tam, kam se hráč dívá, ne tedy, že by se podle nastavení v prostoru kolem hráče vyskytovaly koruny stromů, rozvodné skříně a klimatizační jednotky, ale pouze v záběru, kam je natočená kamera. Může to trochu vadit při rychlém pohybu kamery, když doskakují objekty v dálce, ale zase je lze spatřit i na vzdálených střechách a v ulicích. Dokonce i ty auta v dálce působí mnohem lepším dojmem, než jakási vize posunujících se pásů z GTA4.

Nejdůležitější prvek hry je ovšem úplně jinde, než v optimalizované (ne)dohlednosti. Jedním slovem akce. Tento titul do žánru akčních her neodmyslitelně patří a kdykoliv si vzpomenete (nebo i nevzpomenete), tak vždy se bude něco dít a budete muset někoho nebo něco vraždit, ničit, sekat, likvidovat… Asi těžko tu budete hledat pouliční rozhovory NPC postav, nebo diskutování nad tím, kdo má na křižovatce přednost, na které můžete být z jiných her z městského prostředí zvyklí. Jednoduše na něco takového tu nezbývá čas.

Městem postupuje nákaza jakousi zvláštní nemocí a s vývojem hry můžete sledovat, jak se celý Manhattan a jeho obyvatelé mění do hrůzné podoby. To vše ve velmi rychlém tempu za účasti normálních i zmutovaných obyvatel města, vojáků, vojenské techniky a ostatních kreatůr. Nejčastěji se na vás hrnou všichni najednou, takže během několika vteřin zlikvidujete desítky protivníků. Aby toho nebylo málo občas zkonzumujete nějakého človíčka, abyste si z něj extrahovali jeho paměť, která s ostatními v jakési pavučině úryvků vzpomínek dává dohromady zamotaný příběh, odhalující proč zrovna náš hrdina má takové superschopnosti, proč celé město zešílelo a proč po něm všichni jdou. K tomu se váže i druhé synonymum této hry: chaos. Chaoticky můžou působit souboje s desítkami protivníků najednou, chaoticky může působit příběh, který se tu odkrývá, chaoticky působí město v pozdější fázi příběhu.

Nic podobného jsem ještě nehrál, tak proto mě to zezačátku tolik uchvátilo, ale postupně se dostaví stereotyp a druhý den jsem udělal asi 4 mise, třetí den možná 2 a pak jsem to asi týden už ani nezapnul… Nechám si to na později, až se budu chtít odreagovat a vyblbnout (to ovšem do té doby zapomenu všechny komba a to klávesové kung-fu)

Každopádně pro milovníky krvavé brutální akce, akrobatických kousků a superschopností je tahle hra ideální. Leckde je tato hra označována jako mix několika různých titulů, to ovšem nemůžu posoudit, protože z vyzdvihovaných Infamous, The Incredible Hulk, Crackdown, Spiderman, X-Men, Mirror’s Edge a The Darkness jsem hrál akorát Mirror’s Edge. Svých 70% dle různých recenzí si zaslouží, hru trochu shazuje nezvyklá přeplácanost a chaos, absence multiplayeru a české lokalizace, ale i tak je to jedno velké hřiště, na kterém si můžete dělat (rozuměj ničit) co chcete a nejste nijak omezeni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..