Crysis Warhead předčil mé očekávání. Domlasknul jsem
to na 3 sezení a můžu prohlásit, že je to nej FPS, co jsem hrál za
poslední dobu.
Samozřejmě jako každá jiná hra má i své mouchy, ale ty nejsou tak
výrazné a na hratelnost nemají téměř žádný vliv. Vesměs to jsou
drobnosti (kterých bylo v prvním Crysis více a které byly opraveny
vydanými patchi) jako vznášející se zbraň nad zničeným obrněným
vozidlem (obr.1), uvíznutý mimozemšťan mezi sloupy (obr.2) a nebo chyba
v překladu, oznamující Najděte si cestu skrze letadlo. Kde mělo
být skrze letadlovou loď.(obr.3)
Vývojáři v Cryteku se poučili z chyb prvního Crysis a všechny
původní nedostatky zde odladili a hra je navíc skutečně lépe
optimalizovaná a běhá mi v průměru na nějakých 28–16 FPS při
rozlišení 1024×786. Samozřejmě většina nastavení je na úrověň Hráč,
stíny a vodu jsem si nastavil na menší hodnoty.
Několik novinek v podobě nových vozidel a některých (až skoro
galaktičných) zbraní jsou příjemným zpestřením a je trochu škoda, že
celkem výborný granátomet najdete ve hře jen výjimečně a moc si
střílení granátů neužijete.
Před vydáním hry se ozývali někteří fanoušci, co nesouhlasili
s automatickým sbíráním zbraní a doplňováním zásobníků. Automatické
sbírání zbraní je v této hře velmi praktické, protože je natolik
akční, že na nějaké shýbání pro pušku prostě není čas.
Oproti prvnímu Crysis je Warhead jakoby rychlejší, akčnější,
adrenalinovější. První Crysis byl takové pohodové lážo plážo hraní,
ale Warhead vás stále žene kupředu, furt se něco děje, takže je nakonec
dobře, že autoři vynechali animace sbírání zbraní ze země, protože by
to zdržovalo rozjetou akci a sbírání munice by mohlo mít mnohdy fatální
následky.
Design některých misí je malinko nereálný, ale budiž. Především
všudypřítomné palety s municí, které je protentokrát opravdu dostatek a
hru to dosti ulehčuje a kapacita nesených zásobníků a granátů je
tentokrát možná přehnaná i přes to, že porád musíte střílet.
Samozřemě, že jsou chvilky, kdy si hráč musí vystačit pouze s několika
typy zbraní, ale ne na dlouho a brzy najdete „jen tak“ pohozené další
zbraně a arzenál si brzy doplníte. Možná že při hraní na nejtěžší
obtížnost hráč využije a posbírá všechny připravené zásobníky, ale
to nemohu zatím posoudit, protože zprvu jsem hrál na obtížnost
Realistická, ale když jsem zjistil, že se na tuto obtížnost nedá
ovládat zbraň na střeše vozidla za jízdy, přepnul jsem si obtížnost
o jednu níž. Na druhé zahrání to zkusim na tuto možná nejtěžší
obtížnost a uvidí se.
Autoři slibovali větší volnost a to, že vás během hraní nebude nikdo
a nic nutit použít jakýkoli dopravní prostředek. Ani jedno není
pravda!
Přinejmenším použití dopravních prostředků jako vznášedla a mise na
jedoucí vlakové soupravě je pro úspěšné dohrání asi nutnost.
Hra nenabízí přílišnou volnost pohybu po mapě. Postup je celkem
lineární, jediné tápání kudy dál pro mě bylo jak se dostat na loď
v zamrzlém moři. Po chvilce bylo jasné, že jediná cesta dál je vyskákat
po připravených ledových kusech (překvapivě). Mapa je vlastně koridor,
kterým se hráč prodírá a nějaké výraznější odbočení z plánované
cesty není v této hře možné.
V původním Crysis mi přišlo trochu škoda, že má nanooblek night
vision a prakticky ji nebyla během hraní příležitost pořádně
využít.
Ve Warhead si to hráč vynahradí dostatečně. Akce v naprosté tmě dává
střílečce nový rozměr a trochu zamyšlení nad tím, že nepřátelé
žádnou noční vizi nemají a přesto se strefují velmi přesně… No, kdyby
to bylo jako v reálu, tak by tedy hra postrádala hodně ze své akčnosti a
bylo by vlastně velmi snadné se jen tak plížit ve tmě a odstřelovat
vojáky jednoho po druhém, kteří by hráče vlastně neměli
vůbec vidět.
V temných důlních misích se mi velmi líbila jedna věc: Pokud čekáte,
až se vám dobije energie pro noční vidění a nutně potřebujete osvítit
nějaký kout, stačí jednoduše vyskočit ke stropu a sebrat z něj světlo a
donést si ho kam potřebujete. Pokud se objeví nepřátelé, světlo po nich
mrsknout a postřílet. Při této příležitosti se taktéž projeví nízká
umělá inteligence postav, kdy jsou poněkud překvapeni přiletivším
světlem a příliš je netrápí, že do nich pálíte ze samopalu.
Musim pochválit hudební doprovod a zejména loadovací skladby a některé
ambientní kompozice během hraní.
Taktéž plus si zaslouží filmové sekvence ukazující hlavního hrdinu a
jeho tvář a emoce a ne jako v prvním Crysis, kde byly všechny
naskriptované scény viděny očima hráče.
Během samotného hraní se odkrývá jakýsi příběh navazující na
původní Crysis, jehož pointu jsem neměl šanci nějak pečlivěji
registrovat, protože dialogy jsou vedeny vždy v tom nejnevhodnějším
okamžiku, kdy má hráč spoustu práce s likvidací nepřátel a na nějaké
vnímání toho, co vám kdo do vysílačky právě povídá, není čas…
Slibovaných 8 hodin hracího času by možná tak odpovídalo. Mohlo by to
být delší, ale i tak je to výborná zábava. Dávám hře 9/10, právě pro
její krátkou hrací dobu (ale hned se na to jdu vrhnout znova na těžší
obtížnost;)) a drobnosti zmiňované v úvodu. Hře by na realističnosti
přidávaly utrhané končetiny vojáků a nebo alespoň stopy po kulkách,
ikdyž to už by mohlo být na slabší povahy asi trochu hodně silná káva a
určitě by hra vzbudila mnohem větší ohlas a jistě by byla spousta
protestů (jako třeba u GTA4). Uvítal bych alespoň tuto možnost zapnout
v menu.
Dneska ve městě jsem potkal 2 Vietnamce a tak nějak mi v hlavě sepnulo
Maximum Strange a chtěl jsem jednoho chytnout pod krkem :) Asi bych to neměl
hrát tak intenzivně :)
Multiplayerový Crysis Wars se chystám vyzkoušet právě teď. Jsem zvědav,
jestli alespoň zde bude častější využití granátometu…
EDIT: Tak mám hru rozehranou na nejtěžší obtížnost.
Na obtížnost Delta si hráč musí zbraně sbírat sám. inteligence, výdrž
nebo agresivita nepřátel není nijak výrazně zvýšena. Paradoxně mě
častěji zabíjeli, když jsem si zkusil přepnout na nejlehčí obtížnost.
Zbraní a munice je porád všude dostatek. Granátomet je přeci jenom na
některých pozicích častěji (stačí jen hledat) a celkově zas tak veliký
rozdíl v obtížnosti není…