Kde jsi se naučil tak hezky tancovat?

Na úvod musím začít jednou anekdotou, protože by pak většina nepochopila, o čem to celé je…

V ústavu pro postižené děti mají diskotéku. Součástí diskotéky je i soutěž o nejlepšího tanečníka.

Vyhraje to jeden hošík a když mu předávají medaili, tak se ho zeptají, kde se naučil tak hezky tancovat.

-Když já jsem si šel jenom pro čaj.

Vtip to je dost starý, možná ho znáte, možná ne. Nicméně ta slavná věta Kde jsi se naučil tak hezky tancovat? mi leze na jazyk poslední dobou stále častěji. Není to ze zlomyslnosti, jen si asi prostě více všímám. Zlomyslnost je věta Hezky papej na cikánského chlapečka přehrabujícího se v odpadkovém koši :)

Konkrétně třeba dnes ráno, jedu na kole a v dálce na konci ulice vidím jednoho tanečníka, jak si „paří“ cestu do školy. Potkávám ho od pondělí pravidelně každý den, ale dnes teda tancuje nějak procítěněji, než včera. A skutečně, když k němu dojedu blíže, zjištuji, že ho obklopuje jakási aura. Tou aurou je zvláštní druh hudby (RnB), který mu hraje z mobilu houpající se na šňůrce na krku.

Nevim, jestli to je těma skejťáckýma botama, ale co jsem tak vypozoroval, tak většina adolescentů, co poslouchá hiphop, má opravdu velmi zvláštní styl chůze. Nejúžasnější je sledovat, jak chodí ten tzv. „vůdce party“ a jak se podle něj přizpůsobí ostatní kamarádi. Jednou jsem tyhle hochy potkal, když šli na autobus a myslel jsem, že naklonovali Charlieho Chaplina.

Je to velmi komické a dost dobře nechápu, co vede tyhle rovnoxilťáky k takovým pohybovým kreacím, ze kterých by měl každý ortoped pot na čele. Možná že trénují na vyloupení banky a chtějí kriminalistům trochu znesnadnit práci…

O kus dál potkávám dalšího tanečníka, který je částečně ochrnutý a po operaci, to chápu, tomu se nemůžu smát, ale proč se ho snaží napodobovat zdánlivě zdravé děti?

A vůbec, jak jsem asi chodil já, když mi bylo 17?

Czechtekk nebude

Nebyl před rokem, nebude ani letos, nebude už nikdy!?

Co způsobilo konec jednoho největšího free festivalu u nás? Příčin bylo (a je) hned několik a chtěl bych se tu pokusit nastínit jejich vliv na celou situaci a zároveň vše podstatné objasnit těm, co se stále ptají „kde bude letos czechtek?

Hned v úvodu by možná bylo dobré podívat se 40 let zpět do New Yorku na festival Woodstock, který svoji myšlenkou a poselstvím znamenal jasné vyjádření nesouhlasu proti tehdejší politice a válce ve Vietnamu. Ačkoli je všeobecný náhled na takovou událost vnímán jako sešlost plná marihuany, LSD a nahatých špinavých hipíků, bylo tu něco velmi silného. To něco byl všeobecný pocit, že to, co se právě děje je špatně. Něco, co donutilo více jak 500 000 lidí spojit se a protestovat proti korupcí prohnilé politice, nesmyslným válkám a manipulacím. Protest proti tomu, že miliony lidí umírají ve válkách nebo hlady a přitom těm nahoře přetékají stoly a berou za to nepředstavitelné odměny. Toto hnutí bylo tak silné, že se původně plánovaný padesáti tisícový happening rozrostl do gigantických rozměrů, se kterým ani sami organizátoři nepočítali.
Woodstock měl ducha, ze kterého současná free kultura vychází a mohly by se srovnávat, ačkoli Woodstock byl festival rockové a psychedelické hudby, Czechtek je spjat s elektronickou dunivou hudbou konce 20. a počátku 21. století. Společné poselství míru, přátelství, svobody a nesouhlasu se současnou situací a konzumním způsobem života si ale zachovávají. Není proto divu, že se politické síly snažily a snaží takovéto události a sešlosti vždy překazit ať už infiltrací tajných policistů v civilu, provokatérů, nebo rovnou nezákonným násilným rozehnáním akce.

Czechtek byl vždy kontrastem ke komerčním akcím, které byly a jsou jenom proto, aby z návštěvníků vyždímali co nejvíce peněz ať už přemršťenou cenou za vstupenku, odkázáním na bary a stánky, které neskutečně natahují ceny za občerstvení atd atd. To vše pod záminkou vystoupení některých světových hudebních „star“, které na tom pódiu přes záplavu reklam ani nejsou pořádně vidět.

Takový obrázek letních festivalů není jenom u nás. I v ostatních státech Evropy vznikaly počátkem devadesátých let skupiny lidí a soundsystémy, které byli přesvědčeni, že hudba a zábava by měla být zdarma pro všechny, ať jsi chudý nebo bohatý, černoch, nebo asiat a své přesvědčení vesele praktikovali každý víkend na jiné louce. Často se tak dostávaly do konfliktu se zákony a to se samozřejmě nelíbilo místním politikům a zákonodárcům, kteří se postarali o změny zákona a svobodní umělci tak byli házeni do stejného pytle jako vrazi a zloději. Tak začali soundsystémy kočovat po Evropě a od roku 1994 se každé léto zastavili i v Čechách, kde každým dalším rokem učarovali většímu a většímu počtu lidí. Z počátku nenápadné týdenní akce s několika stovkami účastníků, se rozrůstaly v tisícové sešlosti, kterých si pomalu začaly všímat média.

Co se ale stane, když v okurkové sezóně každý reportér skočí po sebemenší senzaci jako slepice po flusu? Samozřejmě vyplodí reportáž, ze které by se normálnímu inteligentnímu člověku chtělo blít, ale protože natočí v blátě povalující se postavy, případně si na místě sežene nějakou tu drogu, natočí rozhovor s vyděšenou senilní starousedlicí z vedlejší vsi, tak je z toho skandál jako hrom a to samozřejmě vyvolá zájem na jedné straně a pohoršení na druhé.

Jedni chtějí vzdorovat druhým, je to o svobodě a proto na příští Czechtek pojedu taky! Tak se rozhodlo mnoho lidí, kteří se o czechteku dozvěděli z televize jako o události, kde probíhají naspoutané orgie a zvěrstva, LSD teče proudem, duní hlasitá hudba a zákony jsou pošlapávány jako ta tráva na louce. Jako největší spouštěcí faktor by se dal označit čin, kdy se kripl Gross rozhodl v roce 2004 rozehnat již končící festival. Znemožnil tak úklid pozemku a v očích voličů se blýsknul jako ochránce pořádku a zájmu obyvatel přilehlé obce a zároveň spustil nevídaný mediální zájem.

Korunu tomu ovšem nasadil Paroubek a vůbec všichni ostatní bastardi o rok později, aby dokázali, že ČR je policejní stát a totalitní praktiky prosazování zlovůle a moci fungují i 16 let po revoluci.

Co se dělo, si snad všichni dobře pamatujete.

Již několik týdnů před samotným vypuknutím festivalu policejní složky a politické špičky dělali všechno pro to, aby se Czechtek2005 neuskutečnil. Jedině díky tomu, že se v komunitě místo konání pečlivě tajilo až do poslední chvíle, se nemohla policie chytit žádné informace ani žádného náznaku, kde se bude Czechtek konat. Jedinou indícií byla skutečnost, že se větší množství cizinců s dodávkami a náklaďáky kumuluje v západních čechách a s tím přitvrdily kontroly na hranicích. Zároveň se v médiích spouští dezinformační kampaň plná různých spekulací a hlavní zpravodajské relace se předhánějí v tom, kdo ve své reportáži dokáže na festival Czechtek hodit co nejvíce špíny. Policie kontaktuje majitele větších pozemků, aby se připravili na možné nájezdy na jejich pozemky a vyzívá je, aby učinili opatření, ačkoliv sami ještě nevědí, kde bude Czechtek probíhat. Někteří zemědělci skutečně ze strachu postřikují své louky fekáliemi a hnojí, aby případným technařům z novy co nejvíce znepříjemnili jejich taneček.

A v pátek 29.července 2005 to začíná. Pozemek je řádně pronajatý se souhlasem majitele, cisterny s vodou a mobilní toalety jsou zajištěny a míří na místo konání(bohužel nedorazí). Začínající festival nelze nijak právně postihnout a do Mlýnce na Tachovsku přijíždějí časně ráno první stovky lidí a s nimi i příslušníci pomáhat si a chránit se, kteří obkličují pronajatý pozemek a budují zátarasy. Spouští se další vlna dezinformací a lží, která hlásá, že majitelé okolních pozemků nedali souhlas ke vstupu na jejich louku, přes kterou se přesouvá kolona lidí a aut a že celá akce je nezákoná. Skutečnost, že přístup k pronajatému pozemku vede přes veřejně použitelnou účelovou komunikaci je dlouho zamlčována a v médiích nepublikována.

Kdyby účastníci festivalu místo poslechu hudby hailovali, nemuselo by se jim vůbec nic stát, za hailování se totiž u nás ještě nikdy nikomu nic nestalo! Bohužel o osudu festivalu bylo již rozhodnuto dlouho dopředu a tak byl protiprávně násilně rozehnán. Celá ta šaškárna nás stála 31 miliónů, měla za následek desítky/stovky zranění na obou stranách, kilometrové kolony na zbytečně zavřené dálnici v parném letním dnu, pošpinění freetekno komunity a ještě větší pošpinění už takhle dost prohnilé a prolhané politické moci (možná si tím šplhli u několika nepříliš kapacitních ubožáků, kteří účastníky Czechteku označují za smažky a fetky bez budoucnosti). Kdyby existovala spravedlnost, tak by zločinci, kteří to celé způsobili, už dávno viseli! Bohužel ještě dnes jsou stále ve vysoké politice, kde beztrestně lžou, kradou a škodí!

Musim se přiznat, že jsem už byl na mnoha akcích, ale jen na několika málo z nich se mi stalo, že mě hudba a spirit pohltil takovým způsobem, že jsem nachvíli úplně zapomenul kde jsem a kdo jsem. Ten vzácný povznášející mystický pocit svobody, radosti a sounáležitosti s ostatními účastníky festivalu, že společně tvoříme neopakovatelnou atmosféru a komunitu, která se baví i bez securiťáků, bez superstar, předražených cen na barech a hlídaných plotů. Ten pocit jsem zažíval před lety pravidelně na Czechteku, naposled v roce 2004. Od té doby jsem ten pocit, kdy se proberu z extáze a řeknu si „kde to jsem?“, zažil snad jenom jednou na jedné naší klubové akcičce začátkem tohoto roku. V ten okamžik není důležité kdo hraje, ale jak a jakou vytváří atmosféru! Obávám se toho, že takové pocity budou čím dál tim více vzácnější…

Přišel rok 2006 a sním otočka o 180˚ a najednou měli všichni vysoce postavení politici a mediálně známé držky zájem o hladký průběh festivalu Czechtek, všichni se chtěli angažovat a dokonce nabídli organizátorům k dispozici vojenský prostor.

Tímto politickým gestem (ať už si za tím dosadíte jakýkoli úmysl) Czechtek definitivně zemřel! O místě konání se vědělo dlouho dopředu, média o všem pohotově informovala a tímpádem na sebe Czechtek pod státní organizací s policejním dohledem poutal neúměrnou pozornost a vytratilo se všechno to, kvůli čemu se každý rok tisíce lidí scházeli na největším svobodném festivalu ve střední Evropě.

Freetekno komunity se dohodly, že už nikdy akci pod názvem Czechtek neuskuteční. Byly zhnuseni tím, kam se celá scéna dostala a čeho byly v roce 2006 svědky. Ani já jsem neskákal radostí, když se mě dva čtrnáctiletí kluci zeptali, jestli nemám „nějaký čtverce“ a na parkovišti si Pepa z přilehlé obce otevřel stánek s klobásama.

Po této zkušenosti se freetekno komunity nijak nevzdávaly myšlenky a úsilí o svobodný hudební festival a měl vzniknout Moraviatek. Bohužel vyvolaný zájem z předchozích let o Czechtek a freetekno kulturu zapříčinil to, že zpráva o chystaném Moraviateku nezůstala bez povšimnutí a roznesla se informace, že Moraviatek bude vlastně Czechtek, ale pod jiným názvem. Stačilo si vybrat libovolné diskuzní fórum o hudbě a sledovat příspěvky od nezletilých přispěvovatelů, jak se na Moraviatek hrozně těší a jak se tam zmastí, jaká to bude rychta a tak podobně…
Moraviatek skončil ještě dříve než začal právě kvůli tomu, kvůli čemu zanikl Czechtek.

Namísto dalšího svátku svobodně smýšlejících lidí, který měl sjednocovat a spojovat, se uprostřed prázdnin soundsystémy rozprostřely na menší a privátnější open airy po celé republice. Ukázalo se, že v dnešní době je velmi obtížné pořádat svobodnou a nezávislou zábavu podle sebe a svých pravidel pro svoje přátele a lidi svobodného smýšlení. Pod hlavičkou Czechtek™ si spousta přisírků, vyčůránků, vyžírků a parazitů představilo desetitisíce lidí, které lze podbízivostí ukořistit ve volbách, nebo padesáti korunami za zelenou klobásku ve svém stánku.

Možná je dobře, že se scéna rozhodla ukončit něco, co směřuje do ještě větší žumpy, než je teď, nelámat to přes koleno a ne mermomocí uspořádat monstrózní festival, který by postrádal to nejdůležitější. Možná taky lidem, kteří se ve freetekno scéně pohybují od samého začátku docházejí síly, možná na pořádání akcí už nemají čas, mají svoje rodiny a jiné starosti. Možná nebylo komu předat pomyslné žezlo freetekno akcí, protože současná nastupující generace bere tohle všecno tak nějak jako samozřejmost, bezohledně a bezstarostně. Přijet si užít na freeparty, kterou někdo cizí na svoje náklady uspořádal, zajistil a zabezpečil, udělat tam bordel, pořádně se zrychtovat a při první příležitosti někoho okrást. Netvrdím, že to tak dělají dneska všichni mladí, ale z toho, co jsem dosud viděl a zažil si jiný obrázek ani nedokážu udělat…

Ukázkový příklad něčeho takového byl před deseti lety, kdy se organizátoři snažili o reinkarnaci festivalu Woodstock. Woodstock1999 původní originální festival z léta roku 1969 připomínal akorát svým názvem. Po třiceti letech se mírumilovný festival vystupující proti válce, establishmentu a kapitalistickému fungování společnosti proměnil doslova v hořící a smradlavou bojovou zónu chaosu a zmatku, kde láhev obyčejné vody stála 4dolary!

Nenechali jsme do takové podoby dospět Czechtek a to je jenom dobře. Letos se bude ke čtyřicátému výročí opět konat Woodstock, několik přátel na tuhle událost jede do Berlína osobně a jsem zvědav na jejich zážitky po návratu. O samotném Woodstocku a jeho čtyřicátém výročí doporučuji článek Marcela Bystroně. Uvidíme, jestli se organizátoři poučili a jestli nalezli způsob, jak takové akci vrátit její původní poselství a kouzlo. Možná si z toho freekultura něco také vezme.

Jak již bylo řečeno, pořádání masových akcí typu Czechtek pozbylo smysl, prostor i naději díky zlovůli a fašistickým praktikám našich politiků, nabalováním špatných lidí a organizací, přílišnou medializací, komercializací, infiltrací elementů, které s myšlenkou free kultury nemají vůbec nic společného a v neposlední řadě kvůli přerodu scény v něco, proti čemu sama ve svých počátcích vystupovala.

Každopádně komunita nezanikla, zdravé jádro stále žije a nic nevzdává !

http://cs.wikipedia.org/wiki/Czechtek_2005

Brothers In Blood 001

Dnes bych vám chtěl doporučit jednu malou (10″), ale zato výbornou desku labelu Brothers In Blood

Brothers In Blood spadá pod vydavatelství Peace Off, které má pod svými křídly další vkusné a nadějné labely: Bang A Rang, Damage, Kamikaze Club, Mutant Sniper a Ruff.

Peace Off budou znát posluchači právě díky producentům jako jsou Sickboy, Doormouse, Rotator, Mochipet, Dr. Bastardo, Cardopusher a další. Důležitou vlastností všech desek vydaných pod tímto vydavatelstvím, je pečlivý výběr tracků a luxusní mastering každé energetické bomby, kterou se rozhodnou vytlačit do vinylu, nebo vytesat do mramoru :)

Toto vydavatelství vycítilo mezeru na trhu a rozhodlo se pro Brothers In Blood, což je speciální label, který lisuje pouze 10″ desky. Pro dva 45RPM tracky je klasická 12″ deska zbytečně veliká a 10″ placička je naprosto dostačující a praktická, která se všude vejde, lépe přenáší a vůbec :)

Brothers In Blood má venku zatím jenom jednu desku, ale hned ten první výlisek obsahuje velmi zábavné a mým uším líbezné zvuky, ameny, vrzání a distorze :)

Na prvním Brothers In Blood se podíleli mistři Rotator a Cardopusher svými raggacore-breakcore tracky.

Na A straně je Jump Da Fuck Up od Rotatora.

Idilicky začínající ragga písničku brzy utne nálož bordelu. Rotatorův rukopis poznáte hned po prvních vteřinách. Nekompromisní hardcore-grind-breakcore-mashup nedovolí ani na chvíli vydechnout a posluchač se ocitá v záplavě hardcorových a raggacorových motivů kterým diktuje elektrická kytara. Protřepat, namíchat, rozsekat, znova protřepat, občas zaseknout, převrátit a servírovat.

Pokud by se zvuky a ruchy daly přirovnávat k reálných zážitkům, mnoha lidem by se mohla vybavit návštěva zubaře během reggae festivalu. Dokonce i tu vrtačku a trhání dásní zde lze v několika různých frekvencích postřehnout. Celá věc ale není tak černá jak by se mohlo zdát, už proto, že vás během celého zákroku bude občas povzbuzovat vlídné lidské slovo.
Výkřiky „Jump Da Fuck Up“ ztrácející se pod několika filtry uslyšíte ve skladbě několikrát. Několikrát i uslyšíte z této hlášky jen vyfiltrované a zasekané části slov, které parádně pasují do toho širokého zvukového spektra, které na desce naleznete. Rotator se snaží posluchače terorizovat energickou směsicí různých stylů a samplů a přitom si zachovává svoji neoddiskutovatelnou preciznost a uhlazenost a skvělou srozumitelnost při zásadní komplikovanosti. Tohle je vážně hudba do čekáren u zubaře :)

Fighters Unite na druhé straně už dlouho nemůžu dostat z hlavy, protože je prostě geniální a Cardopusher si s přípravou evidentně dal dost práce, protože skladba obsahuje neuvěřitelné množství různých samplů, jejich remixů, kombinací, postupů, přeskoků, smyček a spoustu dalších věcí.

Hned na začátku tu máme zase jamajské motivy (z písničky na jejíž název si teď nevzpomenu) u kterých si pomyslíte, jestli není potřeba vyměnit jehlu. Takhle zkurvený zvuk je v tomto úryvku úmyslně, o čemž nás hned přesvědčí přerušovaná dávka rychlých amenů následovaná příjemným ragga breakem na houpavé basové lince se zdistrortovanými výstřely na pozadí. Tomu všemu dominuje každou čtvrtou dobu jemně vyechovaný úder do kastrolu (je to bubínek, ale nemůžu se prostě zbavit pocitu, že to zní jak vařečkou na hrnec :)), který nás provází takřka celou skladbou od začátku do konce a výrazně povyšuje celý track.
Tahle skladba dokáže neuvěřitelně zabavit (testováno na lidech), přesto bych její reprodukci doporučil až s prvními ranními slunečními paprsky, protože před půlnocí by mohlo mít několik lidí problém :) Jestliže byla předchozí skladba příliš agresivní s veselým vokálovým samplem, tak tohle je zase veselé s agresivní distorzí. Cardopusher na kurvení zvuku velmi dbá a určitě se vám v jednu chvíli vybaví svítící červené kontrolky signalizující přebuzený zesilovač (ikdyž si to budete pouštět potichu) a staré rozladěné rádio. Jsou to prvky, které na pořádném zvuku na posluchače působí neuvěřitelným způsobem a budí dojem, že více euforie z toho snad už ani nejde vyždímat :)

Není to žádné techno, ani žádný dramenbejs, není to nic, co byste čekali od kteréhokoli jiného hudebního stylu, přesto se tu mísí mnoho žánrů, které jsou znásilněny, transformovány a překopány pro potřeby této skladby. Pokud budete desku pouštět na regulérních 45RPM, brzy po čtyřech minutách přichází náhlý konec a nabízí se otázka, proč tuhle báječnou věc Cardopusher ukončil tak brzo. Na těch 10″ by se při zachování šířky odstupu drážek v pohodě vešlo ještě alespoň půl minuty…

Album se dá sehnat i v mp3 formátu nebo na youtube, ale na to bych si tady netroufal upozorňovat, protože kvůli zvukové preciznosti a dynamice skladeb se posluchač poslechem digitální verze ochuzuje o to nejlepší. Všem skladbám dominuje distorze, ovšem v dynamickém rozsahu a pro zachování celého slyšitelného zvukového spektra zní mp3 prostě zase jako distrorze a to ruší a posluchač není zahlcen tak, jak to autor zamýšlel…

Desku jsem si nahrál pro archivaci a pak jsem porovnával originál na desce a zaznamenanou mp3 v nejvyšší kvalitě. Rozdíl je opravdu slyšitelný a nedá se to srovnat.

Článek zlehka přesáhnul 800 slov a tak je nejvyšší čas to nějak ukončit. BIB 001 vyšla začátkem loňského roku a je opravdu škoda, že Peace Off nevydává další díly v častějších intervalech, v jakých vychází například série Kamikaze Club…

Na BIB 002 se už moc těším, ikdyž o ní zatím není ani vidu, ani slechu. Možná Peace Off čeká, až se první díl vyprodá, aby mohli přijít s druhým. Takže všichni zájemci utíkejte do vinylshopů, protože jich na skladech už mnoho nezbývá. Schválně neuvádím odkazy na konkrétní shopy (označení desky už víte a tlačítko hledat snad umíte taky zmáčknout), kde se v některých obchodech tato deska dostala do top 5 nejprodávanějších titulů.

Můj profil na Last.fm

Tak jsem tomu nakonec také podlehl a jsem součástí další sociální sítě.

Ne nebojte se, nepodlehl jsem Twitteru, ani Facebooku, ani Libimseti, ani jiným podobným zoufalým službám, které údajně způsobují demenci, rakovinu, pocení nohou, nebo ztrátu soukromí. Jak již z nadpisu tušíte, stal jsem se součástí Last.fm

Co mě k tomu vedlo, když mám při práci s počítačem nejraději ticho? Tak bylo to asi z nudy a z větší části také ze zvědavosti a taky kvůli zkušenostem, protože všude o tom čtu, všude narážím na něčí vystavené playlisty, ale stále jsem tak trochu mimo mísu.

Proto jsem se rozhodl do toho kolotoče nastoupit také a podělit se s Velkým Bratrem o svoje statistiky a hudební zájmy. Přeci jenom v reproduktorech z notebooku snesu jakousi pochybnou kvalitu streamu :)

První dojmy byly smíšené. Registrace a instalace linuxového přehrávače (který je podle různých zdrojů nejlepší) byly bleskové a bezproblémové. Po přihlášení a rozkoukávání se mě překvapilo, že na mě vykočil interpret Apin 8) a služba mi v souvislosti se mnou nabízela interprety jako Reverb, Keshu, nebo Philip T.B.C. S těmahle lidma jsem se už nějaký ten pátek neviděl a tady je mám přímo vedle sebe :)

Similiar Artist obsahují Duran Duran Duran, Bong-Ra, Sickboy, nebo Rotator. Kam se poděla anonymita? Trochu mě to vyděsilo, ale zároveň jsem tušil, že se mi tady bude líbit, protože Last.fm zná hudební styly jako je breakcore, IDM, experimental, glitch, raggacore, noise, brutal breakcore, grindcore a podobné libůstky :)

Tak nějak jsem měl už předem zjištěno, že musím mít nalítáno několik hodin, aby se s mojí statistikou dalo něco dělat, proto jsem se dal do poctivého poslouchání.

První tag zkusím Raggajungle. Odehrálo několik songů a pak na mě vyskočila hláška o vyčerpání daného tématu, choose a different one. Cože? to má takhle malou databázi?

Zkouším tedy jiný tag. Tentokrát bych chtěl poslouchat nějaký Jungle. No to už vypadá lépe, Marvellous Cain, nebo Origin Unknown je celkem přijatelná strava. Docela mě ale rozhodilo, že mi pod tagem jungle začali hrát Pendulum… Kruci já chci poslouchat pořádně rozlámané ameny a ne diskotéku z MTV ! Navíc i tady na mě po chvilce vybaflo choose a different one

To mi připadá podezřelé a trochu se utěšuju, že to bude tím, že jsem tu nový a systém prostě ještě neví, co mi má nabídnout.

Tak jdeme dál, zkouším Reggae. Vyhulený dredaři jsou snad zárukou toho, že nabídku zase hned nevyčerpám a přitom poznám snad i něco nového. Poctivě tedy přidávám do playlistu i do Love-listu pár tracků a podíváme se jinam. Copak asi teď hrajou pod tagem Chillout? No paráda, alespoň že se žánrově shodneme. Určitě se k tomu někdy příště vrátím. Breakcore mi nabízí konečně hudbu mého srdce. Takže vybírám několik tracků do playlistu, nasázím několik srdíček a pokračování příště.

Následující dny už to vypadá o něco lépe. Již nedochází k omylům jako v případě Pendulum a rádio se docela dobře strefuje do mého vkusu.

Svůj profil nemám ještě ani týden, takže na nějaké hodnocení nebo porovnávání je ještě asi brzo, ale můžete to vy služebně starší zkusit a případně do komentářů napsat shodu (chtěl bych ale vidět takového blázna, co by měl se mnou víc jak 60%)

Na Valentýna – běžte všichni do Pitche !

Tak schválně, kdopak z vás si po přečtení nadpisu pomyslel na něco sprostého?

Kamže vás to vůbec posílám?

Tenhle blog navštěvuje hodně pardubáků a tak se toho musí využít, protože Chrudim je co by čápem dohodil a kamenem doletěl. Nebo jak se to říká :)

Možná mnozí z vás budou znát legendární R klub.A kdo nezná, tak pozná. Je to místo, kde se v minulosti pořádaly velmi povedené akce a když jsem byl ještě ještěr, strávil jsem tu mnoho příjemných večerů poslechem všelijaké muziky. Noci u merkura, Easteci, psytrance, Ladida na silvestra 2000 a hromada dalších, to byly akce, na které hrozně rád vzpomínám. Naposledy tam hrál DJ Tráva a to byla vážně moje asi poslední návštěva zde…

Pak Rko skončilo, chvíli se nic nedělo a pak se ten podnik přejmenoval na Zuzzy bar a jeho dramaturgie se zcela odvrátila od elektronické muziky a zaměřia se na metal a rock. Mnoho lidí včetně mě tím tak přišlo o jediné kvalitní místo, kde se mohli kulturně vyžít a kde trávit sobotní večery na chrudimsku.

Nic netrvá ale věčně a tak i Zuzzy baru město neprodloužilo smlouvu a tímpádem se Zuzzy bar v tichosti odebral do věčných lovišť.

Co dál? Prostor nezpustl, ani se nezboural. Od září se přestavěl a zrenovoval interiér a klub se otevřel pod názvem Pitch. A co je nejdůležitější: V Pitchi se neomezují se jenom na rock a metal, ale prostor dostávají takřka všechny hudební styly, počínajíc jazzem, rockem, přes Ska, funk, hiphop až k drumnbassu nebo teknu !

Ikdyž se tu každý víkend děje něco zajímavého, přiznám se, že na akci jsem tu v novodobých dějinách byl poprvé minulou sobotu ato ještě navíc úplně neplánovaně.

Předtím to bylo na chvilku vloni v prosinci, když jsme tam byli domlouvat tuhle valentýnskou akci. Jinak to bude takových 7 nebo 8 let, co jsem tam byl naposledy. Dost jsem koukal, jak se ten prostor změnil. Interiér je trochu jinak řešený, ta příčka oddělující havní parket a chillout je pryč (respektive posunutá, ale chill out tu už asi udělat nepujde), sedačky a křesla nahradily židle a stoly a přibyl tu jeden automat (nechce žrát letáky na tuto akci), pak šipky a nové fotbálky…

Klubu to ale svědčí a už jenom ten fakt, jaké velké a žánrově různorodé akce se tu pořádají, znamená, že kultura v Chrudimi opět ožila a příznivci kvalitní muziky mají opět svůj prostor, kde se můžou dostatečně kulturně vyžít :)

Jak již bylo zmíněno. Do Pitche se chystá i Figura a to přesně na Valentýna, takže se můžete těšit na nadstandartní náklep z desek i z mašin, nějakého toho hosta, speciální valentýnskou projekci a pořádnej kravál :)

Více informací pod plakátem ;)

63 kilo hudby

Lidé si svoje hudební archivy poměřují a hodnotí všeliak.

Nejčastějším měřítkem bude ve většině připadů složka MP3 a její velikost v GB. Ale vzhledem k různým datovým tokům a kvalitám souborů je nějaká obsazená kapacita disku naprosto pomíjivým údajem. Zvlášť, když se u mnohých uživatelů hudební a zvukový archiv neskládá jenom z mp3 souborů, ale i z ogg nebo wavu.

Rozumnější a hodnotnější by byla celková stopáž všech hudebních souborů na disku. S tím by se už dalo pracovat, ale jen u těch uživatelů, co mají jako mp3 nebo ogg vorbis uloženu opravdu jen muziku. V mém případě by informace, že celková délka playlistu je 5 týdnů, 2 dny, 14hodin, 36 minut a 58 sekund taky o ničem nevypovídala, protože většina z toho není muzika, ale hromada hudebního materiálu. Různé pady, ruchy, hlášky, loopy, samply nebo nájezdy. Jako machrování před kamarády to jsou dobré trumfy, ale v praxi už trochu nanic. Hej kámo to jseš slaboch, mě by to v kuse hrálo dva měsíce… Kdo by poslouchal půl hodiny pískání nebo vrčení v různých frekvencích a tóninách?

Poměřovat množství muziky tím, kolik máme CDček nebo kazet? Žijeme už přece v 21. století a ruku na srdce, kdo z vás si ještě dneska kupuje hudební CD nebo kazety, když tu máme torrenty případně pro ty poctivé Beatport, nebo legální MP3 z internetu?

Navíc přečtěte si některé články o tom, jak prodej CD nosičů klesá rok od roku stále více, zatímco poptávka po vinylech roste…

Důvod je prostý. Hudba na vinylu má neoddiskutovatelné unikátní zvukové kvality, dynamiku a prostě tu energii, kterou sebelepší převodník nedokáže z nul a jedniček vykouzlit. Navíc je pro mě nejdůležitější ten kontakt s médiem.

A tady se už dostávám k tomu, co jsem nakousnul v úvodu. Dnes jsem zvážil svých 305 vinylů. Dohromady plus mínus 63 kg :) Občas si říkám, kdo se stím má tahat a vždyť stejně si na akci beru maximálně 30 desek… Ale prostě to, že mám svoji oblíbenou muziku na desce na kterou si můžu sáhnout, kterou pouštím ostatním lidem, můžu si její rychlost přehrávání a korekce upravit jak chci, je prostě nenahraditelný pocit…

Taky lze trochu zapochybovat když se budeme bavit o muzice, protože ne všechen materiál vylisovaný do vinylu je hudba. I zde jsou loopy, pady, hlášky nebo pískání. Prostě zvuky se kterými lze pracovat mnohem pohodlněji, efektivněji a přesněji, než na obrazovce PC. Pro laika nemyslitelné, ale kdo podlehl kouzlu ovládání zvuku rukama, dá mi za pravdu, že nějaké klikání myší se tomu nemůže absolutně vyrovnat…

Ani trochu nezávidím vám, co máte ve svých mp3 přehrávačích terabajty nehmotné a nic nevážící hudby, která nemá z tohoto pohledu žádnou hodnotu a můžete si tak maximálně upravovat výstupní hlasitost a pasivně poslouchat :)

Kam o víkendu?

Dlouho se nic nedělo a najednou je tento víkend spousta zajímavých událostí. Pojdmě se tedy podívat na některé z nich.

Začneme poslední letošní akcí venku, které se měla Figura také zůčastnit, jenže zrovna máme bedny v opravě a není auto a vůbec se celá situace kolem Figury tak trochu komplikuje a není to tu potřeba rozmazávat.

Letos naposled venku. K tanci a poslechu zahrají na třech pódiích:

Squadra Speciale, Tranzit, Swamp, Protoss, DWC, Urna, Collapse.

Od pátka do neděle poblíž Meziříčka


Nesmím zapomenout vyzdvihnout dnb conference, kam se vydá většina těch, co nechtějí nebo nemůžou jet takovou dálku do Meziříčka.

Je dobře, že se kluci konečně taky vypracovali z Malibu, přes Žluťáka až do L klubu. Pravidelní návštěvníci dnb conferencí už velmi dobře vědí, jakým směrem se bude hudební produkce ubírat – hardstep a tech-dnb. Neboli jak já říkám vrchol nevkusu, ale proti gustu… Příznivců monotónních zacyklených smyček je mnoho, takže tato akce se do hudebního vkusu strefí nejednomu příznivci elektronické hudby.
Bude to tak trochu nestandartní pojetí pátečního večera, než je v L klubu zvykem, protože většinou se zde na hlavním pódiu hrají rovné beaty a na vedlejším zlámané. Tentokrát se to bude lámat na obou pódiích. Na menším uslyšíte dubstep, breakbeat, liquid funk, který zahrají Side9000, Denius, Mr. Pupitz & Hech, Kotlyk, Parabot, Pawouk a Trifid. Na hlavním pódiu budou hrát umělci jejichž současná tvorba mi způsobuje nevolnost, no a ještě to poslouchat na … (ani nevim, co tam bude za zvuk). Při poslechu jejich mp3, které jsou ke stažení na netu nebo toho, co mají na myspace profilech se mi dělá špatně od žaludku…

Konkrétně: Concord Dawn, Limewax (možná že jsem od něj kdysi dávno měl jednu desku), Counterstrike, Fanu, Pixie (samozřejmě tahák na lidi), Ufo b2b Spool, Soldik b2b Mercur, Keshu b2b Formitox.

Takže kdo má rád nevkusně uměle agresivní drumandbass, spousty reklam a drahé vstupné, má tento pátek jasno :)


V sobotu 11. října 2008 zazní v ulicích měst po celém světě protest proti omezování občanských svobod, nadměrnému sledování a kontrole, ať už státním nebo komerčním sektorem. Všichni, kterým není lhostejná současná situace, vyjdou do ulic s heslem „Svoboda místo strachu“. V Praze se akce spojí se znovuoživeným DIY Karnevalem.

Mánie sledování a kontroly se nezadržitelně šíří. Státní „velký bratr“ i jeho komerční „mladší bratři“ sledují stále důkladněji, co děláme, komu telefonujeme, kam jdeme, s kým se přátelíme, jaké jsou naše zájmy, k jakým skupinám patříme. Roste počet propojovaných a vyhodnocovaných databází, které jsou využívány k identifikaci i postihu lidí.

Výsledná ztráta soukromí a důvěry ohrožuje svobodu slova stejně jako profesní ochranu důvěrnosti u lékařů nebo novinářů. Nadnárodní spolupráce vytváří „Evropskou pevnost“ namířenou proti uprchlíkům a cizincům, ale také proti politickým aktivistům, sportovním fanouškům, nepohodlným subkulturám, chudým i dalším různě znevýhodněným skupinám.

Pod vlivem stále větší kontroly, se jedinci obávají svobodně hájit svá práva v obavě před dalším záznamem v úřední databázi. Masová kontrola tak ohrožuje samu podstatu demokratické společnosti. Mění společnost v apatickou masu konzumentů, kteří „nemají co skrývat“ a lehkomyslně se vzdávají svých svobod. Navíc je zřejmé, že nás elektronická evidence a sledování nezabezpečí před kriminalitou ani před pověstnými teroristickými útoky.

K celosvětovému trendu se aktivně připojuje i Česko v čele s hlavním městem Prahou. Aktuální rozsáhlé zvýšení policejních pravomocí nemá obdobu ani racionální zdůvodnění. Blízkou realitou však je jak rozšíření takzvaných donucovacích prostředků, tak i fyzický a virtuální vpád policistů do našeho soukromí.

Hlavní město zavedlo několik vyhlášek, které drasticky postihují sebemenší prohřešky. Na pražské bezdomovce připravuje namísto koncepčního řešení tvrdou represi. Praha tak zřetelně směřuje k dalšímu utužení už tak sevřeného ducha největšího evropského maloměsta.

Věříme, že respekt k soukromí je podmínkou lidské důstojnosti. Svobodná společnost nemůže existovat bez nedotknutelného prostoru soukromí. Proto vyjdeme 11. října 2008 do ulic protestovat proti posedlosti bezpečností a kontrolou.

Zveme všechny, aby se k iniciativě „Freedom not fear“ připojili.

Tak doufám že si vyberete. A pokud by vás zajímalo, jakou že akci tento víkend navštívím já, tak vám prozradím, že žádnou z výše uvedených, protože musím v sobotu brzo ráno vstávat, být střízlivý a fungovat celý dlouhý den. Povinnosti… Takže připadá v úvahu maximálně Velká pardubická steeplechase tuto neděli…

Poslední free party na Mělicích

Rozhodně to není poslední open air tohoto roku! Venku se bude hrát ještě za měsíc, ale nepředbíhejme…

Tuto sobotu 13.9.2008 bude Figura dělat poslední tancovačku na pláži na Mělicích u Přelouče. A když poslední, tak to bude velice speciálního charakteru. Mluvilo se, mluví se o karnevalu ! Takže masky s sebou! Ne že se převlíknete za ještěry, jako po celý rok!

V jednání byly i nějaké kapelky, že by odpoledne-navečer hrála živá hudba, ale nějak se to zamluvilo a další informace se ke mě nedostaly, takže se necháme překvapit :)

Aby toho nebylo málo (zvuku), tak přijede z Prahy Squadra Speciale a přivezou si taky bedýnky, takže to bude pořádně bouchat až do… neděle… prostě až dojde benzín v centrále :)

Mám něco nových desek, které jsem na lidech ještě netestoval, takže toto bude dobrá příležitost :) Předpověď počasí hlásí, že by nemuselo pršet, ale žádné vedro zrovna nebude a zvlášť u vody. No jo, přeci jenom léto končí, ale snad to nebude tak extrémní, taky už jsem hrál na akci, kde byly v noci 2˚C to má člověk chuť si vzít k tomu mixáku rukavice, ale v rukavicích se nedá hrát…

Vstup je jako vždy samozřejmě free, bar hned naproti, aby nebyla v noci zima, tak určitě bude i nějaká ta fireshow a pořádnej kravál je samozřejmostí. Takže nezapoměňte v sobotek dorazit na poslední kalbu na Mělicích ;)

Raveport Hradec Králové

40kw Poslední prázdninový víkend se blíží a to je dobrá příležitost způsobit si hluchotu pořádným vyduněním.
A že vám prasknou hlavy, tak o to se postará dost kvalitní zvouček o pořádném výkonu, který jste toto léto měli možnost slyšet v ČR jen jednou a na letišti (zase to letiště) v Hradci Králové to bude podruhé.

Ano, přesně tam, kde byl Drumska. tentokrát tu bude otevřen pouze 1 hangár (páč pronájem stojí celkem dost a je důležité zachovat nízkou cenu za vstup), ale kravál bude k dispozici ještě větší než na Hip Hop kempu, protože tu bude bouchat anglický Quadrant Sound System s označením Noise Control 40kW. Takže ani tento víkend se v Hradci pořádně nevyspí…

Hudební styly se budou servírovat od breakbeatu až po hardcore. A účinkujících bude opravdu dost. Podívejte se na leták sami:
rave port 23 ještěři

Na první verzi letáku byl Apin napsaný taky, opět se mě nikdo nezeptal, jestli mám čas, nebo jestli chci hrát, jenže na konec prázdnin jsem měl naplánovanou už jinou akci dlouho dopředu, která teď stejně padla, takže do Hradce jedu taky a určitě bude chvilka a dostanu se za gramce taky. Přeci jenom na takové hradbě se nehraje každý víkend :) Komu by nevyhovovala výlepová verze plakátu s ještěry (a že jsme s ní přelepili opravdu neskutečné množství Těsta), má možnost si ji prohlédnout v elektronické podobě.

Vstup na tuhle srandu nepřesáhne 100,-Kč a když bude hodně lidí, tak se bude hrát až do neděle.
Budou tu taky stánky s tričkama, Oznámen byl stánek s vinylama od Astrofonik, haluzoidní mega projekce a ne jen jedna, a je také slíbeno pivo Gambrinus za 25,- ! Tohle všechno ale organizuje Surbont, takže se na nic nespoléhejte…

Cílem této akce je dokázat, že jde udělat dobrou akci s dobrou hudbou na unikátním zvuku, s minimem reklam, na letišti, kde se za vstupenky obvykle platí 10x tolik.