5mW vs 50mW

Občas si připadám jako malý kluk, když musím mít kdejakou pitchovinu, zbytečnost nebo hračičku, která zjevně nemá praktické využití v běžném životě, ale je natolik cool, že se bez ní prostě neobejdu :)

Dnes se bude mluvit o laserovém ukazovátku a protože jich mám vícero, zaměřím se jen na porovnání dvou zdánlivě podobných, ale výkonově rozdílných zelených pointerů.

Obecně je známo, že lidské oko vnímá zelenou barvu nejlépe z celého světelného spektra. Tedy při vlnové délce 555 nm je citlivost oka největší. Takže pro jasný a dobře viditelný zelený bod postačí i malý výkon laseru. Tam, kde červený laser přestává být vidět, zelený laser stejného výkonu v pohodě dosvitne a jeho bodu si všimnete i za jasnějších podmínek.

Určitě je důležité zmínit, že i laserová ukazovátka s IR filtrem jsou nebezpečná a rozhodně nedoporučuji svítit s nimi do očí, nebo na reflexní materiály, od kterých se paprsek může snadno odrazit k vám, nebo k někomu jinému. Nemluvě o speciálních výkonných laserech, které dokážou zapálit sirku, nebo propalovat černé plasty. Taková hračka ale už přestává být hračkou a stává se nebezpečným nástrojem! V USA jsou laserové ukazovátka o výkonu vyšším než 5mW už pokládána za zbraň!

Podle amerických zákonů vlastním 50mW zbraň a další skoro-zbraně zelené a červené barvy nosím na klíčích. 50mW laser rozhodně není přívěšek ke klíčům, protože váží skoro tolik, co celý svazek klíčů :) Je to taková nezvykle velká a těžká mrcha, jejíž laserová dioda emituje světelný paprsek o vlnové délce 532nm. To celé pohání jedna 800mAh baterie a paprsek je opravdu intenzivní a jasný. V malé místnosti se člověk na bod na stěně dlouho dívat nevydrží a je jasné, že tahle věcička je hlavně outdoorového využití.

Bod je viditelný i za denního světla, samozřejmě nejlépe na bílých stěnách nebo plastech. Ale i na libovolně barevném podkladu je bod z 50mW ukazovátka stále viditelný. Slabšímu 5mW bráškovi denní světlo na kratší vzdálenosti taky nevadí, ale na přímém slunečním světle se nechytá, každopádně si vede mnohem lépe, než červený pointer, kterému se daří téměř jenom za šera nebo v noci. Když už jsme u toho šera, večer začíná být paprsek z 50mW ukazovátka vidět, když je úplná tma, tak je patrný paprsek i z 5mW zelenáče. Každopádně na ukazování souhvězdí na noční obloze se hodí až vyšší kalibr.

Zelený laser dosáhne v noci kilometry daleko a bezproblémů ozáří i objekty v dáli, které mají tmavou barvu (např stožáry vysokého napětí, střechy domů, lesy atd) a velmi efektivně působí, když zaměříte dopravní značky, SPZ automobilů, nebo reflexní billboardy- v tomto případě je jejich odraz vidět i na desítky kilometrů.

Vyblbnout se stím dá dosytosti a pro zdánlivě nepotřebný gadget jsem našel krásné využití: Účině plaší vrabce a straky, co se slítávají k misce se psím žrádlem! Ostatně dobře se stím také shazují lidi na zem, když před procházejícím člověkem v noci rozsvítíte lajnu :) Stejně jako na lidi, působí i na většinu živočichů s ploutvemi, křídly, tlapkami nebo kopyty :) Taky se mi s tím podařil spustit alarm u jednoho bezpečnostního čidla nebo senzoru. Nejsem si jist, jestli jsem to zapříčinil skutečně já, ale když jsem si takhle jednou krátce po půlnoci ukazoval na rozestavěné skladiště, tak se do temné a tiché noci v kilometrové dálce začalo ozývat poplašné houkání…

Největší slabinou většiny laserových ukazovátek jsou spínače. Ukazovátek jsem měl už několik a vždy jako první závada se projevilo zlobící tlačítko. Zelené lasery mám teprve krátce, takže žádné problémy jsem zatím nezaznamenal a sám jsem zvědav, jak budou 5mW zelenáčovi svědčit spolubydlící klíče, flash disk a svítilna.

Může mě těšit, že nejsem jediný takto ulítlý uživatel laserových ukazovátek. Na internetu je spousta stránek, kde naleznete různé návody na výrobu výkoných laserů z dvd vypalovaček nebo DIY laserových efektorů na party. za všechny můžu doporučit web ufonet.ic.cz, kde zájemci o tyto hračičky naleznou několik návodů včetně bezpečnostních upozornění.

Czechtekk nebude

Nebyl před rokem, nebude ani letos, nebude už nikdy!?

Co způsobilo konec jednoho největšího free festivalu u nás? Příčin bylo (a je) hned několik a chtěl bych se tu pokusit nastínit jejich vliv na celou situaci a zároveň vše podstatné objasnit těm, co se stále ptají „kde bude letos czechtek?

Hned v úvodu by možná bylo dobré podívat se 40 let zpět do New Yorku na festival Woodstock, který svoji myšlenkou a poselstvím znamenal jasné vyjádření nesouhlasu proti tehdejší politice a válce ve Vietnamu. Ačkoli je všeobecný náhled na takovou událost vnímán jako sešlost plná marihuany, LSD a nahatých špinavých hipíků, bylo tu něco velmi silného. To něco byl všeobecný pocit, že to, co se právě děje je špatně. Něco, co donutilo více jak 500 000 lidí spojit se a protestovat proti korupcí prohnilé politice, nesmyslným válkám a manipulacím. Protest proti tomu, že miliony lidí umírají ve válkách nebo hlady a přitom těm nahoře přetékají stoly a berou za to nepředstavitelné odměny. Toto hnutí bylo tak silné, že se původně plánovaný padesáti tisícový happening rozrostl do gigantických rozměrů, se kterým ani sami organizátoři nepočítali.
Woodstock měl ducha, ze kterého současná free kultura vychází a mohly by se srovnávat, ačkoli Woodstock byl festival rockové a psychedelické hudby, Czechtek je spjat s elektronickou dunivou hudbou konce 20. a počátku 21. století. Společné poselství míru, přátelství, svobody a nesouhlasu se současnou situací a konzumním způsobem života si ale zachovávají. Není proto divu, že se politické síly snažily a snaží takovéto události a sešlosti vždy překazit ať už infiltrací tajných policistů v civilu, provokatérů, nebo rovnou nezákonným násilným rozehnáním akce.

Czechtek byl vždy kontrastem ke komerčním akcím, které byly a jsou jenom proto, aby z návštěvníků vyždímali co nejvíce peněz ať už přemršťenou cenou za vstupenku, odkázáním na bary a stánky, které neskutečně natahují ceny za občerstvení atd atd. To vše pod záminkou vystoupení některých světových hudebních „star“, které na tom pódiu přes záplavu reklam ani nejsou pořádně vidět.

Takový obrázek letních festivalů není jenom u nás. I v ostatních státech Evropy vznikaly počátkem devadesátých let skupiny lidí a soundsystémy, které byli přesvědčeni, že hudba a zábava by měla být zdarma pro všechny, ať jsi chudý nebo bohatý, černoch, nebo asiat a své přesvědčení vesele praktikovali každý víkend na jiné louce. Často se tak dostávaly do konfliktu se zákony a to se samozřejmě nelíbilo místním politikům a zákonodárcům, kteří se postarali o změny zákona a svobodní umělci tak byli házeni do stejného pytle jako vrazi a zloději. Tak začali soundsystémy kočovat po Evropě a od roku 1994 se každé léto zastavili i v Čechách, kde každým dalším rokem učarovali většímu a většímu počtu lidí. Z počátku nenápadné týdenní akce s několika stovkami účastníků, se rozrůstaly v tisícové sešlosti, kterých si pomalu začaly všímat média.

Co se ale stane, když v okurkové sezóně každý reportér skočí po sebemenší senzaci jako slepice po flusu? Samozřejmě vyplodí reportáž, ze které by se normálnímu inteligentnímu člověku chtělo blít, ale protože natočí v blátě povalující se postavy, případně si na místě sežene nějakou tu drogu, natočí rozhovor s vyděšenou senilní starousedlicí z vedlejší vsi, tak je z toho skandál jako hrom a to samozřejmě vyvolá zájem na jedné straně a pohoršení na druhé.

Jedni chtějí vzdorovat druhým, je to o svobodě a proto na příští Czechtek pojedu taky! Tak se rozhodlo mnoho lidí, kteří se o czechteku dozvěděli z televize jako o události, kde probíhají naspoutané orgie a zvěrstva, LSD teče proudem, duní hlasitá hudba a zákony jsou pošlapávány jako ta tráva na louce. Jako největší spouštěcí faktor by se dal označit čin, kdy se kripl Gross rozhodl v roce 2004 rozehnat již končící festival. Znemožnil tak úklid pozemku a v očích voličů se blýsknul jako ochránce pořádku a zájmu obyvatel přilehlé obce a zároveň spustil nevídaný mediální zájem.

Korunu tomu ovšem nasadil Paroubek a vůbec všichni ostatní bastardi o rok později, aby dokázali, že ČR je policejní stát a totalitní praktiky prosazování zlovůle a moci fungují i 16 let po revoluci.

Co se dělo, si snad všichni dobře pamatujete.

Již několik týdnů před samotným vypuknutím festivalu policejní složky a politické špičky dělali všechno pro to, aby se Czechtek2005 neuskutečnil. Jedině díky tomu, že se v komunitě místo konání pečlivě tajilo až do poslední chvíle, se nemohla policie chytit žádné informace ani žádného náznaku, kde se bude Czechtek konat. Jedinou indícií byla skutečnost, že se větší množství cizinců s dodávkami a náklaďáky kumuluje v západních čechách a s tím přitvrdily kontroly na hranicích. Zároveň se v médiích spouští dezinformační kampaň plná různých spekulací a hlavní zpravodajské relace se předhánějí v tom, kdo ve své reportáži dokáže na festival Czechtek hodit co nejvíce špíny. Policie kontaktuje majitele větších pozemků, aby se připravili na možné nájezdy na jejich pozemky a vyzívá je, aby učinili opatření, ačkoliv sami ještě nevědí, kde bude Czechtek probíhat. Někteří zemědělci skutečně ze strachu postřikují své louky fekáliemi a hnojí, aby případným technařům z novy co nejvíce znepříjemnili jejich taneček.

A v pátek 29.července 2005 to začíná. Pozemek je řádně pronajatý se souhlasem majitele, cisterny s vodou a mobilní toalety jsou zajištěny a míří na místo konání(bohužel nedorazí). Začínající festival nelze nijak právně postihnout a do Mlýnce na Tachovsku přijíždějí časně ráno první stovky lidí a s nimi i příslušníci pomáhat si a chránit se, kteří obkličují pronajatý pozemek a budují zátarasy. Spouští se další vlna dezinformací a lží, která hlásá, že majitelé okolních pozemků nedali souhlas ke vstupu na jejich louku, přes kterou se přesouvá kolona lidí a aut a že celá akce je nezákoná. Skutečnost, že přístup k pronajatému pozemku vede přes veřejně použitelnou účelovou komunikaci je dlouho zamlčována a v médiích nepublikována.

Kdyby účastníci festivalu místo poslechu hudby hailovali, nemuselo by se jim vůbec nic stát, za hailování se totiž u nás ještě nikdy nikomu nic nestalo! Bohužel o osudu festivalu bylo již rozhodnuto dlouho dopředu a tak byl protiprávně násilně rozehnán. Celá ta šaškárna nás stála 31 miliónů, měla za následek desítky/stovky zranění na obou stranách, kilometrové kolony na zbytečně zavřené dálnici v parném letním dnu, pošpinění freetekno komunity a ještě větší pošpinění už takhle dost prohnilé a prolhané politické moci (možná si tím šplhli u několika nepříliš kapacitních ubožáků, kteří účastníky Czechteku označují za smažky a fetky bez budoucnosti). Kdyby existovala spravedlnost, tak by zločinci, kteří to celé způsobili, už dávno viseli! Bohužel ještě dnes jsou stále ve vysoké politice, kde beztrestně lžou, kradou a škodí!

Musim se přiznat, že jsem už byl na mnoha akcích, ale jen na několika málo z nich se mi stalo, že mě hudba a spirit pohltil takovým způsobem, že jsem nachvíli úplně zapomenul kde jsem a kdo jsem. Ten vzácný povznášející mystický pocit svobody, radosti a sounáležitosti s ostatními účastníky festivalu, že společně tvoříme neopakovatelnou atmosféru a komunitu, která se baví i bez securiťáků, bez superstar, předražených cen na barech a hlídaných plotů. Ten pocit jsem zažíval před lety pravidelně na Czechteku, naposled v roce 2004. Od té doby jsem ten pocit, kdy se proberu z extáze a řeknu si „kde to jsem?“, zažil snad jenom jednou na jedné naší klubové akcičce začátkem tohoto roku. V ten okamžik není důležité kdo hraje, ale jak a jakou vytváří atmosféru! Obávám se toho, že takové pocity budou čím dál tim více vzácnější…

Přišel rok 2006 a sním otočka o 180˚ a najednou měli všichni vysoce postavení politici a mediálně známé držky zájem o hladký průběh festivalu Czechtek, všichni se chtěli angažovat a dokonce nabídli organizátorům k dispozici vojenský prostor.

Tímto politickým gestem (ať už si za tím dosadíte jakýkoli úmysl) Czechtek definitivně zemřel! O místě konání se vědělo dlouho dopředu, média o všem pohotově informovala a tímpádem na sebe Czechtek pod státní organizací s policejním dohledem poutal neúměrnou pozornost a vytratilo se všechno to, kvůli čemu se každý rok tisíce lidí scházeli na největším svobodném festivalu ve střední Evropě.

Freetekno komunity se dohodly, že už nikdy akci pod názvem Czechtek neuskuteční. Byly zhnuseni tím, kam se celá scéna dostala a čeho byly v roce 2006 svědky. Ani já jsem neskákal radostí, když se mě dva čtrnáctiletí kluci zeptali, jestli nemám „nějaký čtverce“ a na parkovišti si Pepa z přilehlé obce otevřel stánek s klobásama.

Po této zkušenosti se freetekno komunity nijak nevzdávaly myšlenky a úsilí o svobodný hudební festival a měl vzniknout Moraviatek. Bohužel vyvolaný zájem z předchozích let o Czechtek a freetekno kulturu zapříčinil to, že zpráva o chystaném Moraviateku nezůstala bez povšimnutí a roznesla se informace, že Moraviatek bude vlastně Czechtek, ale pod jiným názvem. Stačilo si vybrat libovolné diskuzní fórum o hudbě a sledovat příspěvky od nezletilých přispěvovatelů, jak se na Moraviatek hrozně těší a jak se tam zmastí, jaká to bude rychta a tak podobně…
Moraviatek skončil ještě dříve než začal právě kvůli tomu, kvůli čemu zanikl Czechtek.

Namísto dalšího svátku svobodně smýšlejících lidí, který měl sjednocovat a spojovat, se uprostřed prázdnin soundsystémy rozprostřely na menší a privátnější open airy po celé republice. Ukázalo se, že v dnešní době je velmi obtížné pořádat svobodnou a nezávislou zábavu podle sebe a svých pravidel pro svoje přátele a lidi svobodného smýšlení. Pod hlavičkou Czechtek™ si spousta přisírků, vyčůránků, vyžírků a parazitů představilo desetitisíce lidí, které lze podbízivostí ukořistit ve volbách, nebo padesáti korunami za zelenou klobásku ve svém stánku.

Možná je dobře, že se scéna rozhodla ukončit něco, co směřuje do ještě větší žumpy, než je teď, nelámat to přes koleno a ne mermomocí uspořádat monstrózní festival, který by postrádal to nejdůležitější. Možná taky lidem, kteří se ve freetekno scéně pohybují od samého začátku docházejí síly, možná na pořádání akcí už nemají čas, mají svoje rodiny a jiné starosti. Možná nebylo komu předat pomyslné žezlo freetekno akcí, protože současná nastupující generace bere tohle všecno tak nějak jako samozřejmost, bezohledně a bezstarostně. Přijet si užít na freeparty, kterou někdo cizí na svoje náklady uspořádal, zajistil a zabezpečil, udělat tam bordel, pořádně se zrychtovat a při první příležitosti někoho okrást. Netvrdím, že to tak dělají dneska všichni mladí, ale z toho, co jsem dosud viděl a zažil si jiný obrázek ani nedokážu udělat…

Ukázkový příklad něčeho takového byl před deseti lety, kdy se organizátoři snažili o reinkarnaci festivalu Woodstock. Woodstock1999 původní originální festival z léta roku 1969 připomínal akorát svým názvem. Po třiceti letech se mírumilovný festival vystupující proti válce, establishmentu a kapitalistickému fungování společnosti proměnil doslova v hořící a smradlavou bojovou zónu chaosu a zmatku, kde láhev obyčejné vody stála 4dolary!

Nenechali jsme do takové podoby dospět Czechtek a to je jenom dobře. Letos se bude ke čtyřicátému výročí opět konat Woodstock, několik přátel na tuhle událost jede do Berlína osobně a jsem zvědav na jejich zážitky po návratu. O samotném Woodstocku a jeho čtyřicátém výročí doporučuji článek Marcela Bystroně. Uvidíme, jestli se organizátoři poučili a jestli nalezli způsob, jak takové akci vrátit její původní poselství a kouzlo. Možná si z toho freekultura něco také vezme.

Jak již bylo řečeno, pořádání masových akcí typu Czechtek pozbylo smysl, prostor i naději díky zlovůli a fašistickým praktikám našich politiků, nabalováním špatných lidí a organizací, přílišnou medializací, komercializací, infiltrací elementů, které s myšlenkou free kultury nemají vůbec nic společného a v neposlední řadě kvůli přerodu scény v něco, proti čemu sama ve svých počátcích vystupovala.

Každopádně komunita nezanikla, zdravé jádro stále žije a nic nevzdává !

http://cs.wikipedia.org/wiki/Czechtek_2005

Instalace Ubuntu na starší počítač

Rozhodl jsem se trochu experimentovat a rozšířit svoje obzory a znalosti operačních systémů.

Jedny z mých prvních PC byly z dnešního pohledu historické kusy šrotu (možná ještě někde v šuplíku mám rozmontovanou 486DX2, 8MB RAM a 170MB HDD), nicméně první moje intenzivně využívaná sestava se skládala z procesoru Intel Celeron 466MHz, 128MB SDRAM, několik různých harddisků, 52xCD mechanika (v roce 2002 nahrazena 24x CD vypalovačkou) a 16MB grafická karta nVidia a později jsem do PCI dokupoval pomocné USB rozšíření, protože v roce 1999 (dle verze BIOSu – fenomén Y2k přežil evidentně bez újmy) na základních deskách USB porty ještě běžné nebyly… Původně to poháněly Windows 98, ale poté, co jsem si koupil Sound Blaster Audigy2 a nemohl jsem ji momentálně do ničeho jiného vrazit, jsem musel upgradovat na Windows2000, kvůli podpoře a ovladačům.

Na současné poměry nepředstavitelné hardware, ale svého času velice výkonný stroj, který funguje dodnes! Protože se mi pomalu ale jistě s dalšími přibývajícími desktopy zmenšoval prostor, věnoval jsem výše zmiňovaného Celerona mamince. Alespoň si má na čem pařit Mahhjonga a Sudoku :)

Tak nějak mě před několika dny napadlo vyzkoušet na tom některou linuxovou distribuci. Live CD Ubuntu se jakože po zhruba hodině „hrabání“ dopracovalo k oranžové obrazovce s nefungujícím kurzorem myši. Tak tudy cesta asi nevede. Zapátral jsem na internetu po distribucích pro starší a důchodové počítače a zkusil Live CD Xubuntu. Tady už byl výsledek lepší. Live distribuce se spustila se vším všudy, akorát zase ta myš nefungovala, navíc se 128MB RAM by se stejně nepodařila nainstalovat (k instalaci potřebuje asi 192MB)… Zkusím tedy ještě něco méně náročného. Fluxbuntu 7.04 se zdá být to pravé. Bohužel není tu možnost nezávazně vyzkoušet Live distribuci, tak to zkusím rovnou nainstalovat. Instalace probíhala v ASCI grafickém rozhraní a zhruba po hodině bylo všechno nainstalováno a já čekal, až se mi spustí to zázračné Fluxbuntu. Asi dvě minuty se odkrývaly lístečky na spouštěcí obrazovce a po přihlášení se konečně spustil samotný operační systém.

A zase tu nefunguje ta myš! Tak já už fakt nevím, jakou distribuci zvolit, aby v ní fungovala kuličková myš v sériovém portu. A bez myši se tu zřejmě k ničemu nedostanu. Zkusím shodit tuhle grafickou nadstavbu: Ctrl+alt+F1 jenže ten 19″ CRT monitor nedokáže pod správnou frekvencí zobrazit ani textový režim, takže vidím jen fialové svislé pruhy, tak tedy reset a znova a lépe… Napadl mě šílený nápad, který byl zjevně nemožný, ale moc možností mi už nezbývalo. Zkusil jsem svoji laserovou myš strčit do jednoho ze dvou USB pomocných portů v PCI slotu a hle, kurzor myši se konečné hýbe! Vítězně vytrhávám ze sériového portu mrtvou kuličkovou myš a odhazuji do koše :)

Konečně se můžu porozhlédnout co Fluxbuntu nabízí. Zjištuji hned několik nedostatků: Je to čistě samotný operační systém, nic víc (co taky čekat od 300MB velkého ISO souboru). Myší se ovládá jen to nejzákladnější, ovládání operačního systému (jinak na této konfiguraci krásně rychlého) spočívá v příkazové řádce. Dalším mínusem je miniaturní text a nabídky a nenecházím způsob, jak to zvětšit. To by rodiče asi neměli moc radost, luštit s lupou na obrazovce text (ještě navíc v angličtině), navíc i já sám jsem měl problém přečíst nápovědu v okně, jak byla mikroskopická…

Rozhodl jsem se tedy znova vyzkoušet Live CD Xubuntu s laserovou myší, jestli to bude fungovat a opravdu po spuštění hudba hraje, myš běhá (a to nejenom v logu;)). Tyhle komponenty, pro které jsem musel ve Windows složitě instalovat ovladače a několikrát restartovat, mi tady fungují takřka okamžitě!

A je rozhodnuto, následující den kupuji 256MB SDRAM paměťový modul a jednu USB myšku, rozdělávám počítač a přidávám k jednomu 128MB modulu nový 256MB. Chvíli přemýšlím, na kolika běží ta stodvacetosmička, jestli to není náhodou ještě 100Mhz. Ale co, za zkoušku nic nedám a spouštím stroj. Hle, tak je to taky 133Mhz, paměti spolu krásně pracují a já se raduji, že mi to nebude tolika SWAPovat, takže zbývá připojit myš a nainstalovat Xubuntu jako hlavní operační systém. Chvíli se rozhoduji, jak to udělat, když už tam mám Fluxbuntu a Win2000, jestli by nebylo vhodné všechno smazat a začít odznova. S tím nápadem přichází myšlenka na zálohu dat na disku. Procházím, co tam všechno je a co by se mělo uchovat na příští časy. Fotky koček, co měla máma na ploše určitě, dále nacházím fotky z Czechteku 2005! Cože? Já jsem tuhle kalkulačku používal ještě v roce 2005? Zřejmě asi souběžně s již novějším PC, jinak si to nedokážu vysvětlit. Je tu taky několik her z té doby. CarmageddonTDR2000, (panečku to byla pařba), nebo demoverze superrychlých závodů Speed Demons! Nostaligicky spouštím a nemůžu uvěřit, jak mě to při takovém framerate mohlo tehdy tolik bavit… Ještě zkopíruji pár dokumentů, tatíkovu složku s tabulkama, maminčiny gamesy, zdrojáky ke svým starším trackům a co se má stát stane se.

Nakonec se rozhoduji pro další rozděleni disku pro instalaci Xubuntu. Co by ne, má 80GB, zaplněno 20% (mimochodem defragmentovalo se to celý den) když dalších 15-20 GB ukrojím, tak se nic nestane.

Instalace probíhá bezproblémů a po jejím úspěšném dokončení mi GRUB nabízí hned 3 operační systémy. Xubuntu jako první, hned pod ním win2000 a úplně dole Ubuntu 7.04 (on /dev/sda2), mezitím jsou samozřejme recovery mody a memtesty :)

Tohle je to uživatelsky krásně přívětivé Ubuntu, tady už se vyznám, ikdyž s grafickým rozhraním XFce4 pracuji prvně a procesor je často vytížen na 100%. Na spuštění nebo zobrazení oken se musí sice chvilku čekat, ale to není nic překvapujícího. Nastavil jsem autologin, na plochu přidal ikony matčiných oblíbených her a všechny fonty a ikony pořádně veliké, že by to dokázala přečíst i bez brýlí. Ukázal jsem jí co a jak, kde má svýho Mahhjonga a Sudoku a jak se to vypíná a dneska už to dokonale ovládá a kliká jak ďas :)

Snažil jsem se o kompletní počeštění částečně lokalizovaného Xubuntu, bohužel neúspěšně, chce to připojení k internetu. S tím budu laborovat za pár dní, až mi dorazí potřebné kravinky z Dealextreme, které jsem objednával skoro před třemi týdny a až dnes mě ve 4 ráno vzbudil email, že je moje objednávka kompletní a balík byl odeslán. Už dost dlouho vím, že se blíží připravovaný pád dolaru, nikdo nedokáže odhadnout, jak to bude s přechodem na novou měnu Amero (ale pšt, zatím se o tom stále nesmí mluvit) a proto mě napadlo utratit všechny dolary, co mi zbývají na Pay Pal. Dealextreme je v případě utrácení dobrá volba a pořídil jsem tam mimo jiné i několik doplňků, díky kterým snad na tomhle počítači zprovozním Bluetooth i wifinu (ale s jedním volným USB portem to bude zajímavé :))

Druhý den zapnu počítač, že ještě zkusím doladit pár drobností, jenže ouha, kde je plocha a ikony? Panely a nabídky se normálně spustily, ale místo plochy a ikon tu je jen světle modrá barva. Po několika restartech a zběsilém rozklikávání všech možných nabídek a nastavení pátrám na netu a zjištuji, že se tu plocha spouští jednoduše příkazem xfdesktop který se z nějakého záhadného důvodu při zavádění nespustil :)

Bylo by hodně naivní čekat, že mi balík z Hongkongu dorazí už tento týden, každopádně až se tak stane, zkusím tu zprovoznit wi-fi anténu (snad to přes těch několik zdí pujde – notebook to zvládá krásně). Na surfování internetem je taková sestava stoprocentně nevyhovující (max tak statické HTML stránky), ale na tahání balíčků z repozitářů mi ta anténa měla vystačit a když se zadaří, tak bych z toho mohl udělat download centrum. Taky musím stáhnout nesvobodné ovladače pro grafiku a třeba na tom rozběhnu nějaké ty efekty(lupa by stačila). Za zbývající peníze na PayPalu si konečně pořídím Premium na Rapidshare a budu skrz tenhle stroj sosat, až se z něj bude kouřit. Taky tu je 5Gb internet, takže to stahování bude jedna radost. S dřívějším 2Gb jsem si mohl stahovat tak akorát předkožku, ale teď se ten premium už asi vyplatí :) zároveň mám jistotu, že mám spolehlivý a stabilní operační systém zdarma, který mi tu bude bezproblémů, bez zpomalování a bez reinstalací sloužit na věky :)

O penězích a právu

Autor přednášky je už dvacet let činný ve finančním sektoru a velmi zábavně a srozumitelně vysvětluje pozadí finanční a hospodářské krize. Ukazuje, proč ke krizi muselo dojít, jaký budoucí vývoj se na nás chystá a jaké existují možnosti ubránit se tomu, aby z úmyslně nastoleného chaosu vyvstal Nový světový řád, vedoucí k zotročení lidstva a přesunu veškerých státoprávních záležitostí do rukou několika málo mocných jedinců. Nejedná se přesto o teorie spiknutí – fakta hovoří sama za sebe. Ačkoliv se přednáška týká závažných témat, Andreas Claus je dokáže podat tak živě, že se zároveň pobavíte jako v nejlepším kabaretu

Výhra v loterii

Zase mi píše Carol Sweet, tentokrát hned dvakrát a fontem Comic Sans, ale opět velmi zajímavou češtinou. No jo, minule jsem se jim na to vykašlal a oni mi asi opravdu chtějí předat ty peníze. Nu což, přihlásím se i o tu předchozí výhru, třeba už dají pokoj :)

COOL STREET
PAULGREENVULLE Ax34587,
AUSTRALIA.
Ref: 435062725
Šarže: 7050490902/189
Vítězná no: G B8101/LPRC

Od: DESK NA Vice President MEZINÁRODNÍ
Propagace / udělování cen KATEDRA australská
MEZINÁRODNÍ Sweepstakes loterie CORPORATION;

VÁŠ EMAIL je jeden z e-mailů, které vyhrál NOVÝ ROK australské loterii, nemusíte si koupím lístek být součástí této DRAW loterií. Je to náhodný výběr některé e-maily, která, pokud by Váš email ONE, jsi vítěz.

GRATULUJEME!

Vážený pane / Vážená paní,

Jsme rádi, informovat vás o vaše cena zpráva ke dni, od
Australský Lotto začleněna program. To je bonus pro podporu lotto v Austrálii, který je plně založen na elektronické výběrové vítězů pomocí své e-mailové adresy formulář některé stránky.

Vaše e-mailová adresa byla připojena k letence číslo; 4700172507056490102 pořadové číslo 7741134002 této dávce dochází k štěstí y čísla takto 5-13-33-37-42 bonus number17, který následně získal lotto do druhé kategorie.

Ty tu byly schváleny paušální částku uhradit ze +500.000,00libra (pět set tisíc Velká britská libra) v hotovosti, kreditní obrázek ref: ILP / HW 47509/09 z celkové peněžní výhry sdílené mezi osm šťastných vítězů v této kategorii. Všech zúčastněných by ly vybrány prostřednictvím počítačového systému balloting čerpány formou devět set tisíc e-mailových adres z Kanady, Austrálie, USA, Asie, Evropy, Středního východu, Afriky a Oceánie jako součást naší mezinárodní propagaci programu, který se provádí každoročně.

Tato loterie byla propagována a podporována konglomerátního některých nadnárodních společností v rámci své sociální odpovědnosti vůči občanům v komunitách, kde mají operační základny.

Další vaše údaje (e-mailová adresa) spadá do naší evropské představitele úřadu v Amsterodamu, Nizozemí, jak je uvedeno ve své hře kupon a vaše cena 50 liber 0,0 00.00 budou uvolněny pro vás z této regionální pobočky ve Velké Británii resp. Doufáme, že se část vaší cenu, budete se podílet na našem konci roku vysoké20sázky za 1,3 miliardy liber mezinárodní remízou.

JAK NA TO ŽALOBNÍ VAŠE CENA: Stačí kontaktovat naše fiduciární agent, Rev Fr. Neslie Smith E-mailová adresa (rev.fr_neslie_smith@yahoo.com) na obrázek pro vaše tvrzení. Kontakt ho od pondělí do pátku. Telefon: +447024013008 vyplněním tohoto formuláře a odešlete ho k němu na obrázek pro vaše tvrzení.

Výherci loterie PŘIHLÁŠKA platby.

Celé jméno ………………… ………………… ………
DATUM NAROZENÍ ……………………………………
ADRESA ………………………………………….. ..
SEX ………………………………………….. ……….
AGE ………………………………………….. ……..
PŘÍSLUŠNOSTI ………………………………………
Vyhraná částka ……………………………………….
Povolání ………………………………………
TELEFON ……………………………………….
EMAIL …………………………………………. … ..
DATE ………………………………………….. ……
WINNER Odkaz / ŠARŽE Č. .. ……………………… SCHVÁLENÝCH PRO PLATBU.

Prosím, citovat váš odkaz, dávky a výherní číslo, které lze nalézt na to p levém rohu tohoto oznámení, jakož i své celé jméno, adresu a telefonní číslo, na které pomohou nalézt váš soubor snadno. Z bezpečnostních důvodů jsme radu všem vítězům, aby tyto informace důvěrné z veřejného do vašeho tvrzení je zpracována a vaši cenu propuštěn na vás.

To je součástí naší bezpečnostní protokol k zamezení dvojího tvrzením a neopodstatněné s využitím tohoto programu by non-účastníka nebo neoficiálních personálu. Poznámka, všechny výhry musí být uplatněna do 21 dnů, jinak všechny finanční prostředky budou vráceny jako nevyužitá a nakonec věnována na charitativní organizace.

Gratulujeme ještě jednou na vaší výhry!

S pozdravem
Carol Sweet (spoluautor koordinátor)

Neposílejte pros ím odpovězte na tento EMAIL.CONTACT VAŠE POHLEDÁVKY AGENT AT (rev.fr_neslie_smith@yahoo.com) jakékoli porušení důvěrnosti ze strany výherci se výsledek diskvalifikaci.

S úctou,
Carol Sweet

Poznámka: Všechny porušení povinnosti mlčenlivosti ze strany
WINNERS povede zákazu.
Každý, kdo níže osmnáct (18) let může
JEHO / JEJÍ ŽALOBNÍ proxy PROSTřEDNICTVÍM jeden z rodičů
A DO INFORMOVAT AGENT na starosti.

Online koordinátora pro australský Lotto naprogramované Sweepstakes Mezinárodní program

Vajíčko pro Paroubka

Tak je to správné, tak to má být :)

Jsem toho názoru, že nejen ČSSD si zaslouží vajíčkem, lidi by měli dát najevo i ostatním politickým stranám, že je už jich bylo dost mnohem tvrdším způsobem!

Mimochodem, měl by někdo zájem o tričko s nápisem PAROUBEK MUSÍ ZEMŘÍT? Takový motiv jsem navrhoval už před lety, ale nějak se to zamluvilo. Pokud by byl reálný zájem, začneme vyrábět ve velkém různé barvy, různé velikosti ;)

Přišla mi přihláška do RedbullMusicAcademy

To je neuvěřitelné. Jednou člověk projeví zájem o Redbull Music Academy a už mi snad nadosmrti budou posílat každý rok přihlášku…

Vlastně vloni mi nic nepřišlo, až letos po mě zatoužili. Včera mi přišla větší obálka, ze které po otevření vypadnul patnáctistránkový dotazník, několik doprovodných papírů (jeden dokonce i v češtině) a box obsahující knížečku Application Info a dvě cd A selection of tunes recorded at the Red Bull Music Academy Barcelona 2008. První co mě napadlo bylo „no jo, ale na čem já si to přehraju? Kdyby poslali raději vinyl“ Pak jsem si uvědomil, že mám mechaniku v počítači, takže se k poslechu těch dvou cd snad někdy dopracuju…

Přihláška zase obsahuje libůstky, třeba Briefly outline your musical „career“ to date-include high and low points nebo chtějí zase namalovat mojí hudební sbírku v podobě množin, který žánr zabírá nejvíce místa a jaký je můj nejoblíbenější žánr To visualize this, please draw us a map of your music/record collection. Otázka Name the ten records from your country (or city) that you definitely have to play to your fellow participant at the Academy. We’d also like to know why each of them is worth talking about. Please include artists, titles & labels Jak jim mám vysvětlit, že tu (pro mě) žádná zajímavá muzika nevychází, tudíž bych bych jim nezahrál vůbec nic? Možná že bych dal dohromady několik počinů, ale rozhodně by jich nebylo deset…

No a otázka číslo 27 je taky libovka: Imagine you’re the DJ of the night. It’s peak time, everyone’s going strong. Which five tracks will you put on? Ne že by se mi taková situace nikdy nestala, ale v ten okamžik to je všechno čistě o improvizaci, nemám dopředu připravené desky, rozhoduju se na místě podle situace na place, takže vybrat 5 tracků by bylo jen tak střílení od boku… Následující 28. otázka je stejná situace, ale o pár hodin později The sun is about to rise, tady bych už možná věděl :)

No a pak klasika What’s lying next to your bed? nebo What’s the one thing you can’t live without and why? nebo when was the last time you cried anyways?

V doprovodném listu v českém jazyce je napsáno, že dotazník se každý rok mění. Mám ten pocit, že se změní každý rok akorát Rorschach inkblot test (kde jsou tentokrát zrcadlící se siluety Velké Británie) a otázky vztahující se k místu konání What are the first thing that come to your mind when you think of London?

Dostat se na Akademii je velká událost a pocta. Člověk tam nasbírá nové zkušenosti a kontakty a účast na takové akci musí být jistě obohacující a nezapomenutelný zážitek.

Každopádně na takovou událost dnes mám trochu jiný pohled, než před lety. To co mi vadí asi ze všeho nejvíc je (v případě úspěchu) přílišná publicita, protože do Akademie se dostane jen hrstka vyvolených a to s sebou samozřejmě přináší zájem médií…

A o to já nestojím.

Nejkrásnější okamžiky zažijete v zubařském křesle

Dnes jsem byl na preventivní prohlídce u zubaře.

Už roky mám všechny prohlídky bez vážných nálezů a vpodstatě na prohlídky chodím každý půlrok z principu a taky musím alespoń jednou ročně to zdravotnictví podpořit třicetikorunovým poplatkem..

I dnešní prohlídka byla bez kazů, ale musel jsem si paní doktorce postěžovat, že mě čas od času pobolívává šestka vlevo dole. Dalo by se říct, že zoubek o sobě dává vědět jen v sudé dny lichých týdnů a když to začalo poprvé, tak mě to dokonce vzbudilo časně ráno z krásného snu. Ikdyž mám ten zub už jednou spravovaný, paní doktorka do něj klepala, zkoušela studené i horké – nic. „Já jsem vám to říkal, to je prostě jak kdy, třeba zrovna dneska o tom zubu ani nevím“

Poslala mě na rentgen a za několik minut jsem ji donesl krásný obrázek se siluetou zoubku. Paní doktorka se na to podívala proti světlu a pronesla, že tam je dost výplně, že tam stejně nic nevidí a že to bude nejspíš mrtvý zub, abych se objednal za pár dní, že se na to podívá ještě jednou a že ho bude muset asi otevřít a vykuchat nervy…

Už se moc těším, přístí týden bude veselo, protože nejkrásnější okamžiky v životě jsou ty ze zubařského křesla :)