Štítek: DVS

Jak nastavit Xwax

ApinLeave a comment

Nastavení Linux DVS softwaru Xwax se zvukovou kartou Mixvibes U46 MK2 pro alsu.

Připadá mi to, jako bych článek Digital Djing v Linuxu psal v minulém století. A ono to bude jenom 10 let.

Dnes si tady chci vypsat všechno nastavení, které je potřeba udělat pro zprovoznění DVS softwaru Xwax se zvukovkou Mixvibes U46 MK2 pod alsou, protože jsem to za tu dobu řešil několikrát (minimálně 2x – naposledy po instalaci Ubuntu Studio na nový SSD disk) a vždy narážel na stejné problémy. No a jelikož mnohé www stránky, za kterých jsem čerpal informace již neexistují (nebo střídavě fungují-nefungují), využiji toho, že můj blog tu stále pořád je (a snad i dlouho bude) a pěkně si to tady všechno sesumíruji na jedno místo a podělím se i s ostatními, kdyby náhodou tohle někdo někdy taky řešil. Nejspíš ale dělám zbytečnou práci, protože ta zvukovka se už nikde nedá sehnat a na té mojí stávající začíná blbnout levý vstup… Nechci malovat čerta na zeď, ale asi po deseti letech nadešel čas se poohlédnout po něčem jiném. No alespoň si vyzkouším formátování textů v nové verzi WordPressu.

Takže jako první proběhne instalace. Tady asi není potřeba nic dlouze rozvádět. Zapojte zvukovku do USB portu a Xwax nainstalujte z repozitářů vašeho distra, nebo podle stránky http://xwax.org/download.html.

Známý a zdánlivě neřešitelný problém s přeslechem signálu ze vstupu na výstup zvukovky jde vyřešit několika po sobě jdoucími úkony. Za ty roky jsem si na to už našel postup:

Jako první je potřeba mít nainstalovanou nějakou grafickou nadstavbu alsamixeru, protože v té z příkazového řádku si to prostě nevymutujete, ale stejně bude potřeba v posledním kroku. V mém případě to je Gnome Alsa Mixer, který najdete v repozitářích a který by měl jít v pohodě spustit jak v prostředí Gnome, tak i Xfce. V desktopovém Cinnamonu to šlo také spustit, ale přes táhla nezobrazoval korektně zaškrtávátka, takže tady nám to je k ničemu. Každopádně jakmile to jednou nastavíte, už na to dál nepotřebujete sahat. Takže záložka naší zvukovky na Gnome Alsa Mixeru musí vypadat takhle:

Následně potřebujeme systému říct, jak má pracovat se vstupy a výstupy na připojené zvukovce. To se nastavuje skrytým souborem .asoundrc, který vytvoříte v domovském adresáři /root. Takže v terminálu se zadá:

Restartujte systém a poté zkuste položit přenosku na TC vinyl a roztočte gramofon. Píská? Přeslech vstupu na výstup na výstup se vypne následujícím příkazem:

sudo amixer -c U46DJ cset numid=5 off

Tím by se mělo docílit vypnutí přeslechů ze vstupu na výstup, ale je potřeba udělat ještě jednu věc. Do příkazového řádku napsat alsamixer stiskout F6, vybrat externí zvukovku a pohnout s jakoukoliv šavlí třeba jen o jeden jediný krok. jakmile to uděláte, zaktualizuje se výše vypsaný příkaz a pískání control vinylu už vám nepůjde výstupem ven, ale zůstane ve zvukovce.

Takže hurá. Zvukovku máme nastavenou, nepropouští nám signál z TC vinylů do výstupu a můžeme to zkusit spustit. Nejprve práva roota pro co nejrychlejší odezvu:

sudo su

Spuštění Xwaxu se provádí s následujícími parametry:

xwax -33 -m 16 -t serato_2a -l /home/pavian/mp3 - l /home/pavian/mp3/zkusebna

Co znamenají jednotlivé parametry

  • -33 Určuje jak rychle se otáčí deska, můžete zadat i -45
  • -m 16 Odezva v ms. Na slabších počítačích může nižší číslo způsobovat praskání ve zvuku, vyšší hodnota zase citelně znehodnocuje věrnost ovládání hudebních souborů vinylem.
  • -t Nastavuje typ použitého control vinylu.
  • -l A nakonec cesta k adresáři s hudebními soubory. Můžete si jich tam zadat kolik jen budete chtít :)

Fuck Off ACTA

Apin3 Comments

Chcete problém? Nahrajte si tuto mp3 do mobilu nebo do notebooku a vycestujte za hranice :)

Asi nikomu neuniklo, že naše podrazácká hrabivá vláda potají podepsala lobbystickou dohodu ACTA, která pod zástěrkou ochrany intelektuálního vlastnictví umožňuje cenzurovat internet a šikanovat jeho uživatele takovým způsobem, o kterém se ani Orwellovi nezdálo.
Nechci tu rozebírat tuto prasárnu, to už udělalo mnoho jiných pisatelů předemnou (za všechny rozhodně doporučuji článek Michala Rybky na PCtuning).
Chci si tak trochu popíchnout do vosího hnízda a sledovat, co se bude dít.

Spáchal jsem totiž hrozný zločin, za který mi vyměří několik stovek let žaláře a pořádně tučnou pokutu!

To, co bylo ještě nedávno neškodná zábava se ve světle současných okolností jeví jako hrdelní zločin. Vlastně můžete poděkovat korporátnímu vlivu nahrávacích společností na naše (doslova) drahé politiky, kteří se zasloužili o můj nový setík nahraný natruc všemu tomu svinstvu, co se poslední dny děje…

Protože kopírování je zločin, bude to tentokrát pořádný mashup ;)

Přiznám se bez mučení k tomu, že všechno co uslyšíte jsem nelegálně stáhnul z internetu, jako předmět doličný použil program Xwax (který se dá přirovnat k noži nebo pistoli, jenže v mém případě jde o mnohem závažnější zločin) a zaznamenal programem Audacity (který je vlastně také nelegální) a výsledek skrze GNOME Commander nahrál na FTP (…)
Celý zločin proběhl v neděli 5.2.2012 ve večerních hodinách a trval nějakou hodinku.
Pokusím se dokonce i z historie příkazového řádku vydolovat tracklist, aby ta výměra trestu nebyla tak obtížná:

  • Mashup-Germany – Without black or white
  • The Incredible Bongo Band vs. Mousse T. – Horny Rock [MadMixMustang]
  • DJ Tripp – Dynamite Pressure
  • Mashup-Germany – Revolution Jump
  • DJ C – Perogatives Change
  • DJ Topcat – Folsom Prison Gangstaz
  • Girl Talk – This Is the Remix
  • Girl Talk – Jump on Stage
  • Mashup-Germany – I’m gonna make you sweat
  • Mashup-Germany vs. Faroff – Everybody & Ray Speak No Americano
  • Marc Johnce vs. Party Ben – Flex Gym Beat Sauce
  • Rednex vs. Lady Gaga – Cotton Eye Gaga [Jarod Ripley]
  • DJ Le Clown vs. Ludachrist – Pon De Billie Foley
  • The Kleptones – Daft Purple
  • Jay-Z & The Prodigy vs. Kevin Rudolf feat. Lil Wayne vs. Evanescence vs. Limp Bizkit – Dirty Rockk [Robin Skouteris]
  • The Kleptones – Closer To The Boxer
  • Girl Talk – Every Day

Předem se omlouvám za drobné technické nedostatky. Xwax jsem měl letos puštěný vlastně poprvé a v afektu nasranosti jsou některé přechody tak trochu nevyvedené…

Článek jsem chtěl ještě doplnit nějakým pěkným obrázkem spoutaných rukou v klepetech potahující šavli na mixáku, ale ani po usilovném tříminutovém hledání jsem žádný vhodný nenašel, tak snad příště…

Vyšel Xwax verze 1.0

Apin1 Comment

Je to tak. Po několika letech verzí 0.X se v pondělí na stránce www.xwax.co.uk objevila nová verze Open source DVS Xwax.
Zjistil jsem to sice až ve středu ráno a nemít Twitter, pravděpodobně bych o tom, ještě vůbec nevěděl :)Xwax ver 1.0

Hned jsem tedy svou verzi 0.9 povýšil na verzi 1.0 a zběžně omrknul, co je nového. Na první pohled nic nového v programu není, bohužel ani na druhý pohled jsem si žádných zásadních změn nevšiml.
V dokumentaci ani na stránkách žádné What’s new není, takže všechno si budu muset zjistit sám.
Zatím jsem si všiml, že jedničková verze Xwaxu možná o malinko méně vytěžuje procesor i paměť a jak to je se zvukem zatím nemůžu objektivně posoudit, protože na to prostě nemám vybavení. Jistou změnu ve zvuku jsem možná přeci jen zaznamenal. Výstup se mi nyní zdá o trochu hlasitější a dynamičtější (až možná trochu přehnaně).
Paradoxně mi lépe znějí testovací záznamy nahrané přes integrovanou zvukovku notebooku a obyčejný kabel. Ale jak říkám, doma to nemám šanci pořádně otestovat, uvidí se na silnějším zvuku.
Co se dále nezměnilo a co je nejspíše pouze můj problém, je nemožnost psaní číslic při filtrování názvů skladeb. V Xwaxu nemůžu psát číslice ani po různých nastaveních a ani když připojím externí klávesnici. Na internetu se tímto problémem zjevně nikdo nezabýval, takže chyba bude nejspíše mezi mojí židlí (mým mixem) a klávesnicí…

Jinak co se týče stability a funkčnosti, tak tady není co řešit, protože od verze 0.7, co Xwax používám, se mi ještě nikdy nestalo, že by program jedinkrát spadnul nebo dělal něco co nemá. Dříve se mi podařilo alsu trochu rozprskat a grafické rozhraní zbrzdit, když jsem spustil Xwax třikrát najednou, ovšem i tak se odezva z desek nijak nezpomalila. Mít výkonější počítač, bezproblémů by utáhnul i 6 spuštěných Xwaxů naráz + další audio programy jako Audacious a Audacity, které jsou při běžném provozu samozřejmostí :)

Se stabilitou programu velmi úzce souvisí i rychlý a stabilní operační systém Ubuntu 10.10, který mi zatím nejlépe vyhovuje ze všech OS, co jsem kdy používal. Jednoduchá přizpůsobitelnost, rychlost, stabilita, bezpečnost a spolehlivost je vše, co potřebuji ke spokojenosti. Už má uptime přes měsíc (a když se nic nestane, tak vydrží bez restartu klidně celé prázdniny) a je stále svižný, rychlý a spolehlivý, jako kdyby právě nabootoval :)

Na poslední akci jsem se vážně bavil, když si hiphopeři donesli svůj notebook s jakousi verzí Windows a dlouho řešili, jak se bude hrát. V první fázi se mělo hrát z Audacious na mém počítači, ale po zjištění, že nemám redukci na slot na mikro SD karty, kde měli svoje tracky, začali startovat svoje Windows na svém počítači. Zapojili svůj notebook do volné zásuvky a ze 7kW stěny se začalo ozývat bzzzzz (no co, stejně to muzika přehluší) přihodili lopatu uhlí, nalili vodu do chladiče a zatočili klikou (prostě klasický start Windows). Podal jsem jim tedy jeden volný jack kablík (nebyl volný, musel jsem ho vytáhnout z line-in na svém notebooku a na mixáku přepojit z master2 výstupu na volný kanál), oni ho zapojili do svého počítače, ozvalo se ještě hlasitější švkrrk bzzzz sssss uuuuu a čekalo se.
Během čekání se občas ozvalo klasické windowsácké tudum nebo zvuk kritické chyby… Když už čekání trvalo půl hodiny a já myslel, že už to hraje, byl jsem ujištěn, že to je pořád jen bzučení a ruchy z jejich kompa, že tam ještě nic nepustili :)
Po půlhodině neúspěšných pokusů o zprovoznění jsem se tedy nabídnul, že to nějak zkusím u sebe v Ubuntu. Najednou začali všichni vytahovat flashdisky a problém byl vyřešen. Audacious s normálním Winampáckým skinem by neměl nikomu dělat problémy a mohlo se tedy hrát. Málem nemohlo, protože kdyby tam neměl kolega vybalenou strojovnu s mašinama, tak by si ani neměli do čeho zapojit mikrofony…serato damage vinyl
Zhruba hodinku si stěžovali za doprovodu svých hiphopových beatů. Musím uznat, že to celkem ušlo a byli docela sehraný, nicméně chtělo by to ještě zapracovat a nebát se improvizovat, protože když mají minutový text na tříminutovou skladbu, kterou v půlce přeskočí na další, tak to nepůsobí příliš profesionálně…

To ale trochu odbočuji.
Chtěl jsem ještě zmínit, že s novou verzí Xwaxu začínám používat i fungl nové TC vinyly, protože jsem po neuvěřitelných 4 měsících dodrbal i špinavou, opatlanou a poškrábanou A stranu Serato vinylu. Ani ne tak používáním a ohráním, ale neopatrnou manipulací a skladováním třeba právě i na výše zmíněné akci.
Jak je známo, A strana má 11 minut, tedy drážky nepatrně dále od sebe a jehla tedy nepřeskakuje ani při hodně silném opotřebování desky. Pokud je tam ale větší škrábanec nebo vryp způsobený vnějšími vlivy (kdybych je ukládal do obalu, mohl jsem je ještě stále používat), dochází k přeskakování. Ne při reversech a scratchování, jako tomu bylo na druhé straně, ale v některých místech už i při obyčejném přehrávání.
A to je fatální.
Alespoň takhle vidím, jak moc ušetřím škrábanců, kdybych si tohle dovoloval s originálníma vinylovýma deskama.
Na akcích prostě vinyly (nejen TC vinyly) dostávají největší záhul, ikdyž se z nich třeba vůbec nehraje. I tak výdrž jednoho páru TC vinylů skoro 3/4 roku je pořád ještě celkem slušné skóre :)

Chcete něco namíchat?

ApinLeave a comment

challenge acceptedDíky Xwaxu se mi značně rozšiřují možnosti a tak se mohu pustit do nejrůznějších výzev.
Tento týden jsem pokusně míchal pro jednoho člověka taneční dance set (jestli se tohle hraje na diskotékách, tak doufám, že se všichni diskanti budou smažit v pekle), který nebyl nijak náročný, protože všechny dance hitovky jsou okolo 120-140BPM stejného konceptu, nezáživné beaty ze stejných bank, vesměs identické syntetizátory, jednoduché přiteplené melodie, primitivní refrény, prakticky žádný nápad nebo kreativita. Prostě prvoplánové komerční tucky, které navíc ani neudržují klasický cyklus 4×4, ale 4×2 nebo 4×3. To byla asi jediná nezvyklost, kterou musí DJ přijmout, jinak se tenhle styl míchá skoro sám.
Něco takového jsem si zkusil poprvé a doufám, že i naposled. Jako je to zajímavá zkušenost, ale opakovat ji nemusím :)

A tak si u toho říkám, co takhle zkusit něco jiného? Zkusím u svých čtenářů, jestli by neměli něco zajímavějšího. Máte svoje oblíbené songy a chtěli byste je namixovat do setu?
Nabízím své služby, protože to je pro mě dobrá výzva a možná že si i rozšířím svůj hudební rozhled :)

Podmínkou je, aby vaše skladby měly alespoň několik vteřin pravidelného (nejlépe strojového, protože živí hudebníci nikdy nejsou přesní) motivu nebo rytmu, aby tak bylo možno navázat na další track.
Taky by ty tracky měly být žánrově nebo rytmicky blízké. To znamená aby to do sebe v normálním rozsahu pitche pasovalo. Tedy nelze skloubit breakbeat a dnb při dodržení rozumných rychlostí a tónin, jestli mi rozumíte…
Já vím že si teď trochu protiřečím, že pak už to není taková výzva a některé breakbeaty s dnb do sebe pasují, ovšem to jsou vyjímky potvrzující pravidlo a pokud je máte, tak to můžu zkusit.

Jak bych si to asi představoval:
Někam uploadněte archiv se svými tracky (minimálně 3, maximálně 15 skladeb) a napište mi, odkud si to můžu stáhnout a jak si představujete pořadí skladeb a další podrobnosti.
Když mi váš výběr příjde zajímavý, zkusím vám ho namíchat.
Pokud vyrukujete s nějakým neurofunkem, trancem, technem nebo něčím podobným popsaným výše, tak pravděpodobně moc šancí nemáte, protože setů takových stylů je všude nechutné množství a není to žádná výzva ani umění…

Představoval bych si za to nějaký odkaz sem na blog nebo jinou protislužbu, vše je věcí dohody :)

A pak samozřejmě budete muset výsledný set smazat od 24hodin od poslechnutí, abysme nedráždili protipirátské mafie a jiné spolky podobných sráčů :)

Tak co, jde do toho někdo?

Velký Xwax test

Apin1 Comment

Konečně jsme otestovali Xwax v polních podmínkách na silnějším zvuku a protože mnozí z vás chcete nějaký nový setík na léto, tak tím snad zabiju dvě mouchy jednou ranou :)

V sobotu proběhla taková menší soukromá zkouška, kterou přerušil slejvák v ranních hodinách a jsem z toho bohatší hned o několik zajímavých postřehů a překvapení:

Překvapení č.1 bylo, když jsem otevřel víko notebooku a prohlásil, že už to hraje a může se tedy nastavit zesilovač. Tohle nejsou Windows, tady se nemusí čekat dlouhé minuty, než nabootuje systém.

Překvapení č.2 Hrát se dá jak z klasických desek, tak i z TC vinylu na počítači současně. Všechno je záležitostí správně vytahaných šavlí v alsamixeru. Gramofny jsou permanentně zapojené do zvukovky a zvukovka do jednotlivých kanálů na mixáku, takže se v podstatě celý večer hraje přes počítač a nikdo to ani nemusí poznat. Počítal jsem s tím, že by to teoreticky takto mohlo fungovat, nepočítal jsem s tím, že to bude fungovat tak dobře.

Překvapení č.3 Odrbané a děsivě poškrábané A strany Serato vinylů zatím vůbec nepřeskakují i za použití hodně ohraných přenosek se sporadickým hrotem. Zpětná vazba tady neexistuje, ikdyž na kontrolním signálu bylo jasně patrné, že vibracemi z desek jde do zvukovky všechno možné, přesto bylo ovládání skladby TC vinylem bezproblémové a dokonce to hraje, i když je na desce i pár dešťových kapek a poblíž vykalenci…

Překvapení č.4 Když se v noci hodně rozpršelo, tak při hektickém balení veškeré techniky zavírám Xwax a objevuji na pozadí zapomenuté Audacity, které už 5 hodin nahrává druhý výstup z mixáku :) Budu mít co poslouchat, uspávám Ubuntu do paměti, doma si to pak uložím…

Překvapení č.5 Jak ze záznamu vyplynulo, v závěru večera jsem hrál jen já tak trochu písničky na přání více jak dvě a půl hodiny. Snad vůbec poprvé se nedostavil ten skličující pocit, že mi došly desky a že už nemám co hrát a kdyby nezačalo pršet, tak bych to vydržel asi až do rána :)

Překvapení č.6 Ten záznam je hrozný, ačkoli to zase tak překvapující není :) Hlavně úrovně, které se na silnějším zvuku tolik neprojevují, ale v záznamu jsou slyšet zřetelné výkyvy v hlasitosti. Taky jsem se snažil respektovat noční klid a že si u protějšího stolu stěžovali, že se nemůžou bavit, protože se neslyší… Ze začátku si také určitě všimnete mírně slyšitelného kontrolního signálu z TC vinylu, který propouští zvukovka. To bylo tím, že jsem navazoval na kolegu, který hrál z klasických desek, takže jsem propustnost signálu skrz zvukovku nemohl hned zcela vypnout.

Překvapení č.7 Čekal jsem že se něco podělá, nebo že to nebude hrát tak jak by mělo. Voda v ntb a zvukovce není příliš prospěšná, ale všechno proběhlo, fungovalo a hrálo až podezřele perfektně bez jediného zádrhelu :)

No a konečně se dostáváme k tomu, o co někteří z vás tak často žadoní. Z toho pětihodinového záznamu vykrajuji necelou hodinovou pasáž a uploaduji na svůj Dropbox, tak stahujte, dokud to tam je :)

play

Asi tím někoho zklamu, někoho překvapím, ale určitě víte, že rád střídám hudební styly, takže když je tu možnost zahrát si funky (občas se to zvrhává v celkem solidní disko:)), tak proč toho nevyužít :)
Čistá improvizace bez nějaké předchozí přípravy. K ostatním cinkavým a bordelizačním stylům jsem se už nedostal, protože mě ke konci záznamu obtěžoval a pak i vypudil kolega s mašinama (a přitom by stačilo mu stáhnout jeho kanál). V krvi mi už taky něco kolovalo, tak omluvte případné nedostatky (jsou tam)…
Pokud některé z těch songů znáte, taky tam můžete postřehnout zvuky a ruchy, které do té skladby nepatří. To bylo způsobeno volně loženými mašinami vedle na stole, ke kterým měl přístup kdokoli, kdo šel zrovna kolem a napadlo ho si zmáčknout nějaké tlačítko :) Občas si taky někdo přišel, aby si vyzkoušel, že ten vinyl control opravdu funguje a hrábnul mi na právě hrající skladbu…

Žádný jiný set prozatím nemám a ani zatím neplánuji nic nahrávat, tak snad na chvíli dáte pokoj s dotazy na další můj set, přestože tohle není zrovna to, co byste asi očekávali :)

DiskkoSmash vol.2

ApinLeave a comment

Prvního dubna mě nevypekl žádný šprýmař, ale počítač. Konkrétně jeden neudržovaný systém z dual(triple)bootu, následkem čehož mi místo 20 GB volného místa na jednom oddílu disku najednou zbývalo 35MB. Protože na tom NTFS oddílu byla většina hudebních souborů pro program Xwax, kvůli častému přesouvání, přejmenovávání a odmazávání nehudebních souborů se plnil koš a míra fragmentace rostla a já to tak nějak házel za hlavu. I stalo se, že toho osudového aprílového dne se při kopírování složky z jednoho počítače do druhého objevilo upozornění, že na disku není dostatek místa. Jak to? Vždyť včera to ještě ukazovalo volných 20 GB.
Apríl? Asi ano, protože při pokusu uvolnit nějaké místo třeba jen prostým vysypáním koše se nautilus zasekne a některé prostředky jsou nedostupné. Nepomohly ani oblíbené utilitky jako je Ubuntu Tweak ani BleachBit.
Nakonec jsem se rozhodl, že bude rychlejší a účelnější všechno smazat a nainstalovat znova místo bezvýsledného laborování a googlování, jak problém vyřešit. Navíc byl disk rozdroben na několik menších a prakticky nevyužívaných oddílů na kterých byly jiné systémy a data, které už na nic nepotřebuji a sloučím tak alespoň kapacitu. Naštěstí šlo všechno důležité zazálohovat, takže odebrání oddílů a instalace novějšího Ubuntu 10.10 se vším všudy byla otázka pár minut.

Měl jsem před sebou nainstalovaný funkční systém okamžitě připravený k práci, chystal jsem se tedy instalovat Xwax. Nic jiného vlastně používat nebudu. Přidal jsem si novější zdroje a nainstaloval Xwax verze 0.8.
Říkal jsem si, jak to bude jednoduché a primitivní, když mi 0.7 na Ubuntu 9.10 šlapala naprosto bezproblémů a bez nějakých složitějších nastavování. Při pokusu o spuštění mi vyskakovaly chybové hlášky
ALSA hw_params_set_buffer_time_max: Invalid argument
Buffer of 8ms may be too small for this hardware.
Failed to open device for capture. ať jsem do paramtetru -m dával jakoukoliv hodnotu, tak to vždycky vypsalo tohle. Chvíli jsem zkoušel nejrůznější kouzla, dokonce jsem i zkusil downgradovat na verzi 0.7, ale bezvýsledně.
V zoufalosti jsem tedy zkontaktoval C.N.B, kterého Xwax zaujal a jednou jsme spolu konzultovali zprovoznění Xwaxu na jeho notebooku a on pak napsal takový pěkný návod a nakonec jsme přišli na to, že první spuštění programu musím mít jako root. Konečně se Xwax spustil s nejnižším nastaveným bufferem 16ms a já mohl obnovit zběžnou všeobecnou zálohu mých hudebních souborů.
V té záloze mám mj. tisíce zvukových wav samplů kicků, hihatek, snarů, nejrůznějších synthů, padů a smyček z dob mé producentské činnosti, které většinou nemají ani jednu vteřinu, takže počet souborů se tak vyšplhal na krásných 23 023. Ve skutečnosti jich bude trochu méně, protože tam bylo hodně duplicit a nepřesností, které se později doupravily.
Už se zdálo, že zdárnému spuštění a otestování nového Xwaxu na novém systému nebude nic bránit, ale při spouštění si Xwax skenuje podstrčené složky (nic nového, to dělala i 0.7) a jakmile narazí na soubor, který nenese zvukovou informaci (Xwax zvládá prakticky veškeré myslitelné multimediální soubory), tak vyhodí chybovou hlášku a spouštění se ukončí. Znovu jsem zauvažoval o downgradu zpátky na 0.7, protože tomu náhledy alb nebo txt soubory nijak nevadily, ale nakonec se mi několik tisíc nehudebních souborů podařilo odfiltrovat. Xwax se stále ještě odmítal spustit, protože se mu ještě nelíbilo několik hodně starých MP3 souborů a asi dva FLAC soubory. Nechtělo se mi další půlhodinu zkoumat, co je na nich špatného, že je Xwax nebere, tak jednoduše putovaly do koše a konečně Xwax začal dělat to co má.xwax 0.8 Diskkosmash vol.2

A tím se pomalu dostávám k dnešnímu tématu. Nedělní večer jsem prováděl zatěžkávací zkoušku a důkladné testování nového Xwaxu. Xwax 0.8 má údajně lepší zvuk, což ale nemůžu potvrdit ani vyvrátit, protože momentálně nemám odpovídající technické vybavení ani kabeláž. Každopádně zmizel otravný nízko nastavený clipping, takže hlasité soubory již nepraskají a nelupají, jako v 0.7. Xwax 0.8 je o malinko náročnější na paměť (ale ne o moc) a také je po spuštění pozorovatelné zpoždění grafického znázornění směru otáčení desky. To je ale pouze vizuální neduh postřehnutelný cca první vteřinu, pak se vše uklidní.
Při testování se mi kopírovaly soubory ze sítě, instaloval jsem nějaké další programy z repozitářů, připojoval disky a přetahoval okna z plochy na plochu. Kromě drobného chvilkového zaškubnutí vizuálního znázornění souboru bylo všechno vpořádku. Přehrávání bylo bezproblémové a bez slyšitelných nedostatků nebo záseků.
První hodinu jsem si tak šmrdlal, loopingoval a blbnul a tu druhou polovinu jsem si říkal, že by to chtělo taky nějaký set, ať to otestuju pořádně. Přeci jenom na rok 2011 ještě nemám žádný promo set a teď je konečně příležitost, než definitivně dodrbu i A stranu Serato vinylu.
Takže z dvouhodinového testovacího záznamu odříznu první hodinu experimentování, která by stejnak nikoho nezaujala a ze zbytku vznikne seriózní Diskkosmash #2.
Téma je jasné. Když jsem před nějakými třemi-čtyřmi roky (tehdy ještě z klasických gramofonových desek) nahrál DiskkoSmash, několik lidí mi říkalo, že je nadčasový, neslýchaný a originální a také se hned na to několik DJs vybavilo BC deskama a neúspěšně se pokoušeli o jejich míchání (podobně, jako když jsem začal hrát raggajungle, tak bylo úsměvné pozorovat, jak většina místních Djů začala papouškovat a nakoupila Dubwize placky, které jsou ovšem úplně něco jiného :)) Brzy ovšem zjistili, že na BC nemají buňky ani cit a proto se zase v klidu vrátili ke svému jednoduchému drumnbassu :)

Tímto záznamem pravděpodobně nepřekonám revolučnost prvního DiskkoSmashe (některé hitovky jsou hezky staré), ale snad uspokojím těch několik posluchačů, kteří volali po pokračování. Oproti prvnímu dílu tomuto setu chybí ta „šťáva“ a dynamika, kterou v sobě mají vinylové desky a nic je dosud nepřekonalo. Každopádně digitální podoba hudby výrazně rozšiřuje možnosti a schopnosti, takže se jedná o (alespoň trochu) důstojné pokračování smíchané převážně z komerčních hitovek, jinglů a znělek předělaných do přijatelné a poslouchatelné podoby.
Co vás tedy čeká? Ze začátku to převážně bouchá, ale po nějakých 20ti minutách si příjdou na své i milovníci rozlámaných amenů, pomalejšího speedcoru (já vím, je zhovadilost do setu použít tracky z mixovaného CD, ale stejnak to většina z vás nepostřehne) a když jsem musel o dost zrychlovat hrající song, abych na ní mohl navázat pomalejší skladbou(!), tak jsem si říkal, že by bylo na čase to ukončit. Snad mi odpustíte závěr, přeci jenom je to také předělávka diskotékové hitovky, která před nějakými 17ti lety okupovala první příčky hitparád. Paradoxní ovšem je, že se i tahle předělávka dostala v hitparádě poměrně vysoko. Ale co už, alespoň jsou na tom krásně vidět(slyšet) ty nekonečné možnosti, které Xwax nabízí :)

DiskkoSmash #2 stahujte na Sety.cz
nebo na stránkách Figury

Je na čase otočit na druhou stranu

ApinLeave a comment

Podrobnější povídání o Timecode vinylech, nějaké osvědčené triky a postupy pro co nejpohodlnější a nejefektivnější hraní a nakonec také pár slov o tom nejdůležitějším, o samotném programu Xwax.

Někdy začátkem roku mi začala B-strana Serato Timecode vinylu při zběsilejších kejklích přeskakovat, ale ještě to nebylo tak hrozné a stále se to při opatrnějším zacházení chovalo jak má.
Pravidelní čtenáři ví, že ke hraní nyní používám program Xwax, který ve studiových podmínkách přináší mnohé výhody i útrapy.
Po několikaměsíčním hoblování B strany nastal čas odfouknout špony okolo gramofonů a otočit na stranu A, protože to nemám jen na běžné přehrávání skladeb nebo tvorbu přechodů (u čehož by opotřebování desek ani tolik nevadilo) jako většina tuctových djs, ale na experimentování, scratchování, juggling a cutting. A když si přetočíte desku o jednu otočku a ona přeskočí o dvě, tak s tím už se nedá dost dobře pracovat a je to akorát k vzteku.

Za těch několik měsíců jsem bohatší o mnohé poznatky, triky a zkušenosti, které bych tu rád sesumíroval.

V první řadě si povíme něco o samotném TC vinylu:

Serato Scratch Vinyl

U Serato vinylů má Strana A při 33 otáčkách za minutu nějakých 10 minut kontrolního signálu (no dobrá, použitelných je skoro 11 minut, na konci stopy se cyklí), což odpovídá datovým patternům od 0ms (v ideálním případě – ne vždy se podaří vylisovat deska, která by začínala na nule) až po přibližně 706.000ms.
Strana B by také měla začínat nulou, ale fyzicky je první pattern až někde na 400ms a konec přibližně 911.000ms, to znamená 15 minut a nějakou tu vteřinku k tomu při 33RPM.
Drážky jsou viditelně děleny po minutách, přičemž každá pátá minuta je výraznější, umožňuje to tak jednodušší a rychlejší zorientování a přesnější pokládání jehly na požadovaný čas.

Ještě než se začne projevovat opotřebování drážek a škrábance, bude opotřebovaná střední dírka v desce, která je z celého vinylu nejvíce namáhána (v případě scratchování), protože se používáním pomalinku vybrušuje, vzniká tak malá vůle a deska při scratchování nebo reversu nepatrně (ale citelně) kmitá ze strany na stranu, což se projeví nechtěným přeskočením jehly. Jedinou obranou je zmenšení středových dírek v desce a na to jsem spotřeboval kilogramy nastříhaných proužků samolepek, protože vylepení obyčejnou samolepkou je dočasné a brzy se sedře a začne zase „čvachtat“. To je dost častý problém i u klasických battlovek, nejenom TC vinylů.
Se samolepkami uprostřed desek je občas spojeno nepříjemné vrzání při rychlém protáčení desky. Deska ani nemusí být vylepená proužky samolepek, stačí jen těsná středová dírka, nerovnosti nebo nečistoty a deska při rotaci zpět začne kmitat vůči dopředu točícímu se talíři a hlavně středovému kolíku. Takové vibrace způsobující vrzání dokáží znepříjemnit hraní, v tom horším případě způsobí přeskočení jehly a speciálně u TC vinylů dochází ke zkreslení snímaného signálu a chvilkovým výpadkům.
A když někde něco vrže, tak to namažeme a je po problému. I v přírodě je to tak zařízeno, aby kolíček nedrhnul a dobře odváděl svoji práci, musí být dírka dobře promazaná :) Opravdu stačí na dírku v desce aplikovat trochu lubrikantu, úplně postačí třeba dětský olejíček, ale moc to nepřehnat, aby nebylo všechno promaštěné a kluzké.
vinyl matrix code
Vinyly samy o sobě vydrží dost, ale když už se nějaké poškození objeví, je bohužel trvalé a nezvratné. Zvolit správný úhel a zdroj světla při fotografování není nic jednoduchého, tak alespoň jsem se o to pokusil a na přiložených fotografiích můžete vidět, že nejvíce odrbaná část desky je první minuta. Tedy části, kde skladby začínají, jejich nájezdy a první beaty. Obecně i nejrůznější volně stažitelné DJ Tools a scratch banky nemají více jak minutu, takže i toto je důvod největšího ohoblování začátku desky.

Improve Skillz

Samotný styl hraní jsem si také osvojil tak, abych se nesedřel a dokázal si s tím hrát co nejdéle. V březnu jsem musel TC vinyly otočit na druhou stranu a to jsem na nich ještě nic pořádného nenahrál (Drumskotéka se nepočítá mezi pořádné záznamy). Obyčejné přehrávání by se na původní straně ještě provozovat dalo, ale něco odvážnějšího už ne…
Už dlouho plánuji udělat alespoň krátký několikaminutový záznam mých skillz, ale stále nemám tu správnou představu o koncepci takového záznamu. Pravděpodobně si pro tento záznam vytvořím speciální MP3 soubor na míru, ve kterém budou přesně ty smyčky a zvuky, které pro svoji krátkou ukázku použiji. Problém je v tom, že když mám představu o skladbě nebo samplu, kterou bych mohl použít, vždycky pak najdu další, která se mi zdá ještě lepší, ale nepasovala by mi do zamýšleného rytmu a k ostatním smyčkám. Z takového tracku zpravidla využiji jen několik vteřin, se kterými si vydržím blbnout i celé hodiny, což pro posluchače nemusí být nijak zajímavé.
Ohmataná deska a odrbaná první a pátá minuta na Serato vinylu

Xwax In The Mix

No a za tu dobu jsem si také pořádně ohmatal Xwax, který si nemůžu vynachválit. Opět se potvrzuje, že ty nejlepší věci jsou zadarmo, ani jednou mě nezradil, neočekávaně nespadl nebo nepříjemně nevypekl. Zvukově nakonec není tak hrozný, jak se zdálo ze začátku, stačí mít kvalitní značkový počítač (žádné MSI nebo Aušusy), kvalitní a dobře odstíněné kabely, povypínané zbytečné spotřebiče v síti a trochu si pohrát s alsamixerem, případně si dobře nakonfigurovat JACK (ale dá se to i bez toho).
Pochopitelně nic není dokonalé a i u tohoto mixovacího softu lze narazit na maličkosti, které mohou narušit pohodu. Nejde ale o nic tragického a vzhledem k tomu, že se stále jedná o verzi 0.X, tak je jasné, že se do budoucna můžeme těšit na řadu vylepšení a novinek.

Tak tedy co přesně není úplně dokonalé na tomto dokonalém programu?
Hudební soubory se filtrují podle toho, co vyťukáte na klávesnici. Doposud jsem ale nepřišel na to, jak zadávat i číslice. Tedy pokud máte nějaký soubor pojmenovaný jen v číslech (např. 23.mp3) nepodaří se vám ho vyfiltrovat, protože číslice prostě nelze zadat. Řešením může být přejmenování souboru, nebo jeho přesunutí do speciální složky, kterou si při spouštění programu parametrem -l připojíte zvlášť a následně se do ní přepnete. Nebudou se vám tak v seznamu plést ostatní soubory a tento nevyfiltrovatelný soubor si jednoduše vyberete ze seznamu (za předpokladu, že v té složce nemáte stovky dalších souborů).
Dalším problémem pro Xwax jsou příliš kvalitní soubory. Abyste mi rozuměli, nejde tak ani o kvalitu, ale o úroveň signálu, protože když je nahrávka příliš hlasitá, tak se při přehrávání nic tak hrozného neděje, ovšem když se v záznamu vyskytne opravdu hlasitá pasáž, výrazný beat, nebo se dotknete přehrávané desky, uslyšíte ve špičkách praskání. Xwax má zřejmě nízko nastavený clipping a to je právě důsledek tohoto praskání. Tato nevýhoda se dá ale velice jednoduše odstranit mírným zeslabením souboru. Tady lze využít další vynikající vlastnost Xwaxu, a tou je spuštění např. Audacity, provést v souboru úpravu hlasitosti a uložení. Během toho není nutné Xwax vypínat, aby se uvolnila zvukovka, Audacity lze používat na pozadí současně s Xwaxem, jen nebude hrát a to nám nevadí. Upravený soubor pak jednoduše znova načtete v Xwaxu a hraje se dál.
Takto lze operativně upravovat příliš hlasité soubory i v polních podmínkách během živého vystoupení…
Ano, ačkoli jsem původně nepředpokládal ani nedoporučoval použití Xwaxu na akcích a k veřejné produkci, za určitých okolností a při odpovídajícím technickém vybavení se jistě dá použít i takto a ušetřit tak tisíce za drahý komerční program. Sám jsem to na akci ještě nepoužíval, ale možná při nějaké příležitosti k tomu jednou dojde, spíše asi jen na nějaké zkoušce nebo neveřejné události, protože raději zůstanu u kvalitního zdroje zvuku, tedy u nesmrtelných klasických desek.


Kdybyste mi chtěli udělat radost, můžete mi koupit jeden pár TC vinylů, protože nyní namáhaná strana A začíná také přeskakovat a navíc je blbě vylisovaná, takže na ní přenoska „plave“ a je jen otázkou času, kdy mě to přestane bavit zajdu si pro nové TC placky :)

Drumskotéka

Apin4 Comments

Přemýšlím, jak oddůvodnit delší odmlku a přitom nesklouznout k trapným frázím „dlouho jsem vám tu nic nenapsal moji miláškové“ a zjišťuji, že to asi nesvedu.
Nicméně udělám to trochu obligátně a dnešní post vydá na delší dobu, než by byl dvou-třístránkový článek.
Dobrá tedy, po krátké/delší době přináším opět něco k poslechu a pokud se vám to bude líbit a vypočujete si to až do konce, tak tím zabijete dobrých 75minut, což je bezpochyby mnohem delší doba, než kterou by strávil i ten nejpomalejší čtenář u zdejšího nejdelšího článku… A navíc obrovská výhoda je to, že se při poslechu nemusíte koncentrovat pouze na jednu jedinou činnost (jako je čtení nebo sledování filmu), ale můžete u toho dělat i něco jiného…

O co pujde dnes?drumskoteka xwax
Protože v poslední době prakticky nehraji z ničeho jiného než Xwaxu (vyjma akcí), tak se mi trochu rozšířily možnosti i hudební archiv a můžu si dovolit prolínat skladby, které na vinylu vůbec nevyšly, nebo vyšly už hodně dávno, ale já je mám pouze na CD nebo v MP3.
Opět asi někoho zklamu a někoho potěším a jestli jste si zvykli, že ve svých setech rád střídám různé styly, tak dnes to bude víceméně ucelené hned z několika hledisek.
Dal jsem dohromady nejrůznější předělávky nevkusných popových a shitparádových odrhovaček, písniček a znělek známých pořadů a seriálů, které byly různými autory a producenty zremixovány do ještě nevkusnějšího drumnbassu. Takže melodie které znáte, jak je ještě možná neznáte :)
A protože je drumnbass ten nejjednodušší styl pro míchání a dj s ním nemá prakticky žádnou práci, není potřeba k tomu dávat nějaké oslavné popisky, ani to nějak vyzdvihovat, protože míchat dnb skutečně není žádné umění. Sám jsem měl co dělat, abych se z toho dramenbejzu nepozvracel a nemusel tak znova čistit mixák, ale hezky jsem si u toho zavzpomínal na svoje djské začátky.
Samozřejmě že ne všechny tracky v tomto setu jsou nevkusný drumnbass, třeba hned druhá skladba je od mého oblíbence DJ C a ten žádný prvoplánový podřadný dnb nedělá, jeho tvorba má nápad, šťávu a v každém tracku znásilňuje ne jednu, ale hned několik songů najednou, jak se sami můžete přesvědčit. Přesto je drtivá většina tohoto setu tvořená z nezáživného dnb (který má ovšem značnou základnu posluchačů, tak doufám, že jim příjde k chuti)…
Vykroutil jsem si u toho AlsaMixer na maximum (jak můžete vidět na screenu) a občas mi u toho ujela ruka, protože různé tracky různé kvality a hlasitosti jsou největší slabinou. Některé tracky nešlo vůbec použít, protože jejich úroveň hlasitosti byla tak moc vysoká, že je Xwax ořezával a znělo to příšerně. Snažil sem se hlasitost hlídat, ale asi třikrát se mi to nepodařilo uhlídat úplně dokonale, ale snad to nebude příliš rušit.

Nečekejte tedy žádný zázrak, pochopitelně že existují mnohem snesitelnější předělávky do lepších a přijatelnějších stylů (a mnohdy jsou tyto mashupové remixy o dost zábavnější i zvukově o několik tříd výše, než originály, protože je zesměšňují, przní a celkově povyšují jejich hodnotu, kterou bohužel většina běžných posluchačů nedokáže ocenit), ale ty si přiblížíme v některém příštím setu, mám toho ještě spoustu, tak se nebojte, že bych v tom chtěl přestat :)

Stahovat můžete zde

EDIT:
Na četné žádosti přihodím ještě tracklist (doufám, že to bude sedět, dodělával jsem ho dodatečně…)

The Simpsons theme
DJ C – Billy Jungle
Dope Ammo – Kill Bill (Dope Ammo and Swan E remix)
Dr Dre & Tupac – California Love (Comatron Remix)
Keej – Hotstepper (Remix)
Chemical Brothers ft Qtip – Galvanize (dnb_mix)
Mage – Ill fly with you
Modjo – Lady (drum & bass remix) (170 bpm)
Oasis – Wonderwall (DnB Remix)
Grinda Zig Zag – Fort Boyard (Dnb remix)
Stardust – Music Sounds Better With You (Don Moron DnB bootleg)
Support_Lesbians_-_Sweet_little_Something_rido_dnb_remix
Kosheen – Hide U (Decoder & Substance 170 Remix)
The Verve – Bittersweet symphony (TDrum DnB remix)
Unknown Artist – Pump Friction
UnKnown Artist Vs The Who (Drum N Bass Remix) Who Are You
Unknown – Somebody To Love (DnB Remix)
Delirium and Sarah McLachlan – Silence

Total digital

ApinLeave a comment

Už je to několik dní, co můžu aktivně poslouchat hudbu, kterou jsem donedávna poslouchal (respektive vůbec neposlouchal-mám rád ticho) pouze pasivně. Jaký je rozdíl mezi analogem a digitálem a jaké jsou výhody a nevýhody a jaké to přineslo změny?

S příchodem DVS jsem musel trochu pozměnit některé zažité tradice a provést několik změn. Jako první byla výměna žárovky v lampičce. 60W žárovku nahradila 20W bulka, protože se mi přemíra světla odrážela v lesklé obrazovce notebooku a to nedělalo dobrotu. Vyhodil jsem Concordy a namontoval zpátky staré ohrané Stantony s korunovým závažíčkem, takže nyní mám přítlak takových 5gr a desky prakticky neskáčou. Proti přeskakování bylo potřeba také vylepit středové dírky na TC vinylech, protože se častým kroucením zvětšují a vzniká tak malá vůle, deska nepatrně kmitá ze strany na stranu a hlavně při scratchování jehla ráda přeskakuje.
Také mi ze začátku dělalo problémy si zvyknout, že po dokončeném mixu nemusím sundávat přenosku a desku z talíře a otáčet se pro jinou. Stačí na klávesnici naťukat prvních pár písmen z názvu zvolené skladby a nahrát si ji na deck. Občas se ještě přistihnu, že po dokončeném mixu dám přenosku do výchozí polohy, přitom ji stačí dát na začátek vinylu. Zvyk je železná košile.

Výhody DVS jsou zřejmé:

–Možnosti. Odpadlo omezení na hudební díla, které vycházejí na vinylech a můžu si tak dát na talíř prakticky cokoli včetně vlastní tvorby, se kterou můžu dále pracovat.
–Úspory. Nejenom finanční, ale jak už bylo naznačeno v předchozím článku: šetří to originální nosiče i drahé přenosky. Jinak pochopitelně operační systém a program jsou zadarmo, investice je nutná pouze do hardwaru a mptrojek.
–Ubuntu. Rychlý, bezpečný, stabilní a spolehlivý operační systém, který má od minulého týdne uptime přes 200 hodin a jeho provoz je stále svižný a bezproblémový, na noc ho vždycky jen uspím do paměti a druhý den zase vzbudím a hned pokračuji v práci. Mohl bych ho také vypnout, ale komu by se pak chtělo čekat tu půlminutu, než nabootuje, že?
–Rozšiřování hudebního rozhledu. Vždycky jsem si chtěl prolínat písničky od Queenů, Beatles, Led Zeppelin se současnými elektronickými mashupy a objevovat nové interprety, jejich možnosti, experimentovat a překonávat zdánlivá žánrová omezení.
–Ničím nerušená reprodukce. Protože skladbu hraje počítač, odpadají nejběžnější trable vazbením počínaje, nechtěnými strkanci do stolu a poškrábanými a ohranými deskami konče (což by se projevilo v konečné kvalitě)
–Dosud nepoznané možnosti. Hlavně při scratchování a jugglingu. Už se nemusím dívat na značky nalepené na desce a počítat o kolik otáček jsem vrátil desku, stačí si zapamatovat časy kde kdy co je a pouštět tak smyčky mnohem přesněji. Tvary a průběhy jednotlivých samplů nyní vidím přehledně na obrazovce a to opět umožňuje přesnější a pohodlnější scratchování. Tvořím si vlastní „tools“ a vytvářím kompilace.

Všechno má své pro a proti, i DVS není tak dokonalý, jak by se na první pohled zdálo:

–Přechod na digitál. Převodem analogových nahrávek do digitální podoby se jejich kvalita snižuje o několik tříd. Zvuk je takový suchý, plochý, bez dynamiky. V pasážích, kde byly krásně čitelné a rozeznatelné detaily, bývá místo nízkých frekvencí hučení, náznak jakéhosi vlnění nebo těžko identifikovatelného řinčení. Veškeré kouzlo, teplo, hloubka, věrnost a dynamika vinylu se kompresí a převodníky vytratila. Znám jeden manželský pár, který tvrdí, že na CD nebo v MP3 souborech slyší v amplitudě vzorkování hrany přechodů nul a jedniček. Nutno podotknout, že mají reprosoustavu za čtvrt milionu. Takové netopýří uši, ani takovou hi-fi audio sestavu nemám, ale pokud si pustím nahrávku na vinylu a pak jeho digitální verzi, tak rozdíl většinou také poznám. S tím také souvisí i další bod…
–Různorodá kvalita hudebních souborů. Z různých zdrojů a různými způsoby získané nahrávky se od sebe dokáží lišit skoro až nepředstavitelnými zvukovými a kvalitativními rozdíly. Tady zpravidla nehraje roli datový tok jednotlivých mp3 souborů, ale úroveň a kvalita masteringu v různých nahrávacích studiích a distribučních kanálech. Kdybych měl už od samého počátku trochu lepší přenosky, tak by archivní záznamy mých prvních desek zněly opravdu úplně jinak. Také kolísání rychlosti nahrávky bývá nepříliš vzácným jevem i u skladeb ripovaných z CD a pozná se to teprve až tehdy, když se vám srovnané skladby začnou zničeho nic rozcházet…
–Vizualizace souboru. Teď si asi říkáte, co tahle skvělá (a v DVS stěžejní) funkce dělá v záporech. Vizualizace souboru je skvělý pomocník, ale často také bývá pořádnou iluzí o kterou se nelze opírat ani ji brát jako samozřejmost. Když mám na akci hrát z klasických desek, vždycky si předtím říkám, jestli to ještě vůbec umím, protože jsem si za tu krátkou dobu zvykl, že to co hraju i vidím. Při hraní z DVS se DJ fixuje na probíhající křivku, která leckdy může klamat tvarem, při hraní z vinylů nic takového nemá. Pokud se hlavně začátečník spoléhá na své oči a ne uši, nikdy se pořádně hrát nenaučí.
–Hardware. Asi největší a nejvíce slyšitelný problém i na domácích reprobedničkách je všudypřítomné rušení a bludné proudy. Ačkoli se hraje z externí zvukovky, notebook značky MSI dělá opravdu divy a na výstupu je zřetelně slyšet, jak procesor zpracovává instrukce, hrabe na disku nebo ukládá do paměti. Svůj podíl viny nesou také podomácku zbastlené kabely z laciných součástek (snad se brzy dopracuji k pořádným kabelům s vodiči z 99,99% bezkyslíkaté mědi, dvojitým stíněním a 24K pozlacenými konektory). A když kvůli mizerné kvalitě souborů musíte volume vykroutit na maximum a dvoujádrový procesor jede na 65%, to je potom orchestr :) Nedokážu si představit, že bych si tohle měl někdy zapojovat do výkonné aparatury…
–Spotřeba. Normálně by na DJ stole stačily 3 nebo 4 zásuvky (mix,2 gramce a případně lampička). Tento styl hraní vyžaduje alespoň o jednu zásuvku navíc, zpravidla ale o dvě, protože hrát na baterii notebooku by si troufnul jen málokdo. Také zvukovka s předzesilovačem (pokud nemáte gramofony s možností přepnutí výstupu na line) musí být nějak napájena…
–Zdravotní problémy. Protože to je pro mě nová hračka a abych dokázal pojmout, naposlouchat, vyselektovat a zpracovat všechnu uloženou muziku v počítači, věnuji tomu prakticky veškerý svůj volný čas a to se projevuje jednak vyčerpaností, únavou, bolestí levé sanice od sluchátek na levém uchu a brzy se ukážou i mozoly. Při scratchování sluchátka nepotřebuji, ale i tak je mám na hlavě častěji než by bylo zdrávo a křečové žíly na nohách o sobě asi taky brzy dají vědět… Moje Djské začátky byly celkem vyčerpávající dvacetiminutovky, kdy jsem měl po krátkém intenzivním tréninku hlavu jako meloun. Postupně se ten čas protahoval na 30minut, 40, hodinka. Tak jak přibývalo desek, pozvolna jsem vydržel stát u mixáku s gramofony i delší dobu. Jak na akci, tak i doma je naprosto dostačující hodina až hodina a půl. U DVS vydržím často až několik hodin denně! (já mám tolik volného času?)
–Pískání. Kvůli tomu, že kontrolní signál na desce je částečně slyšitelný i přes chvějku přenosky a výstupní hlasitost mp3 souboru bývá na nízkých hodnotách, to nesnesitelné a otravné pískání začínám pomalu nenávidět a možná že mě to přivede k šílenství :) Já už to pískání mám v hlavě i když je všechno povypínané a nikde nic nehraje…

Zatím jsem se nedopracoval k nějakému plnohodnotnému záznamu a taky si troufnu zveřejňovat pouze sety z tracků, ke kterým mám originální nosiče, aby mě pak třeba nějaký zmrdeček komisař nepopotahoval za pirátské kopie…
Kdo má zájem, může si níže poslechnout včerejší necelou hodinku blbnutí v Xwaxu. Je to z větší části taková retro vzpomínka na zlatá devadesátá. Žádné úchvané mixy nečekejte, rozehrál jsem se až někde po třicáté minutě, kde jsem se později odhodlal i k pokusu o scratchování, takže to neberte vážně, spíš můžete posoudit (ne)kvalitu digitálních souborů a jak se tracky v mixech hezky rozcházejí (a taky to bude rukama). Kdo by měl potřebu si to stáhnout, může zde.
Ani jsem to ještě neposlouchal a ani to snad poslouchat nebudu, až bude čas, tak raději nahraju něco lepšího.

Právě zjišťuji, že Humyo má nejspíše technické problémy a navíc pro stažení setu tam musíte být zaregistrováni, takže jsem to nahrál na svůj Dropbox, kde by to mělo fungovat bez problémů. Indžoj

Digital DJing v linuxu

Apin5 Comments

DVS zdarma, to jsou programy pro vinyl controlling v linuxu. Mixxx nebo mnohem spolehlivější a použitelnější Xwax. Jaké jsou jejich vlastnosti, výhody, nevýhody a jak se z nich hraje?

Dnešním článkem možná budu protiřečit těm z minula, ale nemusíte mě zatracovat, uvidíte, že se vše vysvětlí na konci.

Předpokládám, že ne všichni čtenáři mají široký rozhled o DJ technice a principech DVS, takže na úvod trochu teorie (kdo to zná, může následující 2 odstavce přeskočit):
Jak funguje klasická gramofonová deska asi všichni víte – na vinylové desce je ve spirále od kraje ke středu vylisovaná drážka nesoucí zvukovou informaci. Respektive tu zvukovou informaci získáme až pomocí přenosky, jejíž hrot kmitá podle záhybů a nerovností drážky v otáčející se desce a tyto poyby jsou pomocí miniaturní soustavy magnetů a cívek v přenosce naindukovány na slabý elektrický signál, který je dále zpracován předzesilovačem (protože se výstupní hodnoty pohybují i v desetinách mV – záleží na přenosce) a následně zesilovačem. U většiny vstupních zařízení mají konektory pro připojení gramofonu označení Phono, zpravidla je gramofon ještě potřeba uzemnit (GND), aby nevznikal nežádoucí brum a další rušivé signály. Na každém DJ mixpultu nalezente pro jeden kanál přípojku Phono pro gramofon a přípojku Line sloužící pro připojení CD playerů nebo počítače.
Timecode vinyl se nijak neliší od toho klasického a funguje na úplně stejném principu, jenže drážka na této desce neobsahuje písničky, melodie, ani hlas, ale kontrolní signál, který představuje pískání. Toto pískání musí být vyvedeno do předzesilovače a následně do vstupu zvukové karty, kde příslušný software v počítači dosadí za pískání MP3 soubor a výstupem ze zvukové karty ho posílá do Line vstupu na mixáku.
Zjednodušeně řečeno, podle pozice jehly na datovém vinylu (lidskému uchu to pískání připadá jako neměnný tón, ale počítač podle tohoto signálu dokáže přesně rozpoznat jestli je na začátku, uprostřed nebo na konci a podle toho se posouvá v čase v MP3 souboru) vám software přehrává skladbu tak, jako kdyby byla vylisovaná na desce. Takže se skladbou můžete tímto způsobem vpodstatě dělat to samé, co jste zvyklí dělat s klasickým vinylem (zrychlovat, zpomalovat, scratchovat, revers atd). Více o TC vinylu zde.

Protože nejlepší controllery jsou dvě ruce a dvě uši, jedná se o nejpřirozenější, nejpohodlnější a nejefektivnější způsob ovládání skladeb. Žádné jogy, pitch bendy, beat synce a podobné hovadiny pro lúzry. Zmáčknout tlačítko sync umí každý připosránek, ale srovnat si skladby podle rytmu je to pravé Djské umění!

Podívejte se jak se vyrábí gramofonová deska.

Tolik teorie, jdeme na praktickou část.

Jak už bylo naznačeno, Virtual (nebo digital) Djing se v základu a způsobem míchání nijak neliší od toho klasického mixování. Pouze s tím rozdílem, že v tašce na desky si s sebou nosíte jen dva datové vinyly, notebook a zvukovku (s předzesilovačem). Gramce a mixák jsou předpokládanou samozřejmostí a není potřeba je tu dále rozebírat. Jen podotknu, že pokud máte gramofon s možností přepnutí výstupu na Line, nepotřebujete mezi gramec a zvukovku připojovat předzesilovač.

Existuje několik druhů softwaru pro zpracování signálu z datového disku. Od drahých profesionálních systémů (Serato, Final Scratch 2.0) až po levné a ne příliš spolehlivé (MixVibes, Traktor, Virtual DJ, Mixxx, vesměs všechny…).
Nevýhodou těchto programů je vedle ceny i fakt, že jsou určeny pouze pro Windows, případně MAC. Linuxoví uživatelé v tomto směru mají také na výběr, sice ne tak široký jako v případě BSOD platformy, ale co byste chtěli zadarmo, hlavní je, že docela fungují.
Nejrozšířenější DVS pro linux umožňující výše popsané ovládání MP3 skladeb pomocí gramofonů jsou Mixxx nebo Xwax. Oba se dají najít v repozitářích nebo stáhnout přímo ze stránek vývojářů.
A protože jsem nedávno pořídil zvukovku ESI MAYA 44 USB z druhé ruky, rozhodl jsem se zakusit tuto výzvu.

Mixxx existuje jak pro linux, tak i pro Win a myslím že i pro MAC. Na první pohled se tváří jako schopný nástroj, který umí hodně věcí, bohužel ani jednu pořádně. Program Xwax je takový derivát Mixxxu a dle nejrůznějších názorů (i mých dosavadních zkušeností) je spolehlivější, než jeho kolega Mixxx a těží z toho, že v jednoduchosti je krása, proto je určen pouze a jenom na ovládání mp3 pomocí timecode vinylů. Žádné přebytečné virtuální šavle, žádné pochybné softwarové ekvalizéry, prakticky žádné ovládací prvky a nabídky, vše ovládáte příkazovou řádkou, klávesami a (hlavně) gramofonem. Na oficiálních webových stránkách (xwax.co.uk) naleznete návod na instalaci, zapojení a zprovoznění a před pár dny dokonce spustili svoji Wiki, která toho zatím moc neobsahuje, ale i to se cení a do budoucna to je rozhodně krok správným směrem (a jak jsem později zjistil, tak den na to vydali Xwax ve verzi 0.8- já se crcám stále ještě s 0.7).
Xwax se spouští z příkazové řádky s několika parametry a může vypadat nějak takto:

$ sudo xwax -t serato_2b -l Hudba -a maya44_pair1 -a maya44_pair2

kde jednotlivé parametry znamenají:
-t určuje použitý typ TC vinylu nebo CD (defaultní serato_2b znamená Serato 2nd Edition vinyl strana B)
-l je cesta ke složce s hudebními soubory
-a maya44_pair1 zvukové rozhraní pro první gramofon
-a maya44_pair2 zvukové rozhraní pro druhý gramofon

Před samotným spuštěním se musíte vypořádat hned s několika problémy. První je známý a zdokumentovaný problém s chybějícími fonty TTF DejaVu. Potom se Xwax také u někoho odmítne spustit kvůli chybějícím ffmpeg knihovnám. Vše lze elegantně vyřešit pomocí příkazové řádky, nebo lamersky (tak jak jsem to řešil i já) dotahat si to z repozitářů.

XWAX 0.7Xwax se mi po řadě prvotních komplikací nakonec podařilo rozběhnout nejprve pro jeden, pak i konečně pro oba vstupy na zvukovce a mohu tak používat oba gramofony, načtou se knihovny s hudebními soubory, mezi kterými se přepíná a pohybuje kurzorovými klávesami, cesta ke každému souboru se zobrazuje ve spodním řádku. Klávesou F1/F5 se načítá vybraná skladba pro zvolený deck, F2/F6 nastavuje začátek souboru, F3/F7 vypíná a zapíná vinyl control, klávesy + a – rozsah zobrazení stopy a pak celá alfanumerická část, kterou se vyhledávají soubory podle názvu nebo ID3 tagu. Všechny činnosti a události programu se přehledně zobrazují v terminálu. Rozumí si jak s MP3 soubory, tak samozřejmě také s WAV, WMA, FLAC, M4A, OGG a spoustou dalších (prakticky veškeré multimediální soubory včetně videí). Ovládání je krásně jednoduché a rychlé. Přehrávání pomocí vinylu je velmi přirozené a pohodlné – údajná odezva je 1ms – neměřil jsem to, ale prakticky se to chová jako skutečný vinyl, ovládání skladby je naprosto vynikající a není problém s takovou odezvou scratchovat!
Po složitých peripetiích a pokusech, se mi povedlo přinutit zvukovku přijímat signál z obou gramců. Do domovské složky je potřeba zkopírovat soubor .asoundrc pro konkrétní typ zvukové karty (seznam a soubory ke stažení zde) a Xwax spouštět se zástupnými pcm z tohoto souboru. Podrobněji zde.
To je celé. Zabralo mi to sice pár hodin, než jsem na to přišel, ale nakonec se úspěch dostavil a Xwax šlape jako hodinky. Když jsou jehly na obou vinylech, tak větráček chlazení docela fouká, ale to se dalo očekávat, rezervu systém ještě má, když při hraní děláte něco na pozadí (stačí mít zapnutý Compiz a přetahovat okna), tak skladba může občas „škytnout“ nebo přeskočit, ale děje se to výjimečně (zpravidla pouze poprvé, pak se to uklidní) a zatím se mi nestalo, že by program spadnul, nebo se zaseknul… V pozdější fázi jsem při přehrávání dokonce kopíroval soubory z externího disku a bez sebemenších problémů.

Další dostupný vinyl control software je Mixxx (mixxx.org)
Mixxx nevyžaduje terminál, spouští se normálně zástupcem z nabídky programů a nastavuje se přes přehledné klikací rozhraní a nabídky. Výběr a nastavení použité zvukovky a vinylů je snadné a jednoduché a překvapivě funkční hned na první pokus a bere bez problémů oba vstupy na jedné zvukovce. To je rozhodně dobrá zpráva, těch špatných zpráv na uživatele ale později vyskáče mnohem více.
Prvním a viditelným neduhem je chyba v zobrazování zvukové stopy pro první deck při startu programu. Vyřeší se to přepnutím skinu na některý z desítek jiných, ale i tak občas přestane poslouchat přetahování hudeních souborů myší na jednotlivé decky, musíte si klávesovou zkratkou, nebo v nabídce ručně zvolit soubor pro každý deck. Druhý a závažnější problém je časté padání programu. Stačí nešikovně nastavit rychlejší odezvu (pouze pro výkonné CPU) a může se stát, že se program bez jakéhokoli varování ukončí. Program padá (padal – po experimentech s .asoundrc to docela přestalo) i zcela náhodně i když s ním nic neděláte. Zvukově na tom není nijak na špici, a často je slyšet, že se v Alse něco zesralo, což se projeví pomalejší odezvou a praskáním. Uživatelsky hodně nepříjemné rozhraní a nemožnost nastavit si Cut podle potřeby. Pokud chcete hrát skladbu od začátku, musíte dát jehlu na úplný začátek desky, div že nevyskočí z drážky a ještě tam půl vteřiny bude chybět. Další a zatím poslední prokletí je trochu krkolomné hraní na externím mixáku kvůli jedinému softwarovému master stereo výstupu. Pokud chcete hrát normálně (tedy levá + pravá šavle), musíte si jako druhý master zvolit sluchátkový výstup a v programovém rozhraní si správně posunout šavle na obrazovce a přepnout si ten správný kanál do sluchátek (tady je na místě podotknout, že ne každý skin vám toto umožní). Bohužel pokud ten sluchátkový výstup máte na stejné zvukovce, tak si také moc dobře nezahrajete kvůli dost velkým přeslechům. Naštěstí v nastavení se při dobré konstelaci hvězd nabídnou veškeré hw audio zařízení v počítači, takže můžete ten druhý master výstup nastavit pro integrovanou zvukovku v notebooku a píchnout ji do šavle na externím mixu.
Není to ale žádná výhra, program si často dělá co chce a občas nereaguje na ovládání myší a v žádném případě to nelze srovnávat s nepřekonatelným analogem, ale možnost mixovat digitální soubory na gramofonu je přeci báječná. Pořádně scratchovat nebo dělat nějaké divočejší brikule s tímto programem prostě nelze, ani kdybych se na hlavu stavěl.

Mixxx totálně pohořel, zato Xwax (ačkoli se to ze začátku zdálo jako mission imposible) dokonale naplnil a možná že i předčil má očekávání a získal jsem tak mocný nástroj pro tradičně netradiční přehrávání muziky. Dokladem budiž vůbec první čtvrthodinový záznam pořízený krátce po úspěšném zprovoznění obou decků. Kvalita není nijak závratná, záznam jsem musel ještě dodatečně zesílit a taky tam je slyšet spousta ruchů jak „pracuje hw“ myslím, že se tomu říká elektronický smog (strašná spousta kabelů, drátů a zapnutých zařízení v jedné místnosti a v síti taky nebude zrovna přesných 50Hz)

XWAX první záznam

Cena celé téhle srandy se dostala ke dvěma tisícům (zvukovka+TC vinyly) a to je ještě pořád výborná investice. Tak jako všechno ostatní, i DVS má své výhody a nevýhody a po dlouhodobějším používání se pohled na některé věci změní.
Nebojte se, nepřestanu si kupovat desky, ani z DVS nebudu hrát na akcích (odtud už je jenom krůček k bezcharakterním diskotékovým pouštěčům, protože tak vlastně nejsem limitován vinylovými nosiči a můžu hrát v podstatě cokoli). Digital Djing je výzva, která tak nějak přišla a já ji prostě musel vyzkoušet. Je to vynikající způsob, jak lze trénovat a cvičit (teď si říkám, proč jsem si tenkrát kupoval tu druhou opici) a přitom šetřit originální desky i přenosky (ano, na tohle stačí i ty staré ohrané Stantony-důležité je, aby pořád měly slušný výstup) a také si zkusit do setu zakomponovat skladby, které na vinylech nevychází, nebo vychází, ale jsou tzv. Most Wanted a jsou nedostatkové zboží, případně vycházely v minulosti a jejich cena se dnes dostala na nepředstavitelné hodnoty… Stejně tak mě to donutí k tomu, že odteď začnu poslouchat a shromažďovat hudbu v digitální podobě (a taky si poctivě vyplňovat ID3 tagy), protože tak získávám možnost si ji pouštět tak, jak mi nejvíce vyhovuje a umožní mi to strávit víc času s muzikou, na kterou jsem doteď neměl čas.