Jaké heslo ukrývají hvězdičky?

Jak odkrýt heslo, které je schované za černými puntíky?

Asi nepřicházím s žádnou šokující novinkou a někteří tento trik možná už znáte, mnohde ani není potřeba, ale přesto se tento lifehack (nebo přesněji řečeno webhack) může někomu někdy někde hodit.

Třeba když máte složité heslo a chcete se přesvědčit, že ho zadáváte správně. Nebo jste si neopsali heslo, nemáte ho uložené a formulář vám nenabízí možnost zobrazení zadaného hesla v textové podobě.

Takže máte před sebou vyplněný formulář a zadané heslo je skryto za hvězdičkami nebo černými puntíky. Jak bylo to heslo? Jak si ho odkryji? Jak zjistím, jaké heslo se schovává za puntíky?

Následující obrázkový návod berte jen jako ukázku, protože zrovna WordPress umožňuje po kliknutí na symbol oka zobrazit vložené heslo skryté za černými puntíky. Ale na internetu se můžete setkat s mnoha takovými formuláři, které vám takto snadno nedovolí odkrýt, co se skrývá v políčku s heslem.

Takže co dělat, když některý formulář neumí v základu rozkrýt to tajemné heslo? Řešení je vskutku velice jednoduché a tento postup funguje ve většině internetových prohlížečů (testováno v Brave, Firefoxu a Chrome).

Klikněte pravým tlačítkem myši do okénka, kde máte zadané heslo, které je ukryto za černými puntíky, a z kontextové nabídky vyberte Prozkoumat (ve Firefoxu to je Prozkoumat prvek). Ve všech běžných prohlížečích také funguje klávesová zkratka Ctrl+Shift+I.

V HTML kódu najděte řádek, kde je definován dialog pro heslo. Prostě hledejte řetězec <input type=“password“

Tady už jenom stačí změnit type=“password“ na type=“text“ a hned se vám odhalí, co je ukryto za hvězdičkami nebo puntíky ;)

Veškeré změny, které takto provedete ve svém prohlížeči se nikam neukládají a nemusíte se bát, že byste tímto něco rozbili nebo nějak narušili bezpečnost na serveru. Většina internetových prohlížečů má tento nástroj, který slouží hlavně pro vývojáře a kodéry, aby měli možnost jednoduše testovat úpravy v kódu, které jim okamžitě překreslují editované prvky na stránce a nemuseli pokaždé provádět změny v editoru, ukládat, uploadovat na FTP a refreshovat. Takhle lze snadno cokoli na stránce ihned lokálně otestovat nebo upravit a člověk se nemusí zdržovat zbytečnými úkony navíc.

Dnes už můžeme porovnávat

Čas je náš přítel. Díky tomu jak plyne, můžeme dnes porovnávat a ověřovat informace, které jsme v minulosti získali, ale nemohli potvrdit nebo vyvrátit.

Dlouho jsem tu neměl žádné konspirační video. A ačkoli formát tohoto prvního videa je zrovna něco, čeho jsem se tu chtěl vyvarovat, přesto ho sem dám, protože tu jde o sdělení a ne o styl zpracování nebo vyprávění.

Jinak je to velice zajímavé. Video které vyšlo 1.8.2020. V té době konspirace, nad kterou se mohli mnozí ušklíbnout a pomyslet si něco o pomatených konspirátorech. Dnes už víme, že to není konspirace, ale realita. Stačilo prostě jen počkat pár měsíců…

Druhé video tu dávám pro porovnání a také zamyšlení. Tady už nejde o konspiraci, nýbrž o naučně vzdělávací pořad. Jenomže tady od publikování neuběhly měsíce, ale desetiletí. Video z roku 1967 o tom, jak tehdejší společnost předpokládala využití počítačů. Podívejte se na to a řekněte sami: Co z toho používáme dnes? Možná tak v tom zdravotnictví se změnil akorát způsob zadávání informací do „kartotéky“, jinak to funguje docela podobně. No a co ty ostatní obory? Dnes nám to připadá jako něco neuvěřitelného, co už bylo mnohonásobně překonáno a modernizováno. Ve své době nejmodernější sci-fi technologie, dnes úsměvná retro podívaná, nad kterou budou mnozí nechápavě kroutit hlavou. Ty děti z konce videa jsou už dnes staré báby a dědci, někteří z nich třeba už ani nežijí. No a bylo jim k něčemu, že se učili programovat ve Fortranu? Na druhou stranu se zase nemusely řešit hackerské útoky a zabezpečení sítě. Jednoduše proto, že nic takového ještě neexistovalo a když chtěl někdo ukrást nějaká data, musel se vloupat do laboratoře a fyzicky zkopírovat nebo odcizit cívku s magnetickým páskem…

Pojďme v čase ještě dál a tentokrát k vizi roku 2000. Předchozí video mi do related hází sleepcore sbírky dokumentů a například u tohoto se můžeme ještě více zamyslet. Dokumenty a pohádky o velmi vzdálené budoucnosti. Jak my si dnes můžeme představovat příští století a jak bude skutečně vypadat? Co autoři nemohli vidět a tušit, když vymýšleli tyto klipy? A co my nyní nevidíme a netušíme, když si představujeme budoucnost? Máte vůbec nějakou budoucnost?

Xwax vyměněn za Traktor Kontrol Z2

Mám novou zvukovku kombinovanou s mixákem Traktor Kontrol Z2. Jaké jsou první dojmy?

Ok, řeknu vám to úplně otevřeně. Mé obavy se naplnily a ten předchozí článek o nastavení Xwaxu jsem skutečně psal zbytečně. Na dobu nařízené karantény jsem si gramofonový ansábl dotáhl domů, udělat si v tom pořádek, vyčistit od nánosů špíny a zkusit nějaký update. Vše už bylo hotovo. Xwax v Ubuntu Studio na novém SSD byl připraven k ostrému použití, avšak dosluhující (odpálený) vstup levého kanálu zvukovky byl strašákem toho, že tohle si vyžádá nějakou investici…

A když už teda mám kupovat nový vstup ke zvukovce, co takhle celou novou, modernější zvukovku? A co takhle přihlédnout k mým potřebám, které se za ty roky tak nějak vytříbily? Na to mi už Xwax přestává stačit, potřebuji přejít na ten vyšší level :)

Ty samply jsou u nás ve zkušebně vždycky problematické, takže po krátkém rozvažování padla volba na Traktor Kontrol Z2.

Samply jsou teď stále problematické, ale naštěstí už ne tolik a jsem si jist, že s tímhle zařízením si je jednoho dne úplně ochočím :) Každý kanál tu má 4 cue pointy+další 4 v sekundárním režimu. Není to sice moc, ale je to pořád víc, než dva samply, na každém gramofonu jeden, kde si musíte pořád zavírat crossfader, vracet desku zpátky, otevírat crossfader, pouštět desku atd. Neříkám, že to není zábava, ale při provádění takového manévru už nezbývá moc času na další činnosti. Z2 tohle všechno strašně ulehčuje, přesto se občas přistihnu, jak celou proceduru provádím manuálně, i když to celé můžu udělat stisknutím jednoho tlačítka. To je síla zvyku za ty roky, co jsem tyhle úkony musel dělat rukama :)

Takže tu máme 4+4 cue pointy pro kanály A+B+C+D. S tím už se dá docela dobře vyblbnout. Další výhodou je, že když si všechno dobře nastavím, mám všechno potřebné pod rukama a vůbec nepotřebuji sahat na počítač nebo myš. Všechny důležité prvky mám před sebou na mixáku, kde si i jednoduše přepnu na klasickou vinylovou desku a hned zpátky můžu zase hrát z Traktoru. Z2 je totiž hybrid zvukovky a mixáku. Díky tomu mi z celého hw zapojení ubydou dva kabely. Navíc slouží jako USB hub, pro připojení dalších Traktor hraček nebo jiného zařízení.

Traktor čerstvě po instalaci

Pak tu jsou i věci, ze kterých mám trochu smíšené pocity. Když na tom budu hrát z klasických vinylů, nebude mi zase tolik chybět nastavení záběrů kanálových faderů (naopak filtr na korekcích potěší), ale na ten crossfader si budu asi chvíli zvykat. Roky jsem byl zvyklý na Penny&Giles crossfadery – první crossfader, který se mi dosud nepodařilo zničit. Krásně volný, na koncích hliníkový jezdec hezky cvakal o kraje štěrbiny, jednoduše nastavitelný průběh, prostě paráda. Z2 má Innofader šavle i crossfader. Nejsou tak volné, jako Penny&Giles, připadají mi měkčí, možná až „plastově“. To nastavení průběhu ořezu mi v úplně krajní pozici připadá, že tam ještě kousek chybí, že nezabírá hned na kraji, ale až kousek dál. Prostě to je tím, že jsem byl zvyklý na jinou značku, budu se s tímhle plasťákem muset nějak naučit žít. Nikde jsem se nedočetl o reálné životnosti Innofaderů, ale když ho vydávají za profesionální, tak předpokládám, že snad něco vydrží.

Pak je tu stabilita a vyladění samotného programu Traktor (je jedno jaká verze), která celou tuhle hračku degraduje na zařízení na doma nebo na soukromou party. Občas se mi stane, že se Traktor prostě zasekne. Při přehrávání se najednou na 2-3 vteřiny zacyklí a udělá „bzzzzz“ a pak hraje zase dál. i7 s 8GB RAM a fungl novou instalací Windows 10 i Core2Duo s 2 GB RAM se starou pirátskou verzí Windows 7 tohle prostě občas udělají. Dokonce se mi už jednou stalo, že se Traktor permanentně zaseknul a svoje „bzzzz“ prováděl až do ukončení ve správci aplikací. I na řadě akcích jsem byl tohoto jevu několikrát svědkem, včetně krásného crashe uprostřed setu. Nebozí DJové, kteří z Traktoru hrají na akcích pro lidi, musí s tímto občasným jevem počítat. Xwax se mi za 10 let nezasekl nebo necrashnul ani jednou. U Traktoru jsem to za poslední měsíc zaznamenal asi 7x…

Taky mi malinko vadí to, že se mu furt něco nelíbí. Traktor nabízí hodně funkcí a zvládá docela dost věcí, ale aby mi furt připomínal, ať si pořídím nový control vinyl (ačkoli jsem ho před chvíli vybalil s mixákem z krabice) nebo přenosky, tak to si může odpustit.

Dále Funkce Snap a Quant jsou mimo jakoukoli logiku a rytmus, který si jedeme ve zkušebně, ačkoli papírově by měly dělat přesný opak. Zapnutí této funkce způsobí rozhození nejen začátku ořezu samplů na cue-pointech, ale celou kompozici si posadí na jakýsi svůj rytmus a totálně nám rozhodí kmitočet. Takže díky za tyhle funkce, ale jejich využití nechápu a vždy je nutné to mít vypnuté…

No a nakonec Sync. Musím se přiznat, že jsem v tomhle mixáku ještě neměl zapíchnutá sluchátka. Ani vlastně nejsou potřeba. Zkusil jsem si jen tak cvičně prolínat několik tracků do sebe. Stačí zmáčknout Sync a DJem se může stát i negramotná opice. Všechnu práci rukou a uší teď nahradí jedno blbé tlačítko. Píšeme novou éru. Všechny moje dosavadní sety byly poctivě ručně srovnány na gramofonech se sluchátky na jednom uchu. Odteď, jestli nějaký další set vůbec někdy nahraji, to bude ta nejjednodušší věc na celé nahrávce. Vlastně ani ještě nevím, jestli bych chtěl takto automaticky srovnanou kompozici vůbec zveřejňovat… Každopádně ještě jsem na tom nezkoušel jungle, ani breakcore, ani podobné libůstky, a tam trochu tuším, že Sync se moc chytat nebude. Dejme tomu čas, určitě to taky někdy otestuji.

Traktor Kontrol Z2 ulehčí, zpřesní a urychlí spoustu práce, kterou jsem doteď musel s control vinyly provádět manuálně. Už si pomaličku nacházím svůj styl, nastavuji cue-pointy na svých souborech a možná že i brzy vypustím nějaký záznam :)

Jak nastavit Xwax

Nastavení Linux DVS softwaru Xwax se zvukovou kartou Mixvibes U46 MK2 pro alsu.

Připadá mi to, jako bych článek Digital Djing v Linuxu psal v minulém století. A ono to bude jenom 10 let.

Dnes si tady chci vypsat všechno nastavení, které je potřeba udělat pro zprovoznění DVS softwaru Xwax se zvukovkou Mixvibes U46 MK2 pod alsou, protože jsem to za tu dobu řešil několikrát (minimálně 2x – naposledy po instalaci Ubuntu Studio na nový SSD disk) a vždy narážel na stejné problémy. No a jelikož mnohé www stránky, za kterých jsem čerpal informace již neexistují (nebo střídavě fungují-nefungují), využiji toho, že můj blog tu stále pořád je (a snad i dlouho bude) a pěkně si to tady všechno sesumíruji na jedno místo a podělím se i s ostatními, kdyby náhodou tohle někdo někdy taky řešil. Nejspíš ale dělám zbytečnou práci, protože ta zvukovka se už nikde nedá sehnat a na té mojí stávající začíná blbnout levý vstup… Nechci malovat čerta na zeď, ale asi po deseti letech nadešel čas se poohlédnout po něčem jiném. No alespoň si vyzkouším formátování textů v nové verzi WordPressu.

Takže jako první proběhne instalace. Tady asi není potřeba nic dlouze rozvádět. Zapojte zvukovku do USB portu a Xwax nainstalujte z repozitářů vašeho distra, nebo podle stránky http://xwax.org/download.html.

Známý a zdánlivě neřešitelný problém s přeslechem signálu ze vstupu na výstup zvukovky jde vyřešit několika po sobě jdoucími úkony. Za ty roky jsem si na to už našel postup:

Jako první je potřeba mít nainstalovanou nějakou grafickou nadstavbu alsamixeru, protože v té z příkazového řádku si to prostě nevymutujete, ale stejně bude potřeba v posledním kroku. V mém případě to je Gnome Alsa Mixer, který najdete v repozitářích a který by měl jít v pohodě spustit jak v prostředí Gnome, tak i Xfce. V desktopovém Cinnamonu to šlo také spustit, ale přes táhla nezobrazoval korektně zaškrtávátka, takže tady nám to je k ničemu. Každopádně jakmile to jednou nastavíte, už na to dál nepotřebujete sahat. Takže záložka naší zvukovky na Gnome Alsa Mixeru musí vypadat takhle:

Následně potřebujeme systému říct, jak má pracovat se vstupy a výstupy na připojené zvukovce. To se nastavuje skrytým souborem .asoundrc, který vytvoříte v domovském adresáři /root. Takže v terminálu se zadá:

Restartujte systém a poté zkuste položit přenosku na TC vinyl a roztočte gramofon. Píská? Přeslech vstupu na výstup na výstup se vypne následujícím příkazem:

sudo amixer -c U46DJ cset numid=5 off

Tím by se mělo docílit vypnutí přeslechů ze vstupu na výstup, ale je potřeba udělat ještě jednu věc. Do příkazového řádku napsat alsamixer stiskout F6, vybrat externí zvukovku a pohnout s jakoukoliv šavlí třeba jen o jeden jediný krok. jakmile to uděláte, zaktualizuje se výše vypsaný příkaz a pískání control vinylu už vám nepůjde výstupem ven, ale zůstane ve zvukovce.

Takže hurá. Zvukovku máme nastavenou, nepropouští nám signál z TC vinylů do výstupu a můžeme to zkusit spustit. Nejprve práva roota pro co nejrychlejší odezvu:

sudo su

Spuštění Xwaxu se provádí s následujícími parametry:

xwax -33 -m 16 -t serato_2a -l /home/pavian/mp3 - l /home/pavian/mp3/zkusebna

Co znamenají jednotlivé parametry

  • -33 Určuje jak rychle se otáčí deska, můžete zadat i -45
  • -m 16 Odezva v ms. Na slabších počítačích může nižší číslo způsobovat praskání ve zvuku, vyšší hodnota zase citelně znehodnocuje věrnost ovládání hudebních souborů vinylem.
  • -t Nastavuje typ použitého control vinylu.
  • -l A nakonec cesta k adresáři s hudebními soubory. Můžete si jich tam zadat kolik jen budete chtít :)

Dvě videa pro novou dekádu

Napadlo vás, že rok 1990 je teď stejně daleko jako rok 2050? Co jste měli v roce 1990 a co čekat v roce 2050?

Máme tu rok 2020. Věděli jste, že rok 1990 je teď stejně daleko jako rok 2050?

Zatímco například v roce 1990 byl pro hodně lidí největším technickým pokrokem čtyřhlavý videorekordér, který si ale většina domácností stejně nemohla dovolit. Co máme dnes?

Dnes máme nepřeberné množství videoformátů v nejvyšších rozlišeních s prostorovým obrazem a zvukem. Služeb i zařízení a možností, na kterých si je můžeme přehrát a přitom ani nemusíme mít nějaký fyzický nosič. O internetu a vzniku youtuberů se ne tak dávno nikomu ani nesnilo… Stačilo k tomu jen 30 let. Kdo ví, jak se budeme dívat na filmy za dalších 30 let.

Vezměte si třeba jenom dekádu 1990 – 2000. Videokazety nahrazují DVD a i ty na konci dekády drtí komprimované video formáty, že si celý film můžete (nechat) vypálit na obyčejné CD a přehrát třeba na počítači.

To byla jen taková demonstrace toho, jak se vývoj a pokrok posouvá třeba i v takové hloupé oblasti, jakou je video. Od velkých krabic a kabelů až po streamování do celého světa přímo z vaší kuchyně.

Co se ale nezměnilo a co zůstává stále stejné? Bylo tu před třiceti lety, dokonce už dávno před tím, ale teprve poslední dobou začíná být stále více jasné, že to nepřežije dvacátá léta jednadvacátého století? Co mělo poslední velkou inovaci naposledy před třiceti lety, ale dodnes to používáme každý den?

Ano, mám na mysli peníze. Jsou to stále ty stejné bankovky a mince, které se používaly po staletí k okrádání lidí a u kterých největší inovací u nás byla bankovní karta na konci osmdesátých let. Ačkoli se měna z československé změnila na českou, inovace nepřišla takřka žádná. Stále máme ničím nekryté peníze (ať už cash nebo na účtu), které se samy znehodnocují každou minutou a všichni víme, nebo alespoň tušíme, že takhle to do nekonečna jít nemůže…

Rád bych na toto téma do článku přidal tyto dvě krátká videa. V prvním videu se dozvíte, co už tu v minulosti několikrát rozebíraly jiná videa, ale byly to dokumenty dlouhé přes hodinu…

Druhé video naznačuje, jak se to bude ubírat dál. Pokud odmítáte inovace, tak vás zklamu. Tyhle videa nevyšly, ani nevyjdou na VHS. Dnes už nesvítíme svíčkami a nejezdíme v kočárech taženými koňmi, stále ale ještě používáme stejný finanční systém z té doby. Revoluce ve financích je nevyhnutelná, potřebujeme ji jako prase drbání a za pár let se možná dočkáme…