Koncentrovaná blbost

Procházím Facebook prohlížím si profily a fotografie známých i neznámých lidí a utvrzuji se v tom, že je skutečně nereálné narazit na minimální náznak inteligence, nebo alespoň na promile rozumného uvažování.
Dnešním článkem bych rád dále rozvinul znepokojující téma nakousnuté v článku Hloupá aplikace pro hloupé uživatele. Zatímco se v článku probíraly děti, které dosud nemají svůj Facebook účet a přesto jsou veškeré jejich citlivé osobní údaje majetkem cizích lidí, tak nyní se budeme zabývat dětmi, kterým účet vytvořili nezodpovědní rodiče a prakticky tak zničili jejich život, sebrali jim možnost volby a vystavili své děti obrovskému nebezpečí, což je ještě větší zrůdnost.

Pomineme-li fakt, že dle těžko pochopitelných a protiřečících si pravidel facebooku, musí být uživateli alespoň 13 let, tak lze s minimem úsilí narazit na řady profilů malých dětí, které si svůj účet zákonitě nemohly založit samy a už vůbec ne vědomě a dobrovolně.

Příkladem může být jedna ne příliš kapacitní maminka tří dětí, která sama sebe na facebooku presentuje fotografií podivné bytosti v koženém kostýmku s bičíkem. Její dvě starší děti v pubertálním věku svůj profil mají, v těchto jalových letech to je pochopitelné a i částečně omluvitelné, ovšem aby měl osobní profil i nejmladší čtyřletý hyperaktivní synek, který je evidentně po mamince a sám by si založit profil nedokázal ani v deseti, je už trochu silné kafe.
Takových dětí(obětí) jsou (sta)tisíce a není vyjímkou, že rodiče dětem zakládají profil ještě v prenatálním stádiu. Tedy dítě ještě není ani na světě, a nějaká cizí společnost už vlastní obrázky dítěte z ultrazvuku.

Co vede rodiče k tomu, aby svým dětem založili profil na té nejhorší a nejmonstróznější sociální síti 21. století? Aby si je mohli přidat mezi své přátele a označit je jako svoje potomky? Opravdu je tohle ten důvod?
Co tím získají?
Krom uspokojení svého exhibicionismu nic!
A co tím riskují?

V diskuzi na antifacebook.net jsem před časem filozofoval, jak se jednoho dne mezi sebou budou děti bavit a hlavně podle čeho se budou hádat, porovnávat a povyšovat se (jsou to pořád jenom děti), když budou všechny něčím majetkem v obrovské databázi, všichni budou mít stejné hnusné modré profily a budou si tak víceméně rovni:

-„Moje osobní data byla víckrát prodána na černém trhu, než ty tvoje, heč!“
-„To nic není, nad mýma fotkama se udělalo mnohem víc pedofilů, než nad tvejma, jsi lůzr!“
-„My jsme elita, nás už třikrát vykradli a dvakrát mi unesli sestřičku!“
-„Všichni jste nuly, pod mým jménem bylo odesláno 26 milionů spamů a to číslo každou minutu narůstá o stovky nových!“
-„Na nás nemáte, nám každý týden chodí z celého světa nejrůznější balíky a faktury, které jsme si neobjednali“
-„Já jsem nejlepší, moje fotografie posloužily k vytvoření stovek fake profilů a jsou v každém druhém katalogu s dětskou pornografií“
-„Podívejte se na moji vyrážku, doktorka říkala, že je to z té oplatky, která tomu klukovi v reklamě tak chutnala“

Trochu drsné? Nikoliv, pouze důsledek nezodpovědného chování jejich rodičů.
A když dojde k něčemu špatnému, provinilý rodič bude hledat chybu v aplikaci a nedokáže si připustit, že tou chybou je on sám.
Bohužel lidé jsou nuceni okolím i médii k používání aplikace, která v kombinaci s nízkým intelektem působí škodlivě. Je velmi obtížné se tomu vyhnout, ať jdete kamkoli, všude se řeší Facebook. Je to dnešní dobou a zdegenerovanou společností hloupých bytostí, až se oprávněně obávám, co nás ještě čeká.
Uvítal bych žaloby na veřejnoprávní ČT a další subjekty, které ke komunikaci s diváky prosazují soukromou společnost (reklama zdarma) a její aplikaci, která je prokazatelně návyková, škodlivá a dělá z lidí e-zombie, které se tak svou hloupostí a vychytrale nastavenými pravidly (které odsouhlasili, aniž by je četli) stávají největším rizikem nejen pro sebe samotné, ale hlavně pro svoje děti!
ha ha

Zakázat to nelze. Jedinou možností je masové prosazení rovnice facebook=idioti. Zabrání se tak dalšímu růstu kartotéky hloupých oveček, začne jejich odliv a FB zůstane pubertálním dětem, protože nikdo nebude chtít mít nic společného se spolkem idiotů (což FB bezpochyby je) a začne se zase od nuly, protože tak vznikne příležitost pro nějakou jinou sociální síť. Mnozí to již udělali, někteří o tom teprve přemýšlí a byl bych velmi rád, kdyby o tom začali přemýšlet všichni, odznačili se ze všech fotografií a hromadně zrušili svůj cejch idiota.
Proto pěkně prosím všechny zbývající rozumné lidi: Dávejte všude viditelně a slyšitelně najevo, že účast v takové sociální síti, jakou je FB, je něco, za co by se měl člověk stydět, alarmujícím způsobem shazuje jeho důstojnost, krade soukromí a vypovídá o jeho nízkém intelektu, neskutečné hlouposti a řadí ho na úrovneň pubertálních blbečků.
Facebook je zlo a koncentrovaná blbost a pokud se nám podaří tuto myšlenku prosadit nad domnělé pseudo-pozitiva, kterými se mnozí dokola ohánějí, věci se dají do pohybu. Proto linkujte na tento článek, diskutujte a přesvědčujte své okolí, že účet na facebooku je obrovská životní chyba s nedozírnými následky nejen pro vás samotné, ale i pro vaši rodinu a vaše blízké!
Tuhle zvláštní lidskou potřebu být něčím majetkem v něčí databázi dost dobře nechápu a i kdyby se podařilo FB sesadit z trůnu, vznikne jiná sociální síť, kam se všichni přesunou exhibovat. Naštěstí opět bez mé účasti, protože já narozdíl od ostatních touto podivnou úchylkou netrpím. Máme pouze naději, že vznikne jiná sociální síť, která může být lepší, nebo podobná té současné (horší už to být nemůže), protože doba si to žádá.

Články na téma facebook jsou spolehlivým zajištěním příjmu několika nespokojených e-mailů, ve kterých pisatelé nemají odvahu napsat veřejně svůj (často směšný) názor, vyžadují omluvu, vyhrožují, nebo prozrazují způsob, jak přišli ke svému FB účtu a trapně omílají již mnohokrát vyvrácené argumenty a typicky pokládají otázky, které byly v článku již zodpovězeny. Zezačátku jsem na tyto e-maily reagoval, ale asi po třetí zprávě jsem je začal ignorovat. Pokud tedy máte potřebu se vyjádřit k tématu, použijte diskuzi pod článkem, ať se také ostatní pobaví, na e-maily odpovídat nebudu. Děkuji za pochopení.

ZEITGEIST: Moving Forward Official Release 2011

Po oficiální premiéře v 60 zemích celého světa se konečně třetí Zeitgeist dostal i na internet. Má skoro 3 hodiny, ale ten čas na shlédnutí by si měli udělat všichni povinně.
Film je určen k volnému šíření, sdílení, linkování, stahování a uploadování zdarma.
Na stránkách zeitgeistmovingforward.com a zeitgeistmovie.com můžete objednávat DVD, získat více informací, nebo se podívat na předchozí díly.

ZEITGEIST: Moving Forward CZ titulky

Coca-cola vs Pepsi-cola

Nesmiřitelní rivalové v gastronomii v oblasti nealkoholických nápojů. Je vůbec nějaký rozdíl mezi PepsiColou a CocaColou? V čem se Cola liší od Pepsi, jaké jsou mezi nimi odlišnosti, co mají společného a jak chutnají?

health vs manaVánoce jsou nadobro pryč a jistě jste mnozí z vás měli na štědrovečerní tabuli sklenici s tmavým nápojem, tak jako správná amerikánská rodinka.
Pili jste Colu nebo Pepsi? Napadlo vás někdy, jestli je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? A jestli je, jak ho poznat?
Protože jsem při jedné promo akci získal lahev Coca Coly, napadlo mě si pořídit ještě lahev Pepsi Coly a svým neodborným degustátorským jazýčkem zjistit odpověď na klíčovou otázku, kterou si lidstvo pokládá už více jak jedno století.

Když se podíváme na internetu, tak tu nějaké náznaky srovnávání nalezneme, ale velmi stručné a nicneříkající informace, případně všeobecně známá fakta, se kterými si ale většina konzumentů určitě nevystačí…
Například na rozdíly.cz se dozvíme, že rozdíl mezi Colou a Pepsi je ten, že Coca-Cola má rozinkovo-vanilkovou příchuť a Pepsi-Cola má příchuť citrusovou, že někdo je alergický na Coca-Colu a Pepsi snáší bez problémů, u někoho to je naopak. Coca-cola se podává u McDonald’s, Pepsi je zavedená u KFC.

Trochu stručné srovnání nemyslíte? Nezbývá nic jiného, než to vzít do vlastních rukou (respektive úst) a zjistit si odpověď sám…




Historie

Nejprve se podíváme, jak to všechno začalo.
Lékárník John Stith Pemberton z Atlanty jednoho květnového dne roku 1886 smíchal výtažky z listů koky, extrakt z jader ořechů koly a osladil to karamelovým sirupem a vanilkou. Vznikl tak nápoj prodávaný v lékárnách jako léčivo proti bolestem hlavy, zažívacím potížím, impotenci a jako nervový lék. Jeho společník Frank Robinson pro tento nápoj vymyslel název Coca Cola a navrhl logo, které se používá dodnes. Začátkem 20. století to cola neměla moc jednoduché kvůli kokainu, který obsahovala asi 1 miligram na lahev. Proto se původní receptura roku 1906 musela pozměnit a od té doby už je Coca-Cola prodávána bez kokainu. Nejen logo, ale i tvar lahve je od roku 1960 chráněn patentem a jistě si všichni dokážete vybavit ladné linie lahve Coca-Coly. V těch dobách, kdy konkurenční boj mezi CocaColou a PepsiColou běsnil na plné obrátky, CocaCola experimentovala a vznikl tak nápoj Coke s jemnější a výraznější chutí. Bohužel se moc neuchytil.
Coca Colu po světě distribuuje The Coca Cola Company a u nás má zastoupení Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o, která vedle Coca-Coly v klasických i nejrůznějších podobách a příchutích dodává řadu jiných nápojů jako jsou např. Fanta, Sprite, Kinley, Lift, Bonaqua, Cappy atd.

Pepsi Cola byla vynalezena o něco později, ale také pochází z lékárny původně určená jako lék na nechutenství (dyspepsii – odtud název Pepsi). Konkrétně to bylo roku 1898, kdy lékárník Caleb Bradham namíchal tento lektvar, aby si o pár let později zaregistroval značku a rozjel akciovou společnost. Podrobnější historická fakta naleznete přímo na stránkách Pepsi, je zbytečné to tu vypisovat.
Pepsi-Colu v nejrůznějších slazených i neslazených a příchuťových podobách dnes vyrábí společnost PepsiCo, Inc., u nás General Bottlers CR s.r.o., která dodává další nápoje jako jsou např. Mirinda, 7UP, Schweppes, Dr Pepper, Canada Dry, Toma – džusy a vody, Lipton Ice Tea atd.

Pepsi a Cola jsou odvěkými rivaly. Další informace o jejich porovnání a soupeření naleznete například v knize Mžik – jak myslet bez přemýšlení. Úryvek z knihy zde.

Ochutnávka

Konečně se dostávám k nebezpečnému experimentu, za který by mě můj lékař nepochválil. Otevírám obě lahve a chystám se na sobě otestovat účinky a chuťové vjemy těchto chemických sloučenin. Obě limonády mají stejnou teplotu okolo 5°C a já mám připraveny dvě sklenice, jazyk, brčko, papír a tužku, abych si mohl dělat poznámky.
Při prvním otevření uzávěru Coca-Coly, doprovázeného charakteristickým zasyčením, se z lahve uvolní nasycený klasický colový odér. Otevírání Pepsi má stejné průvodní jevy, jen ten odér působí více synteticky.
Při nalévání do sklenice je Coca-cola slyšitelně hlučnější, protože Pepsi méně pění, pravděpodobně je méně nasycená, zdá se mi, že má o malinko větší bublinky, které rychleji vyprchávají. Při přiťuknutí, nebo při poklepání plné sklenice o stůl se ze stěn sklenice s Colou uvolní více bublinek (sklenice byly stejně čisté), přesto jich tam zůstává stále více než v Pepsi. Barvou i vůní se od sebe nijak výrazně neliší, možná že Pepsi je tmavší, ale to může být jen zdání – obě limonády používají stejné barvivo viz. níže.
Při prvním loku Coca Coly jsem měl v ústech pocit sladké pěny, zatímco Pepsi-Cola byla na první doušek výraznější, nemá tolik pěny a kdybych si měl vybrat, tak žízeň lépe zažene Pepsi.
Při dalším a větším loku Coca-Coly se mi dere na mysl, že v tom něco chybí. Ano, s touto chutí se mi asociuje rum, bez kterého jsem tuto limonádu už hezky dlouho nepil. Ostatně o rumu s Coca-colou zpívali už před pětašedesáti lety The Andrew Sisters a i dnes je to známá a oblíbená kombinace a jistě ještě dlouho bude. Coca-cola rozhodně obsahuje více cukru, o čemž se přesvědčuji střídavým upíjením z obou sklenic.
Čím více ochutnávám a porovnávám, tím více zjišťuji, že už nevím, co bych o nich ještě mohl napsat, protože tyhle dvě limonády jsou skutečně jedna jako druhá. Neliší se od sebe ani při pití brčkem, ani nijak výrazně druhý den, kdy v ochutnávce pokračuji…
Teď mě trochu mrzí, že jsem neměl víc vzorků a neopatřil si chemickou laboratoř, lakmusový papírek, neměřil pH, nekapal na těhotenský test, neodstraňoval rez z auta, nečistil s tím záchodovou mísu a nevyváděl další hovadiny, ze kterých by nějaké odlišnosti možná vzešly…

Reklama

Znovu se vrátíme k Vánocům, protože v tomto období svou masivní mediální masáží zcela jistě vítězí Coca-Cola až z toho někteří slabomyslní mohou nabývat pocitu, že symbolem Vánoc je právě Coca-Cola.
Obecně má Coca-Cola barevnější, nápaditější, agresivnější a viditelnější promo (alespoň všude tam, kde jsem se pohyboval). Zatímco manažeři Pepsi se z mého pohledu v reklamě moc neangažují, nebo alespoň ne tak agresivně a tak podbízivě, jako jeho konkurent. Pokud si mám vzpomenout na nějakou reklamu na Pepsi, vybaví se mi pouze nudná a nicneříkající modrá reklamní tabule na autobusové zastávce s logem Pepsi, nebo jedna starší televizní reklama s Britney Spears, pak „jsem tvoje nová sousedka…“ a víc mi toho v paměti neutkvělo. Oproti tomu je reklamní tabule na Coca Colu pestrobarevná, plná nejrůznějších nepravidelných obrazců a tvarů (v reklamní agentuře očividně experimentují s LSD) s jasnou převahou červené, siluetou známé lahve a svým logem. Dokonce i v televizi má hned několik druhů reklam. Zkuste se sami v centru města rozhlédnout po reklamních poutačích a hospodských a barových vývěskách. Čeho je převaha? Modré nebo červené?

Když si koupíte lahev Coca-Coly a lahev Pepsi-Coly, zkuste si tipnout, pod kterým víčkem najdete soutěžní kód a na druhé straně etikety telefonní číslo, kam tento kód zaslat? Coca-Cola v tomto jednoznačně vede. Sice se pro účast v některé jejich soutěži musíte většinou zaregistrovat a vyhrajete maximálně tapetu nebo vyzvánění do mobilu (tzn. nulové náklady), ale je zřejmé, že tu někdo chytil příležitost za pačesy a neúnavně chrlí nové a nové soutěže, ankety a snaží se o jistou interakci se zákazníky a vlastně tak s každou prodanou lahví CocaColy vydělává i na sms zprávách.

Složení

V tomto souboji titánů je ta nejstřeženější a nejutajovanější část právě složení, ingredience a příměsi a jejich poměr obsažené v těchto limonádách.
Žádný z výrobců své výrobní tajemství nikomu nepovolanému neprozradí a tak si musíme vystačit s tím, co je napsáno na etiketě.
Pro lepší přehled to zařadím do tabulky

Coca-Cola Pepsi-Cola
Složení Voda, fruktózo glukózový sirup, oxid uhličitý, barvivo karamel E150d, kyselina fosforečná, aroma, kofein. Voda, fruktózo-glukózový sirup, cukr, oxid uhličitý, barvivo: karamel(E150d), kyselina:kyselina fosforečná, aroma: kofein, přírodní aroma
Nutriční hodnoty na 100ml: Energetická hodnota 180 kJ, 42 kcal
Bílkoviny 0,0 g
Sacharidy 10,6 g z toho cukry 10,6 g
Tuky 0,0 g z toho nasycené mastné kyseliny 0,0 g
Vláknina 0,0 g
Sodík 0,0 g
Energetická hodnota 178 kJ (42 kcal)
Bílkoviny 0 g
Sacharidy 11,4 g z toho cukry 11,4 g
Tuky 0 g z toho nasycené 0g
Vláknina 0 g
Sodík <0,01 g

Sami vidíte, že na etiketách je víceméně to samé. Takovou malou zajímavostí může být to, že právě ona zmiňovaná kyselina fosforečná má ty tlumící účinky, protože normálně by váš žaludek nedokázal přijmout takové ohromné množství cukru a bez kyseliny fosforečné by kolu okamžitě vyzvracel.
Přesnou recepturu údajně znají na celém světě jen dva lidé a například tak nemůžou společně letět jedním letadlem pro případ, že by letadlo spadlo…




Zdraví škodlivé

Když budete ve větší míře konzumovat tyto nealkoholické nápoje, jistě vás váš zubař nepochválí. Nepochválí vás ani ostatní doktoři, protože jak známo, tyto nápoje obsahují kofein, představují zvýšenou zátěž na srdce, žaludek i játra a je to dobrý základ pro obezitu, cukrovku nebo osteoporózu. Light verze těchto nápojů obsahují náhradní sladidla, které jsou údajně rakovinotvorné. Něco bude i na oblíbeném tvrzení, že jedna lahev coly je srovnatelná s třiceti kostkami cukru…
Co se stane našemu tělu po konzumaci Coca Coly?
Několik lžiček koly může pomáhat při zažívacích potížích (prapůvodní využití tohoto nápoje) a v některých státech USA se prý také používá na odstranění krve ze silnic po autonehodách. Více o zdravotních rizicích zde a zde.

Co jste možná nevěděli

Plechovka s Cola light bude ve vodě plavat na hladině, zatímco ta normální klesne ke dnu.
Cola může pomoci při odstraňování žvýkačky z vlasů, je to vůbec dobrý odstraňovač špíny z oblečení i rzi z kovovývh předmětů.
Pokud v létě pořádáte piknik, nechte někde stranou skleničku coly. Cukr přiláká vosy a vás nechají napokoji. Pokud by vás ale přeci jen něco napadlo, venku komár, ve vodě medůza, na štípanec lze opět použít colu. Kyseliny v cole neutralizují jedy od těchto tvorů a zmírní tím svědění.
Co se stane s Coca Colou, když ji uvaříte?

Tak jaký je tedy rozdíl?

Pokud to tedy mám shrnout a rozhodnout, tak rozdíl mezi Colou a Pepsi je asi jako mezi ODS a ČSSD – odlišuje je od sebe opravdu jen logo, obojí vám škodí úplně stejně, důležité pro ně je, jestli jste zaplatili…

Takže pokud jste při četní tohoto srovnání dostali žízeň a máte chuť na černou limonádu a chcete po mě rozhodnutí, po které sáhnout, doporučím vám českou Kofolu, která koncem padesátých let vznikla na truc imperialistickým limonádám. Je to sice trochu něco jiného, ale alespoň podpoříte domácího výrobce a domácí trh:)

cola vs pepsi brand

Útěk před lékem

Jediný fungující lék na rakovinu je zdarma a teoreticky dostupný pro všechny nemocné. Není to ozařování nebo nebezpečné chemoterapie, které působí víc potíží, než samotná rakovina. Rakovinu můžete vyléčit přírodním lékem s minimálním úsilím i finančními zdroji. Má to ale jeden háček, stáváte se tak zločincem!

Pokud se budete dlouhodobě vystavovat nebezpečným a karcinogenním vlivům (chemtrails, mnohé potraviny, některé kosmetické přípravky a předměty denní potřeby, záření z mobilních vysílačů, mikrovlnky atd…), pravděpodobně u vás dříve nebo později propukne některá forma onemocnění, která dle současného tunelu (rozuměj bordelu zvaného zdravotnictví) vyžaduje časově i finančně náročnou a téměř neúčinnou léčbu, s nepříjemnými vedlejšími účinky, které zpravidla způsobují větší komplikace, než samotná nemoc.
Přesto existují různé druhy medicíny, které mají blahodárnější účinky než nebezpečné chemoterapie, ozařování, smrtící vakcíny a pochybné pilulky. Léčba alternativními prostředky bývá účinnější, rychlejší, pro pacienta je lépe snesitelná a bez vedlejších účinků, přesto je její používání postaveno mimo zákon a nemocní jsou v takových případech házeni do jednoho pytle s vrahy a zloději (není tu řeč o politicích, mluvím o zlodějích a vrazích bez poslanecké imunity).

Důvod je prostý: Farmaceutické společnosti vynaložily miliardy na výzkum a prosazení jedovatých příměsí do leteckého paliva (a nejen oni), geneticky modifikovaných potravin a ostatních faktorů s tím, že se jim vynaložené náklady několikanásobně vrátí v podobě peněz zoufalých pacientů, kteří se v marné snaze vyléčit se spoléhají na zdravotnický monopol.
Když si někdo doma vypěstuje rostlinu pro léčebné účinky a uzdraví se sám prakticky zadarmo a za zlomek času, než co by trvala drahá a často i nepříjemná, bolestivá a ponižující procedura ve zdravotnickém zařízení, tak je pochopitelné, že se to jistým lidem a společnostem z organizovaného zločinu jménem Zdravotnictví nebude líbit a budou se snažit všemožnými způsoby eliminovat tuto hrozbu pro jejich ohromné zisky…

Pokud léčíte rakovinu konopím, přestáváte být pacientem a stáváte se zločincem, protože marihuana je skutečné zlo!
Takže šťastné a zelené ;)
http://www.konopijelek.cz/

Run from the cure / Útěk před lékem – cz titulky

Kdo crackne OpenCard?

Nejezdím zase tak často do Prahy, ale když už se tam dostanu třeba vlakem, oklepu holínky od hnoje, odložím prouťěný košík s vajíčkama, opřu si vidle o tu škatuli na jízdenky a začnu si ji prohlížet. A vždycky se strašně podivím, kolik že to do ní musím naházet peněz, aby mi vyblila jednu pitomou jízdenku.
S každou další návštěvou Prahy jsou ty jízdenky dražší a dražší a když se nedostávají dukáty, tak si lístek prostě kupovat nikdo nebude a zazní oblíbená věta „Praha přeci není tak veliká, jdeme pěšky“. Když se ale destinace nachází na druhé straně města, tak už to skutečně chce nějaký rychlejší teleport a tak zazní „jedeme na černo“. Ať mi lístek koupí ten, kdo si na tomhle tunelu nahrabal, proč bych jim to měl platit znova, když byla tato lukrativní zakázka vlastně zaplacena z mých daní?

Hodně pražáků by mohlo mít další otázky jako třeba proč je kvalita a úroveň cestování hromadnou dopravou za ty prachy taková a maková. Nepovozil jsem se celým vozovým parkem možná ani z desetiny, ale z toho mála vagónů co mě vezlo, bych čekal nějakou lepší modernizaci, než jsou LCD panely s reklamou…

A že nebudu jediný nespokojený cestující je více než jasné. Chudáci lidi, kteří musí těmito prostředky hromadné dopravy cestovat každý den. Řada z nich jezdí na černo, proč taky ne, vždyť celá ta drahá sranda měla původně zlepšit, zrychlit a zlevnit cestování veřejnou dopravou. Že značná část těch peněz na tento projekt skončila v něčí kapse, za to přeci cestující nemůžou, tak se potom nelze divit, že vznikla skupina černých pasažérů, která využívá Twitter a Google mapy pro monitorování a vzájemné informování o výskytu revizorů na nástupištích.
Na stránce Černí Pasažéři United – Praha naleznete více informací a také tam Maestro Smiley vyhlásil soutěž o crack neprolomitelné OpenCard.

Do celého systému zabezpečení OpenCard sice nevidim, ale chválim snahu podívat se tomu na zoubek. A pokud se skutečně nikomu nepodaří do půl roku slavnou drahou a hlavně neprolomitelnou OpenCard cracknout, tak se nezaplacené jízdenky magistrátu nakonec vrátí v podobě OpenJackpotu a to je fér.

Celá věc bude dalším olejem do ohně, který je v posledních dnech hodně rozdmýcháván kauzou WikiLeaks až si skoro říkám, že už tohle musí být ten spouštěcí moment, kdy se začne ve velké míře omezovat svoboda i na internetu, což je vlastně ta poslední svoboda, která nám zbývá.
Chtějí si vás zotročit i přes tramvajenky, vždyť revizor už má takové pravomoce, že vás může pronásledovat a zadržet!
Celý projekt černých pasažérů chválím, protože se konečně někdo odhodlal říci veřejně:
Prdel jste si s námi vytírali dost dlouho, je na čase vám to vrátit!

Takže pokud se vám nelíbí, když z vás zloději dělají zloděje, navštivte
https://sites.google.com/site/cpunitedpraha/, kde získáte podrobnosti a můžete peníze ušetřené za jízdenku přihodit do OpenJackpotu ;)

Velký podvod s Globálním oteplováním

Jistě jsem nebyl jediný, kdo v posledních dnech pojal podezření, jestli k nám nepřijel na návštěvu Al Gore. Protože jak tomu pravidelně bývá, všude tam, kam přijede Al Gore kázat svoji prolhanou pohádku o Globálním oteplování, se spustí nebývalé sněžení…

Je sice velmi zvláštní (ikdyž geoinženýrské projekty dnes nikoho překvapovat nemohou), že letošní netradičně nadprůměrná sněhová nadílka přišla takhle brzy a ještě navíc z jihu a ne ze severu, jak tomu ještě nedávno bývalo zvykem, ale ten chemický umělý sníh dopomohl k nádherné předvánoční atmosféře, kterou jsem si skutečně výborně užil…
A pokud jste také museli odhazovat metráky Globálního oteplování a trochu u toho vymrzli, zaručeně vás zahřeje tento velmi zajímavý dokument Martina Durkina, který uvádí na pravou míru fakta a důkazy, které byly „předními odborníky a vědci“ překrouceny pro vládní a korporátní potřeby…

Great Global Warming Swindle-CZ titulky

Jesse Ventura: HAARP

Taky vám připadá, že se s počasím za poslední roky něco děje? Taky vás vyplavily bleskové záplavy, přišla vám loňská tuhá zima neobvyklá? Že se příroda zbláznila a počasí si dělá co chce? Nenechte se vysmát, příroda už dávno nedrží v rukách otěže k počasí. Kontrolu nad počasím převzaly tajné služby a organizace. Tam zničí úrodu, aby „charitativní složky“ mohli solidárně kompenzovat škody geneticky modifikovanými potravinami, jinde zase způsobí zemětřesení, aby do postižených oblastí mohli vyslat „záchranné vojenské jednotky“…
Komunisty oblíbené heslo poručíme větru dešti je v 21. století za vydatné podpory práškování z proudových letadel, HAARPu a mikrovlnných pozemních vysílačů běžnou realitou současnosti. Jen je nežádoucí, aby jste o tom věděli, proto se o tom nikdy nedočtete v novinách, nebo tyto fakta nikdy neuslyšíte v televizním zpravodajství a naopak dokonce dokáží lehce ovlivnitelné jedince přesvědčit o tom, že ti, kteří na tyto teorie věří, jsou blázni, paranoici a pro společnost nebezpeční šílenci…

Že se s počasím opravdu něco děje a na obloze často pozorujeme velmi podivné ukazy, které tam nikdy předtím nebyly, musí uznat i ten největší zabedněnec a ignorant. Jesse Ventura se prostřednictvím televize TruTV opět pouští do odkrývání záhad a tajemství o kterých jste možná ani nevěděli. Po dokumentu o 11. září mají čeští diváci možnost shlédnout dokument o patentu Nikoly Tesly umístěném na Aljašce, který měl původně sloužit k výzkumným účelům, ale později armáda vytušila jeho potenciál a byl vykoupen, protože dokáže řídit počasí i lidskou mysl.

17. listopad -mezinárodní UnFriend Day

Jimmy Kimmel přichází s ušlechtilým doporučením pro celý svět. Jestliže patříte mezi půl miliardy hlupáků s certifikátem „jsem něčí tupá ovečka, protože jsem si nepřečetla podmínky používání„, nezapomeňte si ve středu odebrat všechny svoje přebytečné kámoše z friendlistu. A nejenom ty, co jsou jako Gina. Nejlépe uděláte, když si odeberete úplně všechny a svůj účet (respektive jejich databázi s vašimi údaji) nadobro zrušíte.
Na to je ale v kalendáři silnou červenou fixkou vyznačeno 31.5., ale určitě nic nezkazíte, když to uděláte nyní :)

Komentářový spam už i v češtině?

Dnes dopoledne se stala nevídaná věc. To, že se po tomto blogu prohánějí stovky robotů a někteří se snaží neúspěšně spamovat, je celkem běžná věc. Dnes se ale přihodilo něco, co se doposud za celou dvouletou historii tohoto blogu ještě nestalo.
Poprvé jsem byl svědkem toho, že se roboti naučili česky a snažili se obalamutit filtr tím, že u několika náhodných článků komentovali v češtině. Skoro by jim to prošlo, udělali ovšem ne jednu, ale hned několik základních chyb, díky kterým neprošli ke schvalovacímu procesu, ale automaticky putovali rovnou do spamového koše :)
A protože všechny spamy pečlivě analyzuji, zkoumám a zdokonaluji filtry, tak tento pozoruhodný úkaz neušel mé pozornosti a docela překvapil a také trochu potěšil.
Spam nepotěší snad nikoho, ale když mezi haldou komentů typu „nice blog“ nebo „Thank you for another fantastic blog“ a podobných, jsou některé v češtině, tak i tato milá marná snaha spamovacích přístrojů stojí za pousmání :)

komentářový spam v češtině

Hloupá aplikace pro hloupé uživatele

Na internetu existují dvě skupiny lidí: První má osobní profil na facebooku a ta druhá četla jeho podmínky používání.

Ano, opět se bude mluvit o Facebooku a nekonečné lidské blbosti a rád bych, aby si lidé uvědomili jaká nebezpečná aplikace to je a jaké může mít důsledky její používání. A to tu nechci znovu rozpitvávat můj postoj k této monstrózní kartotéce lidských osudů, protože ho již všichni znají a vždy mě majitelé fb účtu ujišťují o tom, že tam nic nedělají, nic na sebe neprozrazují a mají ho jen na „koukání“. Ovšem když se večerní zábava ve skutečném světě přehoupne přes půlnoc, vypije se pár panáků, bývám svědkem hromadného fotografování a pořizování společných snímků za účelem vystavení a „olajkování“ na fb. Není vyjímkou, když použitý telefon nebo fotoaparát disponuje funkcí okamžitého publikování stiskem jediného tlačítka…

Název dnešního příspěvku jsem si vypujčil z řady nekonečných flame-war diskuzí, kde tato věta často padá v mnoha podobách. Samozřejmě že je to název poměrně dost nadnesený, protože ta aplikace sama o sobě není vůbec hloupá, ale velmi chytře a důmyslně navržená tak, aby ji hloupí uživatelé důvěřovali a hlavně svěřovali veškeré podrobnosti a aplikace přitom nenesla žádnou zodpovědnost, záruky a vymezovala si sama pro sebe sakra výhodné podmínky a pravidla. Jinýmy slovy: aplikace je na takovém levelu, jak moc hloupí jsou její uživatelé, ale v obráceném slova smyslu.

V poslední době mě docela vyděsilo (sebe)destruktivní počínání mnohých nebožáků, kteří si to ještě ani neuvědomují, ale jednoho dne se to nejen jim škaredě vymstí a s některými jsem na toto téma vedl vášnivé diskuze.

Dnes bych rád vyvrátil jeden mylný stále se opakující argument „já tam na sebe přece žádný podrobnosti nevyzradím„, nebo „to, co nechci aby se vědělo, tak to tam nedávám„. Už samotnou existencí vašeho osobního profilu a na první pohled nevinnými vazbami na vaše přátele a činnostmi tuto domněnku zašlapáváte hodně hluboko do země.

Tuhle jsem vedl docela zajímavou řeč s jednou slečnou z HR a ta mi potvrdila to, co jsem věděl už dávno. Kdybych se v jejich společnosti ucházel o místo a do životopisu bych uvedl, že jsem nekuřák (to tam mj. mám a díky tomu jsem prošel mnohem více pohovory, než kdy předtím) a také že nevlastním účet na fb, šance na získání zaměstnání by se o dost zvýšila. Pro lidi z personálního je to sice drobné komplikování jejich práce (personální oddělení existovaly před facebookem, dokonce i před samotným internetem), ale zase pro ně začnete být více zajímaví. Je to ovšem velmi individuální, někde to nemusí hrát vůbec roli, jinde budou zase vybírat z těch uchazečů, u kterých nehrozí, že polovinu pracovní doby stráví farmařením, nebo že budou zveřejňovat urážlivé zprávy o svých nadřízených…
Facebook se spolehlivě integroval do skutečného života a mnoho lidí ovlivnil. Některé ovlivnil jen mírně, některé poměrně silně a je potřeba si přiznat skutečnost, že nastane doba, kdy zcela zásadně změní a zmaří mnohé osudy a životy a takové věci bývají fatální a jsou nezvratné!

Facebook je ve škatulce „zábavná aplikace“ a když se lidi baví, jsou uvolnění a bezstarostní. Když jsou uvolnění, je pro ně snažší otevřeně mluvit o různých věcech a často nevědomky prozradit nějaké informace, které mohou být pro někoho důležité. Vzpomeňte si na panákovou foto-mánii v úvodu. Svítící lampička namířená na „pachatele“ se běžně mění za monitor a „výslech“ probíhá v pohodlí domova a je mnohem efektivnější než na policejní stanici.
Už několikrát jsem musel řešit případy, kdy byl někdo uvolněný, spokojený a bezstarostný a tak bezstarostně vyzradil hesla, přístupy nebo citlivé informace někomu nepovolanému. „Je to kamarád, ten to přeci může vědět a nikomu to nepoví, na to dám ruku do ohně.“ Bohužel realita je taková, že po šesti panácích se ten kamarád začne také cítit uvolněně a začne podobně přemýšlet a bude stejně sdílný, jako kolega, který mu tajemství svěřil..

Vraťme se ale k dnešnímu hrůznému tématu.
Facebook je z marketingového pohledu mocný nástroj, ale je potřeba ho vnímat jako hrozbu a ne jako zábavnou aplikaci! Když se hodinové taxy za pronájem jednoho windows botnetu pohybují okolo několika centů (Mac až 0,5$), jakou hodnotu asi může mít databáze půl miliardy osobních profilů?
V případě facebooku nejde o nakažený zombie-počítač, jde tu doslova o lidské životy!

Dosti svíravý pocit v žaludku se mi dostavil při zcela náhodném objevení fotogalerií novorozenců. Když už jsem objevil jeden archiv fotek, snažil jsem si rozpomenout na ostatní známé, co byli tou dobou v očekávání a za jedno odpoledne bych na jedné ruce napočítal nově narozené děti vzdálenějších i bližších přátel řekněme za poslední půlrok.

Věšina galerií měla několik společných prvků:

  • narození dítěte je ohromná událost a ve většině případů je potřeba ukázat ho všem na facebooku silnější než mateřský pud, což dokazují desítky, v extrémním případě stovky zveřejněných fotografií
  • věděl jsem kdy se miminka narodila, porodní váhu a výšku a samozřejmě také jak vypadají
  • věděl jsem kdo jsou jejich rodiče (a další příbuzní) , často i jejich věk a bydliště a plány do budoucna
  • u většiny dětí jsem věděl jaké prodělaly/prodělávají nemoce, na co mají alergii a jakou mají dietu a v neposlední řadě také kolik to rodiče už stálo a kolik ještě bude stát (zdravotnictví je v 21. století zlatý důl kvůli řadě vyšlechtěných nemocí se kterými se lidi už rodí díky zásahům do DNA)
  • dokázal jsem si poměrně přesně udělat obrázek o uspořádání jejich bytu nebo pozemku a majetkových poměrech; jaké mají televize, mobily, sporáky, žehličky, počítače a spousty dalších věcí a zdánlivých nepodstatných maličkostí jako např. kde přesně jim doma visí klíče od auta (a kdyby u jedné fotografie byl objektiv jen o několik centimetrů víc vpravo, věděl bych vedle SPZ a značky vozidla i stav tachometru)
  • přístup k poměrně velkému množství informací o sourozencích a dalších rodinných příslušnících (kdo z nich kreslí levou rukou, značku dětské sedačky, plínek, mastiček a krémů, cigaret rodičů, batohů do škol(k)y, bot a jiných věcí, jaké knihy mají v knihovně, co nejčastěji snídají, škola, kamarádi, hračky, domácí zvířata…)
  • pod mnoha fotografiemi bývají nekonečné sloupy doplňujících informací v podobě komentářů (často sice plkání o ničem nebo jak nádherné to miminko a rodičové jsou, ale z některých se dalo pochytit mnohem více- třeba to, že jejich pes není ani tak hlídací jako spíše vítací). Což je trochu nevýhoda pro špióny neznalé českého jazyka, protože překladač jim pomůže pouze za předpokladu, že by autoři komentářů psali spisovnou češtinou.
  • žádné z nově narozených dětí ještě nemá svůj profl na facebooku. Zvláštní, ale alespoň jedna dobrá zpráva, která ovšem nemá vůbec žádnou váhu, protože životy těch dětí jsou od jejich prvních okamžiků podrobně zaevidovány a zdokumentovány v cizí databázi u naprosto neznámých lidí, kteří si s ní mohou dělat co chtějí, protože jsou jejich majetkem. A teď nemluvim jen o majiteli facebooku, ale o kterémkoli člověku na světě, protože i kdyby ty informace byly sebevíc „zabezpečené“, na facebooku se stávají veřejnými ať chcete nebo ne.

Mnohem více děsivé je ale to, že v některých případech lze vyšťourat ještě více informací a že se to týká tisíců, možná milionů dětí, které o takovém počínání svých rodičů nemají tušení a nemohou ho vlastně nijak ovlivnit…

„Co nechci aby se vědělo, tak to tam nedávám“ Anička
Je sice dojemné, že střežíte to, že tajně čůráte do dřezu, ale tyto informace stejně nikoho nezajímají, vůbec už ne bytové zloděje, vyděrače, únosce dětí a pedofily. Ti se zajímají o to, kdy půjdete jako spořádaná rodinka hrát si s ratolestí do parku, nebo na kašpárka do divadla, případně do kolika je starší sestřička v družině a kudy chodí domů… Tohle všechno z vás dostat je mnohem snažší, než si vůbec myslíte a velmi rádi a ochotně všechny tyto informace ať už přímo nebo nevědomky poskytujete a přitom vás hřeje, že nějaké vaše intimnosti se nikdo nedozví, protože je sem nikdy nenapíšete…

Poměrně dost výmluvná může být největší mediální masírka těchto dní o ztracené devítileté Aničce.
Proč se ztratila a za jakých okolností? Nenesou náhodou její rodiče nebo spolužáci vinu? Nebo si za to může sama?
Pod její fotografií mělo být napsáno become a friend ale na to už si netroufám. Protože to už si může některý komisař vyložit třeba jako dětskou pornografií a jsem nahranej :)

Jedno miminko z tohoto seznamu jsem nedávno potkal v kočárku na ulici a jeho maminku udivil tím, co všechno o ní i jejím děcku vím a že ty záclony u nich v obýváku by chtěly vyprat. Zakončil jsem to otázkou, kterou bych rád osobně položil všem vzpomínaným maminkám:
Jak by se ti líbilo, kdyby stovky fotografií a veškeré podrobnosti o tobě a hlavně o tvých dětech vlastnil nějaký úplně cizí člověk a mohl si s nimi dělat co chce?

Asi každou starostlivou matku taková otázka zaskočí a ještě víc ji zaskočí, když si uvědomí, že to tak bohužel je. Samozřejmě že nejprve zpanikařila a hned se zajímala o to, co proti tomu může udělat. Nejhorší na tom je, že nemůže dělat vůbec nic a ani to nemůže nijak zvrátit, může si akorát přiznat svoji blbost, že udělala obrovskou chybu a svému potomkovi možná zničila život. Jedinou radu jsem ji poskytl: prevence. Pokud nechceš věnovat osud svého dítěte někomu cizímu a ani nevíš, jaké má se získanými informacemi úmysly, zruš svůj facebook profil! Již jednou zveřejněné informace a fotografie sice žádným způsobem nedostaneš nikdy zpátky, ani je nesmažeš, ale předejdeš tak dalšímu trestuhodnému zahrávání si s osudem svého dítěte!
Zrušení osobního profilu je pro některé slabší jednice naprosto nepřijatelná věc, ani téhle mladé mamince se útěk od stáda příliš nezamlouval, ale docílil jsem alespoň toho, že o tom začala vážně přemýšlet a v zájmu své vlastní rodiny jednou určitě zruší svou nesmyslnou virtuální existenci a možná že k tomu přemluví i svého manžela a ostatní maminky a já budu mít dobrý pocit, že jsem alespoň trochu přispěl k vymýcení ďábla…