Kam o víkendu?

Dlouho se nic nedělo a najednou je tento víkend spousta zajímavých událostí. Pojdmě se tedy podívat na některé z nich.

Začneme poslední letošní akcí venku, které se měla Figura také zůčastnit, jenže zrovna máme bedny v opravě a není auto a vůbec se celá situace kolem Figury tak trochu komplikuje a není to tu potřeba rozmazávat.

Letos naposled venku. K tanci a poslechu zahrají na třech pódiích:

Squadra Speciale, Tranzit, Swamp, Protoss, DWC, Urna, Collapse.

Od pátka do neděle poblíž Meziříčka


Nesmím zapomenout vyzdvihnout dnb conference, kam se vydá většina těch, co nechtějí nebo nemůžou jet takovou dálku do Meziříčka.

Je dobře, že se kluci konečně taky vypracovali z Malibu, přes Žluťáka až do L klubu. Pravidelní návštěvníci dnb conferencí už velmi dobře vědí, jakým směrem se bude hudební produkce ubírat – hardstep a tech-dnb. Neboli jak já říkám vrchol nevkusu, ale proti gustu… Příznivců monotónních zacyklených smyček je mnoho, takže tato akce se do hudebního vkusu strefí nejednomu příznivci elektronické hudby.
Bude to tak trochu nestandartní pojetí pátečního večera, než je v L klubu zvykem, protože většinou se zde na hlavním pódiu hrají rovné beaty a na vedlejším zlámané. Tentokrát se to bude lámat na obou pódiích. Na menším uslyšíte dubstep, breakbeat, liquid funk, který zahrají Side9000, Denius, Mr. Pupitz & Hech, Kotlyk, Parabot, Pawouk a Trifid. Na hlavním pódiu budou hrát umělci jejichž současná tvorba mi způsobuje nevolnost, no a ještě to poslouchat na … (ani nevim, co tam bude za zvuk). Při poslechu jejich mp3, které jsou ke stažení na netu nebo toho, co mají na myspace profilech se mi dělá špatně od žaludku…

Konkrétně: Concord Dawn, Limewax (možná že jsem od něj kdysi dávno měl jednu desku), Counterstrike, Fanu, Pixie (samozřejmě tahák na lidi), Ufo b2b Spool, Soldik b2b Mercur, Keshu b2b Formitox.

Takže kdo má rád nevkusně uměle agresivní drumandbass, spousty reklam a drahé vstupné, má tento pátek jasno :)


V sobotu 11. října 2008 zazní v ulicích měst po celém světě protest proti omezování občanských svobod, nadměrnému sledování a kontrole, ať už státním nebo komerčním sektorem. Všichni, kterým není lhostejná současná situace, vyjdou do ulic s heslem „Svoboda místo strachu“. V Praze se akce spojí se znovuoživeným DIY Karnevalem.

Mánie sledování a kontroly se nezadržitelně šíří. Státní „velký bratr“ i jeho komerční „mladší bratři“ sledují stále důkladněji, co děláme, komu telefonujeme, kam jdeme, s kým se přátelíme, jaké jsou naše zájmy, k jakým skupinám patříme. Roste počet propojovaných a vyhodnocovaných databází, které jsou využívány k identifikaci i postihu lidí.

Výsledná ztráta soukromí a důvěry ohrožuje svobodu slova stejně jako profesní ochranu důvěrnosti u lékařů nebo novinářů. Nadnárodní spolupráce vytváří „Evropskou pevnost“ namířenou proti uprchlíkům a cizincům, ale také proti politickým aktivistům, sportovním fanouškům, nepohodlným subkulturám, chudým i dalším různě znevýhodněným skupinám.

Pod vlivem stále větší kontroly, se jedinci obávají svobodně hájit svá práva v obavě před dalším záznamem v úřední databázi. Masová kontrola tak ohrožuje samu podstatu demokratické společnosti. Mění společnost v apatickou masu konzumentů, kteří „nemají co skrývat“ a lehkomyslně se vzdávají svých svobod. Navíc je zřejmé, že nás elektronická evidence a sledování nezabezpečí před kriminalitou ani před pověstnými teroristickými útoky.

K celosvětovému trendu se aktivně připojuje i Česko v čele s hlavním městem Prahou. Aktuální rozsáhlé zvýšení policejních pravomocí nemá obdobu ani racionální zdůvodnění. Blízkou realitou však je jak rozšíření takzvaných donucovacích prostředků, tak i fyzický a virtuální vpád policistů do našeho soukromí.

Hlavní město zavedlo několik vyhlášek, které drasticky postihují sebemenší prohřešky. Na pražské bezdomovce připravuje namísto koncepčního řešení tvrdou represi. Praha tak zřetelně směřuje k dalšímu utužení už tak sevřeného ducha největšího evropského maloměsta.

Věříme, že respekt k soukromí je podmínkou lidské důstojnosti. Svobodná společnost nemůže existovat bez nedotknutelného prostoru soukromí. Proto vyjdeme 11. října 2008 do ulic protestovat proti posedlosti bezpečností a kontrolou.

Zveme všechny, aby se k iniciativě „Freedom not fear“ připojili.

Tak doufám že si vyberete. A pokud by vás zajímalo, jakou že akci tento víkend navštívím já, tak vám prozradím, že žádnou z výše uvedených, protože musím v sobotu brzo ráno vstávat, být střízlivý a fungovat celý dlouhý den. Povinnosti… Takže připadá v úvahu maximálně Velká pardubická steeplechase tuto neděli…

První beat

Čas od času dávám někomu z přátel lekce djingu.

Nejde o nějaké plnohodnotné učení hraní z gramofonů, je to spíše jen takové seznámení s tím vším. Přeci jenom snad každý si chtěl někdy zkusit ten pocit být Djem, tak proč jim ten pocit na chvilku nedopřát :)

Někteří již mají drobné zkušenosti s mixpultem a gramofony, jiní při pohledu na tolik čudlíků nechápavě kroutí hlavou…

Nechci tu popisovat proces seznamování s mixpultem a gramofony, protože vysvětlování co je k čemu, jak tohleto a támhleto funguje je zdlouhavé a ikdyž by se to nezdálo, pochopení toho všeho zabere dost času. Sám nechápu, proč některým (převážně děvčatům) trvá tak dlouho zapamatovat si co jsou výšky, středy, basy, šavle a crossfader.

Samozřejmě, že těch čudlů je na mixpultu víc (pro zjednodušení lekce používám „nejjednodušší“ mixpult, co momentálně mám – Stanton SMX 501 hlavně taky kvůli tomu, že se do něj dají píchnout 2 sluchátka) a vysvětlit zájemci o lekci to, že se o ostatní kroutítka a čudlíky nemusí zajímat, je někdy dost obtížné…

Téměř všichni, kterým jsem vysvětloval principy mixování už měli nějaké zkušenosti s djingem na počítači. A to je moje chvíle:

Dám desku na talíř, položím přenosku na začátek a najdu první beat, takhle ten první beat šmudlám sem a tam a povídám “ Sáhni si na to, tohle na kompu nemůžeš“

A skutečně :)

Žák je z toho všeho najednou malinko zmaten, takže pocit prvního beatu v ruce si tolik neužije a brzo desku pustí aby hrála, ale já mám z prvního beatu a vůbec zvuků pro šmrdlání sem a tam takový příjemný těžko popsatelný pocit…

Dynamický, hutný a hlasitý kopák je něco kouzelného, stejně tak jako různé zvuky nebo vokály (kupříkladu dříve zmiňovaná Edith Piaf a její Non,Je Ne Regrette Rien) a práce s nimi je jednoduše radost.

Nedokážu si představit, že bych měl hrát z cd playerů nebo přes nějakou virtuální napodobeninu na počítači… Někteří můžou namítat, že scratchovat se dá i na cd playerech, jenže člověk se tím tak připravuje o přímý kontakt s médiem a zvukovou stopou přímo a pocit prvního beatu pod prsty mu nahrazuje jakýsi jog, což mne opravdu vůbec nemůže uspokojit. Stejně tak i celkem slušné vymoženosti Xwaxu mají sice mnoho předností, ovšem ten pocit přímého kontaktu se skladbou se nedá nahradit přes převodník a obrazovku počítače…

Naštěstí je na akcích stále běžné vídat že se sejdou djs, co mají bágl plný vinylů a pokud má ten večer hrát někdo, kdo bude složitě zapojovat počítač a přepojovat signály, tak na něj ostatní djs koukají s takovým podezíravým pohledem a někteří se mu snaží i pomoct to Serato zprovoznit. Výsledný odehraný set je už v režiji kvality zvuku a zvukaře (pokud nějaký je) a samozřejmě v schopnostech dje. Někdy se bohužel stane, že se djovi Seratistovi publikum nepodaří přesvědčit, že poslouchají analogový signál a to je špatné.

Nemůžu tvrdit, že mi to s gramofony jde na jedničku, ale i tak mi práce s analogovým signálem přináší radost.
Někteří ke scratchování používají klasické gramofony a klasické desky, někteří gramofony a Time Code vinyly, ti ostatní nepoužívají gramofony.

Mezi ty ostatní bez gramců patří všichni cdčkaři, mptrojkaři nebo jednoduše PCčkáři, ale k těm se pojem scratch dá přiřadit velmi těžko. Existují taky magnetofonáři, kteří převíjením pásek dokáží někdy trumfnout desky a pak to umí ještě tenhle chlápek:

Warhead na 3x

Crysis Warhead předčil mé očekávání. Domlasknul jsem to na 3 sezení a můžu prohlásit, že je to nej FPS, co jsem hrál za poslední dobu.
Samozřejmě jako každá jiná hra má i své mouchy, ale ty nejsou tak výrazné a na hratelnost nemají téměř žádný vliv. Vesměs to jsou drobnosti (kterých bylo v prvním Crysis více a které byly opraveny vydanými patchi) jako vznášející se zbraň nad zničeným obrněným vozidlem (obr.1), uvíznutý mimozemšťan mezi sloupy (obr.2) a nebo chyba v překladu, oznamující Najděte si cestu skrze letadlo. Kde mělo být skrze letadlovou loď.(obr.3)

Vývojáři v Cryteku se poučili z chyb prvního Crysis a všechny původní nedostatky zde odladili a hra je navíc skutečně lépe optimalizovaná a běhá mi v průměru na nějakých 28-16 FPS při rozlišení 1024×786. Samozřejmě většina nastavení je na úrověň Hráč, stíny a vodu jsem si nastavil na menší hodnoty.

Několik novinek v podobě nových vozidel a některých (až skoro galaktičných) zbraní jsou příjemným zpestřením a je trochu škoda, že celkem výborný granátomet najdete ve hře jen výjimečně a moc si střílení granátů neužijete.

Před vydáním hry se ozývali někteří fanoušci, co nesouhlasili s automatickým sbíráním zbraní a doplňováním zásobníků. Automatické sbírání zbraní je v této hře velmi praktické, protože je natolik akční, že na nějaké shýbání pro pušku prostě není čas.
Oproti prvnímu Crysis je Warhead jakoby rychlejší, akčnější, adrenalinovější. První Crysis byl takové pohodové lážo plážo hraní, ale Warhead vás stále žene kupředu, furt se něco děje, takže je nakonec dobře, že autoři vynechali animace sbírání zbraní ze země, protože by to zdržovalo rozjetou akci a sbírání munice by mohlo mít mnohdy fatální následky.

Design některých misí je malinko nereálný, ale budiž. Především všudypřítomné palety s municí, které je protentokrát opravdu dostatek a hru to dosti ulehčuje a kapacita nesených zásobníků a granátů je tentokrát možná přehnaná i přes to, že porád musíte střílet.
Samozřemě, že jsou chvilky, kdy si hráč musí vystačit pouze s několika typy zbraní, ale ne na dlouho a brzy najdete „jen tak“ pohozené další zbraně a arzenál si brzy doplníte. Možná že při hraní na nejtěžší obtížnost hráč využije a posbírá všechny připravené zásobníky, ale to nemohu zatím posoudit, protože zprvu jsem hrál na obtížnost Realistická, ale když jsem zjistil, že se na tuto obtížnost nedá ovládat zbraň na střeše vozidla za jízdy, přepnul jsem si obtížnost o jednu níž. Na druhé zahrání to zkusim na tuto možná nejtěžší obtížnost a uvidí se.

Autoři slibovali větší volnost a to, že vás během hraní nebude nikdo a nic nutit použít jakýkoli dopravní prostředek. Ani jedno není pravda!

Přinejmenším použití dopravních prostředků jako vznášedla a mise na jedoucí vlakové soupravě je pro úspěšné dohrání asi nutnost.
Hra nenabízí přílišnou volnost pohybu po mapě. Postup je celkem lineární, jediné tápání kudy dál pro mě bylo jak se dostat na loď v zamrzlém moři. Po chvilce bylo jasné, že jediná cesta dál je vyskákat po připravených ledových kusech (překvapivě). Mapa je vlastně koridor, kterým se hráč prodírá a nějaké výraznější odbočení z plánované cesty není v této hře možné.

V původním Crysis mi přišlo trochu škoda, že má nanooblek night vision a prakticky ji nebyla během hraní příležitost pořádně využít.
Ve Warhead si to hráč vynahradí dostatečně. Akce v naprosté tmě dává střílečce nový rozměr a trochu zamyšlení nad tím, že nepřátelé žádnou noční vizi nemají a přesto se strefují velmi přesně… No, kdyby to bylo jako v reálu, tak by tedy hra postrádala hodně ze své akčnosti a bylo by vlastně velmi snadné se jen tak plížit ve tmě a odstřelovat vojáky jednoho po druhém, kteří by hráče vlastně neměli vůbec vidět.

V temných důlních misích se mi velmi líbila jedna věc: Pokud čekáte, až se vám dobije energie pro noční vidění a nutně potřebujete osvítit nějaký kout, stačí jednoduše vyskočit ke stropu a sebrat z něj světlo a donést si ho kam potřebujete. Pokud se objeví nepřátelé, světlo po nich mrsknout a postřílet. Při této příležitosti se taktéž projeví nízká umělá inteligence postav, kdy jsou poněkud překvapeni přiletivším světlem a příliš je netrápí, že do nich pálíte ze samopalu.

Musim pochválit hudební doprovod a zejména loadovací skladby a některé ambientní kompozice během hraní.
Taktéž plus si zaslouží filmové sekvence ukazující hlavního hrdinu a jeho tvář a emoce a ne jako v prvním Crysis, kde byly všechny naskriptované scény viděny očima hráče.

Během samotného hraní se odkrývá jakýsi příběh navazující na původní Crysis, jehož pointu jsem neměl šanci nějak pečlivěji registrovat, protože dialogy jsou vedeny vždy v tom nejnevhodnějším okamžiku, kdy má hráč spoustu práce s likvidací nepřátel a na nějaké vnímání toho, co vám kdo do vysílačky právě povídá, není čas…

Slibovaných 8 hodin hracího času by možná tak odpovídalo. Mohlo by to být delší, ale i tak je to výborná zábava. Dávám hře 9/10, právě pro její krátkou hrací dobu (ale hned se na to jdu vrhnout znova na těžší obtížnost;)) a drobnosti zmiňované v úvodu. Hře by na realističnosti přidávaly utrhané končetiny vojáků a nebo alespoň stopy po kulkách, ikdyž to už by mohlo být na slabší povahy asi trochu hodně silná káva a určitě by hra vzbudila mnohem větší ohlas a jistě by byla spousta protestů (jako třeba u GTA4). Uvítal bych alespoň tuto možnost zapnout v menu.
Dneska ve městě jsem potkal 2 Vietnamce a tak nějak mi v hlavě sepnulo Maximum Strange a chtěl jsem jednoho chytnout pod krkem :) Asi bych to neměl hrát tak intenzivně :)
Multiplayerový Crysis Wars se chystám vyzkoušet právě teď. Jsem zvědav, jestli alespoň zde bude častější využití granátometu…

EDIT: Tak mám hru rozehranou na nejtěžší obtížnost. Na obtížnost Delta si hráč musí zbraně sbírat sám. inteligence, výdrž nebo agresivita nepřátel není nijak výrazně zvýšena. Paradoxně mě častěji zabíjeli, když jsem si zkusil přepnout na nejlehčí obtížnost. Zbraní a munice je porád všude dostatek. Granátomet je přeci jenom na některých pozicích častěji (stačí jen hledat) a celkově zas tak veliký rozdíl v obtížnosti není…

JungleTekSmashUp

Tak jsem měl zase chvíli, když jsem čekal, až se mi něco stáhne z netu a při té příležitosti mě napadlo, že jsem už dlouho nic nenahrál.

Tak tedy vzniklo tohle. Jak už asi všichni víte, nerad hraju to, co hrají ostatní djs a co můžete slyšet na každé party, proto ani nyní nějaký mainstream od tohoto 56MB velkého setu nečekejte. Nerad bych škatulkoval, je tam od všeho trochu, snad v rozumném poměru. I příznivci skladeb s vokály by si mohli přijít na své. Trocha amenů, pak to chvíli bouchá, pak se vysype šuplík s příborem na zem, pak to zase bouchá, pak se řítí skříň s nářadím ze schodů atd. Prostě bordel :)

Tracklist opět nebude – tajemství šéfkuchaře, protože chci být originální a těžce nesu, když slyším někoho hrát stejné desky, co mám v báglu taky ;) Ale nebudu tajit, že je ta hodina převážně vyplněna těmi rychlejšími, polámanějšími a bordelizačními tracky. Ve stručnosti od Stivse, přes Dr.Bastardo, jednoho Mata Weasela, až třeba po Speedfreaka na konci.

Jistě bude hodně posluchačů zajímat, co že je to za desku ve dvacáté minutě. Můžu vás ujistit, že se nejedná o českou produkci, ačkoli všechny desky v Evropě se lisují u nás v Loděnicích. Deska vyšla v Německu v květnu 2005 a její výroba byla limitovaná na 500 výlisků! Takže i kdybych prozradil, o jakou skladbu se jedná, tak stejně šance na její sehnání je mizivá. Vždy, když ji někde zahraju na akci, najde se několik zvědavců, co by rádi zjistili, kdo že to posluchače tak hezky tituluje a pobízí k pohybu :)

Technicky vzato není to zrovna to nejlepší, co ze mě za poslední dobu vypadlo a je zde slyšet několik neslazeností, nevyvážeností a občasné zaváhání. Ono míchat takovej bordel v tolika různých zvukových hladinách a spektrech není jen tak… Částečně to je způsobeno rukama, přiznávám, a částečně taky špatným technickým stavem přenosek, protože mi na RavePortu francouzi sbalili plastové krytky na hroty a celou krabičku (nevim ale k čemu jim jsou, když měli Concordy), ve které jsem ty přenosky přepravoval, takže jsem si je z hradce vezl domů jen tak v kelímku v pytlíku na sluchátka a celkem se to na kvalitě zvuku podepsalo :(

Nejspíše si Concordy koupím taky, protože jak tak zjišťuji, je to pro mě a můj mixák asi nejvhodnější přenoska. Jeden čas jsem byl pevně rozhodnut, že pujdu a koupim si je, ale nakonec jsem si nebyl jist, jak je to s vyvažováním a jestli by mi při mém stylu hraní moc neskákala jehla, takže jsem prozatím nic nepodnikal. Ale nutkání pořídit si nový pár přenosek je stále silné a až nakonec utratím několik tisícovek, tak na tom zase nahraju nějakou testovací nahrávku.

Prozatím si poslechněte tenhle můj nejnovější setík. Doufám, že se vám (ne)bude líbit ;)

Apin – JungleTekSmashUp

Není DJ jako DJ

Když se řekne „DJ“ většina lidí si vybaví diskotéku a ožralého bezcharakterního chlapíka za stolem s mašinkama, který (na přání, resp. za panáka) pouští komerční hitovky z CDček a občas do mikrofonu pronese nějakou dvojsmyslnou hlášku.

Tak takovým lidem se správně říká pouštěči nebo ještě lépe jukebox.

DJ je zkratka z anglického Disc Jockey. Slůvko disc znamená gramofonovou desku nebo talíř. Význam slova jockey má v angličtině více významů, jako je obsluhovatel, řidič, manévrovat/manipulovat, ale ve slovníku najdeme také ošidit, klamat nebo přinutit trikem.

Práce DJe je prostě sesynchronizovat a prolínat 2 skladby do sebe tak, aby posluchač měl dojem, že poslouchá souvislou nekončící hudbu, případně aby přechod mezi těmito tracky nepostřehl (techno, house, dnb). Jednoduše řečeno, je to ten, kdo pouští hudbu.

Tuhle za mnou přišel jeden známý a vyptával se mě jak to mám vůbec s hraním a jak se zvukem. Povídám, že máme něco kolem 5kW a kluci chtěli stavět ještě další basáky. A on že potřebuje dje, co by mu hrál na svatbě :) Na to jsem mu odpověděl, že by svatební hosté asi nebyli moc nadšení z toho, co bych jim tam zahrál…

Podobná situace se mi přihodila asi 2 roky zpátky, kdy mi volal jiný známý, majitel restaurace, že budou mít u nich v hospodě dětský den a potřeboval by dje, co by tam capartům pouštěl Dádu Patrapnsovou a Maxim Masturbulenc… To jsem se začal smát, protože mě hned napadlo, jakou psychickou újmu bych dětičkám způsobil, kdybych tam na ně vybalil noise terror :) No podařilo se mi ho přesvědčit, že si nevybral zrovna tu správnou osobu, že sice mě hodně lidí za dje považuje, ale tak trochu jinak, než je zvykem a vysvětlil mu pojem mezi djem a pouštěčem… Nakonec jsem mu poslal kontakt na jednoho člověka, o kterém jsem věděl, že kdysi dělával diskotéky, nevim jak je na tom teď, ale že tohle by eventuelně byl ten pravý člověk, kterého hledá. A ve finále mu poslal ještě varování BACHA NA OSA ! Ani nevim jak to nakonec dopadlo, ale tahle nabídka mě pobavila na celý týden :)

Musím se přiznat, že z CD jsem nikdy pořádně nehrál a ani nevim, jestli bych zvládnul odehrát set z cd playerů… Každopádně někdy bych si chtěl zkusit jaký to musí být pocit pouštět těm zdegenerovaným diskantům kabáty a ploužáky a prostě dělat deejaye na takových pochybných akcích a diskotékách, kdy by za mnou lezli děcka, že by chtěli pustit tuhle a tuhle písničku a jestli nemám „nějakej trenc, hiphop nebo árenbíčko“ (taky se mi už stalo)…

Možná, že chvilku by mě to bavilo, ale jak se tak znám, tak bych jim hned po půlnoci pouštěl tu moji diskotéku a asi bych je stejně musel všechny postřílet, protože co se na diskotékách a zábavách schází za stádo ožralejch diskantů bez jakéhokoli hudebního vkusu, to mi hlava nebere…

Bohužel i takoví lidé žijí mezi námi.

Každopádně ke splnění mého přání zkusit si zahrát pro lidi něco jiného, jsem zase o kousek blíže, protože jsem dostal staré desky s Edith Piaf, Donna Summer, Visací zámek, Pink Floyd, Mireille Mathieu, F.R. Čech, nebo album To je nářez od skupiny Tři sestry.

Vše ve velmi zachovalém stavu a mám z nich ohromnou radost :)

Kdyby se vám doma válely staré gramofonové desky v ucházející kvalitě, které si beztak nemáte na čem přehrát, tak mi je můžete nabídnout, rád vám od toho těžkého asfaltu pomůžu ;) Rozhodně nepohrdnu kdyby někdo nabízel desky od Led Zeppelin, Beatles, nebo Abba, případně jazzové nahrávky třeba Buddy Rich, vážnou hudbu atd

Poslední free party na Mělicích

Rozhodně to není poslední open air tohoto roku! Venku se bude hrát ještě za měsíc, ale nepředbíhejme…

Tuto sobotu 13.9.2008 bude Figura dělat poslední tancovačku na pláži na Mělicích u Přelouče. A když poslední, tak to bude velice speciálního charakteru. Mluvilo se, mluví se o karnevalu ! Takže masky s sebou! Ne že se převlíknete za ještěry, jako po celý rok!

V jednání byly i nějaké kapelky, že by odpoledne-navečer hrála živá hudba, ale nějak se to zamluvilo a další informace se ke mě nedostaly, takže se necháme překvapit :)

Aby toho nebylo málo (zvuku), tak přijede z Prahy Squadra Speciale a přivezou si taky bedýnky, takže to bude pořádně bouchat až do… neděle… prostě až dojde benzín v centrále :)

Mám něco nových desek, které jsem na lidech ještě netestoval, takže toto bude dobrá příležitost :) Předpověď počasí hlásí, že by nemuselo pršet, ale žádné vedro zrovna nebude a zvlášť u vody. No jo, přeci jenom léto končí, ale snad to nebude tak extrémní, taky už jsem hrál na akci, kde byly v noci 2˚C to má člověk chuť si vzít k tomu mixáku rukavice, ale v rukavicích se nedá hrát…

Vstup je jako vždy samozřejmě free, bar hned naproti, aby nebyla v noci zima, tak určitě bude i nějaká ta fireshow a pořádnej kravál je samozřejmostí. Takže nezapoměňte v sobotek dorazit na poslední kalbu na Mělicích ;)

Retro scratch

Aneb What is a dj if he can’t scratch?

Už před tolika lety byli pánové, kteří používali gramofony jako hudební nástroj tzv. turntablism. Zaslouží si ohromný respekt! Takže připravte si svoje Penny&Giles crossfadery, namontujte Shure M44-7 a hurá do toho :)

Mike Platinas en 1987 Campeonato de España los megamix DMC

Mike Platinas představuje showmana a DJe osumdesátých let minulého století. Stylový oblek, kravatu, funky a klasické desky mixuje do sebe, předvádí juggling a to všechno bez crossfaderu. Je to více jak 20 let, ale stále je to zajímavá podívaná.


Rock Steady DJ’s

Podívejme se na DMC World 1992, který vyhráli Q-Bert, Mix Master Mike a Apollo. Trochu to připomíná vystoupení C2C, kteří tuto soutěž vyhrají za deset let a v roce 92 na to stačili 3 sehraný borci z USA


Dj Q-Bert & Mix Master Mike – Dmc 1995 World Finals

Tady už pětadvacetiletý Mixmaster Mike ničí přepínač phono/line a skoro k tomu o rok staršího Q-Berta ani nepustí


The very first DJ band: DJ Q-bert, Mixmaster Mike, Apollo

Vraťme se ještě do roku 1992 ke všem třem a jejich destrukčním hracím technikám, které předvádějí v pořadu Home Turf


DJ Rectangle – DMC mixing championships 1993

Od tohodle pána mám taky desku. Když jsem viděl jeho vystoupení poprvé, hned ze začátku mě udivil tak nízký stůl. Ovšem do dvou minut mi to bylo jasné ;)


Bad Boy Bill – 1989 DMC DJ Battle

Opět osumdesátá léta, opět DMC. Bad Boy Bill tu má svůj styl, podavače desek, rozkuřovačku a vedle gramofonu pixlu WD40


Arnoštek je prostě boží

A na závěr něco velmi populárního z filmu Kouř z roku 1991 :)


HISTORY

RESPECT!

50let bordelu

Dnes ráno si jeden náš kolega v práci začal stěžovat, že ho bolí ucho a že pujde v 8 hodin na ušní.

No kolega, to je silný výraz… Spíš pomocník, nebo ještě lépe disponent. Plnohodnotná pracovní síla to tedy není. Když jsem šel na dovolenou, tak museli vzít brigádníka, protože mě nedokázal zastoupit.
Takový postarší, pomatený, nanicovatý strejda, který toho moc neumí a dává se mu dělat taková ta jednodušší práce, protože se s počítačem nikdy nenaučí a nic si nepamatuje a když něco zkurví (to se stává několikrát denně), tak odpoví akorát svoji frázi: Já ne.

Zaměstnali ho tu nejspíš ze soucitu, že by kvůli věku už těžko našel nějaké jiné zaměstnání.. (Vůbec já pracuji s neuvěřitelným stádem volů, to se nedá popsat, to se musí zažít…)

Asi za hodinu byl z ušního zpátky a vyprávěl, jak mu doktorka vytáhla z ucha špunt a hromadu bordelu, že jenom čuměl…

Na to jsme se ho zeptali, jak často si čistí uši, a on že si uši nečistí vůbec.

No teda mít v uchu přes 50 let humus bych mít asi nemohl.. Co takhle používat čas od času ušní svíčky

Raveport Hradec Králové

40kw Poslední prázdninový víkend se blíží a to je dobrá příležitost způsobit si hluchotu pořádným vyduněním.
A že vám prasknou hlavy, tak o to se postará dost kvalitní zvouček o pořádném výkonu, který jste toto léto měli možnost slyšet v ČR jen jednou a na letišti (zase to letiště) v Hradci Králové to bude podruhé.

Ano, přesně tam, kde byl Drumska. tentokrát tu bude otevřen pouze 1 hangár (páč pronájem stojí celkem dost a je důležité zachovat nízkou cenu za vstup), ale kravál bude k dispozici ještě větší než na Hip Hop kempu, protože tu bude bouchat anglický Quadrant Sound System s označením Noise Control 40kW. Takže ani tento víkend se v Hradci pořádně nevyspí…

Hudební styly se budou servírovat od breakbeatu až po hardcore. A účinkujících bude opravdu dost. Podívejte se na leták sami:
rave port 23 ještěři

Na první verzi letáku byl Apin napsaný taky, opět se mě nikdo nezeptal, jestli mám čas, nebo jestli chci hrát, jenže na konec prázdnin jsem měl naplánovanou už jinou akci dlouho dopředu, která teď stejně padla, takže do Hradce jedu taky a určitě bude chvilka a dostanu se za gramce taky. Přeci jenom na takové hradbě se nehraje každý víkend :) Komu by nevyhovovala výlepová verze plakátu s ještěry (a že jsme s ní přelepili opravdu neskutečné množství Těsta), má možnost si ji prohlédnout v elektronické podobě.

Vstup na tuhle srandu nepřesáhne 100,-Kč a když bude hodně lidí, tak se bude hrát až do neděle.
Budou tu taky stánky s tričkama, Oznámen byl stánek s vinylama od Astrofonik, haluzoidní mega projekce a ne jen jedna, a je také slíbeno pivo Gambrinus za 25,- ! Tohle všechno ale organizuje Surbont, takže se na nic nespoléhejte…

Cílem této akce je dokázat, že jde udělat dobrou akci s dobrou hudbou na unikátním zvuku, s minimem reklam, na letišti, kde se za vstupenky obvykle platí 10x tolik.

Flying Coreporation 2

Léto pomalu, ale jistě finišuje a to znamená, že se ke konci práznin bude odehrávat hodně hudebních akcí.

Nebudu vás tady, jako na mnoha jiných webech, lákat na Těsto nebo Hiphopkempy a podobné pochybné podúrovňové akce s tisícovým vstupným, předraženým pívem, pomalou komerční muzikou (kterou si stejně můžete pustit v rádiu), zlými hlídači a podivnými návštěvníky…

Kousek od Chomutova se chystá Flying Coreporation 2

To se takhle sejdou soundsystémy a dají hradby dohromady, aby z toho vznikla jedna(dvě) obrovská stěna o výkonu několik desítekk kW, která dělá neskutečný kravál a moc dobře zní.

Jedná se o freeparty, takže vy, co jste si nachystali tisícovky na vstup na akci, je můžete zase schovat, rozpočet si rozvrhnout na celý víkend a klidně si s sebou vzít alkohol v PET flašce, protože vás s tím odtamtud žádný securiťák nevyhodí. Maximálně se může vybírat stovka za každé auto na pozemku, což je naprosto pochopitelné, protože pronájem a úklid letiště taky něco stojí…

Na oplátku se od vás očekává, že si po sobě vždy uklidíte (třeba tu prázdnou PETku), nebudete dělat bordel ani problémy a budete se dobře bavit !