Pokud sledujete web orcs-must-die.cz, jistě vám neunikla soutěž Heroes on tour, ve které se soutěžilo o cestu do Německa do evropské divize Gameforge. Jako správný fanda série Orcs Must Die jsem hned v prvních vteřinách začátku soutěže posílal e-mail… a vyhrál, což mě těšilo o to víc, protože to vyšlo zrovna na moje narozeniny :)
Zorganizované to bylo naprosto perfektně a precizně. Všechny informace a cestovní dokumenty všichni vítězové dostali s dostatečným předstihem a mohli jsme se těšit na nezapomenutelný víkend.

Trnitá cesta po Německu

Asi každý má před velkým cestováním tak trochu obavy co se kde vytelí, na co se zapomene a podobně. Samozřejmě i mně se komplikace nevyhnuly. Poprvé to byl můj fail, kdy jsem si den před odletem dal na balkón vyvětrat boty a jaksi na ně zapomněl. Po několika hodinách se navečer zčista jasna přihnal mrak a dokonale mi je prochcal. Než jsem se stačil vzpamatovat, bylo pozdě. Boty byly durch. V jiných bych nevydržel a sandály (s ponožkami) jsem si chtěl obout až v Německu :) Takže promočené boty vycpat novinami a doufat, že to do rána za těch necelých 7 hodin alespoň trošku uschne.
Ráno budíček ve 4:00, boty stále ještě trochu mokré. No nevadí, ve vlaku a v letadle si je zuji a snad to doschne.
Ačkoli jsem během mapování a plánování cesty dospěl k tomu, že nejhorší to asi bude v ČR s přestupními a dobíhacími časy, dopadlo to všechno až podezřele hladce i přestože riziko zmeškání letu bylo docela vysoké…

Vítejte ve Vídni, problémy začínají
První problém nastal ve Vídni, kde mi paní za přepážkou sdělila, že moje navazující letadlo do Frankfurtu má problémy a budu muset letět jiným o hodinu později. Tím pádem nestihnu vlak – přímý dálkový spoj do Karlsruhe. Ok, nevadí, keep smiling, takové věci se prostě stávají a nakonec vlaky jezdí skoro každou hodinu i v sobotu.

Batoh má zpoždění

Přiletěl jsem tedy do Frankfurtu o více jak hodinu později a nastal další problém. Pás nevyblil moji krosnu. Někde se ve Vídni zpozdila a že mi ji tedy pošlou do hotelu, případně domů, kdyby to nestihli do neděle do devíti ráno, kdy se opouští pokoje. Anabáze trasování mého zavazadla zabrala další hodinu, takže zase opět nestíhám vlak, musím hledat další spoj.
Nezbylo nic jiného, než se tomu smát. Dostal jsem tedy jako kompenzaci overnight set, pracovně jsem ho nazval „survival kit“ a vlastně jsem byl za zpoždění zavazadla rád, protože jsem si vzpomněl, že jsem doma zapomněl kartáček s pastou a „survival kit“ toto mimo jiné obsahoval.
Takže vybaven příruční taštičkou přes rameno a toaletní taštičkou „survival kit“ v ruce se vysmátý vydávám na poslední etapu cesty.
Kdybych se nezeptal průvodčího, tak by to mohlo být ještě zajímavější a já možná bloudil po Německu ještě teď, protože jsem vůbec netušil, že ještě musím v Mannhaimu přestoupit na další vlak. Navíc vlak z Frankfurtu měl zpoždění a na přestup mi tak zbývala necelá minuta.

Konečně v Karlsruhe

Nakonec ale všechno dobře dopadlo a s více jak tříhodinovým zpožděním přijíždím na nádraží v Karlsruhe, kde mě čeká komunitní manažerka FaTeReLLa a odváží mě přímo do centrály Gameforge, kde už jsou ostatní účastníci této akce, kteří zrovna shlédli prezentaci novinek. I přestože jsem přijel pozdě a to nejdůležitější zmeškal, tak nějak jsem se v průběhu večera vše podstatné dozvěděl, ale podepsal jsem prohlášení o mlčenlivosti, takže stejně nemůžu prozradit víc. Snad jen to, že se máte na co těšit, novinky jsou vážně zajímavé ;)
Byl jsem občerstven, podarován tričkem, komixem, odznáčky a dalšími drobnostmi, o které se bude někdy soutěžit na webu orcs-must-die.cz.

tričko, odznáčky a komix
Prohlédli jsme si kanceláře Gameforge, zahráli si několik matchů a nakonec ještě dostali parádní brašnu s poznámkovým blokem a propiskou. Poté se vydali do Stadtu podívat se do obchodů, protože Daeforce si chtěl koupit grafickou kartu, aby ušetřil za poštovné. Pár obchodů jsme prolezli, ale než se rozhoupal, tak už měli všude zavřeno. To se také dalo v sobotu v 8 hodin večer čekat a v neděli mají kromě kaváren a hospod zavřeno úplně všude. Ve 20:30 byl naplánován sraz před hotelem, tak jsem se alespoň rychle ubytoval, oznámil, že by mi měl dorazit batoh a honem rychle na tramvaj, která nás odvezla na večeři do restaurace s extrémně pomalou a zapomětlivou obsluhou. Zde se potkáváme s dalšími manažery z Gameforge. Obdiv zaměstnancům Gameforge patří také za to, že se o své práci dokáží bavit i v sobotu večer u piva.
Řešili jsme, jestli zůstat a ožrat se a nebo vyrazit na festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum, který byl mimochodem také na programu našeho výletu. Ožrat se v této hospodě dost dobře nelze, nejenom proto, že německé pivo nestojí za nic, ale Daeforce se třeba vůbec nedočkal objednané a dvakrát urgované whisky…

Mittelalterlich Phantasie Spectaculum 2014

Karlsruhe v mnohém připomíná Pardubice a přesto je tak odlišné. Taky je rozkopané a je tu spousta cyklistů. Ovšem vše asi tak stonásobně. Pardubice jsou rozkopané permanentně, zatímco v Karlsruhe to je jen dočasně a dopravní omezení kvůli stavebním pracím je minimální. Cyklisti tu jsou na každém kroku. Všude, ale naprosto úplně všude po celém městě jsou zamčená i nezamčená jízdní kola.
Noční Karlsruhe je zase trochu podobné Praze. Spousty ožralých cizinců a šrumec až do rána.
Něco podobného, jako byl festival Mittelalterlich Phantasie Spectaculum v zámeckém parku, byste u nás těžko hledali. Pro představu: https://www.youtube.com/watch?v=nNZHBqTLl8Y https://www.youtube.com/watch?v=GMDPL6RuX8E https://www.youtube.com/watch?v=l_sdAhn-T2M. Naštěstí v noci nebyla nijak extra velká zima ani nepršelo, protože jsem měl na sobě jen to, v čem jsem přijel: tričko a tříčtvrťáky. Mikina nebo bunda byly nejspíš ještě ve Frankfurtu na letišti…

festival v zámeckém parku
Nejvíce mě na tomto festivalu udivil pořádek a celková organizace, větší zápal pro věc, než by tomu bylo v Čechách. Spousta návštěvníků totiž přišla ve středověkých a tematických kostýmech. V celém areálu jsem objevil jen dva odpadkové koše, nikoho jsem neviděl uklízet a přesto bylo v celém parku takřka vzorně uklizeno. V Českých podmínkách by při takové účasti, odhadem 2000 lidí, bylo bordelu po kolena, účast policie a kupa reklam. Tady nebyli žádní security s nevraživým pohledem ani žádné rušivé reklamy, byl to vážně takový středověký jarmark. Vstup kontroloval akorát jeden člověk a vedle u pokladny jste si mohli zakoupit festivalové platidla. Nejednalo se o nějaké obyčejné ohmatané žetony, ale velmi povedené mince, ražené speciálně pro tento festival, takže pokud jste nestihli utratit všechny mince, nemuselo vás to mrzet, protože taková povedená mince je krásnou památkou na skvělý festival.
Jak už jsem zmiňoval, vše zde bylo ve středověkém duchu. Jedinými moderními vymoženostmi bylo technické zázemí na třech pódiích, elektrické světlo u vstupu, možná i nějaké ty lednice na barech a několik volně přístupných sprch (!) rozmístěných různě po parku. Osvětlení zajišťovaly kahany a louče všude u barů a u dekorací. Určitě jsem si nestihl projít a prohlédnout vše, byla už tma, spousta lidí, zážitků a převážně jsem se zdržoval u hlavní stage, protože vrcholem sobotního večera byl koncert Saltatio Mortis (http://www.saltatio-mortis.com/) a vystoupení FeuerSchwanz (http://www.feuerschwanz.de/) následované grandiózní fireshow a ohnivou performancí, jaká se jen tak nevidí.
Před jednou hodinou ráno sobotní program festivalu skončil a odebrali jsme se tedy spát. Možná že bych ještě šel trochu popít a užít si trochu exotiky, ale se šesti eury v kapse se toho moc vypít a zažít nedá. Možná tak maximálně nějaký průser…
Recepční v hotelu byl zrovna na cigáru, tak jsem se ho ani neptal, jestli náhodou nedorazila moje krosna. Sice by se mi čisté prádlo hodilo, ale nejsem přeci nějaká slečinka, vlka snad nechytnu, na našich akcích bývají mnohem horší hygienické podmínky, takže přenocování ve dvouhvězdičkovém hotelu byl velký luxus a měl jsem přeci „survival kit“, to mi stačilo :)

Neděle

Do devíti hodin se měly opustit pokoje. Já si tedy buzení naplánoval tak, abych to hezky stihl. Na chodbě už poskakoval Daeforce vyhlížející ostatní a jelikož po nich nebylo ani vidu ani slechu, tak jsme šli na snídani. Předtím jsem se na recepci ještě optal na můj batoh a světe div se, batoh dorazil :) Takže jsem si vyměnil alespoň ponožky, protože to po úvodním nedokonalém vysušení byla celkem síla :)

Kolem desáté se objevil Artimunor s ustaraným výrazem, protože nemohl najít peněženku. Ztratit peněženku v cizí zemi je celkem problém, ale nakonec zjistil, že jí má zapadlou v tom složeném tričku, které jsme dostávali v Gameforge…
Takže všechno bylo ok, FaTeReLLa si nás po desáté hodině vyzvedla před hotelem a šli jsme se podívat do liduprázdného nedělního Karlsruhe. Přidala se k nám krásná SiS a odebrali se opět k zámku do botanické zahrady, kde jsme si před obědem zazevlovali v parku z druhé klidnější strany, kde nebyl festival a objevili jsme krásné místo na killbox :)
Celý výlet jsme zakončili výtečným obědem v restauraci Vapiano a já, ačkoli v sobotu přijel jako poslední, musel v neděli odjíždět jako první, protože mi jel vlak. Tentokrát přímé spojení do Frankfurtu bez přestupu a tam nasedat na letadlo, také přímý let do Prahy.

botanická zahrada v zámeckém parku
Cesta zpátky už byla naštěstí bez větších komplikací, žádné problémy na nádražích a letištích i odbavovací a čekací časy byly tak akorát. Oproti sobotě se to podělalo zase v Čechách, protože vlak z Prahy musel jet objížďkou kvůli překážce na trati.

Konečně v Čechách

Ani nevíte, jak jsem rád zase slyšel češtinu. Německy jsem se sice učil čtyři roky, ale neumím německy kváknout ani fň. Možná pár základních frází a nebo několik sprostých slov. Každopádně za celý víkend jsem nemusel ani jednou použít připravenou větu „Es tut mir leid. Ich verstehe Scheiße, sprechen Sie Englisch?“, protože anglicky se dá docela dobře domluvit po celém Německu :)
Nebýt toho odporného místního jazyka, asi bych neměl problém žít v Německu. Je tam sice oproti minulosti znát úpadek a degradace všeho kvůli Euru, ale zase na druhou stranu se mi nestalo, že bych tam potkal vyloženě ošklivou Němku. To v Čechách často narazíte na nebezpečně ošklivé škatule, ale v Německu byste museli hodně hledat (nebo tam prostě ty ošklivky nevycházejí ven).
Vadila mi tam ale jedna věc. A to bylo připojení k internetu přes T-mobile. Takřka všude, na nádražích, na letištích, ve vlaku i v hotelu, bylo připojení k internetu zajištěno přes u nás druhého nejhoršího operátora. Prvních 30 minut zdarma, další si už musíte zaplatit. Samozřejmě že jsem si svoji třicetiminutovku vyplácal hned ve Vídni a celý víkend tak byl offline. To pak člověk přijede domů a zjistí, že na MoonBitcoin má 5 nových referralů, hromadu nepřečtených e-mailů a na vyřízení spoustu dalších věcí…

Velké díky Gameforge za takovou akci. Líbilo se moc! Pokud bude někdy v budoucnu další podobná soutěž, velice rád se zase zůčastním ;)