A prázdniny jsou v prosinci. Teda myslim ty další prázdniny :) Ikdyž pro většinu z nás pracujících to stejně nic neznamená, protože my si neužíváme prázdnin, maximálně tak čerpáme/odčerpáváme/vybíráme dovolenou. A to je zatraceně rozdíl.
Léto pomalu končí, škola začíná a tak by možná stálo za to ohlédnout se, co se všechno dělo.
Tak předně ještě před prázdninami jsem podal výpověď v bývalém zaměstnání a od srpna pracuji u jiného zaměstnavatele na jiné pozici. Chcete vědět kde a co dělám? O tom taky určitě někdy bude článek, můžu snad jen prozradit, že takovou práci by mi záviděl každý, kdo se zajímá o hokej. V práci zažívám všelijaké zajímavé chvíle a setkávám se s různými osobnostmi. Třeba týden před mým oficiálním nástupem se tam přijel podívat prezident republiky Václav Klau(n)s :) Téměř každý den potkávám brankáře Dominika Haška (dneska jsem si z něj utahoval a říkal jsem mu, že se mu nějak zmenšuje hřišťátko, když rolba upravovala led a on se na kousku starého ledu rozbrusloval) a až budou v televizi přenosy z extraligy z pardubického zimního stadionu, tak si na mě vzpomeňte ;)
Proběhlo pár akcí a hlavně v půlce prázdnin vypuklo znova to šílenství okolo jednoho největšího festivalu u nás, který se naštěstí nekonal. Místo toho si freetekno komunita parádně vystřelila z novinářů i ze všech přisírků a blbečků, co si od Czechteku 2009 hodně slibovali a těšili se na ten pořádnej „spirit“.
Pak tu bylo jedno malé bezvýznamné výročí, na které bych si skoro ani vůbec nevzpoměl, kdybych nesledoval statistiky.
Ještě se vrátíme k těm hudebním akcím a vymrdávkám, které slibovali ten „spirit“ a kterých letos hudební scéna zažila až nějak podezřele dost. Některé festivaly letos ani vůbec neproběhly. Krize je krize…
Naučil jsem se novou parádičku, ikdyž tím dost trpím. Když nemůžu používat jeden prst, dělám vracečky druhým, ale i na tom se mi po chvilce udělá mozol. V současnosti mám ještě 3 použitelné prsty, se kterými to jde sice dost blbě, ale rozhodně v tom hodlám pokračovat :)
Taky jsem plánoval nahrát nějaký ten nový setík. Mělo to být něco ve stylu Diskkosmash (který svého času slavil velký úspěch u posluchačů i kolegů djů), dokonce jsem si tak nějak už vybíral desky, co bych prolnul, ale nakonec z toho sešlo. Prostě nebyl čas a nálada…
Dneska jsem se dozvěděl velmi zajímavou a potěšující věc. Právě dnes skončil v mém bývalém zaměstnání ředitel, kvůli kterému jsem odtamtud odešel já a kterého jsem poslední tři měsíce slušně diplomaticky posílal doprdele :) Došlo na má slova, už konečně zjistil, že to není člověk na správném místě, že na to nemá a raději to zabalil sám :)
No každopádně už se tam nevrátím, jsem naprosto spokojen tam, kde dělám teď.
Tak mi přeci jenom to sprosté slovíčko v posledním odstavci ulítlo. Už podle nadpisu jste ale jistě museli čekat, že tu něco takového padne. Pokud vás to pohoršuje, zkuste si to vypípat, nebo vyhvězdičkovat a pro příště si lépe nakonfigurujte firewall, aby vás to na nevhodné stránky se sprostými slovy vůbec nepustilo :)
Americký film Psycho je jedním z nejznámějších děl populárního tvůrce psychologických detektivek a thrillerů Alfreda Hitchcocka, označovaného za „mistra filmové hrůzy“. Byl natočen podle stejnojmenné románové předlohy, opírající se o skutečnou událost – příběh člověka, který si kdesi ve Wisconsinu nechal u sebe v bytě matčinu mrtvolu. Románové a filmové zpracování vypráví o sérii záhadných vražd, převážně mladých dívek. Jejich pachatelem je mladý muž, majitel malého motelu, všeobecně známý jako slušný a tichý člověk. Norman Bates také ve skutečnosti není zločincem. Trpí vážnou duševní poruchou – schizofrenií neboli rozštěpem osobnosti. Žije vlastně dvěma životy: vlastním a současně i životem své matky. Před lety ji ze žárlivosti zavraždil, zmocnil se jejího těla, nabalzamoval je a ve snaze je oživit dal mrtvé matce polovinu své osobnosti, svého života. Mluvil za ni, myslil za ni a také za ni jednal. Předpokládal u ní stejnou žárlivost, jakou trpěl sám, a proto v její podobě zabíjel ženy, které se k němu přiblížily a vzbudily jeho zájem. .
Když už jsme pořádali anti fest k SOL, tak jsem se pochopitelně i zajímal, jak to probíhalo tam v Hradci.
Kde jinde zjistit aktuální dojmy, poznatky a postřehy, než na oficiálním diskuzním fóru SUMMER OF LOVE a když jsem tam zavítal, tak jsem nechtěl věřit svým očím. Návštěvníci festivalu velmi často používají sprostá slova a pozitivní ohlas najdete možná jeden za dvě stránky příspěvků. Přesněji řečeno nenajdete vůbec, protože i ten vzácný chválivý příspěvek má dovětek a v něm je nějaké to ALE.
Sice jsem tam nebyl, neslyšel, nazažil, takže těžko můžu soudit, ale z toho nekončícího přívalu negativních příspěvků si obrázek dokážu udělat. Velmi často se tam objevují výrazy jako: Co to doprdele mělo bejt?; nebo Nuuuuda; Hrůza hrůz; Summer of hangar; Opravdu jste mě nasrali atd.
Na takové masové akce nejezdím už z principu že nechci nijak podporovat ani být součástí té zpropadené mašinérie, kdy se zneužíváním muziky dělá velký byznys (a taky kvůli smažkám a hudbě), to to tam bylo vážně tak špatné? Jedni si stěžují na totální stěr v podobě VIP vstupu (naslibované hory doly, které se nakonec nekonaly, přičemž rozdíl mezi normálním a VIP vstupem byla zřejmě jen dvojnásobná cena), další vzprudily pódia v hangárech (ani já bych na open airu nečekal dusnou smradlavou zavřenou kobku, kde se na sebe mačkají smradlavé upocené a ulepené smažky a zvuk se odráží od betonu a nedá se poslouchat), taky tam padla zmínka o půlhodinových frontách na barech a třech toitoikách pro jánevímkolik tisíc lidí (jste na fesťáku v ČR, tak co čekáte? půlhodinové čekání na teplou pěnu-pardon pívo-je přeci standart), dále předčasný konec a zrušení vystoupení některých djs, chybějící odpadkové koše, slibované dekorace, lasery a další drobnosti. Rozhořčení nad neinformovaností pořadatelů, (ne)hlídané parkoviště, šatna a další věci. No ale největší vlna nepochopení a nasranosti je cítit z příspěvků stěžující si na hudební produkci na hlavním pódiu (které bylo údajně jako jediné venku). Jedni to označují jako minimal, druzí to označují jako to pravé moderní techno. Ať už to je jakkoli, nudit tímhle lidi 7 hodin v kuse, chce asi opravdu notnou dávku odvahy. Bleha si pozval dje, kteří hráli to, co teď na západě „frčí“. Ovšem neuvědomil si fakt, že 80% lidí by chtělo poslouchat asi něco ostřejšího a rychlejšího a že s ukolébavkama žádné terno neudělá. Dost často ve fóru padl pojem uspávači hadů. Prohlédl jsem několik videí právě z téhle stage a stačilo mi to. Osobně bych u takhle utahaného, pomalého a neskutečně nudného stylu nevydržel ani chvíli (nemá náhodou hudba lidi bavit?)
Na tomto videu je vidět, jak se lidi na SOL „bavili“(a tohle tam jelo 7 hodin vážení!). Respektive, nebaví se tam nikdo, jen pár zmaštěnců poskakuje do rytmu, protože prostě musí(zřejmě dobrej matroš)
Pseudo underground špirit freetekno stage se prý také nekonala a všichni teď netrpělivě čekají na vyjádření pana Blehy-jestli si to teda už nehodil. Aleš Bleha ve všech svých rozhovorech a prohlášeních logicky vysvětluje a oddůvodňuje svoje stanoviska, kterými si ale neskutečně protiřečí a všechny akorát mate. Každopádně by se taková masáž dala přirovnat k předvolebním kampaním (např. Obamovy předvolební sliby) a když už všichni odvolili nebo zaplatili, otáčíme o 180˚ a všechno bude jinak. Zapomeňte na všechny sliby, je krize, musí se šetřit.
Proč tu ale o tom všem píšu? Asi by mě to mělo těšit a hřát, že smažkám se akce nepovedla a naše antiSOL byla více než vydařená (fotky jako vždy na stránkách). Netěší mě to, ani neuspokojuje. Tohle se přeci kurva nedělá! Ať už vůči lidem, tak i vůči muzice a scéně (která sice není dle mého vkusu, ale co). Kdo tady kurví scénu? Kdo tady rozjel byznys na něčem, na čem zřejmě dojel? Padly zmínky o tom, že příští rok SOL nebude. Když nebude, jistě se mnou bude mnoho nespokojených návštěvníků SOL souhlasit, že to nebude žádná škoda. Konec jednoho fesťáku, který vysával peníze z lidí, z muziky, a přiživoval se na scéně, kterou tím nadobro zkurvil. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu…
Hudba má sloužit hlavně pro pobavení a sblížení lidí a pro pocit, že jsme se sešli před bednama a společně si zaskákali. Ploty, securiťáci, tvrdé drogy a byznys, který za tím vším někteří vidí, zabíjí všechno dobré a pozitivní, co má hudba lidem dávat.
A když za rok SOL nebude, neznamená to, že nebude antiSOL, jen asi trochu jinak ;)
EDIT: Tak SOL byl letos opravdu naposled a z vyjádření Blehy vyznělo, že už v září 2008 věděl, že na další prostě nemá a přesto přesunul tenhle fesťák do Hradce a vymyslel program, kterým to totálně zabil. Prostě fesťák už umřel, ale jeho duch porád žije, tak z něj vyždímeme ještě naposledy co to dá a pak lidem nějak řekneme, že už to byl provar od začátku, naletěli jste… Určitě pro mnoho lidí byla tahle poslední openair-closehangar party tím nejhorším zakončením a mnoho z nich bude jistě zklamáno.
No jo, ale kde teď budou brát drogy? Doufám, že ne na našich akcích!
12. srpna by anglický panovník Jiří IV. oslavil 247 narozeniny a k tomuto datu se také váže ještě jedna nevýznamná událost. Už je to rok, co se tu scházíme na tomto blogu v této podobě.
K prvnímu výročí jsem chtěl nasadit nový vzhled, protože jsem dlouho nemohl narazit na kvalitní tmavý (tmavá je úsporná-nesvítí tolik pixelů,déle vydrží baterka) theme až nedávno mi padl do oka pěkný neotřelý a nenásilný kabátek. Ale to bych si taky musel pamatovat, kam jsem si ho zazáložkoval a musel bych si taky najít čas ho poupravit k obrazu svému a implementovat do něj dodatečné kódy a úpravy…
No nic snad příští rok;) Místo nového vzhledu si můžeme alespoň trochu přiblížit moje velmi oblíbené statistiky :)
Tak tedy: počítadlo Toplist za jeden rok fungování zaznamenalo krásných 44.520 přístupů (včetně mých-nelze tu nastavit vyjímky a je potřeba taky brát v úvahu, že Toplist měl v poslední době velmi často výpadky) a průměrná denní návštěvnost poskakuje okolo 120-170 přístupů.
Pagerank se změnil z počáteční dvojky na dlouhodobější nulu a až nyní tu svítí PR3.
Blog se v posledních měsících a týdnech stává známým především díky vybraným článkům, dokumentům a úvahám, které několik uživatelů postovalo do různých diskuzních fór (za poslední dny jmenujme třeba Podraz jménem Obama nebo úvahu o ČPS), některé blogy a weby přebíraly zdejší články a jako úspěch by se dalo považovat zveřejnění článku Czechtek nebude na czechtek.bloguje.cz
Pokud budu ve výčtu oblíbených článků pokračovat, tak mi dělá radost, že stále více lidí si vybírá tu správnou pilulku a snaží se procitnout z Matrixu k čemuž jim napomáhá i můj blog s dokumenty Endgame, Zeitgeist, nebo Zeitgeist:Addendum…
Celkově tu je 286 příspěvků v devíti rubrikách a to celé doplňuje 343 komentářů.
Průměrný návštěvník je z Prahy, používá Windows XP, prohlížeč Firefox a jeho obrazovka má rozlišení 1280x1024px, prohlédne si 1,6 stránky, což mu zabere 3 minuty a 3 vteřiny. Odkazující zdroje se mění den ze dne, jak už jsem zmínil, jednou to jsou specializované diskuze, jindy přijde nejvíc návštěv z Nyxu, další den zase z fakebooku, nesmím zapomenout na linkuj.cz, ale největší podíl je stejně z vyhledávačů.
Další podrobnosti asi nemá cenu rozepisovat, protože to se od desetitisíce nijak výrazně nezměnilo.
Jako reakce na velmi prazvláštní soudní procesy v zahraničí a neuvěřitelně dementní názory některých hlavounů vznikají v mnoha státech nové politické strany a hnutí.
Po vzoru švédské Piratpartiet, vznikla i u nás Česká pirátská strana, která má mnoho ušlechtilých cílů a závazků. Politická strana 21.století svojí sílící veřejnou oblibou dává jasně najevo, že staré a zkostnatělé principy, nařízení a zákony, které se snaží prosazovat a udržovat počítačově negramotní páprdové, nejsou v současné společnosti akceptovány a že je potřeba inovovat a aktualizovat některá opatření, které ty bastardi zavádějí.
Jistě, internet jako médium mnohým možná přerůstá přes hlavu a určitě se shodneme na tom, že i tady by měly existovat určitá pravidla a tzv morální kodexy, kterými by se měl řídit každý uživatel celosvětové informační sítě. Pod záminkou boje proti pedofilům a pirátům se na nás valí jedno omezení za druhým a naše soukromí a práva jsou stále více oklešťovány ve jménu bezpečnosti a mravnosti.
Jednoduše řečeno, ty starý páprdové si dělají co chtějí a schvalují takové zákony, které mají přínos a výhody akorát pro ně samotné a obyčejného uživatele jen omezují, obtěžují a okrádají. Zrušení ministerstva informatiky v roce 2007 bylo jasným důkazem toho, že naši zákonodárci nemají absolutně potuchy o tom, že v informačních technologiích je budoucnost a nelze tento fakt jednoduše přehlížet nebo ignorovat. Možná ze strachu z něčeho nového a (jim) neznámého, provedly ty idioti různé škrty a novely, které výrazně omezují a komplikují život nebo podnikání mnoha lidem. Tak je to ale se vším: čemu nerozumíme (nebo nechceme rozumět) nebo nechápeme, to se zruší nebo omezí a hotovo, mohlo by to poškodit naše vlastní zájmy, nebo zájmy našich vlivných lobbystů a sponzorů. Viz třeba legalizace marihuany a podobně…
A najednou se tu objeví nová politická strana, která slibuje, že tohle všechno dá do pořádku. Předně si je potřeba uvědomit, že politika jsou lži, špína, hnus, podvody, korupce, vydírání a vraždy. Do politiky vstupuje úplně nová strana s andělsky čistým štítem a ušlechtilými zájmy a myslí si, že všechno obrátí vzhůru nohama a odteď se bude hrát fair play. Co si budem povídat, někdo ten hnůj musí vykydat, ale jsou tohle ti správní lidé?
Jak se vůbec veřejnost postaví k tomu, že teď budou mít svůj podíl na tom všem zcela neznámí lidé a neokoukané tváře? Ovčané jsou přeci zvyklí na svoje známé kašpary z televize, k těm mají důvěru a bezmezně jim věří. Na odporného zamračeného tlouštíka s bradavicí si už všichni zvykli, někdo ho vídá rád, někdo jiný zase nerad, ale už několik let nám ho večer co večer servírují v televizním zpravodajství a tak nějak ho většina stáda přijala jako samozřejmost a někteří slabomyslní jedinci mu dokonce dají svůj hlas ve volbách. Jak přijmou Českou pirátskou stranu, kterou reprezentují dosud zcela neznámé osoby? Tohle není Kocáb se svojí Lejlou, o svou důvěru budou muset vést nelítostný boj.
Nová politická strana vstoupí do prohnilého, špinavého a zkorumpovaného systému a bude chtít dělat změny. Myslíte, že zabředne do toho všeho až po krk, nebo se neušpiní a bude dobře dělat svoji práci a nezklame své voliče? A myslíte, že ty známé xichty z televizní obrazovky si tohle nechají líbit? Roky u koryta, beztestně škodí, lžou a kradou a najednou se tu objeví nějaký Kamil Horký předseda nějaké nové politické straničky a bude jim tohle všechno odpírat, nebo alespoň nařizovat a poukazovat tohle jste udělali špatně, k tomuhle máme výhrady, chceme změny?
Nebuďte naivní. Ikdyž sliby zní kdovíjak krásně, je tu přeci stále zaběhnutý proradný systém a svinská mašinérie, která semele každého neposlušného človíčka, který jde proti proudu a jakkoli se neslučuje se zájmy strany.
Ochrana soukromí, svoboda získávání informací, svoboda slova a vyjadřování, nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu, transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru, boj proti zneužívání zákonů k omezování svobody, boj proti cenzuře, násilí, rasismu, strachu, nejistotě a pochybám ve společnosti a proti potlačování lidských práv.
To je stručný výčet programových cílů České pirátské strany. No není to krásné? Zní to jako populismus, ale kdyby to vyšlo, měli bysme se všichni mnohem lépe. Taky půjdete dát svůj hlas pro tyto sliby? Je tu vysoká pravděpodobnost, že právě ten váš hlas bude znásilněn, ukraden a překroucen pro osobní potřeby a zájmy úplně někoho jiného, než komu jste věřili a že se všechny tyhle sliby ve finále obrátí proti vám! Úspěch vůbec bude, když se situace a stav našich svobod a práv zachová alespoň v takové podobě, jak to máme dnes.
Jinou možnost ale nemáme a nic jiného nám ani nezbývá. Na defenestraci mají ve sněmovně příliš nízko okna a tak hlas ve volbách je jediný možný způsob (sic dost chatrný a netransparentní), jak bojovat proti zločincům a mafiánům, které si ze svých daní vydržujeme!
I já půjdu na podzim dát svůj hlas a budu doufat, že si můj hlas nekoupí nebo nevynutí někdo, kdo má páky na podplácení, zastrašování nebo vyhrožování lidem, kteří mají čestné úmysly….
Jeden deštivý podvečer se mi na talíř dostaly opět dvě rozličné desky a protože to hezky lícovalo, zmáčknul jsem RECORD.
Tentokrát to nejsou Šmoulové, ikdyž tahle deska taky ležela dlouho na půdě a čekala, až na ní přijde čas :)
Není to sice nic zázračného, prostě jsem pustil track a na druhém gramofonu ve správný čas druhou desku a to byla vpodstatě celá ta činnost, ale i tak je docela ojedinělý jev, že skladba z roku 1986 tak dobře drží rychlost a je to důkaz toho, že před třiadvaceti lety používala skupina Kroky Františka Janečka ve studiu překvapivě přesný synth a bubeníka. Pravda, občas jsem do toho musel hrábnout, protože se to chtělo rozjíždět, ale i přesto to je nevídaná shoda. Dokonce i ty chybějící beaty vycházejí :) Záznam pak zlehka pokračoval do tracku Colu, pijeme colu, ale to už není publikovatelné, proto je to ve správný čas uříznuto….
Kombinace těchto dvou desek byla tak trochu účelová a taky jsem se nudil a náhodou narazil na zajímavý track zajímavé rychlosti, když jsem si probíral desky, že bych mohl něco vybrat do dalšího setíku. Kdo měl to štěstí a navštívil vybranou figuráckou akci, tak ví, že šlágry (nejen) Michala Davida se mi občas připletou do setu a rád okořením svoji hudební produkci hity mého mládí :) Někdy přijde řada na solo takového oldskůlu zcela náhle a když je po ruce kolega mašinkář, doplní dobový hit hutným kopákem z Rolanda, ale to všechno vzniká spontáně na akci a není nad pravou nesecvičenou improvizaci :)
Tahle tříminutová věc nenadchne, ale ani neurazí a berte to prosím jako takový vyšší level jedné písničky z osumdesátých let :)
Začátek letních prázdnin je třeba stylově oslavit.
Nejen pro tuto příležitost se chystá akce s názvem Razzle – Dazzle
Party jaxe patří od pátku až do neděle na pláži v Mělicích u Přelouče. Uslyšíte spousty Djs a live projektů mnoha hudebních stylů. Slíbeno je několik zpestření jako třeba malování na tělo, fireshow, fotbálky, ohňostroj, grilovací koutek atd.
Pokud se za gramofony ve správný čas dostanu i já, tak čekejte (nad)standartní terapii a případný dopoledně odpolední experimantální kill-out, kdy bych si rád vytáhnul ty desky, které se o půlnoci nehodí pouštět pro rozjančený dav lidí (víte jak to je)
Jo a taky při té příležitosti tam oslavím narozeniny ;)
Technologie budoucnosti – jak to vidím já
Na letošní výstavě E3 byl představen revoluční systém ovládání konzole Xbox360 nazvaný Project Natal. Pozdvižení, které před lety vyvolala konzole Wii svým bezdrátovým ovladačem se dá srovnávat s touto novinkou, jenomže tady už nepotřebujete ovladač ani žádné tlačítka, vše ovládáte pohyby svého těla.
Project Natal představuje technologii, která tu už měla hezky dlouho být, ale až současný technologický pokrok, výkonost a dostupnost hardwaru umožňuje tyto futuristické vize realizovat v reálném životě.
A u toho bych se rád zastavil, protože toto je zřejmě první krok k nové generaci zařízení a strojů, nebo alespoň k jejich vyspělejší umělé inteligenci.
Doposud byly přístroje a zařízení jen obyčenými hloupými kusy obvodů a drátů, které vykonávaly pouze ty funkce, ke kterým byly sestrojeny a které se občas porouchají. Pokud třeba zapomenete dovřít ledinici, tak žárovička bude stále svítit a po čase se spálí motor od toho, jak se bude snažit vyrovnávat teplotu, která je nastavena na termostatu. Pokud třeba musíte narychlo někam odejít a zapomenete vypnout televizi, tak ta televize bude hrát prostě pořád.
Jsou to jen hloupé stroje, které akorát dělají to, k čemu byly sestrojeny. Ta televize neví, že se na ní nikdo nekouká, nebo že jste u ní právě usnuli. Ta lednice má rozepnutý spínač ve dvířkách a spuštěné osvětlení a neví, že jste už dávno na party v sousedním městě atd atd…
Zapomeňte na počítače jak je znáte dnes, zapomeňte na ty velké desktopy, monitory, klávesnice a myši. Počítač budoucnosti bude velký jako mobilní telefon, který máte v kapse. Nebude potřebovat žádné dráty, protože veškerá komunikace a dokonce i občasné dobíjení baterií (bude energeticky velmi nenáročný) bude probíhat vzduchem. Takové zařízení stačí jen položit na své místo, kde bude mít dostatek prostoru pro projekci holografické obrazovky a pokud to bude nutné, tak vám další projektor na stůl vykreslí i klávesnici. Zařízení bude sledovat pohyb očí a tak bude přesně vědět, kam se na obrazovce zrovna díváte a podle toho bude ovládat kurzor myši, kliknutí a ostatní funkce už pak budou jen otázkou gesta obličeje.
Pro delší pracovní nasazení bude asi značně nepohodlné se celou pracovní dobu šklebit místo klikání a proto přicházejí na řadu sluchátka, které vám budou do uší hrát vaši oblíbenou muziku a zároveň budou snímat vaši mozkovou aktivitu, takže na otevření doručené pošty stačí jenom pomyslet a hned se před vámi zobrazí nový e-mail. S odpovědí na e-mail se taky nebudete muset nijak namáhat, stačí nadiktovat znění zprávy a systém ji napíše za vás.
Futuristické počítače a moderní technologie nebudou dominovat jenom v obývacích pokojích a v pracovnách, své uplatnění najdou například v kuchyni i ostatních částech bytu. Již dnes existují prototypy ledniček, které mají v sobě zabudované kamery a čtečky laserových kódů na obalech potravin a každá přihrádka má svoji vlastní váhu, aby lednice věděla, kolik jste si odkrojili salámu, nebo vypili mléka. Obsah lednice se zobrazuje na LCD obrazovce na dvířkách, kde jednoduše zjistíte kolik druhů jídla se z uchovávaných potravin dá připravit, doporučí nejlepší recepty, kontroluje dobu trvanlivosti vašich jogurtů a když zjistí, že docházejí vajíčka, automaticky objednává na internetu v e-shopu další.
Přístroje mezi sebou budou komunikovat, takže třeba taková cesta do práce elektromobilem bude bezpečná a pohodlná, protože auta v silničním provozu si budou mezi sebou i s vozovkou vyměňovat informace o rychlosti, odstupech jednotlivých vozidel i překážkách na trati.
Stačí jenom nastoupit a automobil vás sám doveze na místo určení. Přesto bude spousta lidí, co mají raději kontrolu nad řízením ve svých rukách, takže jakmile se dotknete volantu, senzory na něm zjistí váš zdravotní stav a kondici jestli jste připraveni na cestu. Už jenom to, že usednete za volant, spustí spousty automatických měření a vyhodnocování mnoha faktorů a palubní počítač vás upozorní na zbytkový alkohol v krvi po včerejším mejdanu, nebo že jste si zapoměli vzít léky. Sedačka zjistí, že jste přibrali na váze a pošle informaci lednici, aby přestala objednávat slaninu a místo ní objednala zeleninu a nastaví od určité hodiny zámek, abyste nechodili na noční výpravy do lednice…
Automobil rozezná jestli řídíte vy nebo někdo jiný z rodiny a stane se takovým plnohodnotným nástrojem, ke kterému si vytvoříme trochu jiný vztah, než k automobilům, které máme dnes. Palubní počítač bude mít dokonalý přehled o posádce, obsahu kufru i stavu a situaci na vozovce a předem vám oznámí, že v cíli právě vydatně prší a doporučí vám, abyste se ještě vrátili domů pro deštník.
Pokud by se nějaký zloděj pokusil takové auto ukrást, bezpečnostní systém to pozná, zloděje pevně upne do bezpečnostních pásů, aby se nemohl hýbat a zavolá policii, případně auto pachatele samo doveze před policejní služebnu :)
Tohle všechno zní moc hezky, ale bude potřeba věnovat hodně úsilí pro zabezpečení, zachování bezpečnosti a soukromí. Přístroje budou mít o svých uživatelích spousty informací a dokonalý přehled o jejich zdravotním stavu, rozhovorech, chutích, náladách, nebo zlozvycích. Dokonce i ta televize bude znát vaši oblíbenou barvu a přesně evidovat, kolik jste během filmu snědl sušenek nebo kolikrát jste se poškrábal na zadku… Takové peoplemetry budou požehnáním pro ředitele televizních stanic, které budou vlastnit (ony je už vlastní) nadnárodní korporace, které mají velmi rády citlivé informace o svých ovčanech, protože je tak budou mnohem snáze manipulovat a budou moci ještě efektivněji vnucovat podprahová sdělení a cílené reklamy.
Dříve nebo později vzniknou nové formy umělé inteligence, které se budou rychle učit čemukoli, takže pro takový software nebude problém vygenerovat virus, který bude třeba ve vašem krásném a chytrém autě spouštět na plno topení za horkého letního dne, nebo naopak v třeskutých mrazech klimatizovat interiér. Autorádio bude hrát pouze jednu stanici (ještě navíc vaši neoblíbenou), nebo majitele auta vyhodnotí jako zloděje a přepne se do stolen modu zmiňovaného výše. Lednice vám bude objednávat potraviny, které vám nechutnají a televize bude tvrdit, že pro sledování kanálu s pohádkami pro děti vám musí být minimálně 18 let…
Také práce na počítači bude mít svá pravidla a s gesty místo klikání se bude muset pracovat opatrně, než jak se ze začátku zdálo. Program by si mohl myslet, že chcete klikat, zrovna když s někým telefonujete přes Skype, nebo když si třeba jenom kýchnete. Pokud bude uživatelů před obrazovkou více, nebo budete mít na stěně za sebou něčí portrét, může to některé aplikace mást. A nikde není zaručeno, že vás kamera dokáže snímat při každé příležitosti a za všech podmínek (viz třeba zase ten Project Natal a jeho problémy) Určitě se najde spousta lidí, co mají webkameru přelepenou neprůhlednou samolepkou jako já, jak si stím dokáže software poradit? S novým způsobem ovládání videoher se musí počítat i se zvýšeným rizikem poškození obrazovek v zápalu hry (to bude radosti každý půlrok kupovat novou plasmu, protože ji váš synek nakopnul)
Každopádně technologie budoucnosti bude do našich životů stále více zasahovat ať se vám to líbí nebo ne. Pro někoho budou užitečným pomocníkem, pro někoho budou samozřejmost, pro někoho budou nutné zlo (mluvím z vlastní zkušenosti – v současnosti dávám lekce počítačových kurzů jedné paní, která v životě s počítačem nepracovala, ale kvůli zaměstnání se to prostě musí naučit). Případné příští generace si bez vymožeností jako je třeba Sixth Sense v běžném životě nedokážou poradit.
Vemte si, že takový gadget bude běžnou součástí vašeho oděvu, jakmile někoho potkáte na ulici, systém si na facebooku najde jeho profil a hned vám zobrazí informace o tom, co má rád, nebo jaké máte společné přátele…
Všechny dnes zmiňované technologické fičurky již existují, sice pouze jako prototypy nebo koncepty v plenkách a jejich čas teprve příjde. S příchodem nanotechnologií dostanou tyto vize konkrétnější podoby a k jejich realizaci bude stačit opravdu málo.
Na úvod musím začít jednou anekdotou, protože by pak většina nepochopila, o čem to celé je…
V ústavu pro postižené děti mají diskotéku. Součástí diskotéky je i soutěž o nejlepšího tanečníka.
Vyhraje to jeden hošík a když mu předávají medaili, tak se ho zeptají, kde se naučil tak hezky tancovat.
-Když já jsem si šel jenom pro čaj.
Vtip to je dost starý, možná ho znáte, možná ne. Nicméně ta slavná věta Kde jsi se naučil tak hezky tancovat? mi leze na jazyk poslední dobou stále častěji. Není to ze zlomyslnosti, jen si asi prostě více všímám. Zlomyslnost je věta Hezky papej na cikánského chlapečka přehrabujícího se v odpadkovém koši :)
Konkrétně třeba dnes ráno, jedu na kole a v dálce na konci ulice vidím jednoho tanečníka, jak si „paří“ cestu do školy. Potkávám ho od pondělí pravidelně každý den, ale dnes teda tancuje nějak procítěněji, než včera. A skutečně, když k němu dojedu blíže, zjištuji, že ho obklopuje jakási aura. Tou aurou je zvláštní druh hudby (RnB), který mu hraje z mobilu houpající se na šňůrce na krku.
Nevim, jestli to je těma skejťáckýma botama, ale co jsem tak vypozoroval, tak většina adolescentů, co poslouchá hiphop, má opravdu velmi zvláštní styl chůze. Nejúžasnější je sledovat, jak chodí ten tzv. „vůdce party“ a jak se podle něj přizpůsobí ostatní kamarádi. Jednou jsem tyhle hochy potkal, když šli na autobus a myslel jsem, že naklonovali Charlieho Chaplina.
Je to velmi komické a dost dobře nechápu, co vede tyhle rovnoxilťáky k takovým pohybovým kreacím, ze kterých by měl každý ortoped pot na čele. Možná že trénují na vyloupení banky a chtějí kriminalistům trochu znesnadnit práci…
O kus dál potkávám dalšího tanečníka, který je částečně ochrnutý a po operaci, to chápu, tomu se nemůžu smát, ale proč se ho snaží napodobovat zdánlivě zdravé děti?
