Dokument italských tvůrců je výsledkem dvou let intenzivního výzkumu a rozhovorů v Evropě a Spojených státech a osmi měsíců práce na filmu. Zdůrazňuje nekonzistence, manipulace, opomenutí a lži oficiálního vyšetřování 11. září.
Štítek: youtube
Co si asi jen tak nezahraju
Prázdniny nám skončily a herní vývojáři na nás opět začínají chrlit jednou herní pecku za druhou.
Já to mám už vymyšlené. Nechám se naklonovat a jeden klon bude pracovat a zarábat chechtáky a ten druhý bude pařit.
Dnes vám představím několik očekávaných her, na které se velmi těším, ale které si kvůli enormní vytíženosti asi jen tak nezahraju.
Deus Ex: Human Revolution
Třetí Deus Ex před pár dny už vyšel a já zakusil pouze několik kroků na začátku. Předchozí díly mě vážně bavily jak celkovým příběhem, atmosférou i možnostmi, tak i RPG prvky, díky kterým hráč získává slušnou motivaci posouvat se dál a po dohrání hrát znovu, volit ve hře jiná rozhodnutí a dopracovat se k jinému konci. Údajná herní doba jsou desítky hodin, které bohužel nemám…
Dead Island
Jedna z velmi slibně vypadajících her, o kterých jsem si zatím moc informací nezjišťoval a chci se nechat překvapit. Zatím to vypadá jako docela dobrá rubačka ve stylu Left4Dead na tropickém ostrově. Vyjít by měla někdy v těchto dnech.
Modern Warfare 3
Ne že by mě nějak braly série Call of Duty. Přiznám se, že zrovna střílečky CoD nemusím skoro vůbec, protože je to všechno na jedno brdo. Nicméně tohle vypadá velmi dobře hlavně po grafické stránce a chtěl bych to, když už ne hrát, tak alespoň vidět a zkusit. Dočkat bysme se měli v listopadu.
Batman: Arkham City
Batmana jsem taky ještě pořádně nehrál a tak bych chtěl alespoň tady zkusit, co takový netopýří muž umí a neumí. Opět nemám žádná očekávání ani příliš informací, ale trochu mi to připomíná Protoype. Chci se nechat překvapit. Už v říjnu.
Rage
ID software to před dvaceti lety s 3D střílečkami vlastně začali, takže se nebojím toho, že by Rage pohnojili. Ikdyž z gameplay záběrů a preview to nevypadá na nic revolučního ani inovativního, hodnotit budu až po několika odehraných hodinách. Zatím se k Rage vyjadřovat nebudu. Vyjít by mělo v říjnu.
XCOM
Ačkoli má XCOM vyjít až v březnu příštího roku. Už teď je mi jasné, že to pro mě, jakožto pro pamětníka prvních sérií UFO: Enemy Unknown, bude žrout času jako blázen.
Serious Sam 3: BFE
Kdo by neznal klasickou rubačku s neohroženým hrdinou Serious Samem prokládanou nejrůznějšími vtípky. Hra, u které nemusíte přemýšlet a jen držet spoušť se dočká příjemného faceliftu i zbraní na blízko. Na říjen si nic neplánujte, protože to je další hra, která vychází v tomto měsíci!
Hard Reset
Hard Reset slibuje návrat ke kořenům poctivých FPS. A vlastně proč ne, rád se nechám překvapit, čeho že se to v Hard Resetu vlastně dočkáme a co nám přinese. Ikdyž tato PC only gamesa ze záběrů může vypadat lacině, šanci bych jí určitě dal. Vychází za pár dní.
Driver San Francisco
Občas je potřeba si od toho střílení a zabíjení taky trochu odpočinout. K tomu nám snad dopomohou autíčka, která mají tak trochu chaotická data vydání napříč celým světem, takže je možné, že to už někdo z vás právě hraje…
Call of Juarez – The Cartel
Tahle hra už je nějaký ten pátek venku a opět šla úplně mimo mě. A teď když to tak sleduju, tak mě to trochu mrzí, protože bych si po dlouhé době zase zahrál něco ve stylu GTA.
A takhle bych mohl pokračovat ještě s Borderlands 2, Halo 4, Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad, Metro 2034, Max Payne 3, BioShock Infinite a další a další…
A teď mi prosím pěkně řekněte, kde na tohle všechno mám vzít čas?
Escape from City 17 part 2
Před pár dny se objevila druhá část krátkého amatérského snímku Escape from City 17 (první díl shlédněte zde), který už v roce 2009 natočila parta příznivců legendární hry Half Life 2 a náklady na vyvtoření takového krátkého filmečku se údajně pohybovaly okolo 250$. Velmi rychle se video šířilo a dosahovalo závratných počtů shlédnutí i oblíbenosti.
Ve Valve si samozřejmě tohoto počinu všimli a začali s autory prvního dílu jednat a poskytli jim podporu a zázemí pro vznik pokračování.
No trvalo to tedy nějaký ten rok, ale druhý díl je konečně na světě a opět si jeho produkce vystačila s pár dolary a opět se počet shlédnutí velmi rychle šplhá k astronomickým hodnotám.
100 hodin v Just Cause 2
Akční hra Just Cause 2 vyšla v březnu loňského roku a krátce po jejím vydání jsem si ji také musel pořídit, protože dle nejrůznějších preview a recenzí slibovala opravdu široké možnosti se vyřádit a vyblbnout na skutečně obrovské mapě.
Jedničku jsem nehrál, dvojka mě zaujala jak DX10 grafikou, tak i možnostmi prezentovanými v promo videích. A jelikož je tento způsob léta poněkud nešťastný, jednoho deštivého dne si po velmi dlouhé době spouštím Steam a vidíml, že v Just Cause 2 mi ke krásnému kulatému výročí chybí už jen jedna hodina.
Rico Rodriguez přezdívaný Scorpio je jediná hratelná postava celé hry a jeho hlavní zbraní je vystřelovací hák na laně ala Spiderman, který mu slouží k rychlému přesunu z bodu A do nedalekého bodu B, spojení objektu Y s objektem Z, shazování nepřátel z výšky, nebo prostě jen dodání potřebné rychlosti při plachtění na padáku.
Scorpio tedy přilétá na souostroví Panau, aby zde ničil a likvidoval všechno možné, vyvolával chaos a svrhl tak tyranského vládce. Během svého působení na ostrově si také získá přátele z různých frakcí, gangů a odbojových organizací, pro které bude plnit vedlejší mise, nebo jim pomáhat získávat části mapy, osvobozovat území a strategické objekty.
Hlavní zápletka vskutku není nijak originální a jednotlivé mise naplňují strukturu příběhu, které se vám odemykají po způsobení určitého množství chaosu (čím víc toho zničíte). Samozřejmě nejsou to jen mise, co je hlavní náplní hry, můžete ničit vládní satelity, závodit nejrůznějšími způsoby, nebo třeba jen sbírat balíčky s drogami rozesetými po celé obrovské mapě…
Co Just Cause 2 odlišuje od ostatních her?
Předně je to nelineárnost a volnost pohybu, používání prostředků i plnění misí. Žádné okaté WOW efekty, kterých jsou hráči přesyceni z ostatních nezáživných her, žádné naskriptované události, žádné zdlouhavé loadingy – na celé obrovské souostroví hráč vidí, z jednoho konce až na druhý, nic nemizí v mlze, nic se skokově nepřekresluje. Vzdálenější horizont je sice trochu rozmáznutý, ale to je maličkost, i tak je na celek radost pohledět, protože graficky je tato hra lehce nad průměrem.
Není to ani GTA, ani Prototype, ani Mafia 2 ani nic podobného, přesto si z těchto her bere to nejlepší a skvěle to ve výsledku vybalancuje a vzniká tak výborná Third Person Shooter akční hra, která slibuje spousty hodin zábavy.
Tak jako každá hra, tak i Just Cause 2 má své chyby, jsou to ale vesměs drobnosti, kterými se skvělý herní zážitek nedá zkazit. Ač je většina událostí a fyzikálních faktorů ve hře mírně nerealistická, jsou skvěle vyvážené a zaručují vynikající hratelnost a zábavu. Takže to, že můžete bez obav seskočit ze střechy pětipatrové budovy, nebo s autem udělat desítky efektních kotrmelců a ono vybouchne až v okamžiku, kdy opustíte kokpit, není chyba, ale přednost.
Počáteční nemožnost definování všech pěti tlačítek na myši měla za následek poměrně chladné přijetí a mírné zklamání ze zkaženého zážitku ze hry (k čemu mi je hra, která se nedá ovládat tak, jak chci já?). Později vydaný patch zpřístupnil ostatní tlačítka na myši a hra se konečně dala normálně hrát.
Ikdyž obrovské souostroví nabízí nejrozmanitější scenérie, jednotlivé lokace začnou hráči připadat trochu stereotypní, přesto zde nalezne mnoho zajímavých míst od zasněžených vrcholků hor, přes vyprahlé pouště a kaňony až po džungle velkoměst. Také nepřátelé jsou fakticky pouze tupí vojáčci (ve slabších nebo odolnějších variantách), kteří vám s pistolkou v ruce bez rozmyslu nabíhají před hlaveň tanku. Jakýsi náznak inteligence zaznamenáte při uskakování před granáty, ale to je asi tak všechno. I tak svojí kvantitou (spawnováním) a vozovým (hlavně letovým) parkem dokáží na těžší obtížnost občas zavařit.
K dalším drobným nedostatkům bych přiřadil 2D sprity ve větvích stromů a rychlá regenerace terénu, které tak vydařenou grafickou podobu hry malinko shazují. Na některých objektech a budovách je patrné, že jsou to pouze kulisy dotvářející vzhled daného místa a působí docela uměle. A stejně tak neduhy všech ostatních her, jako je vykreslování objektů nebo aut na silnici pár metrů před hráčem. Tady bych uvítal 2D sprity, rozházené po celé mapě kam jen oko dohlédne a při přiblížení by se za 2D sprity dosadil správný 3D model, opravdu to je tak složité?
Multiplayeroví hráči budou z tohoto titulu zklamáni, protože hra se dá hrát pouze single, ale i tak vydrží na hodně dlouhou dobu. Já po 100 hodinách mám sotva 78%…
Přes tyto drobnosti se ovšem dá přenést a pokud jste Just Cause2 ještě nezakusili, rozhodně doporučuji si vychytat některou akci na Steamu a Just Cause 2 pořídit. Milovníky akčních her s efektními explozemi a destrukcí jistě tento titul nezklame.
Tajná společenství – Současnost
Kdo určuje chod věcí? Kdo rozhoduje o mediálním obrazu válek, které vede a sponzoruje? Kdo vytváří peníze, teroristy, politiku, nebo rozhoduje o vašem životě?
Zajímavý dokument s českým dabingem o zločinných spolcích šílenců, jejichž plány jsou zřejmé, ale prostý občan by se je neměl nikdy dozvědět.
A protože cenzura internetu ještě není zcela oficiální, byla by škoda, kdyby tento snímek měl tak malou sledovanost v době „svobodného“ internetu…
Chcete něco namíchat?
Díky Xwaxu se mi značně rozšiřují možnosti a tak se mohu pustit do nejrůznějších výzev.
Tento týden jsem pokusně míchal pro jednoho člověka taneční dance set (jestli se tohle hraje na diskotékách, tak doufám, že se všichni diskanti budou smažit v pekle), který nebyl nijak náročný, protože všechny dance hitovky jsou okolo 120-140BPM stejného konceptu, nezáživné beaty ze stejných bank, vesměs identické syntetizátory, jednoduché přiteplené melodie, primitivní refrény, prakticky žádný nápad nebo kreativita. Prostě prvoplánové komerční tucky, které navíc ani neudržují klasický cyklus 4×4, ale 4×2 nebo 4×3. To byla asi jediná nezvyklost, kterou musí DJ přijmout, jinak se tenhle styl míchá skoro sám.
Něco takového jsem si zkusil poprvé a doufám, že i naposled. Jako je to zajímavá zkušenost, ale opakovat ji nemusím :)
A tak si u toho říkám, co takhle zkusit něco jiného? Zkusím u svých čtenářů, jestli by neměli něco zajímavějšího. Máte svoje oblíbené songy a chtěli byste je namixovat do setu?
Nabízím své služby, protože to je pro mě dobrá výzva a možná že si i rozšířím svůj hudební rozhled :)
Podmínkou je, aby vaše skladby měly alespoň několik vteřin pravidelného (nejlépe strojového, protože živí hudebníci nikdy nejsou přesní) motivu nebo rytmu, aby tak bylo možno navázat na další track.
Taky by ty tracky měly být žánrově nebo rytmicky blízké. To znamená aby to do sebe v normálním rozsahu pitche pasovalo. Tedy nelze skloubit breakbeat a dnb při dodržení rozumných rychlostí a tónin, jestli mi rozumíte…
Já vím že si teď trochu protiřečím, že pak už to není taková výzva a některé breakbeaty s dnb do sebe pasují, ovšem to jsou vyjímky potvrzující pravidlo a pokud je máte, tak to můžu zkusit.
Jak bych si to asi představoval:
Někam uploadněte archiv se svými tracky (minimálně 3, maximálně 15 skladeb) a napište mi, odkud si to můžu stáhnout a jak si představujete pořadí skladeb a další podrobnosti.
Když mi váš výběr příjde zajímavý, zkusím vám ho namíchat.
Pokud vyrukujete s nějakým neurofunkem, trancem, technem nebo něčím podobným popsaným výše, tak pravděpodobně moc šancí nemáte, protože setů takových stylů je všude nechutné množství a není to žádná výzva ani umění…
Představoval bych si za to nějaký odkaz sem na blog nebo jinou protislužbu, vše je věcí dohody :)
A pak samozřejmě budete muset výsledný set smazat od 24hodin od poslechnutí, abysme nedráždili protipirátské mafie a jiné spolky podobných sráčů :)
Tak co, jde do toho někdo?
Co vás sem přivádí
Je tomu teprve několik týdnů, co byl tento blog ohodnocen Pagerankem 4 a při vyhodnocování statistik jsem se musel také podívat na výrazy, které sem přivádějí návštěvníky.
Zřejmě budu muset tyto inventury dělat každé 3 měsíce, protože od posledního náhledu do statistik zde přibyly články plné hodnotných klíčových slov a počet záznamů v GA se tak opět vyšplhal ke čtyřem tisícům.
Pojďte se tedy také podívat, jaká (j)elita se mi tu schází :)
porno s ponožkama – a neuvažovali jste o jiné antikoncepci?
acapela eliska smrt – ona opravdu není živá
animace makove pole – vidět makové pole v pohybu, to chce asi hodně opia :)
apinův kartonový počítač – nic takového bohužel nemám
aplikace na facebook, kdo mi chodí na profil – zcela jistě inteligentní příliš nebude
audacity poyb myší – já raději klávesové zkratky
co dokaze lidsky mozek – hrozně zašpinit vnitřek mikrovlnky
co znamenaji cisla 666 v datumu narozeni -to by mohl být den, měsíc a rok
dj svetla vietnam trznice – zrovna tohle (ať už je to cokoliv) bych na tržnici nekupoval
dnb a drogy a sex – proč si to kazit tím dnb?
dovland filmi – něco takového tu už dlouho nebylo
filmi demenci a ruznych nemoci – dle pravopisu postačí nějaké vlastní homevideo
frý porno v hd rozlišení – hmmm „frý“, to ani já neznám :)
hlasitý gramofon – zkuste promazat ložiska
hovnom k terapii – to musí být opravdu zajímavá terapie :)
hudební nástroj z ruličky od toaleťáku – jak se na to hraje?
jak docílit obrovské sledovanosti skupiny na facebooku – TITS or GTFO
jak nastavit na facebooku aby mě nikdo neviděl – velmi jednoduše
jak rozpoznat coca colu podle kodu – a nebylo by lepší rozpoznat lahev podle nápisu na etiketě?
jak se zbavit hlášky: legalizace ms office – používat Open Source alternativu
jak vypadá západ slunce když je zataženo – úplně stejně jako když je jasno, akorát není vidět
jak založit účet facebook psovi – chudák pes, když má takto inteligentního majitele
jsou coca cola a pepsi – limonády, ano
jím křídu – dobrou chuť
kdo prisel s globalnim oteplovani – Al Gore tímhle zblbnul hodně lidí
kriminálka kolín-dowland – stahování je nelegální, aby si pro vás nepřijeli!
mariuhana instrukce – já jsem od Hany žádné instrukce nedostal
musim porat onanovat a nemuzu se na nic soustredit – tak napsat do vyhledávače to ještě šlo :)
naval boty – a v čem budu chodit?
nechci aby byl vidět seznam mých přátel – opět tu je jednoduché řešení
nejkurióznějších vyhledávacích dotazů – si zrovna vybírám několik…
nejlepsi keywordy – jo na toto téma jsem kdysi taky něco napsal
pedofilie pedofil pedofilní pedofily pedofilové – čím víc pádů, tím větší šance :)
podivný stůl tek – tak to bych rád viděl
poorno.sin.omrda.mamu – hodně zvláštní lidi jsou na tom internetu :)
porno „bezpečné stránky“ – všude se můžete nakazit, nic není 100%
pozitiva sociálních sítí – ztráta soukromí, nebo že se stanete něčím majetkem?
rionka a pritel – tyjo tohle až se Rionka dozví… asi si založím seznamku :)
rozdíl mezi čipem a pitchem – Čip je kamarád Dejla a to druhé musí být velké :)
sms tony na mobyl – krásné slovo mobYl
srysis 2 torrent dx11 – tak tuhle hru neznám, ale zní to hezky
stahnout ati control center zdarma – jestli to někdo prodává a vydělává na tom, tak bych mu chtěl poblahopřát
test jaké jste pohlaví – zakroužkujte A nebo B nebo C, máte 2 pokusy
tisíc a jedna noc jak to celé dopadne – kdyby to nedopadlo, tak by to se mnou seklo
Taky vás pronásleduje jedna písnička?
Pokud jsme se během posledního týdne někde potkali, tak jste jistě zaregistrovali, jak si pobrukuji jistou melodii a prozpěvuji si něco o ženách, ačkoli jsem v uších žádné sluchátka neměl.
Je to už týden, co se mi neustále v mysli cyklí jedna jediná písnička a tou je She’s a lady od Toma Jonese. Ačkoli by v těchto dnech byla favorizovaná Jó, třešně zrály, lehce říznutá Růží z Texasu, ten chytlavý funky motiv, geniální hlas Toma Jonese a solo na trubku prostě nemůžu dostat z hlavy.
Neváže se to na žádnou konkrétní osobu, asi jsem tuhle písničku zaslechl v nějaké reklamě a úplně vytlačila Cooliovu předělávku Fantastic Voyage, která mě také nějakou dobu pronásledovala a od té doby se She’s a lady nemůžu zbavit.
Je vážně zajímavé, jaké nejrůznější melodie a písničky se mi uchytí v mysli a derou se neustále na povrch. Od jednoduchých monotónních pianových motivů ze všelijakých znělek nebo primitivních konceptů, rozličné posloupnosti amen breaků až po nesmyslné smyčky elektronické muziky.
Věřte mi, že jsem za ten týden naposlouchal mnoho nejrůznějších hudebních stylů i nestylů od živých hudebníků i náhodných automatických bubeníků, přesto v hlavě pořád slyším She’s a lady :)
A jak jste na tom vy? Také míváte období, kdy vás pronásleduje jedna melodie nebo skladba, kterou si i nevědomky pískáte nebo pobrukujete?
Pochlubte se v komentářích, která to je, třeba se mi tou vaší písničkou podaří vytěsnit tu, kterou tam mám teď :)
A pokud se chcete komentářem podělit o momentální hitovku vašeho mozku, ale nevíte přesně, co si prozpěvujete, lze to jednoduše zjistit :)
K čemu nám jsou takové zprávy?
Aneb média opět informují o hovadinách, aby nemuseli lidem říkat pravdu a hezky si je udržovali ve strachu a nejistotě.
Dnes jsem si dal opět dobrodružnou půlhodinku sledováním televizních zpráv. A protože od sedmé hodiny večerní běží na České televizi a na Primě hlavní zpravodajská relace, hbitě jsem přepínal mezi těmito kanály, jestli se z nich náhodou nedozvím něco zajímavého.
No musím vám říct, že všechny zprávy byly jako přes kopírák a kdyby neměli v levém horním rohu logo televizní stanice, velmi těžko bych dokázal rozlišit, na jaký kanál jsem právě přepnul…
Jak bylo trefně poznamenáno na orgo-netu, zveličování a nafukování pitomostí je na úkor jiných zpráv, které se k obyčejným ovčanům nesmí dostat.
Ta ignorace určitých témat našimi médii začíná být už směšná a moc by mě zajímalo, jak dlouho si ještě český divák nechá srát na hlavu (přesněji řečeno do hlavy). K čemu nám tedy takové zpravodajství je, když se z něho dozvíme pouze ty polopravdy a lži, které se máme dozvědět a jiné důležité skutečnosti nám jsou zatajovány?
Nebýt internetu (a hlavně Twitteru), pravděpodobně bychom se například o Španělské revoluci nikdy nedozvěděli.
Co to podle vás je? Cenzura?
Cenzura přece v našem mediokratickém policejiním státě neexistuje. Nebo ano?
Oficiálně neexistuje, proto je potřeba ji zlegalizovat a konečně zavést tu dlouho očekávanou cenzuru (chcete-li regulaci) internetu.
To by tak bylo, aby se nám ovčané dozvídali o něčem, co před nimi mělo zůstat skryto a nedejbože, aby si na to udělali vlastní názor…
Jesse Ventura – Únik ropy v Mexickém zálivu
Vzpomínáte si ještě, jak média před rokem stavěla celý svět před hotovou věc? V Mexickém zálivu unikají z poškozeného vrtu miliony barelů ropy a nejde s tím nic udělat. Pečlivě vybrané televizní záběry, neobjektivní reportáže, znalecké komentáře přísedících hostů ve studiu, zatajované skutečnosti a fakta jakoby odnesl čas a dnes si ve světě už málokdo vzpomene na největší ekologickou katastrofu v historii planety.
Už v té době vycházely články, které se ovšem velmi snadno ztratí v záplavě informací ze „seriózních“ mediálních zdrojů.
Jesse Ventura si pro svůj další díl Conspiracy Theory vybal právě toto téma a tak nějak sesumíroval vše, o čem psaly a před čím varovaly investigativní články své doby.
Opět se jedná o lehce imbecilní seriálovou formu, pravděpodobně aby ji dokázal sledovat i průměrný imbecilní seriálový konzument, čímž se téma zamoření Mexického zálivu a hlavě všechny podstatné informace, které vám v televizi zatajili, mohou dostat k širší veřejnosti.
Nebudu vás napínat. Informace a rozuzlení těch 45-ti minut by se při normálním konceptu dalo smrsknout do slabé půlhodinky. Takhle si to musí divák vytrpět i s natahováním, opakovanými záběry a znělkami a prostřihy pro reklamu.
Ve stručnosti se dokument zabývá podezřelým prodejem akcií na burze a spolčením několika velkých hráčů před samotnou katastrofou. Pak vytvořili problém a nabídli jeho řešení, čímž se mohl roztočit kolotoč s miliardovými částkami. Samotná ropná katastrofa by na přírodu neměla ani tak zničující dopad, jako její sanace a odstraňování pomocí jedů a smrtících chemikálií. Tím se nepřímo naznačuje fakt, že v těch místech jsou ještě obrovská ložiska ropy a její těžbě teď nebudou stát v cestě žádní rybáři nebo místní obyvatelé a že plánky elektromobilů nebo alternativních energií zůstanou ještě hezky dlouho u ledu.
V dokumentu zazní ještě několik dalších zajímavých informací, se kterými vás seznámí například Alex Jones nebo Alfred Webre. Ač jsou sebevíc šokující a děsivá, zločincům v drahých oblecích to prochází, ba co víc, vydělávají na tom větší a větší sumy peněz…