Fuck Off ACTA

Chcete problém? Nahrajte si tuto mp3 do mobilu nebo do notebooku a vycestujte za hranice :)

Asi nikomu neuniklo, že naše podrazácká hrabivá vláda potají podepsala lobbystickou dohodu ACTA, která pod zástěrkou ochrany intelektuálního vlastnictví umožňuje cenzurovat internet a šikanovat jeho uživatele takovým způsobem, o kterém se ani Orwellovi nezdálo.
Nechci tu rozebírat tuto prasárnu, to už udělalo mnoho jiných pisatelů předemnou (za všechny rozhodně doporučuji článek Michala Rybky na PCtuning).
Chci si tak trochu popíchnout do vosího hnízda a sledovat, co se bude dít.

Spáchal jsem totiž hrozný zločin, za který mi vyměří několik stovek let žaláře a pořádně tučnou pokutu!

To, co bylo ještě nedávno neškodná zábava se ve světle současných okolností jeví jako hrdelní zločin. Vlastně můžete poděkovat korporátnímu vlivu nahrávacích společností na naše (doslova) drahé politiky, kteří se zasloužili o můj nový setík nahraný natruc všemu tomu svinstvu, co se poslední dny děje…

Protože kopírování je zločin, bude to tentokrát pořádný mashup ;)

Přiznám se bez mučení k tomu, že všechno co uslyšíte jsem nelegálně stáhnul z internetu, jako předmět doličný použil program Xwax (který se dá přirovnat k noži nebo pistoli, jenže v mém případě jde o mnohem závažnější zločin) a zaznamenal programem Audacity (který je vlastně také nelegální) a výsledek skrze GNOME Commander nahrál na FTP (…)
Celý zločin proběhl v neděli 5.2.2012 ve večerních hodinách a trval nějakou hodinku.
Pokusím se dokonce i z historie příkazového řádku vydolovat tracklist, aby ta výměra trestu nebyla tak obtížná:

  • Mashup-Germany – Without black or white
  • The Incredible Bongo Band vs. Mousse T. – Horny Rock [MadMixMustang]
  • DJ Tripp – Dynamite Pressure
  • Mashup-Germany – Revolution Jump
  • DJ C – Perogatives Change
  • DJ Topcat – Folsom Prison Gangstaz
  • Girl Talk – This Is the Remix
  • Girl Talk – Jump on Stage
  • Mashup-Germany – I’m gonna make you sweat
  • Mashup-Germany vs. Faroff – Everybody & Ray Speak No Americano
  • Marc Johnce vs. Party Ben – Flex Gym Beat Sauce
  • Rednex vs. Lady Gaga – Cotton Eye Gaga [Jarod Ripley]
  • DJ Le Clown vs. Ludachrist – Pon De Billie Foley
  • The Kleptones – Daft Purple
  • Jay-Z & The Prodigy vs. Kevin Rudolf feat. Lil Wayne vs. Evanescence vs. Limp Bizkit – Dirty Rockk [Robin Skouteris]
  • The Kleptones – Closer To The Boxer
  • Girl Talk – Every Day

Předem se omlouvám za drobné technické nedostatky. Xwax jsem měl letos puštěný vlastně poprvé a v afektu nasranosti jsou některé přechody tak trochu nevyvedené…

Článek jsem chtěl ještě doplnit nějakým pěkným obrázkem spoutaných rukou v klepetech potahující šavli na mixáku, ale ani po usilovném tříminutovém hledání jsem žádný vhodný nenašel, tak snad příště…

Používejte UTM kampaně správně

Neskutečně mě vytáčí, když v diskuzích vidím odkazy s UTM značkami. Neznalý uživatel nejenže tak znehodnocuje práci webmasterovi, ale navíc mu ji přidělává. Nedopouštějte se chyb při vkládání odkazů.

Dost často se setkávám s uživateli (převážně na diskuzích a fórech), kteří ve svých příspěvcích používají odkazy a používají je blbě. A protože se to v poslední době u mnoha uživatelů stává pravidlem a ne vyjímkou, popíchlo mě to k sepsání tohoto článku.
Konkrétně jde o to, že někdo v diskuzi odkazuje na www stránku, jejíž adresa je v normální podobě krátká a jednoduchá (www.adresa.cz), ale svou neznalostí nebo pohodlností si ten odkaz po sobě nedokáže zkontrolovat a místo krátkého odkazu vloží neskutečně dlouhou a složitou podobu adresy, která se ani nevejde do adresního řádku…

Rád bych se o tom dneska rozepsal a naučil mnohé neznalé správně zacházet s odkazy a správně je vkládat do příspěvků, protože mě vždycky hrozně vytáčí, když v nějaké diskuzi vidím odkaz s UTM kampaní na konci.
Tento článek je určen hlavně pro BFU, takže se předem omlouvám zkušenějším, že nebudu problematiku rozebírat podrobněji.

Co je to UTM a k čemu slouží?

Jednoduše řečeno, běžné odkazy zakončené UTM značkami jsou pomůckami pro webmastery, aby v Google Analytics získali rychle přehled o tom, odkud se návštěvníci dostávají k jejich obsahu a jak jsou úspěšné placené odkazy, bannerové reklamy, agregátory, partnerské odkazy, reklamní systémy nebo třeba odkazy v e-mailových podpisech…

Přečtěte si také: Jak sledovat stažení souboru

UTM je tedy označení odkazů, u kterých chceme tímto způsobem měřit míru prokliků nebo účinnost reklamních a e-mailových kampaní. Na konec běžného odkazu se tedy ještě přidává kus kódu, který může vypadat nějak takto:

#utm_medium=cpc&utm_source=sklik&utm_campaign=produkty-nove&utm_content=procesory

Z výše uvedeného UTM odkazu je patrné, že byl použit z cpc (cost per click) reklamní kampaně od skliku, jednalo se o nabídku nového zboží a konkrétní reklama zobrazovala procesory.

Všimněte si například podoby odkazů v horní liště na www.zive.cz. UTM kampaně jsou tam proto, aby webmaster mohl jednoduše a bez zbytečného filtrování nebo dohledávání zjistit odkud kam návštěvníci chodí a získaná data mohl snadno exportovat pro zpracování v dalších částech redakce.
S označováním odkazů pomocí UTM se na internetu setkáváte prakticky na každém kroku a ani o tom možná nevíte.
Pro zájemce o podrobnější informace a způsobu použití navštivte nápovědu Google.

Co způsobím, když v diskuzi použiji odkaz s UTM?

Proklikat se na požadovanou stránku, vykopírovat adresní řádek a honem to prsknout do diskuze. Je to jednoduché a rychlé a není potřeba u toho moc myslet. Co tím ale můžu způsobit?
Tak hlavně webmasterovi znehodnotíte celou měřenou kampaň. Pokud takhle blbě odkážete v diskuzi, kterou navštěvují stovky nebo tisíce dalších uživatelů, jistě vás bude webmaster proklínat, protože díky vám může/musí celou kampaň přejmenovat a předělávat.
Také se dá z UTM koncovek odkazů vyčíst i několik dalších věcí.
Například tak dáváte všem ostatním informace o tom, kde se na internetu pohybujete, jaké odebíráte zdroje, kde jste ten konkrétní odkaz našli, nebo jaké reklamy jsou pro vás zajímavé (tj klikli jste na reklamu a ještě se s tím pochlubíte).
No a hlavně celému světu ukazujete, že jste totální lama, která se může řadit vedle takových chytráků, kteří umí akorát kliknout na ploše na modré éčko a když se neobjeví seznam nebo facebook, tak nejde internet…
Nikdo se přece nechce na internetu prezentovat jako pitomec a amatér, nebo vy ano?

Takže. Předtím než někam přidáte odkaz, pořádně si ho prohlédněte a v případě, že je na konci UTM kampaň, zkraťte ho prostým smazáním všeho od #utm nebo ?utm až do konce.

Pro příklad: Vámi použitý odkaz tedy nebude vypadat takto:

http://bazar.najisto.centrum.cz/?utm_source=centrumHP&utm_medium=menu

ale prostě a jednoduše jen takto:

http://bazar.najisto.centrum.cz/

Odkaz bude směřovat na stejnou stránku jako ten první, správce webu vás nebude nenávidět a hlavně nebudete na fóru za blbce…

Chci UTM kampaně používat pro svůj web

Není to problém. Pokud na webu máte měřící kód Google Analytics stačí k odkazům vedoucím na váš web přidat UTM značky.
Například pokud v e-mailové korespondenci používáte automatické přidávání podpisů s odkazy na váš blog, přidejte si na konec tohoto odkazu UTM kampaň. K tomu vám může docela dobře pomoci Nástroj URL Builder.
V případě, že na svém webu nebo blogu používáte RSS agregátor FeedBurner, tak takové odkazy směřující na váš web jsou již rozšířeny o UTM kampaně hezky rozlišující, jakým způsobem se návštěvník dostal k vašemu obsahu (viz obrázek).

Statistiky a výsledky UTM kampaní pak naleznete v Google Analytics pod záložkou „Standardní přehledy“ (pokud tedy už používáte novou verzi vzhledu) > Zdroje návštěvnosti > Kampaně

UTM kampaň od Feedburneru

Nenechte se šmírovat Facebookem

Facebook šmíruje nejen svoje uživatele, ale i ty, kteří tam žádný profil nemají. Jak mu v tom zamezit a uchránit si své soukromí se dozvíte v tomto článku.

Původně jsem si myslel, že to bude obsáhlý návod plný složitých postupů a nesrozumitelných kusů kódů a pravidel, ale nakonec jsem zjistil, že to jde skutečně velmi jednoduše a rychle (doslova na pár kliků) :) Ale začněme tedy pěkně od začátku:facebook: you are product being  sold

O největším zlu současnosti, které dělá z lidí idioty a zotročené kreatury, zde už bylo popsáno spousty e-papíru.
Facebook je hrozba nejen sociální a společenská (i když se tváří jako přesný opak), ale významně a nebezpečně ohrožuje vaše soukromí a reálnou i virtuální identitu.

Facebook totiž ve sběru osobních údajů a citlivých informací zachází tak daleko, že vytváří tzv „stínové“ profily i těm lidem, kteří na FB nejsou. (článek na Lupě). To znamená, že ačkoli na Facebooku nejste, nechcete s ním mít nic společného a ani se o něj nezajímáte, Facebook se už nějakou tu dobu zajímá o vás! Pokročilé diagnostické programy a roboti sledují a zaznamenávají veškerý váš pohyb a vaše chování na internetu, vaše vazby na (skutečné i virtuální) přátele a vaše příspěvky, nebo jen oblíbené stránky na internetu.
To vše o vás Facebook ví, pečlivě ukládá do databází a dává do souvislostí, i když tam nemáte a ani neplánujete mít profil!

Takové informace o vás Facebooku ochotně a spolehlivě dodávají insideři. Tedy ovečky, které už na Facebooku jsou a aktivně jej využívají ke komunikaci a zábavě a při registraci naivně poskytli všechny své kontaktlisty z e-mailových účtů nebo skypu a jiných komunikačních služeb (tedy pravděpodobnost, že mezi nimi byl kontakt i na vás je až hrozivě vysoká).
To je ten typ toku informací, které nemáte možnost nijak ovlivnit (jedině si za každým „přítelem“ osobně zajít, rozbít mu počítač a hubu).

Dalším zaručeným a mnohem cennějším zdrojem informací o vaší osobě jste vy sami!
Ano, ten provinilec je sám uživatel internetu, který vstoupí na stránku, na které se nacházejí nějaké prvky z Facebooku (tedy i zde po rozkliknutí článku). Jakmile se takové Like tlačítko ve vašem prohlížeči načte, automaticky infikuje váš prohlížeč tzv cookies, tedy malou textovou informací, která jednoznačně identifikuje vaši IP adresu, počítač, OS, prohlížeč, čas strávený na stránce a úroveň prokliků.
A protože se prvky z Facebooku dnes vyskytují na drtivé většině stránek, je jasné, že má Facebook o vaší aktivitě na internetu leckdy mnohem lepší přehled, než vy sami.

Tento předchozí odstavec si může odmazat ten uživatel, který používá více typů prohlížečů a striktně jimi odděluje svoji činnost na internetu a ve kterých aktivně blokuje cookies právě ze serverů Facebooku.
Pokud nevíte jak na to, čtěte dál.

Pro prohlížeče Chrome nebo Firefox si stáhněte a nainstalujte doplněk AdBlock Plus, který v základu obsahuje sadu filtrů a ta vás zbaví nejběžnějších otravných reklam na stránkách a pokud máte mobilní internet s FUP, tak vám také ušetří množství přenesených dat (porovnejte si „před a po“ třeba takovou žumpu jako je super.cz)
AdBlock Plus také umožní blokovat cookies z vybraných serverů.
Pokud se nevyznáte v nastavení, nemusíte zoufat. Zde si stáhnete a přidáte sadu filtrů pro AdBlock Plus, která bude automaticky blokovat cookies od Facebooku.

Konkrétně blokuje cookies ze serverů facebook.com, facebook.net a fbcdn.net, přičemž lze Facebook samotný a vše s ním spojené údajně bezproblémů i nadále používat, jen mnohem bezpečněji :)

Je to boj s větrnými mlýny, který nelze vyhrát ani nijak významně ovlivnit, ale když jim trochu přistřihnete křidélka (nebo lopatky, chcete-li), hned se bojuje s lepším pocitem :)

Songster.sk – Co hrají v rádiu?

Jak zjistit, jaká písnička hrála v rádiu? Radio Beat, Blaník, Černá Hora, Český Rozhlas, Country Radio, Dance radio, Evropa 2, Fajn Rádio, Frekvence 1, Fun rádio, Hit radio, Impuls, Kiss, Proglas, Radiožurnál, Relax, Vysočina.

Ať se vám to líbí nebo ne, založím si sem další hodně užitečný odkaz, na který jsem zrovna narazil…songster

Představte si situaci, že jedete v autě a posloucháte rádio. Zrovna hrají docela pěknou písničku, kterou byste si určitě někdy někde rádi poslechli znova, případně si ji stáhli nebo zakoupili na internetu, jenže absolutně nevíte o jakého interpreta jde a ani jak se jmenuje ta skladba.
Pravidelní čtenáři si jistě vzpomenou, že něco podobného jsme tu už řešili v několikero podobách a variacích.
No jo, kdo si ale bude za volantem hrát s mobilem, případně na dálnici chytat mobilní internet do svého notebooku, aby si zjistil, jak se jmenuje ta písnička?




Netrapte se tím, jen se podívejte na hodiny a zapamatujte si rádiovou stanici, kde zrovna hrajou tuhle skvělou pecku. Pokojně si dojeďte do cíle a až budete mít přístup k internetu, navštivte stránku http://www.songster.sk/.
Vyskočí na vás seznam CZ/SK nejběžnějších rádií a výpis toho, co se právě kde hraje s možností online poslechu.

Ta největší sranda ale teprve přijde až po rozkliknutí některé radiové stanice.
Zobrazí se vám podrobnější informace o daném rádiu, další možnosti streamu, mapka pokrytí a vysílací frekvence a hlavně seznam toho, co kdy kde hrálo. Některé seznamy odehraných skladeb sahají až do roku 2007 a u každého období máte přehledné grafy, jací interpreti a jakým songem nejčastěji trápili své posluchače

Do projektu Songster.sk muselo být vloženo obrovské úsilí a rozhodně stojí za obdiv.
V současnosti umožňuje vyhledávání v historii, statistiky hranosti, vlastní přehrávač rádií s historií, verze pro mobily, filtrování podle skupin, vlastní filtr rádií, AJAX aktualizace výpisu rádií

Online grafické aplikace #2

Druhý díl online grafických aplikací se bude hlavně soustředit na online fotomontáže. Úpravy a ořezání fotografií, jednoduché i pokročilejší fotomontáže online.

Dnes volně navážeme na grafické aplikace online #1 a ukážeme si několik dalších šikovných grafických editorů a utilit, které jsou na internetu dostupné zdarma a bez nutnosti instalace do počítače. Zatímco v prvním díle jsme si ukazovali pokročilejší editory, v tomto díle se zaměříme především na fotomontáže, efekty a všelijaké blbinky, které vám tyto editory umožní provádět s vašimi fotografiemi.

piZap

www.pizap.com

Snadno vytvářet veselé obrázky je s aplikací piZap velmi jednoduché a zábavné. Nepotřebujete umět zacházet se složitými grafickými editory a přesto jednoduše zvládnete vytvořit umělecké dílo za pár okamžiků. Zvolte si barvu a velikost pozadí, jednoduše ořezejte svoji fotku a přidejte ji třeba čertovské rohy. Nic na tom není, zvládne to každý.

Pixisnap

www.pixisnap.com

Dnes mají všichni digitální fotoaparáty a možná že už jste dávno zapoměli na starý Polaroid. Co si takhle vytvořit originální mozaiku právě z polaroidových fotografií?
Pixisnap vám to umožní v několika jednoduchých krocích.





PhotoFunia

www.photofunia.com

Šikovný nástroj pro jednoduchou online fotomontáž. Sami si zvolte, kde by se vaše tvář lépe vyjímala. Stačí nahrát fotku z počítače a je hotovo. Nové motivy postupně přibývají, takže za nějakou dobu jich zde může být ještě více, než nyní.

MagMyPic

www.magmypic.com

S MagMyPic se můžete přestat trápit tím, že o vás ještě nikdy nepsali v nějakém prestižním časopise. Velmi snadno a rychle si tu totiž vytvoříte obálku časopisu přesně podle vašich představ.

LoonaPix

www.loonapix.com

Další z mnoha online prográmků pro fotomontáže, který vám umožní přidávat své fotografie do nejrůznějších rámečků a koláží, nebo aplikovat některé efekty.
Našince rozhodně potěší automatická detekce jazyka a kompletní počeštění.

BeFunky.com

www.befunky.com

Co říci o online aplikaci, která umí vesměs to samé, jako řada ostatních, které tu už byly prezentovány? Snad jen to, že hlavní a nejsilnější zbraní celého BeFunky jsou efekty. Vážně jde zatím o nejpovedenější efektový nástroj na vaše fotografie z celého seriálu o online grafických aplikacích.

BigHugeLabs

www.bighugelabs.com

A na závěr dnešího dílu online grafických udělátek tu máme něco, s čím si jistě vydržíte hrát hodně dlouho, protože nabídka nástrojů a pomůcek je tak široká, že pokrývá řadu jiných služeb a utilit a ne jen ty pro úpravy a editaci fotografií a obrázků. Chcete si z vašich fotografií vytvořit puzzle? Potřebujete originální obal na CD? Kalendář s vašimi fotografiemi? Pohlednice? Mozaiky? Populární Motivator? A spousty toho, co tu už bylo u jiných aplikací ve více či méně povedené variaci?

Crysis Revival mod

Asi málokdo bude pochybovat o tom, že první Crysis byl ve všech směrech lepší, než Crysis2, který příliš utrpěl po všech stránkách kvůli konzolovým kompromisům.
Přeci jenom současné grafické karty na DirectX 11 dovolují v roce 2011 (jen) o malinko více kouzel, než ty z roku 2007.

Jak by tedy vypadal původní Crysis na Cryengine 3?

Odpověď přináší šikovní modeři z Crydev.net, kteří využili obrovský potenciál Crysis 2 Mod SDK a díky jejich píli se můžete opět vypravit na tropický ostrov a prosluněné pláže.
Zatímco se v Cryteku zrovna snaží první Crysis věrně natlačit na konzolový Cryengine 3, někde jinde vznikají více i méně povedené mapy atmosférou i prostředím připomínající skutečnou zelenou džungli místo té betonové, kterou na Cryenginu3 už velmi dobře známe :)

Co si asi jen tak nezahraju

Prázdniny nám skončily a herní vývojáři na nás opět začínají chrlit jednou herní pecku za druhou.
Já to mám už vymyšlené. Nechám se naklonovat a jeden klon bude pracovat a zarábat chechtáky a ten druhý bude pařit.
Dnes vám představím několik očekávaných her, na které se velmi těším, ale které si kvůli enormní vytíženosti asi jen tak nezahraju.

Deus Ex: Human Revolution

Třetí Deus Ex před pár dny už vyšel a já zakusil pouze několik kroků na začátku. Předchozí díly mě vážně bavily jak celkovým příběhem, atmosférou i možnostmi, tak i RPG prvky, díky kterým hráč získává slušnou motivaci posouvat se dál a po dohrání hrát znovu, volit ve hře jiná rozhodnutí a dopracovat se k jinému konci. Údajná herní doba jsou desítky hodin, které bohužel nemám…

Dead Island

Jedna z velmi slibně vypadajících her, o kterých jsem si zatím moc informací nezjišťoval a chci se nechat překvapit. Zatím to vypadá jako docela dobrá rubačka ve stylu Left4Dead na tropickém ostrově. Vyjít by měla někdy v těchto dnech.

Modern Warfare 3

Ne že by mě nějak braly série Call of Duty. Přiznám se, že zrovna střílečky CoD nemusím skoro vůbec, protože je to všechno na jedno brdo. Nicméně tohle vypadá velmi dobře hlavně po grafické stránce a chtěl bych to, když už ne hrát, tak alespoň vidět a zkusit. Dočkat bysme se měli v listopadu.

Batman: Arkham City

Batmana jsem taky ještě pořádně nehrál a tak bych chtěl alespoň tady zkusit, co takový netopýří muž umí a neumí. Opět nemám žádná očekávání ani příliš informací, ale trochu mi to připomíná Protoype. Chci se nechat překvapit. Už v říjnu.

Rage

ID software to před dvaceti lety s 3D střílečkami vlastně začali, takže se nebojím toho, že by Rage pohnojili. Ikdyž z gameplay záběrů a preview to nevypadá na nic revolučního ani inovativního, hodnotit budu až po několika odehraných hodinách. Zatím se k Rage vyjadřovat nebudu. Vyjít by mělo v říjnu.

XCOM

Ačkoli má XCOM vyjít až v březnu příštího roku. Už teď je mi jasné, že to pro mě, jakožto pro pamětníka prvních sérií UFO: Enemy Unknown, bude žrout času jako blázen.

Serious Sam 3: BFE

Kdo by neznal klasickou rubačku s neohroženým hrdinou Serious Samem prokládanou nejrůznějšími vtípky. Hra, u které nemusíte přemýšlet a jen držet spoušť se dočká příjemného faceliftu i zbraní na blízko. Na říjen si nic neplánujte, protože to je další hra, která vychází v tomto měsíci!

Hard Reset

Hard Reset slibuje návrat ke kořenům poctivých FPS. A vlastně proč ne, rád se nechám překvapit, čeho že se to v Hard Resetu vlastně dočkáme a co nám přinese. Ikdyž tato PC only gamesa ze záběrů může vypadat lacině, šanci bych jí určitě dal. Vychází za pár dní.

Driver San Francisco

Občas je potřeba si od toho střílení a zabíjení taky trochu odpočinout. K tomu nám snad dopomohou autíčka, která mají tak trochu chaotická data vydání napříč celým světem, takže je možné, že to už někdo z vás právě hraje…

Call of Juarez – The Cartel

Tahle hra už je nějaký ten pátek venku a opět šla úplně mimo mě. A teď když to tak sleduju, tak mě to trochu mrzí, protože bych si po dlouhé době zase zahrál něco ve stylu GTA.

A takhle bych mohl pokračovat ještě s Borderlands 2, Halo 4, Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad, Metro 2034, Max Payne 3, BioShock Infinite a další a další…
A teď mi prosím pěkně řekněte, kde na tohle všechno mám vzít čas?

Escape from City 17 part 2

Před pár dny se objevila druhá část krátkého amatérského snímku Escape from City 17 (první díl shlédněte zde), který už v roce 2009 natočila parta příznivců legendární hry Half Life 2 a náklady na vyvtoření takového krátkého filmečku se údajně pohybovaly okolo 250$. Velmi rychle se video šířilo a dosahovalo závratných počtů shlédnutí i oblíbenosti.

Ve Valve si samozřejmě tohoto počinu všimli a začali s autory prvního dílu jednat a poskytli jim podporu a zázemí pro vznik pokračování.
No trvalo to tedy nějaký ten rok, ale druhý díl je konečně na světě a opět si jeho produkce vystačila s pár dolary a opět se počet shlédnutí velmi rychle šplhá k astronomickým hodnotám.

100 hodin v Just Cause 2

Akční hra Just Cause 2 vyšla v březnu loňského roku a krátce po jejím vydání jsem si ji také musel pořídit, protože dle nejrůznějších preview a recenzí slibovala opravdu široké možnosti se vyřádit a vyblbnout na skutečně obrovské mapě.
Jedničku jsem nehrál, dvojka mě zaujala jak DX10 grafikou, tak i možnostmi prezentovanými v promo videích. A jelikož je tento způsob léta poněkud nešťastný, jednoho deštivého dne si po velmi dlouhé době spouštím Steam a vidíml, že v Just Cause 2 mi ke krásnému kulatému výročí chybí už jen jedna hodina.

Rico Rodriguez přezdívaný Scorpio je jediná hratelná postava celé hry a jeho hlavní zbraní je vystřelovací hák na laně ala Spiderman, který mu slouží k rychlému přesunu z bodu A do nedalekého bodu B, spojení objektu Y s objektem Z, shazování nepřátel z výšky, nebo prostě jen dodání potřebné rychlosti při plachtění na padáku.
Scorpio tedy přilétá na souostroví Panau, aby zde ničil a likvidoval všechno možné, vyvolával chaos a svrhl tak tyranského vládce. Během svého působení na ostrově si také získá přátele z různých frakcí, gangů a odbojových organizací, pro které bude plnit vedlejší mise, nebo jim pomáhat získávat části mapy, osvobozovat území a strategické objekty.
Hlavní zápletka vskutku není nijak originální a jednotlivé mise naplňují strukturu příběhu, které se vám odemykají po způsobení určitého množství chaosu (čím víc toho zničíte). Samozřejmě nejsou to jen mise, co je hlavní náplní hry, můžete ničit vládní satelity, závodit nejrůznějšími způsoby, nebo třeba jen sbírat balíčky s drogami rozesetými po celé obrovské mapě…

Co Just Cause 2 odlišuje od ostatních her?
Předně je to nelineárnost a volnost pohybu, používání prostředků i plnění misí. Žádné okaté WOW efekty, kterých jsou hráči přesyceni z ostatních nezáživných her, žádné naskriptované události, žádné zdlouhavé loadingy – na celé obrovské souostroví hráč vidí, z jednoho konce až na druhý, nic nemizí v mlze, nic se skokově nepřekresluje. Vzdálenější horizont je sice trochu rozmáznutý, ale to je maličkost, i tak je na celek radost pohledět, protože graficky je tato hra lehce nad průměrem.
Není to ani GTA, ani Prototype, ani Mafia 2 ani nic podobného, přesto si z těchto her bere to nejlepší a skvěle to ve výsledku vybalancuje a vzniká tak výborná Third Person Shooter akční hra, která slibuje spousty hodin zábavy.

Tak jako každá hra, tak i Just Cause 2 má své chyby, jsou to ale vesměs drobnosti, kterými se skvělý herní zážitek nedá zkazit. Ač je většina událostí a fyzikálních faktorů ve hře mírně nerealistická, jsou skvěle vyvážené a zaručují vynikající hratelnost a zábavu. Takže to, že můžete bez obav seskočit ze střechy pětipatrové budovy, nebo s autem udělat desítky efektních kotrmelců a ono vybouchne až v okamžiku, kdy opustíte kokpit, není chyba, ale přednost.
Počáteční nemožnost definování všech pěti tlačítek na myši měla za následek poměrně chladné přijetí a mírné zklamání ze zkaženého zážitku ze hry (k čemu mi je hra, která se nedá ovládat tak, jak chci já?). Později vydaný patch zpřístupnil ostatní tlačítka na myši a hra se konečně dala normálně hrát.
Ikdyž obrovské souostroví nabízí nejrozmanitější scenérie, jednotlivé lokace začnou hráči připadat trochu stereotypní, přesto zde nalezne mnoho zajímavých míst od zasněžených vrcholků hor, přes vyprahlé pouště a kaňony až po džungle velkoměst. Také nepřátelé jsou fakticky pouze tupí vojáčci (ve slabších nebo odolnějších variantách), kteří vám s pistolkou v ruce bez rozmyslu nabíhají před hlaveň tanku. Jakýsi náznak inteligence zaznamenáte při uskakování před granáty, ale to je asi tak všechno. I tak svojí kvantitou (spawnováním) a vozovým (hlavně letovým) parkem dokáží na těžší obtížnost občas zavařit.

K dalším drobným nedostatkům bych přiřadil 2D sprity ve větvích stromů a rychlá regenerace terénu, které tak vydařenou grafickou podobu hry malinko shazují. Na některých objektech a budovách je patrné, že jsou to pouze kulisy dotvářející vzhled daného místa a působí docela uměle. A stejně tak neduhy všech ostatních her, jako je vykreslování objektů nebo aut na silnici pár metrů před hráčem. Tady bych uvítal 2D sprity, rozházené po celé mapě kam jen oko dohlédne a při přiblížení by se za 2D sprity dosadil správný 3D model, opravdu to je tak složité?
Multiplayeroví hráči budou z tohoto titulu zklamáni, protože hra se dá hrát pouze single, ale i tak vydrží na hodně dlouhou dobu. Já po 100 hodinách mám sotva 78%…

Přes tyto drobnosti se ovšem dá přenést a pokud jste Just Cause2 ještě nezakusili, rozhodně doporučuji si vychytat některou akci na Steamu a Just Cause 2 pořídit. Milovníky akčních her s efektními explozemi a destrukcí jistě tento titul nezklame.

Vyšel Xwax verze 1.0

Je to tak. Po několika letech verzí 0.X se v pondělí na stránce www.xwax.co.uk objevila nová verze Open source DVS Xwax.
Zjistil jsem to sice až ve středu ráno a nemít Twitter, pravděpodobně bych o tom, ještě vůbec nevěděl :)Xwax ver 1.0

Hned jsem tedy svou verzi 0.9 povýšil na verzi 1.0 a zběžně omrknul, co je nového. Na první pohled nic nového v programu není, bohužel ani na druhý pohled jsem si žádných zásadních změn nevšiml.
V dokumentaci ani na stránkách žádné What’s new není, takže všechno si budu muset zjistit sám.
Zatím jsem si všiml, že jedničková verze Xwaxu možná o malinko méně vytěžuje procesor i paměť a jak to je se zvukem zatím nemůžu objektivně posoudit, protože na to prostě nemám vybavení. Jistou změnu ve zvuku jsem možná přeci jen zaznamenal. Výstup se mi nyní zdá o trochu hlasitější a dynamičtější (až možná trochu přehnaně).
Paradoxně mi lépe znějí testovací záznamy nahrané přes integrovanou zvukovku notebooku a obyčejný kabel. Ale jak říkám, doma to nemám šanci pořádně otestovat, uvidí se na silnějším zvuku.
Co se dále nezměnilo a co je nejspíše pouze můj problém, je nemožnost psaní číslic při filtrování názvů skladeb. V Xwaxu nemůžu psát číslice ani po různých nastaveních a ani když připojím externí klávesnici. Na internetu se tímto problémem zjevně nikdo nezabýval, takže chyba bude nejspíše mezi mojí židlí (mým mixem) a klávesnicí…

Jinak co se týče stability a funkčnosti, tak tady není co řešit, protože od verze 0.7, co Xwax používám, se mi ještě nikdy nestalo, že by program jedinkrát spadnul nebo dělal něco co nemá. Dříve se mi podařilo alsu trochu rozprskat a grafické rozhraní zbrzdit, když jsem spustil Xwax třikrát najednou, ovšem i tak se odezva z desek nijak nezpomalila. Mít výkonější počítač, bezproblémů by utáhnul i 6 spuštěných Xwaxů naráz + další audio programy jako Audacious a Audacity, které jsou při běžném provozu samozřejmostí :)

Se stabilitou programu velmi úzce souvisí i rychlý a stabilní operační systém Ubuntu 10.10, který mi zatím nejlépe vyhovuje ze všech OS, co jsem kdy používal. Jednoduchá přizpůsobitelnost, rychlost, stabilita, bezpečnost a spolehlivost je vše, co potřebuji ke spokojenosti. Už má uptime přes měsíc (a když se nic nestane, tak vydrží bez restartu klidně celé prázdniny) a je stále svižný, rychlý a spolehlivý, jako kdyby právě nabootoval :)

Na poslední akci jsem se vážně bavil, když si hiphopeři donesli svůj notebook s jakousi verzí Windows a dlouho řešili, jak se bude hrát. V první fázi se mělo hrát z Audacious na mém počítači, ale po zjištění, že nemám redukci na slot na mikro SD karty, kde měli svoje tracky, začali startovat svoje Windows na svém počítači. Zapojili svůj notebook do volné zásuvky a ze 7kW stěny se začalo ozývat bzzzzz (no co, stejně to muzika přehluší) přihodili lopatu uhlí, nalili vodu do chladiče a zatočili klikou (prostě klasický start Windows). Podal jsem jim tedy jeden volný jack kablík (nebyl volný, musel jsem ho vytáhnout z line-in na svém notebooku a na mixáku přepojit z master2 výstupu na volný kanál), oni ho zapojili do svého počítače, ozvalo se ještě hlasitější švkrrk bzzzz sssss uuuuu a čekalo se.
Během čekání se občas ozvalo klasické windowsácké tudum nebo zvuk kritické chyby… Když už čekání trvalo půl hodiny a já myslel, že už to hraje, byl jsem ujištěn, že to je pořád jen bzučení a ruchy z jejich kompa, že tam ještě nic nepustili :)
Po půlhodině neúspěšných pokusů o zprovoznění jsem se tedy nabídnul, že to nějak zkusím u sebe v Ubuntu. Najednou začali všichni vytahovat flashdisky a problém byl vyřešen. Audacious s normálním Winampáckým skinem by neměl nikomu dělat problémy a mohlo se tedy hrát. Málem nemohlo, protože kdyby tam neměl kolega vybalenou strojovnu s mašinama, tak by si ani neměli do čeho zapojit mikrofony…serato damage vinyl
Zhruba hodinku si stěžovali za doprovodu svých hiphopových beatů. Musím uznat, že to celkem ušlo a byli docela sehraný, nicméně chtělo by to ještě zapracovat a nebát se improvizovat, protože když mají minutový text na tříminutovou skladbu, kterou v půlce přeskočí na další, tak to nepůsobí příliš profesionálně…

To ale trochu odbočuji.
Chtěl jsem ještě zmínit, že s novou verzí Xwaxu začínám používat i fungl nové TC vinyly, protože jsem po neuvěřitelných 4 měsících dodrbal i špinavou, opatlanou a poškrábanou A stranu Serato vinylu. Ani ne tak používáním a ohráním, ale neopatrnou manipulací a skladováním třeba právě i na výše zmíněné akci.
Jak je známo, A strana má 11 minut, tedy drážky nepatrně dále od sebe a jehla tedy nepřeskakuje ani při hodně silném opotřebování desky. Pokud je tam ale větší škrábanec nebo vryp způsobený vnějšími vlivy (kdybych je ukládal do obalu, mohl jsem je ještě stále používat), dochází k přeskakování. Ne při reversech a scratchování, jako tomu bylo na druhé straně, ale v některých místech už i při obyčejném přehrávání.
A to je fatální.
Alespoň takhle vidím, jak moc ušetřím škrábanců, kdybych si tohle dovoloval s originálníma vinylovýma deskama.
Na akcích prostě vinyly (nejen TC vinyly) dostávají největší záhul, ikdyž se z nich třeba vůbec nehraje. I tak výdrž jednoho páru TC vinylů skoro 3/4 roku je pořád ještě celkem slušné skóre :)