Portal je zadarmo

cake is a lieValve uvolnil svoji nejlepší logickou hru na Steamu (nyní i pro Mac), pro všechy a zdarma.

Touto prozíravou akcí zakládají chválihodné promo pro nadcházející druhý díl této návykové logické hry. Pro všechny, kteří si nepořídili Orange Box nebo o Portalu prostě neuvažovali, je tu dobrá zpráva: Do 24. května si můžete Portal zadarmo stáhnout ze steampowered.com. Nejedná se o žádnou hurá akci typu free weekend. Portal vám i po datu 24.5 zůstane ve vašem game listu a budete si ji moci kdykoli zahrát.

Ve Valve dobře vědí, co dělají. Chtějí si fanouškovskou základnu Portalu rozšířit o nové příznivce a připomenout, že se blíží vydání druhého dílu o němž se brzy dozvíme více informací.

Pokud jste tedy ještě neměli příležitost uchopit Portal-gun a vydat se napříč laboratořemi Aperture Science pro koláč, neváhejte. Podobná příležitost získat zadarmo takhle výbornou hru, se asi těžko bude někdy opakovat.

Ubuntu 10.04 Lucid Lynx LTS

Obecně je známo, že jarní vydání jsou kvalitnější než ta podzimní. To se potvrdilo i u posledního Ubuntu 10.04 Lucid Lynx LTS (prodloužená podpora). A když se za 32 vteřin od POSTu předemnou objevilo nové upravené uživatelské prostředí GNOME 2.30, věděl jsem, že tenhle operační systém mi bude věrně a spolehlivě sloužit hezky dlouho k plné spokojenosti.

Tentokrát jsem provedl čistou instalaci, žádný upgrade z 9.10 (které mimochodem také sloužilo bez jediného problému půl roku), protože jsem na svém Vostru původně trochu nešťastně rozděloval disk na několik pracovních oddílů (které jsem stejně nevyužíval jak jsem si plánoval) a v Grubu při startu svítilo několik dalších experimentálních distribucí jiných OS…

Před instalací jsem trochu váhal, jestli si těch 250 GB taky nemám rozkouskovat na další oddíly, ale nakonec jsem nechal celý disk, proč to komplikovat.

Začalo to u Live CD, kde tentokrát zmizel boot manager a Live Ubuntu 10.04 rovnou nastartuje a pak se ptá jestli ho chcete vyzkoušet, nebo hned nainstalovat. Měl jsem zazálohované vše potřebné, takže jsem zkusmo mrknul jak to tentokrát vypadá (žádné překvapení, když jsem už přečetl několik recenzí :), byl jsem spokojen a šlo se na instalaci. Během instalace jsem si nachviličku odběhnul, zakrátko se vrátil a vytáhnul zálohy. Od začátku instalace neuběhlo ani 30 minut a já jsem mohl bezproblémů pokračovat v práci, kterou jsem měl rozdělanou v předchozí verzi.

V Canonicalu konečně změnili vzhled a základní barevnou paletu. Vypadá to hezky, na tlačítka na levé straně bych si asi hůře zvykal a přeci mi nic nebrání v tom, abych si svůj operační systém přizpůsobil svým potřebám.

V tom je pro mě největší přednost linuxových distribucí. Nikdo vám nepřikazuje co a jak máte používat a jak to má vypadat. Všechno si můžu nastavit tak jak chci já a ne jak chtěl nějaký mamlas v Mrdkosoftu ve své nadstavbě BSODu :)

V posledním Ubuntu proběhlo několik změn. Většina jich je pozitivní. Viditelně rychlejší start systému. Obměna některých programů v základní poinstalační nabídce jako jsou např videostřižna PiTiVi nebo Simple Scan pro jednoduché skenování. Nautilus umí konečně pracovat v dvoupanelovém režimu, i přesto se oblíbeného GNOME Commanderu nevzdám. Tlačítka pro zavření, minimalizaci, maximalizaci a svinutí okna jsou na levé straně, ale nikdo vám nebude bránit si je přehodit na pravou stranu. Měl by být vylepšený komunikátor Empathy, co na tom, stejně používám Pidgina. Ubuntu 10.04 má údajně také vylepšenou podporu iPhonu a iPodu a jednoduchou instalaci fontů. Ubuntu jde s dobou a podporuje degeneraci tupých oveček integrací klientů nejčastějších komunikátorů a sociálních sítí.

Nově je tu také Ubuntu One Music Store čímž se může kompenzovat to, že je Ubuntu zdarma. Všechno ale teprve testuji a zkouším, Ubuntu 10.04 jsem si nainstaloval teprve v sobotu a zrovna si vytvářím spouštěcí USB klíčenku. Za celé tři dny (a vlastně za celou dobu používání předchozí verze) jsem nenarazil na jediný problém s nefunkčností nějaké komponenty, nebo že by něco nešlo. Vše samozřejmě za doprovodu vybraných efektů Compiz Fusion, které dokáží práci s počítačem nejen zpříjemnit, ale hlavně výrazně zjednodušit ;) O Ubuntu 10.04 můžu prohlásit, že s ním jsem naprosto spokojen, hodnotím velmi kladně a můžu jen doporučit ;)

Stahovat můžete na http://www.ubuntu.cz

ubuntu 10.04 screen

ubuntu 10.04 screen

Mistři ligy

Velké množství střepů z lahví šampaňského vína na Perštýnském náměstí dávalo tušit, že Pardubice slaví něco velkého. Po pěti letech se to podařilo znova.

Dominik Hašek se přes oficiální ukončení své brankářské kariéry ještě jednou vrátil ke špičkovému hokeji, aby pomohl znova vybojovat mistrovský titul pro domácí tým.

Dominik má už všechny možné světové nejvyšší ocenění, trofeje a tituly, které může hokejový brankář získat a k nim přibude ještě ten extraligový 2009-2010.

V takřka infarktovém zápasu posledního utkání nám hokejisti předvedli dramatickou hru opravdu jako ze škatulky.

Oba celky odehrály hokej plný ukázkových zákroků a vypjatých situací. Hned ze začátku Jakub Nakládal za tečování Daniela Rákose vstřelil Vítkovicím branku, ale i tak nebylo příliš jasné, kdo bude určovat tempo a směr hry. V předchozích zápasech měli navrch jednoznačně hokejisté Pardubic, v posledním zápase Vítkovicím už v podstatě moc možností nezbývalo, tak se stím nepáraly a některé Pardubáky to možná trochu zaskočilo.
V čase 58:13 si šel Dominik Hašek sednout na střídačku, aby Aleš Píša mohl zvrátit tristní skore 2:1 a posunul hru do prodloužení, kde se za necelou půlminutu dostal ke střele Radovan Somík a letošní ročník ukončil nejlepším možným způsobem!

Pardubice svým vítězstvím posunuly laťku rekordů na 12 vítězných zápasů v řadě. Obrovská koncentrace všech hráčů, chytrá strategie Václava Sýkory a vydatná podpora pardubických fanoušků v ostravské i pardubické ČEZ aréně. To vše dopomohlo k titulu, nevyššímu ocenění domácí hokejové soutěže.

Po vydařeném zápase se začalo slavit. Na Perštýnském náměstí vystoupila Vypsaná Fixa a večerem na pódiu provázel Pavel Cejnar (jako by nestačilo, že ho strkaj do televize) a do oslavného skandování a skákání zaplněného náměstí občas oznamoval polohu hokejové výpravy mířící domů.

V noci nemohlo být víc jak 2°C a to čekání bylo nekonečné. Když Cejnar oznámil, že jsou u vlakového nádraží a za deset minut, že jsou na Třídě Míru, všichni se ptali, co jim tak dlouho trvá.
Odbíjela druhá hodina ráno a k pódiu přijíždí autobus HCPCE a za vydatného řevu a tleskání vystupují hráči, trenéři a ostatní kolektiv a s radostí zvedají nad hlavu mistrovský pohár.

Takhle rušná noc v Pardubicích už dlouho nebyla. Zhruba 40 minut se hokejisté na pódiu radují a předvádí před fotografy, aby se pak rozprchly pravděpodobně do Patapufu, protože jsem si tam v těch místech s Haškem ještě podával ruku a tím směrem pak mířil ještě Bohuslav Šťastný s dalšími lidmi z HC klubu. To už jsem byl ale příliš ospalý, byla mi zima a po dlouhém dni jsem se potřeboval vyspat, takže jsem se rozloučil a namířil směr postel. Až se z toho vyspíte, tak se uvidí :)

Pozvánka na sobotu

Neměl bych opomíjet chystané akce a proto tu tentokrát mám pozvánku na sobotní tancovačku.
Téměř půl roku po vydařeném narozeninovém mejdanu se opět vracíme na místo činu a opět přivážíme spoustu kvalitní muziky, která bude jako vždy pěkně nahlas.

Těšit se tedy můžete na klasickou (nad)standartní nálož z desek, liveset z mašinek a všech těch čudlíků a hejblátek (co se pomalu ani nevejdou na stůl), který možná trochu okořením nějakým tím scratchem, hláškou, smyčkou, nebo zvukem z desky. Z kraje dostanou příležitost si zahrát hosté a pozvaní začínající djs a můžete si být jisti, že se nebude končit dříve, než bude venku světlo.

Takže svojí účast v kostele na nedělní bohoslužbě protentokrát zrušte a přijďte se bavit v sobotu 24.4.2010 do klubu Sépie v Týništi nad Orlicí.

Pardubice získají titul

Hokejisté Pardubic se ve finále Extraligy dnes druhým vítězným zápasem přiblížili k mistrovskému titulu.

Všichni hráči včetně trenérů jsou profesionálové, není to jen souboj vynikajících brankářů. 10194 diváků v ČEZ Areně a další statisíce či miliony v televizi nebo online sledovalo bravůrní spolupráci všech hráčů, kteří svoji hrou dokazují, že se do finále dostaly ty správné týmy a předvádí mistrovský hokej.hcpce.cz

Po dnešním jediném vítězném gólu Dana Rákose je stav série 2:0 a další porážku Vítkovice utrpí doma už ve středu a ve čtvrtek. Jistě nebudu sám, kdo by si přál alespoň jednu výhru Vítkovic a aby se ten pátý zápas odehrál v neděli 25. dubna 2010 v Pcích. Titul se musí získat doma :)

Hašek si drží stále výborné statistiky, Štěpánek inkasuje jednu bránu a ještě ho pěkně bolí rameno. Hadamczik kombinuje jak může, ale není mu to nic platné, protože ke konci zápasu hráčům docházely síly a v televizi po zápase vypadal trochu zdrceně.

Oba týmy se snaží hrát čistě a podle pravidel. Možná trochu smůla na rozhodčí když se Jirka Cetkovský s Jurajem Štefankou chytli pod krkem, respektive dynamo v rukavicích docela slušně řezalo do jednoho oceláře a oba si pak šli sednout do kabiny. Je jasné, že Pardubice dokážou víc tlačit a skvěle zvládají i oslabení a může mít vliv i to, že smetáci z Vítkovic dnes dopoledne neměli trénink (alespoň zase nerozbili sklo jako včera).

Dynamo má slušně našlápnuto k titulu a brzy se bude slavit. A nebo taky ne a celé se to ještě o pár dnů protáhne, ale o titulu nepochybuji :)

Filmy zdarma ke stažení

Pokud patříte k předlistopadové generaci, jistě si vzpomenete, jak bylo obtížné opatřit si nějaký ten film. Video nebylo běžnou výbavou každého obýváku a kazety se zahraničními filmy se sháněly na burzách, vyměňovaly, nebo duplikovaly pomocí vypůjčeného videorekordéru. Taková kvalita páté kopie z páté kopie nebyla nijak omračující a většinou ještě obsahovala nezáživný překlad/monolog jediného dabéra (vzpomeňte na scénku se zaměněnou kazetou ve filmu Slunce seno a pár facek). To ovšem tehdy nikomu nevadilo a u obrazovek se skákajícím občas černobílým obrazem a šumem se scházely rodiny nebo sousedé, aby společně shlédli film, ke kterému tenkrát ani jinak přístup nebyl.

Video, coby zprostředkovatel audiovizuálního vjemu, tu vydrželo dlouho (mnozí ho jistě ještě máte dodnes doma, nebo jako učební pomůcku ve škole), ale pokrok nelze zastavit a proto se do domácností postupně dostával jeho nástupce – DVD přehrávač. Vzpomínám si na povídání Jana Svěráka ml. v jednom díle Kinoboxu, jak prorokoval, že nikdo nebude chtít tahat ty velké nepohodlné krabice a čekat až se mu přetočí páska a že DVD má oproti videu jasnou a perspektivní budoucnost. Měl pravdu jen z části. Ani dnes nikdo nechce tahat ty (trochu tenčí) nepohodlné krabice a čekat až se mu přehraje milion upoutávek, protipirátských varování a reklam. Na tohle téma je trefný postřeh na redsnake.cz. Padesátikorunové DVD v trafikách je takový poslední křečovitý záchvěv před smrtí, protože přichází doba (nebo už nastala?), kdy budou diváci natolik líní, aby se vůbec zvedli z křesla ke svým DVD nebo BlueRay přehrávačům a vyměnili nebo otočili disk. Není pohodlnější vzít notebook nebo přenosný přehrávač s již nahraným filmem, zapnout a jen se dívat? Kdo by ještě dneska chtěl vytahovat disky, které moje mechanika třeba vůbec nemusí přehrát, nebo se disk ztratí či poškrábe?




To jsou fakta, které filmové a nahrávací společnosti jistě neradi vidí, ale nedá se svítit, směřuje se k tomu. Producenti se musí smířit s tím, že jejich DVD a BlueRay zůstanou pouze neoriginálním dárkem pod stromeček, jinak si je nikdo kupovat nebude. S výměnou kazet na burze se už dnes asi taky nikde nesetkáte, stejně tak jako s pálením DVD pro vlastní potřebu (spíše pro několik jedinců bez internetu). Ano, všechny filmy jsou dnes na síti, jsou nasdílené nebo uložené a čekají právě na vás, až si je stáhnete nebo shlédnete online.

Kdo umí alespoň trochu hledat, bez problémů nalezne libovolný film, na který si vzpomene. Všechny filmy jsou na torrentech, kterými se ovšem dnes zabývat nebudu, protože tu je tolik jiných možností, jak přijít ke svému oblíbenému snímku.

Všechno začíná tím, že nějaká dobrá duše uploadne rip verzi filmu na veřejný úložný server. Linky ke stažení vyvěsí v příslušném fóru, kde k nim mají přístup ostatní členové diskuze. Pokud byste k těmto linkům také chtěli mít přístup, musíte se většinou zaregistrovat.

Existuje ale i jiná cesta. Nikam se registrovat nemusíte, stačí jen hledat. Film má jen jeden scénář, kvality jednotlivých ripů se téměř neliší a tak když se nedostaneme k jedné verzi uploadu, jistě tam budou desítky dalších. O tom, že je nějaká filmová nebo herní novinka ripnutá/cracknutá se dozvíte třeba zde. Linky ke stažení tam ovšem nenajdete, ty si musíte opatřit sami. Kde? Třeba pomocí filestube.com. Pokud je to na vás ještě příliš složité, nebo se vám prostě nechce hledat, stačí sledovat vybrané blogy. Za všechny můžu doporučit třeba tento.

V souvislosti s výše uvedeným se dostáváme k nejčastějšímu místu pro uložení těchto souborů: servery Rapidshare. Pokud by měl s Rapidshare kdokoli problém, nebo třeba jenom neměl na premium verzi, nemusí chodit daleko. Nejenom Angličtiny neznalí uživatelé vyhledávájí na uloz.to

Uloz.to je univerzální především pro multimediální soubory, takže dnes zmiňované filmy naleznete velmi snadno díky vyhledávači a ani nemusíte být členem dalšího warfóra. Dostupnost pro free uživatele je asi nejvyšší ze stovek možných úložišť v poměru obsah/výkon. Ve většině případů najdete alespoň jeden free download slot. V případě filmů lze narazit na zajímavé a dlouhé seznamy filmů, které sem tam obsahují snímky v ucházející obrazové i zvukové kvalitě (Dolby Surround).

Máte raději seriály protože na filmy vám nezbývá čas? I seriály stáhnete z uloz.to. Brouzdáním na internetu jsem narazil třeba na tuto obyčejnou návštěvní knihu (i když méně často aktualizovanou) plnou odkazů na aktuální díly několika seriálů (The Big Bang Theory, Přátelé, Flashpoint, Stargate Universe, Ajťáci, Simpsonovi, Hra o trůny, Červený Trpaslík, Dr. House a další Blueray nebo DVDRipy). Podobných seznamů existují stovky, chce to jen hledat.




Možná si někdo řekne, jestli to není krádež. Není, můžete mít čisté svědomí. Je to jako s náboženstvím, prostě jste podlehli masáži, při které zloděj křičí chyťte zloděje. Pokud jste si poctivě koupili počítač, harddisk, vypalovačku, flashku, nebo jenom prázdné DVD, můžete být klidní. V ceně těchto výrobků jsou zahrnuty autorské polatky pro různé hudební a nahrávací mafie a jiné zloděje, čímž si vpodstatě legalizujete případný pirátský obsah! Takže stahujte, zaplatili jste si to. Stahuje, než si ty bastardi vymyslí nějaký další zákon/polatek/cenzuru, aby nám to znemožnili a chtíc nechtíc se budeme muset vrátit z pohodlí sedaček a křesel na tržnice a burzy…

A jak jste na tom vy? Stahujete? Podělte se v komentářích o svůj zdroj ;)

Nikdy nebudu na Facebooku

Nedávno jsem se připletl do skupinky kamarádů a jen tak mezi řečí došlo i na dotaz „už máš profil na Facebooku?„. Otázka nebyla směřovaná mě, ale na kamarádku, která zavrtěla hlavou a pronesla, že je na Badoo (dostala podvodný e-mail) a že je to opruz a že tam leze jenom když jí příjde na e-mail oznámení, že jí některý z přátel zanechal vzkaz. Hned jsem se zapojil do diskuze a navrhnul jsem dotyčné slečně, že pokud nechce, aby jí nechávali kamarádi vzkazy v jakémsi pochybném vzkazníku v ještě pochybnější sociální síti, tak ať svůj profil smaže. Víme moc dobře, že když se zruší takový profil, tak je to jenom „na oko“ a veškerý váš materiál, obsah a texty jsou majetkem společnosti a zůstanou tam navěky. Každopádně pokud to jsou dobří přátelé a dotyčná jim slušně vysvětlí, že se socíálního síťování již neúčastní, nebude je to nutit jí posílat další vzkazy a využijí jinou formu komunikace (telefon, e-mail, ICQ, skype). Vysvětlujte to ale robotům, kteří většinu těchto vzkazů od kamarádů rozesílají.

I já často bývám tázán na můj profil na Fakebooku. Když se optám, jaké výhody by mi členství v tomto stádu hloupých oveček přineslo, dostávám stále stejné odpovědi:

Že už tam jsou skoro všichni. A co já stím? Potřebujete mě tam mezi sebou? Když už tam jsou všichni, znamená to, že i já musím patřit (další) soukromé společnosti a vytrvale jí věnovat mnoho podrobností a času?

Gmail mi před pár dny nabídnul službu, o kterou jsem nežádal a přesto jsem ji dostal a která mi má zprostředkovat něco, co mi zřejmě usnadní život, nebo umožní být v těsnějším kontaktu s někým dalším. Řeč je o BUZZ. Patřím mezi ty uživatele, kterým akorát přibyly vrásky, protože to je další věc, která tu už je v několika variacích a bude akorát krást vzácný čas.

Jeden postřeh za všechny, který se mi objevil právě na Google Buzz: do riti aj s tymto.. ignorujem social networks a priblbly Google mi ho supne rovno do mailu..

Facebook prý slouží ke komunikaci. Vždyť kvůli tomu vzniknuly e-maily (a drtivá většina všech e-mailů je spam) a taky kvůli komunikaci si všichni zakládali ICQ (které je dneska akorát k vzteku a také plné spamu), kam mi píšou povětšinou uplně neznámí lidé a ty reální přátelé mi za celou dobu poslali všehovšudy asi dva řádky textu.

Říkáte že to ke komunikaci nestačí, že chcete nějakou komunitní síť? Kvůli tomu jste si hromadně zakládali profily na libimseti. Navíc na fakebooku je uplně ta samá sestava lidí, která má profil na libimseti a svého času tu byli stejně aktivní (možná to někomu vydrželo), jako jsou dnes na FB.

Dalším argumentem je být v kontaktu s přáteli. Od čeho všichni máte mobil? Nebo vy mobil nemáte? To vám nevěřím.

Někdo může říkat, že se tam dozví o akcích a společných plánech ostatních. Na to, že žádné přátele nemám a že nikam nechodim, se asi nevymluvim, nicméně informace o akcích a společenských událostech se ke mě dostanou i jiným způsobem. Hledat informace na internetu není nic složitého a mnozí se snaží jejich přísun co nejvíce zjednodušit (třeba přes RSS), a přitom nemusím být členem kdejaké skupiny a podobně. Co když je ale nějaká akce, která je VIP Facebook members only? Bavte se dobře, v této společnosti bych se necítil nejlépe.

No a ve finále neotřepanější argument je ten, že facebook zjednodušuje život. Jak mi může něco tak prvoplánového zjednodušit život, když tomu musím denně věnovat spoustu času, abych promazal nebo profiltroval stovky nesmyslů, kterými mě budete zásobovat a riskovat, že mě třeba můj šéf nachytá jak si místo práce vysedávám na Facebooku? Jak mi může usnadnit život být něčeho fanouškem, nebo mít členství v nějaké přiblblé skupině, která mi nic nepřinese a jenom mě okrádá o čas? Ve skutečnosti Facebook závažným způsobem komplikuje vaše životy a představuje reálné nebezpečí!

Kdo není na FB, jako by nebyl. To se dříve říkalo o internetu… Někdo se zmůže na profil na Facebooku, někdo na blogísek :)

Ve společnosti je zažitá představa, že člověk musí někam patřit. Být součástí nějakého společensví, sdílet prostor nebo prostředky. Ať už si za to dosadíte jakýkoli výdobytek moderní techniky (iPhone, Facebook, Google), mnozí to mají prostě za ty internety a síťování a hotovo. Sociální sítě prostě zažívají boom a tomu se přizpůsobují všechny (staré i nové) služby (lide.cz, Google Buzz…)

Přijde mi, že Facebook ani nikdy žádnou pořádnou reklamu nepotřeboval. Tu mu dělali sami hloupí uživatelé, jejichž počet stále roste. Na tu negativní reklamu narážím v posledních dnech nějak podezřele často. Naposledy například Kvaky. Nebudu se přidávat ke společnosti, která se mi svojí monstrozitou, demencí mnoha uživatelů, cenzurováním a celkovým přístupem prostě vůbec nelíbí. (Facebook smazal fan page České pirátské strany).

Navíc mám takové nemilé tušení, že se z FB brzy stane něco úplně jiného. Jelikož se na Fakebook každým dnem přidává stále více oveček, je tu vysoká pravděpodobnost, že až databáze obsáhne maximum možných uživatelů a shromáždí o nich maximum osobních informací, něco se stane. Nedokážu přesně popsat co se stane, ale zlověstné šimrání v břiše (které se dostaví vždy, když se téma přesune k Facebooku) dává tušit, že to bude něco, co se žádnému uživateli nebude líbit. Něco jako virtuální otrokář Big Brother sahající ovšem až do reálných sfér. Moderní sociální inženýrství a promyšlenější FB aplikace tomu nasvědčují. Už několika lidem jsem se s tímhle svěřoval a říkal jim: Máš účet na fakebooku? Udělal jsi největší chybu svého života!

I když se mé černé představy třeba nenaplní, pořád je tu tolik jiných rizik, které si uživatelé stále neuvědomují, ale o kterých už bylo napsáno mnoho… Facebook (a obecně celý internet) není jenom o přátelích, starých známých, jednoduchých hrách, nebo zábavných klipech. Nejsou to jenom ti usměvaví sluníčkoví lidé z vašeho kontaktlistu, se kterými si tak suprově pokecáte. Internet je plný úchylů, šmíráků, hackerů, tvůrců virů, zlodějů identity a spekulantů. Co když nechci, aby všichni věděli jaké mám přátele, případně že mě někdo má za přítele? Vždy, když si prohlížím seznam kamarádů libovolného uživatele, vybavuje se mi povídání o únosech lidí a požadovaném výkupném… Děti jsou radost i starost, když si ale někdo tu starost nepřipouští a vesele uploaduje fotografie svých ratolestí na veřejnou síť, nejeden pedofil se zaraduje, protože už mu stačí opravdu jenom málo, aby si vytipoval kdy rodiče nebudou doma, nebo do kolika má dítě školu a vetřít se třeba pod záminkou společných zájmů nebo kamarádů, které lze tak snadno dohledat na internetu…

Největší slabinou každého zabezpeční není nějaká bezpečnostní díra, ale hloupý uživatel, který nevědomky o sobě a svých známých ochotně tyto informace sděluje! I já jsem se čirou náhodou jen jako nahlížející tichý společník (díky facebooku nebo friendsea) dozvěděl několik osobních informací, pikantností a dokonce i hesel(!), které by nešťastný uživatel z očí do očí asi takhle ochotně nesděloval.

Sociální inženýrství není v tomto případě vůbec potřeba. Na ICQ mi jednou z ničeho nic naprosto cizí člověk začal psát že je šťastný a posílat podrobné informace o jeho nastávající, které doložil i fotografiemi šestnáctileté slečny i jeho vozidla. Asi měl Facebook zrovna výpadek a on se potřeboval někomu svěřit a asi chtěl, abych jim šel za družičku :)

Opravdu poznávám na Facebooku hodně známých, až mě to začíná trochu děsit. Čím víc těch lidí tam vidím, tím menší mám chuť se k nim přidat. Že budu odstrčený? Tak ať, od některých věcí je dobré mít odstup. Jedná se pouze o další nástroj ke komunikaci, jakési zprostředkování společných setkání s přítelem třeba na druhé straně zeměkoule a protože tam jsou (skoro) všichni pohromadě a snadno si můžete najít na koho si jenom vzpomenete. Je to jednoduché a na jednoduchost Facebook sází. Registrace je snadná a pro mnoho mladých lidí je a bude právě Facebook tou první sociální sítí, virtuální existencí a prostorem pro komunikaci s ostatními postiženými. Nevím jaké můžou být poměry na dnešních základních školách, ale tipuji, že když dnešní sedmák nemá profil na fakebooku, tak je za outsidera. A také předpokládám, že takový školák objevující spousty nesmyslných anket, aplikací a her je přesvědčen, že je musí přeposlat maximálnímu množství lidí, aby se taky pobavili nad nově objevenou blbostí…

A o tom to je. Obtěžuje mě to. Obtěžují mě řetězové e-maily, obtěžují mě ICQ hoaxy typu přepošli to alespoň 20ti kontaktům a tvoje květinka zmodrá, obtěžují mě vzkazy tohle musíš vidět a podobné. Většina známých mě tímto smetím už nezaplavuje. Každý nenapravitelný spamer byl selektován pěčlivě nastaveným filtrem, který těm nejhorším hříšníkům navíc naoplátku posílá nepříliš lichotivý text o zbytečnosti jeho počínání a rozborem jeho intelektu. Vím moc dobře, že kdybych se objevil na FB, musel bych se potýkat s novou záplavou nesmyslů a videí, které dle mnohých musím vidět a jánevímčehoještě, protože o ničem jiném to vlastně není. Opět bych všem musel vynadat, ať mi ty nesmysly neposílají a oni by se zase cítili dotčeně.

Patřím mezi ty, kteří v potenciálu FB nevidí kontakt s přáteli, ale masy lidí. Mnozí toho už využívají a vesele prodávají skupiny s x tisíci ovečkami, které se pak přejmenovávají k potřebám různých politických stran a podobně… Nejsem spekulant, ale chci tím prozradit to, že na FB mám jeden fake (neosobní, pracovní) profil, díky kterému můžu být takříkajíc v centru dění (poslední přihlášení koncem minulého roku). Na většinu mnou spravovaných webů vedou odkazy z Facebooku a tyto se snažím podpořit tlačítky pro sdílení. Nepodceňuji to, ale taky se tím příliš nechlubím. Doba si to žádá, přizpůsobím se tomu, hlavně po mě nechtějte, abych se toho taky účastnil! Určitá nevole k této monstrózní obludě zvané Facebook mě často nutí dívat se na majitele účtů opovrživě až skoro nadřazeně alespoň takovou mírou, jako jsem já v jejich očích. Jsi ovce, jsi něčí majetek, dobrovolně jsi se přidal k tupému stádu, protože už tu máš v ohrádce spousty kamarádů. V jednotě je síla. Ano čím víc vás bude, tím větší budete mít pro někoho cenu. Přečetl sis všechny podmínky, když jsi je odškrtával? Já vám chci dokázat, že nejsem tak hloupý a proto se k vám nikdy nepřidám!

Jsem na Facebooku, jsem něco víc? Rozhodně ne. Nejsem a nikdy nebudu na Facebooku, jsem podřadný nebo odstrčený? Dívejte se na to jak chcete, ale já v tom vidím jenom pozitiva. Chtíc nechtíc na sociálních sítích jsem také uvízl, povětšinou jako vedlejší efekt využívání jiných souvisejících služeb nebo produktů (lide.cz, Steam, atd). Profilů už mám tedy několik, proč zakládat další?

Uff, dnes to bylo trochu delší, takže abych to shrnul. Pokud mne chcete kontaktovat, máte přehršel možností, Fakebook mezi nimi nehledejte, je akorát na obtíž a musel bych se za něj stydět.

Článek, ačkoli vypadá jakkoli paranoidně, vznikl jako reakce na množící se dotazy proč nemám účet na FB a taky k prolinkování na současné i budoucí příspěvky.

Ještě jeden test sluchu

Dnes to bude trochu jednodušší testík vašich zvukovodů. Tento test není zameřen na hudební sluch, ale na kondici a citlivost sluchového ústrojí.

Na noiseaddicts.com je prostý online test sluchu, kde si jednoduše pouštíte tóny o vysokých frekvencích a sami poznáte, jaké pásmo ještě slyšíte a jaké už ne. Začíná se na 8kHz a můžete si vybrat signál až do 22kHz.

Rád bych podotknul, že s věkem se ta horní hranice citlivosti snižuje. Do 18 let by zdravý člověk měl ještě vnímat 20kHz a někteří jedinci i o malinko více. S přibývajícími roky to jde dolů.

Vybavuje se mi příhoda z mládí, kdy jsem v programovacím jazyce Basic experimentoval s příkazem BEEP a v zacykleném procesu postupně zvyšoval výšku tónu. PC speaker spustil od zvuku sirény až po vysoký pískot a vedle sedící tatík brzy poté prohlásil, že nic neslyší, přičemž já jsem stále vnímal intenzivní pískot a krátce na to začal venku výt pes. Jo tehdejší 486ka měla ve své case parádní speaker.

Dnes už se s tím tolika nesetkáváme, ale poměrně nedávno mělo hodně lidí jako zvonění na mobilu právě takový rostoucí tón, který (stejně jako různé softwarové odpuzovače komárů) na některých telefonech likvidoval integrované reproduktory.




V tomto testu z kategorie sluchových testů mi obstarožní sluchátka Sennheiser HD 202 přehrála ještě 18kHz ukázku. U těch vyšších už registruji pouze počáteční a koncový ořez 0 dB. Tak nějak doufám, že to bude rozsahem sluchátek a ne ušima, vždyť mi ještě nebylo ani třicet :)

Za okny zpěv ptáků přibližující se občas k takovým 14 kHz je po dlouhé zimě dobré znamení. A jestli u vás ještě nezačíná jaro a ptáci stále nikde nezpívají, zkuste si v tomto testu, jestli je ještě vůbec budete slyšet ;)

Další zajímavosti na Google Trends

Časy se mění, doba pokročila, světem hýbe každou chvíli něco jiného a samozřejmě lidé se o to zajímají.

Budou to skoro dva roky, co jsem článek na toto téma psal naposledy a tehdy jsem se zabýval spíše obecněji hudební tematikou. Dnes jsem se zajímal o všeobecné události a dění ve světě, moderní trendy a pokusil odhadovat vývoj do budoucna.

Jako první bude vyhledávání výrazu „Obama„. Nynějšího prezidenta USA a nejmocnějšího muže planety lidé USA a kanady nejvíce vyhledávali v roce 2008 a největší slávu a pozornost na internetu si získal svým vítězstvím ve volbách. Předtím po něm ani pes neštěkl.

Další velmi diskutovaný a vyhledávaný výraz byl (a vlastně stále je) „Avatar„, který podle Google Trends největší zájem vzbudil ve Vietnamu. Pojem Avatar je tu již mnoho let, teprve s novým filmem Jamese Camerona se dostal do všeobecného podvědomí miliónů lidí po celém světě.

S Avatarem souvisí i další pojem, který je v současnosti na vzestupu a upadajícího zájmu se v budoucnosti nemusí obávat. Jednoduchý výraz „3D“ je v ČR opravdu populární, protože po státech bývalého Sovětského Svazu jsme druzí největší tazatelé třetí dimenze. V těsném závěsu za námi se na třetím místě drží Vietnam, což může být předzvěst toho, že nás trhovci brzy začnou zásobovat nejrůznějšími produkty s označením 3D…

Psal se rok 2009 a kde se vzal tu se vzal pojem „h1n1“, který nejvíce zajímá především asijské země. Je zajímavé, že výraz „prasečí chřipka“ byl podstatně známější a vyhledávanější v Irsku a Británii před vzestupem výrazu H1N1…

Událostí číslo jedna posledních dní je „zemětřesení“ a jak vidíte sami, každé seismické zachvění se projevilo i ve vyhledávání. S tím souvisí i obrovský nárůst dotazu „Haiti„, který paradoxně nejvíce vyhledávali sami Haiťané…

Další věcí o které se často mluví je „Windows 7“ a největšího zájmu se těší v Ruských zemích a u nás. Windows 7 vesele válcuje ostatní operační systémy, protože třeba takový „MAC OS“ má křivku mírně směřující dolů. Stejně tomu je i u výrazu „linux„, který taktéž klesá.

U linuxu bych se rád na chvíli ještě zastavil, protože tu je jedna distribuce, která sice v současnosti zažívá menší úpadek, ale v našich končinách má světové prvenství: „Slax„. Další v ČR poměrně dost oblíbenou linuxovou distribucí, která měla ze začátku postupný nárůst, nyní stagnující, nemůže být nic jiného než „Ubuntu“ (všimněte si pravidelných půlročních skokových nárůstů, kdy v dubnu a říjnu vychází vždy nová verze). Podobné pravidelné špičky můžeme pozorovat například i u distribuce „Fedora„, která jak vidno ztrácí na popularitě a největší obliby se těší v Asijských zemích, ale Česky mluvící uživatelé jsou také na špici. Jak to tak vypadá, tak budeme společně s Ruskem asi linuxové země, protože taková „Mandriva“ i přes klesající grafy má opět své jasné vítěze…

Přesuňme se od open source k uzavřeným systémům jedné jablečné společnosti, která svými nepoužitelnými, zbytečnými a předraženými produkty dokáže pobláznit celý svět a svými oblbujícími marketingovými řečičkami dokáže miliony oveček přesvědčit, že právě jejich řešení v podobě nanicovatých a předražených výrobků je „revoluční“ a že ho všichni potřebujete. Obliba „iPhone“ stále stoupá, zatímco třeba takový „iPod“ si drží své skromné pozice a jak můžete sami vidět, jeho inovace bývají nejčastějším vánočním dárkem už více jak 5 let. „MacBook“ je jeden z nejdražších výstřelků společnosti Apple a zřejmě právě cena má vliv na pomalý nárůst zájmu společnosti. Vrchol zbytečnosti byl představen teprve před několika dny, jmenuje se „iPad“ a na grafu je krásně vidět, jak lehce manipulovatelné a ovlivnitelné jsou stáda oveček především v Brazílii a Singaporu…

Budoucnost patří moderním technologiím. Díky Google Trends můžeme jednoduše sledovat, co je v současnosti nejvyhledávanější a díky znázorněným grafům odhadovat, co se udrží a co upadne v zapomění. Již zmiňovaná obliba 3D dává tušit nástupu 3D HD televizorů a zobrazovacích jednotek, které budou pohánět grafické akcelerátory vyšších a středních tříd – v ČR třeba nejžádanější „HD 5850“ s procesory „Core i7„, u nás spíše levnější „Core i5„, případně alternativa od „AMD“ a jejich nástupců. Data budou uložená na rychlých a tichých „SSD discích“, které zaplníte „nasdíleným online obsahem„, převážně „pornem„, protože „BlueRay“ disky čeká stejný osud jako „DVD“ a stanou se z nich sezónní dárky pod vánočním stromečkem. Tohle všechno budou mít v sobě malé přenosné „netbooky“ nebo „tablety„, které budou ovšem hodně odlišné od těch značky Apple a umožní vám být na „facebooku“ prakticky vždy a všude…

Trápení s Creative X-Fi USB

Před nějakým časem jsem si pořídil novou zvukovku, abych mohl konečně zase začít zaznamenávat, protože moji nahrávací stanici jsem zbavil Window 7, nainstaloval poslední Ubuntu a věnoval jsem ji jinému uživateli pro pohodlné a bezpečné surfování na internetu.

Měl jsem několik kritérií, které bych od nové zvukové karty očekával: připojení přes USB (kvůli přenositelnosti mezi notebooky), 5.1 zvukový výstup pro příležitostné hry a filmy, line-in vstup pro již zmiňované nahrávání z mixpultu.

Procházel a porovnával jsem mnoho produktů, které by splňovaly moje požadavky a nakonec po dlouhém zvažování padla volba na americkou značku Creative Labs a jejich produkt X-Fi Surround 5.1 USB. S předchozí zvukovou kartou Sound Blaster Audigy 2 v PCI slotu jsem byl víceměně spokojen a na domácí nenáročné využití a občasné nahrávání dostačovala. Avšak její morální zastaralost a špatná podpora ovladačů v nových Windows ji odsoudili s celým počítačem k tomu, abych se zbavil dalšího zbytečného krámu.

X-Fi Surround 5.1 USB může být pro mnoho uživatelů dobrá volba, já jsem se o tom zatím ještě zcela nepřesvědčil. Creative Labs je značka známá převážně svými cenově dostupnými produkty střední třídy. Kdo chce opravdu kvalitu, musí si připravit větší finanční obnos a hledat u jiných výrobců. Jak jistě víte, na věci související s audiem jsem tak trochu vysazený, ale zase nemám uši netopýra abych musel bazírovat na detailech a navíc pro použití s reprosoustavou Genius Home Theater 5.1 by bylo zbytečné pořizovat drahou zvukovku. Protože s Creative Labs jsem měl předtím převážně dobré zkušenosti, tak nebyl důvod investovat do jiného výrobce.creative X-Fi USB 5.1

Zvukovku po připojení k USB bezproblémů detekuje Windows i Linux s jádrem 2.6.31-17, ačkoli u toho linuxu není zvuková kvalita nijak omračující (dá se říct neposlouchatelná) a výrobce dodává oficiální ovladače pouze pro Windows. Nedá se svítit, tahle zvukovka najde své využití hlavně ve Windows při hraní.

Po nainstalování ovladačů a hromady zbytečného balastu (pokud si ho při instalaci nevyberete, bude vás to nepravidelně upozorňovat na aktualizace a doinstalace mnohdy naprosto zbytečných aplikací a featurek) se z reproduktorů ozývá poměrně slušně znějící a dobře čitelná hudba (záleží na zvolené nahrávce). Požitek z hudby se dá údajně ještě umocnit zapnutím technologie X-Fi Crystalize (odtud název této zvukové karty), což je taková berlička, která ze komprimovaných zvukových souborů (MP3 nebo DivX) dokáže vymáčknout detaily a nahrávku jakoby oživit. Bohužel asi nemám ty správné nahrávky, protože rozdíl se zapnutým nebo vypnutým X-FI Crystalize prostě nijak nepoznám. Stejně tak i X-Fi CMSS-3D se nijak neprojeví, ikdyž by měla údajně rozšiřovat prostorové vnímání. Alespoň že na zatížení CPU má tato věc minimální vliv.

Podíváme-li se na udávané parametry, tak zjistíme, že přehrávat i nahrávat Stereo umí až do 24 bit/96 kHz, prostorově pak hraje 16 bit/48 kHz. Klasickými stereojacky připojíte zadní pár reproduktorů a subwoofer/center. Pro přední reproduktory jsou pozlacené cinche, které si můžete upravit na stereojack přiloženou redukcí. Samozřejmostí je i optický SPIDF výstup (který jsem dosud neměl možnost vyzkoušet). Na boku najdete výstup pro sluchátka, linkový a mikrofonní vstup. Součástí zvukovky je instalační CD a IR dálkový ovladač, se kterým uživatel něco málo zvládne zapnout, vypnout, přepnout, nejlépe však ovládat hlasitost, ale komfortní a uživatelsky přívětivé to rozhodně není. Celé to působí neomaleně a nepřehledně. Regulace hlasitosti je moc skoková (možná že pujde přenastavit na jemnější někde v registrech) a na obrazovce zabírá zbytečně mnoho místa. Navíc regulační kolečko na těle zvukovky je malino nakřivo a při otáčení „plave“. Je to detail, ale jediný ovládací prvek na zvukovce v Creative Labs vycentrovat mohli… Nejlépe si dálkový ovladač bude rozumět s aplikací Entertainment Center, která je ve flashi a navíc kvůli zbytečným grafickým efektům je příšerně pomalá a prakticky nic neumí. Součástí instalace je i možnost si zdarma stáhnout aplikaci CyberLink PowerDVD 9.

Popravdě řečeno, těmito věcmi jsem se zase až tak do podrobna nezabýval, protože kvůli nim jsem jedenáct stovek za zvukovku nedával. Šlo mi hlavně o 5.1 zvuk ve hrách a u filmů, který je pro moji skromnost dostačující a příležitostně něco zaznamenat přes line-in.

Zvukovka přes line-in nahrává, což je fajn, ale ne tak, jak bych si představoval. Zaznamenávaný signál je přijatelné kvality, ovšem je tam něco navíc. Amplitudové špičky a maxima (které nejsou zase tak na maximu) způsobují v nahrávce nepříjemné praskání a lupání!

Laboroval jsem několik dní jak to odstranit. Na internetu jsou pouze PR články, nebo vychvalující popisky v e-shopech, ale informace o tomto problému nikde nejsou, což se dalo očekávat, protože většina uživatelů s touto zvukovkou nahrávat skrze line-in asi nebude…
Zkoušel jsem všemožné nastavení a různé kombinace formátu i rychlosti vzorkování jak v Audacity (který ve verzi 1.2.6 ve Win 7 samovolně občas padá), tak i v ovládacím panelu zvukovky. Praskání se objevuje i v nahrávce pořízené balastem Creative Wave Studio, takže softwarem to není. Odstíněný kabel, přes který jsem nahrával poslední set zapojený do jednoho ze dvou master výstupů je taky v pořádku, pro jistotu ho vyměním za jiný, zkouším i nahrávat přes vlastní kabel, který jsem si kdysi dávno sbastlil sám… Zkoušel jsem odpojit veškeré ostatní USB zařízení s tím, že by mohlo něco kolidovat se zvukovkou-taktéž bez úspěchu.

Pomohlo pouze snížení vstupní úrovně v ovládacím panelu na takovou mez, kdy se zvukovka příliš nepřebudí. Každý pořádný dj si úroveň na masteru hlídá, aby nezacházel do červených segmentů. Tak to mám i já-nechávám oranžové jen problikávat, většinou se úrovní zvuku pohybuji v bezpečných zelených oblastech a proto jsem si zvukovku tak trochu zkalibroval (možná na přehnaně málo), takže praskání by se teď mělo objevovat už jenom při enormním zatížení. Musel jsem zvolit takový kompromis, aby mi toho do zvukovky nešlo moc a zároveň úroveň signálu byla na dostatečné hodnotě aby nahrávka nebyla příliš potichu.

Teď už si jenom najít čas a náladu a pustit se do záznamů :)

Přehrávání hudby, sledování filmů a hraní her je na X-Fi Surround 5.1 USB v pořádku, problém nastává při snaze něco zaznamenat – na to si musí člověk dát opravdu pozor a zkalibrovat si line-in vstup. Budu ještě nějaký čas testovat, zkoušet a hrát si s nastavením, každopádně tato zkušenost mě utvrdila v tom, že pokud chci ušetřit čas a nervy, mám se produktům od Creative Labs obloukem vyhnout a místo toho pořídit kvalitnější a spolehlivější značky, třeba M-AUDIO.