Počítadlo Toplist se pomalu přetáčí o další desetitisícovku a jak už tomu poslední dobou každých 10tisíc přístupů bývá, nastává změna.
Původně jsem chtěl doladit ne zcela hotový předchozí návrh a po troškách se to postupně vyvíjelo. Ale pak mi najednou zčistajasna něco přeletělo přes nos, řeknu si, že tohleto teda né a několikaměsíční práce byla během vteřiny smazaná. Naštěstí mě v tu dobu přepadl jiný nápad, který byl svou jednoduchostí prostě geniální a já si říkal proč ne, vždyť nic jiného ani nemám.
Stačilo zagooglit a vyzkoušet, který obrázek zaktivuje moje receptory, které mi říkají, co by bylo dobré a co by mi padlo do oka. Nakonec mi ani Google nedokázal dát uspokojující odpověď a tak mi nezbývalo nic jiného, než sáhnout do svých zásob v původní složce předchozího návrhu a nakonec i do skříňky pro staré desky. Analog opět zvítězil nad digitálem.
Takže během několika hodin jsem za pomocí Inkscape a Gimpu připravil několik návrhů, ze kterých vyšel obrázek, který vás bude provázet těmito stránkami, dokud vás zase nebude dalších 10K. Mám tedy zase přibližně tři měsíce času na vymýšlení a inspiraci. Jisté je, že se opět bude jednat o neprofesionální grafické dílko vyznačující se tmavou šedou a zelenkavou barvou.
Jak už jsem jednou naznačil, chtěl bych se zlepšovat a učit se nové věci, takže se může stát, že během mého zdokonalování vzniknou úchylné a šílené úlety, kterými si budu zkrášlovat blog a pokud na ně během svého surfování internetem náhodou narazíte, řiďte se doporučením v headeru :)
Dokument What in the World are they spraying s českými titulky (Co to na svět sprejují?) pojednává o vládami popíraném fenoménu Chemtrails. Tento snímek vám objasní, jaký byznys a čí zájmy máte hledat za postřikováním jedovatými látkami z letadel.
Pánové Michael J. Murphy, Paul Whittenberger a G. Edward Griffin natočili nízkorozpočtový dokument, který pojednává o další velmi důležité části instalace NWO.
Chemtrails je téma, o kterém lidé po celém světě čile diskutují, ale vlády se stále tváří, že neví o co jde.
V tomto dokumentu autoři upozorňují na alarmující koncentrace hliníku a baria ve vodě i půdě na mnoha místech světa, které slouží vyšším zájmům a jsou dokonce patentované. Předkládají rizika spojená s těmito toxickými látkami z letadel a částečně objasňují, pro jaký byznys má toto sprejování sloužit. Snímek zmiňuje hlavně obchod s geneticky modifikovanými potravinami odolnými toxickému prostředí, ale profituje z toho také zdravotnický průmysl a farmaceutické společnosti, které mají o přísun pacientů postaráno. Pochopitelně i geoinženýrské projekty jako jsou oficiálně neexistující (ale každodenně probíhající) modifikace počasí a HAARP jsou dalšími argumenty, proč se toto děje. Atmosféra nasycená kovem má také lepší vodivost a výkon HAARPu se lépe odráží od ionosféry. Asi jste už také v souvislosti s Japonskem zaznamenali toto video. Bohužel v Japonsku jsou zemětřesení běžná a pokud to nebyla sama příroda (na což by si v 21. století vsadil málokdo), tak jistě stačil jen slabý impuls (pravda, jelo to docela naplno) a následky v takové oblasti byly ohromné.
Naštěstí je po celém světě stále více lidí, kteří nevěří politikům, ale vlastním očím při pohledu na oblohu. Tak jako tomu bylo například u 11. září nebo Globálního oteplování, byli tito lidé označováni za blázny do té doby, než se ukázalo, že konspirační teorie jsou konspiračními fakty. Dnes už si málokterý všeználek troufne posmívat se lidem hledající pravdu, protože buď sám bojuje s některou nemocí, nebo onemocněly jeho děti. Opravdu bych moc rád viděl dítě v předškolním věku, které by bylo naprosto zdravé nebo nemělo nějakou speciální dietu a někoho, kdo by tvrdil, že ta alergie, hyperaktivita nebo alzheimer naší babičky je přeci úplně normální…
Začíná jaro, jestlipak už máte připravenou sadbu na zahrádku? Jakou jste měli loni úrodu a jaká si myslíte že bude letos? Na naší zahradě je to rok od roku horší a letos vím už dopředu, jak to dopadne…
V tomto dokumentu mj. zazní zajímavá myšlenka: Můžete si vybrat co budete jíst, můžete si vybrat co budete pít, můžete si zvolit co budete číst nebo na co se budete dívat v televizi, ale někdo za vás rozhodl o tom, co budete dýchat…. Dalším zmiňovaným faktem je, že ti, kteří řídí politiky, potřebují hloupé, nemocné a sterilní ovčany, protože chytří a zdraví lidé, kteří by se mohli rozmnožovat, pro ně nepředstavují zisky, ale naopak hrozbu. Jak se tak dívám kolem sebe, v tomto směru už odvedli pořádný kus práce a nejen pomocí letadel…
Samozřejmě že je kolem práškování hliníkem ještě mnoho otázek. Jak se třeba může dostat barium a hliník do leteckého paliva? Asi stejným způsobem, jakým se dostal nanotermit do věží obchodního centra… Zatímco trhaviny v budovách WTC nebyly až do poslední chvíle vidět, tohle vidět je, proto zvedněte hlavu, podívejte se na oblohu a zkuste se zeptat sami sebe jestli to tam patří?!
Zabývali jste se třeba někdy před spaním tím, co se v noci děje 11 kilometrů nad vašimi hlavami? A když nevyrábí počasí zrovna nad Německem, tak je tu některé večery celkem rušno, že?
Ačkoli poslední inventura byla teprve na konci roku a měl by tak být na nějakou dobu klid, opak je pravdou. Mezi mořem dotazů na nejrůznější varianty porna, cracků nebo vyzvánění do mobilu nacházím opravdové perly.
Podivuhodné je, že většina těchto dotazů je z posledních dní a je to docela slušný kalibr. Někteří jste si možná všimli drobných změn, rozšíření a většího interního prolinkování blogu, což bude mít za následek další růst návštěvnosti a lepší pozice ve vyhledávačích. A to roboti ještě ani nestihli zaindexovat včerejší článek, kde je nasekáno taky pár hodnotných pojmů a slovních spojení, takže bude stále veselo.
Nechápu co se v posledních dnech stalo, asi zapracoval facebook a z lidí se skutečně stávají idioti a já se alespoň můžu bavit pohledem na přístupy na tento blog.
Podívejte se také…
www.haarp ice ventura -tak hlavně že si rozumíme :D ubundu -na koment jednoho jednoduššího človíčka bylo v tomto případě hned několik záseků hloupá otázka, jestly bych udělal znovu to co jsem udělal -to je opravdu hloupá otázka mechanik opravuje mp3 -i oprava souborů se musí řešit v klidu jaký koupit snare pro drum base -těžko cokoli pořizovat pro něco, co ani neumíš správně pojmenovat vylecil me marihuana –Dr. Marihuana vyléčí všechno ..ještě že už zítra nová kalkulačka -bude mít o 24GB více RAM než ta dnešní co se dvd do bublifuku aby bylo bubbling silněší -smíchy brečím, ale absolutně nevím co to znamená divoke kekely -ty byly tak divoké, že to bylo i na stropě :) esi maya44 bsod –to mi naštěstí nehrozí :) fejsbuk lide nahe -vážně? že bych se k nim přeci jenom přidal? fofrpísek -opravdu nemůžu sloužit getejacko -nepíše se to geteiacko? gramofonové desky se vyrábí z -z vinylu? a pamatujete ty papírové pohlednice na 20 přehrání? hudební přehrávač zmrzne -tak mu trochu zatopte jak ziskat sirsi objem penisu -napadá mě akorát ta říkanka se včelím úlem kdo založil tekno -základní kámen položil rychtář, to je jasné:) kolik času denně stráví český uživatel na facebooku -čím nižší IQ, tím více času které energy drinky zvětšují penis -podle názvu by to mohl být Semtex :) letadla vypousteji globalni oteplovani -jak se žije s takovým zjištěním? mafia 2 co zlepsit -by úplně stačilo tu hru dodělat mam mamu na facebooku -to musí být hrozné marihuana pvogl -zkuste mu to někdo podstrčit :) máte hudební sluch? -jestli jo, tak si ho nechte vyoperovat nejlepsi porno stranka nas vete -to je bezdiskuze vlada.cz -samá kurva používání marihuany po ozařování -zajímavý recept, ale vynechal bych to ozařování tahaj filmi zdarma -tak hyjé, něco si vytáhnem vlády tají konec světa -no a až to příjde, tak se o tom ani nedozvíte wolfenstein 2009 nejde se mi dostat přes modrou -obrazovku? to je totiž poslední level a je strašně obtížný
Podrobnější povídání o Timecode vinylech, nějaké osvědčené triky a postupy pro co nejpohodlnější a nejefektivnější hraní a nakonec také pár slov o tom nejdůležitějším, o samotném programu Xwax.
Někdy začátkem roku mi začala B-strana Serato Timecode vinylu při zběsilejších kejklích přeskakovat, ale ještě to nebylo tak hrozné a stále se to při opatrnějším zacházení chovalo jak má.
Pravidelní čtenáři ví, že ke hraní nyní používám program Xwax, který ve studiových podmínkách přináší mnohé výhody i útrapy.
Po několikaměsíčním hoblování B strany nastal čas odfouknout špony okolo gramofonů a otočit na stranu A, protože to nemám jen na běžné přehrávání skladeb nebo tvorbu přechodů (u čehož by opotřebování desek ani tolik nevadilo) jako většina tuctových djs, ale na experimentování, scratchování, juggling a cutting. A když si přetočíte desku o jednu otočku a ona přeskočí o dvě, tak s tím už se nedá dost dobře pracovat a je to akorát k vzteku.
Za těch několik měsíců jsem bohatší o mnohé poznatky, triky a zkušenosti, které bych tu rád sesumíroval.
V první řadě si povíme něco o samotném TC vinylu:
Serato Scratch Vinyl
U Serato vinylů má Strana A při 33 otáčkách za minutu nějakých 10 minut kontrolního signálu (no dobrá, použitelných je skoro 11 minut, na konci stopy se cyklí), což odpovídá datovým patternům od 0ms (v ideálním případě – ne vždy se podaří vylisovat deska, která by začínala na nule) až po přibližně 706.000ms.
Strana B by také měla začínat nulou, ale fyzicky je první pattern až někde na 400ms a konec přibližně 911.000ms, to znamená 15 minut a nějakou tu vteřinku k tomu při 33RPM.
Drážky jsou viditelně děleny po minutách, přičemž každá pátá minuta je výraznější, umožňuje to tak jednodušší a rychlejší zorientování a přesnější pokládání jehly na požadovaný čas.
Ještě než se začne projevovat opotřebování drážek a škrábance, bude opotřebovaná střední dírka v desce, která je z celého vinylu nejvíce namáhána (v případě scratchování), protože se používáním pomalinku vybrušuje, vzniká tak malá vůle a deska při scratchování nebo reversu nepatrně (ale citelně) kmitá ze strany na stranu, což se projeví nechtěným přeskočením jehly. Jedinou obranou je zmenšení středových dírek v desce a na to jsem spotřeboval kilogramy nastříhaných proužků samolepek, protože vylepení obyčejnou samolepkou je dočasné a brzy se sedře a začne zase „čvachtat“. To je dost častý problém i u klasických battlovek, nejenom TC vinylů.
Se samolepkami uprostřed desek je občas spojeno nepříjemné vrzání při rychlém protáčení desky. Deska ani nemusí být vylepená proužky samolepek, stačí jen těsná středová dírka, nerovnosti nebo nečistoty a deska při rotaci zpět začne kmitat vůči dopředu točícímu se talíři a hlavně středovému kolíku. Takové vibrace způsobující vrzání dokáží znepříjemnit hraní, v tom horším případě způsobí přeskočení jehly a speciálně u TC vinylů dochází ke zkreslení snímaného signálu a chvilkovým výpadkům.
A když někde něco vrže, tak to namažeme a je po problému. I v přírodě je to tak zařízeno, aby kolíček nedrhnul a dobře odváděl svoji práci, musí být dírka dobře promazaná :) Opravdu stačí na dírku v desce aplikovat trochu lubrikantu, úplně postačí třeba dětský olejíček, ale moc to nepřehnat, aby nebylo všechno promaštěné a kluzké.
Vinyly samy o sobě vydrží dost, ale když už se nějaké poškození objeví, je bohužel trvalé a nezvratné. Zvolit správný úhel a zdroj světla při fotografování není nic jednoduchého, tak alespoň jsem se o to pokusil a na přiložených fotografiích můžete vidět, že nejvíce odrbaná část desky je první minuta. Tedy části, kde skladby začínají, jejich nájezdy a první beaty. Obecně i nejrůznější volně stažitelné DJ Tools a scratch banky nemají více jak minutu, takže i toto je důvod největšího ohoblování začátku desky.
Improve Skillz
Samotný styl hraní jsem si také osvojil tak, abych se nesedřel a dokázal si s tím hrát co nejdéle. V březnu jsem musel TC vinyly otočit na druhou stranu a to jsem na nich ještě nic pořádného nenahrál (Drumskotéka se nepočítá mezi pořádné záznamy). Obyčejné přehrávání by se na původní straně ještě provozovat dalo, ale něco odvážnějšího už ne…
Už dlouho plánuji udělat alespoň krátký několikaminutový záznam mých skillz, ale stále nemám tu správnou představu o koncepci takového záznamu. Pravděpodobně si pro tento záznam vytvořím speciální MP3 soubor na míru, ve kterém budou přesně ty smyčky a zvuky, které pro svoji krátkou ukázku použiji. Problém je v tom, že když mám představu o skladbě nebo samplu, kterou bych mohl použít, vždycky pak najdu další, která se mi zdá ještě lepší, ale nepasovala by mi do zamýšleného rytmu a k ostatním smyčkám. Z takového tracku zpravidla využiji jen několik vteřin, se kterými si vydržím blbnout i celé hodiny, což pro posluchače nemusí být nijak zajímavé.
Xwax In The Mix
No a za tu dobu jsem si také pořádně ohmatal Xwax, který si nemůžu vynachválit. Opět se potvrzuje, že ty nejlepší věci jsou zadarmo, ani jednou mě nezradil, neočekávaně nespadl nebo nepříjemně nevypekl. Zvukově nakonec není tak hrozný, jak se zdálo ze začátku, stačí mít kvalitní značkový počítač (žádné MSI nebo Aušusy), kvalitní a dobře odstíněné kabely, povypínané zbytečné spotřebiče v síti a trochu si pohrát s alsamixerem, případně si dobře nakonfigurovat JACK (ale dá se to i bez toho).
Pochopitelně nic není dokonalé a i u tohoto mixovacího softu lze narazit na maličkosti, které mohou narušit pohodu. Nejde ale o nic tragického a vzhledem k tomu, že se stále jedná o verzi 0.X, tak je jasné, že se do budoucna můžeme těšit na řadu vylepšení a novinek.
Tak tedy co přesně není úplně dokonalé na tomto dokonalém programu?
Hudební soubory se filtrují podle toho, co vyťukáte na klávesnici. Doposud jsem ale nepřišel na to, jak zadávat i číslice. Tedy pokud máte nějaký soubor pojmenovaný jen v číslech (např. 23.mp3) nepodaří se vám ho vyfiltrovat, protože číslice prostě nelze zadat. Řešením může být přejmenování souboru, nebo jeho přesunutí do speciální složky, kterou si při spouštění programu parametrem -l připojíte zvlášť a následně se do ní přepnete. Nebudou se vám tak v seznamu plést ostatní soubory a tento nevyfiltrovatelný soubor si jednoduše vyberete ze seznamu (za předpokladu, že v té složce nemáte stovky dalších souborů).
Dalším problémem pro Xwax jsou příliš kvalitní soubory. Abyste mi rozuměli, nejde tak ani o kvalitu, ale o úroveň signálu, protože když je nahrávka příliš hlasitá, tak se při přehrávání nic tak hrozného neděje, ovšem když se v záznamu vyskytne opravdu hlasitá pasáž, výrazný beat, nebo se dotknete přehrávané desky, uslyšíte ve špičkách praskání. Xwax má zřejmě nízko nastavený clipping a to je právě důsledek tohoto praskání. Tato nevýhoda se dá ale velice jednoduše odstranit mírným zeslabením souboru. Tady lze využít další vynikající vlastnost Xwaxu, a tou je spuštění např. Audacity, provést v souboru úpravu hlasitosti a uložení. Během toho není nutné Xwax vypínat, aby se uvolnila zvukovka, Audacity lze používat na pozadí současně s Xwaxem, jen nebude hrát a to nám nevadí. Upravený soubor pak jednoduše znova načtete v Xwaxu a hraje se dál.
Takto lze operativně upravovat příliš hlasité soubory i v polních podmínkách během živého vystoupení…
Ano, ačkoli jsem původně nepředpokládal ani nedoporučoval použití Xwaxu na akcích a k veřejné produkci, za určitých okolností a při odpovídajícím technickém vybavení se jistě dá použít i takto a ušetřit tak tisíce za drahý komerční program. Sám jsem to na akci ještě nepoužíval, ale možná při nějaké příležitosti k tomu jednou dojde, spíše asi jen na nějaké zkoušce nebo neveřejné události, protože raději zůstanu u kvalitního zdroje zvuku, tedy u nesmrtelných klasických desek.
Kdybyste mi chtěli udělat radost, můžete mi koupit jeden pár TC vinylů, protože nyní namáhaná strana A začíná také přeskakovat a navíc je blbě vylisovaná, takže na ní přenoska „plave“ a je jen otázkou času, kdy mě to přestane bavit zajdu si pro nové TC placky :)
Jak jistě všichni víte, nemám příliš v oblibě sociální sítě.
Abych to upřesnil: Nemám rád sociální sítě, které shromažďují citlivé údaje o svých ovečkách, jejich přátelích, zálibách a činnostech, aby s nimi mohly vesele obchodovat. Nemám rád sociální sítě, které jsou synonymem pro hloupost, demenci a prazvláštní úroveň vyjadřování a členství v takovém stádu rozhodně není nic, co by někoho mohlo povyšovat, obohacovat nebo nadřazovat nad ostatní.
Ve skutečnosti je to přesně naopak. Soudný a inteligentní člověk by nikdy nesouhlasil s tím, že bude něčí majetek a že bude ochotně sdělovat veškeré nejen své citlivé osobní údaje a zajišťovat obrovské zisky někomu, o kom neví vůbec nic. Soudný a inteligentní člověk by si nikdy neshazoval svoji důstojnost, čest i charakter výměnou za virtuální stvrzenku o tom, že patří mezi největší hlupáky 21.století, kterých je v tuto chvíli po celém světě téměř 600 milionů.
Dost bylo výlevů o lidské hlouposti (jestli se ty existence ještě vůbec dají nazvat lidmi), na toto téma plánuji další článek, protože mě nově zjištěné skutečnosti dost znepokojily a rád bych, aby se nad nimi zkusilo zamyslet i více lidí….
A nyní přejdu k věci. Několik lidí mi v minulosti psalo, jestli nemám Twitter, že by o moje moudra měli zájem nejen na tomto blogu :)
Moje odpověď byla: Nemám a zatím nemám potřebu mít, možná někdy v budoucnu…
Počínaje dnešním dnem mám pro všechny dobrou zprávu. Nezvítězila potřeba mít, ale spíše zvědavost a nuda. Takže se mám na čem plavit a snad to bude i přínosné jak mě, tak i vám. Zároveň vím, že se na této sociální síti nebude kšeftovat s mými osobními údaji, nebude mi chodit nevyžádaná pošta, nikdo mě nebude označovat na fotkách, budu ušetřen podobných zhovadilostí Velkého Bratra a nebudu patřit mezi podřadnou lůzu, která zabíjí svůj čas nesmyslným farmařením a získáváním bezcenných trofejí.
Asi chvíli potrvá, než si všechno ohmatám, vyzkouším a naleznu toho správného desktopového klienta (Gwibber se zdá ok, ale po probuzení počítače ze spánku se musí killnout, povypínat přidružené knihovny a znova spustit), taky budu sledovat dopady na statistiky, získám nové zdroje a podněty pro další činnost…
Jo a abych nezapoměl, můj Twitter je na adrese http://twitter.com/dj_apin
Tak mě hezky přivítejte, objevil jsem Ameriku :)
Jak poznám, co je to za skladbu? Slyšíte pěknou písničku nebo nějakou melodii, ale nemůžete si vůbec vzpomenout, co je to za skladbu a od jakého interpreta? Dnešní článek vám ukáže, jak lze snadno najít název skladby, interpreta i album za několik sekund.
Určitě jste to také zažili. Slyšíte někde zajímavou povědomou muziku, ale vůbec netušíte odkud ji znáte, kdo ji nazpíval, ani jak se ta skladba jmenuje. Pokud je to na Youtube a autor videa hudební doprovod neuvedl, tak se občas vyplatí projít komentáře, zda-li někdo nepokládal otázku, kterou se právě trápíte.
Jestli tu skladbu slýcháváte v rádiu, pomůže vám Songster
Co je to za neznámou skladbu? Od koho je ta písnička a dá se to někde sehnat? Určitě se vám to už také někdy stalo a znám pár lidí, kterým se to stává velmi často a občas mezi ně patřím i já sám.
Vyberte si jakékoli diskuzní fórum libovolného zaměření a vždy v něm narazíte alespoň na jedno off-topic vlákno s názvem Co je to za písničku? nebo Poznáte název skladby?
Můžu vás uklidnit. S jistými předpoklady se v dnešní době můžete překvapivě snadno dopracovat správné odpovědi na vaši hudební otázku.
Vytáhněte mobily
Pokud vlastníte mobilní telefon s aplikací TrackID™, stačí kousek písničky nahrát do telefonu, odeslat ukázku k porovnání a za několik vteřin vám přijde zpráva s názvem songu, interpretem a možností zakoupení skladby online.
TrackID je hlavně v oblasti komerčních zahraničních skladeb a písniček ve většině případů přesný. Dokonce i správně pozná, zda se jedná o remix nebo o radio verzi atd.
Alternativou TrackID může být také Shazam nebo SoundHound (aka Midomi).
Když nebudete nahrávat hudební ukázku zrovna u řvoucího reproduktoru nebo v příliš hlučném prostředí, tak je pravděpodobnost správného tipu vysoká. TrackID najdete například v posledních telefonech Sony Ericsson řady Walkman, kde je skvělou součástí integrovaného FM rádia, protože se vyzná hlavně v této oblasti.
Jestli máte datovou komunikaci ve svém telefonu nějak nadměrně zpoplatněnou, váš telefon TrackID nebo Shazam neumí, nebo prostě nemáte mobil, můžete zkusit některé online aplikace na internetu.
Midomi je nejznámější hudební identifikátor a vyhledávač poslední doby. Pro jeho použití potřebujete pouze funkční mikrofon, kterým nahrajete kousek skladby z přehrávače. Pokud nemáte kousek neznáme skladby nikde zaznamenaný, určitě si ho alespoň pamatujete a Midomi je na toto připraven. Stačí zazpívat, zahvízdat nebo jen zabroukat tu neznámou melodii a nechat server chvíli pracovat, aby vám nabídl všechny možné položky ze své databáze, které by mohly odpovídat tomu, co jste mu před chvílí poslali.
O správné rozpoznání hudebních ukázek se stará MARS (multimodal Adaptive Recognition System), který automaticky vyhodnocuje poslanou ukázku a propočítává pravděpodobnou shodu s tím, co má ve své obrovské databázi. Nahrávání vaší ukázky probíhá pomocí Flash plug-inu na stránce a pro jeho správný chod bude potřeba povolit ve Flashi mikrofon a mrknout na stránku s nastavením.
Bezplatnou registrací získáte přístup k širším možnostem celé aplikace a užijete také legraci, když budete poslouchat nahrávky vaší skladby tak, jak ji zpívali nebo pískali ostatní uživatelé, kteří ji hledali před vámi. Třeba i z vás se stane hvězda Midomi hitparády…
Midomi umí hledat nejenom podle zvukových ukázek. Hledat skladbu můžete také podle nejrůznějších kritérií a parametrů od země původu až po hudební žánr.
Midomi existuje také jako malá aplikace pro mobilní telefony, která umožňuje identifikaci tracků podle ukázky na vašem iPhone nebo Androidu.
Neumíte zpívat nebo prostě nemáte k počítači připojen mikrofon, ale tu vlezlou neznámou melodii nemůžete dostat z hlavy? Zkuste její notový zápis v online aplikaci Melodycatcher.
Ačkoli Melodykačer není úplně dokonale odladěná aplikace a pravděpodobně si budete muset do počítače doinstalovat dodatečné JRE balíčky pro správnou interpretaci MIDI syntézy, tak zápis not a jejich úprava je v jednoduchém editoru snadná a rychlá. Pokud vlastníte externí MIDI klávesy, máte hledání ještě více zjednodušené, protože i tyto lze v aplikaci použít.
Melodycatcher vyniká především v oblasti znělek a melodií z nejrůznějších filmů, seriálů, počítačových her, ale i vážné hudby a nejběžnějších veřejných hudebních bank.
V tomto výpisu rozpoznávacích aplikací nesmím zapomenout také na stránku Musipedia, která se tváří, že umí to, co Midomi a Melodycatcher a ještě něco navíc.
Pianovou klaviaturu máte k dispozici hned v několika provedeních, hledat můžete i podle rytmu a také máte možnost tu neznámou melodii zahvízdat do mikrofonu. Bohužel, ne všechny featury jsou plně funkční a navíc je Musipedia orientovaná spíše na instrumentální tvorbu, takže na rádiovky se moc nechytá. I přesto je to docela dobrý pomocník pro všechny hudebníky, byť databázi nemá nijak zázračně velikou…
Tato aplikace, jak už její název sám napovídá, vám zase dobře odhalí, kdo od koho se nechal inspirovat a ve kterém díle to použil.
Současný hudební vývoj se dostal do stádia, kdy už roky nikdo nepřišel s něčím novým, nevymyslel žádný inovativní hudební styl ani postup tvorby nové a originální muziky. Jednoduše proto, že už všechno bylo vymyšleno, vyzkoušeno a zaškatulkováno a v rámci fyzikálních vlastností lidského ucha už není možné jít dál. Současná muzika jenom recykluje již použité a zavedené formy a postupy a využívá samply již někde jinde použité. WhoSampled tyto „vykrádačky“ mapuje a dává pěkný přehled kdo, kdy, od koho a kde použil ten nebo onen zvukový sampl, notový zápis, remix, nebo vytvořil cover. Whosampled ve své databázi obsahuje přes 83 tisíc skladeb od 33 tisíců hudebních interpretů. Nakolik se tyto čísla zdají být zázračné, tak tam toho ještě dost chybí, protože databáze tohoto projektu se snaží pokrýt všechny populární hudební žánry od hip-hopu a R&B přes elektronickou muziku k rocku, popu, funku, soulu, jazzu atd.
Samozřejmostí jsou opět propracované možnosti vyhledávání podle nejrůznějších kritérií i možnost se zaregistrovat a obohacovat databázi o své zkušenosti a znalosti.
… a další
Většině těmto dnes uvedeným aplikacím se daří poměrně přesně identifikovat nejen současný mainstream, ale také filmové a divadelní melodie, některé národní lidové písně, znělky, jingly atd. Dokáží si poradit i s některými známějšími českými skladbami, i když ta přesnost nebude více jak 80%, každopádně své databáze neustále rozšiřují, takže vše je jen otázkou času a jednoho dne budou rozpoznávat i neznámé garážové kapelky :)
V principu to vypadá jako v seriálové kriminálce, kdy hlavní postava něco vyťuká do klávesnice a na obrazovce počítače se začnou porovnávat dva vlnové vzorky zvuku jako když se porovnávají otisky prstů.
Pak samozřejmě existují ještě další utilitky pro rozpoznávání a organizaci vašich neznámých skladeb, v krátkosti si představíme některé z nich:
Jeden freeware prográmek pro identifikaci hudebních děl je Tunatic (www.wildbits.com/tunatic) – bohužel nemám vyzkoušeno, protože je pouze pro MAC a Win.
Jestli máte neznámá alba od neznámých autorů uložené třeba jako Track01.mp3 nebo Unknown Artist, může dobře posloužit TuneUp media, bohužel tato aplikace je pouze pro Mac OS, využívá databázi iTunes a free verze je omezená počtem souborů. TasteKid (www.tastekid.com) vám zase doporučí podobné skladby, autory, videa nebo knížky podle zadaných dat.
No a když konečně nejdete to, co jste hledali, tak si to budete chtít také poslechnout. K tomu můžete využít známé Last.FM, Grooveshark nebo Jango.
Mnohé hudební díla budou mít také svoje videa. Jestli se chcete na slušnou sbírku videoklipů podívat, tak kam jinam zamířit než na www.cleepr.com?
No a na závěr také musím potěšit ty, kteří si rádi zpívají ve sprše. Obrovskou databázi textů k písním naleznete na známé stránce www.lyrics.com, případně na www.lyricsmode.com, ale to předpokládám všichni znáte, protože jenom lyrics.com funguje už více jak jedno desetiletí :)
Máme tu dobré svědectví, že v dnešním světě kompyjůtrů je nalezení těch správných informací o neznámé skladbě rychlé a jednoduché. Někomu z toho může vyplývat, že je pro tyto účely nejrychlejší a nejpraktičtější použít smartphone. Volbu už ale nechám na vás. Znáte ještě další podobné aplikace pro vyhledávání a rozpoznávání hudby? Podělte se o ně v komentářích ;)
Chcete vědět, která online flashová hra si zasloužila mnoho hodin mé pozornosti a tu vaší si možná také získá? Tak vítejte u pravidelně nepravidelné rubriky a nažhavte mozkové závity, protože po minulém zabíjení a destrukci si představíme něco odlehčujícího, kde hlavním motivem znovuhratelnosti bude co nejlepší výsledek.
Tahle hra mi kolem Vánoc sebrala dost času, protože je návyková a nevyžaduje rychlé reakce. Mix kulečníku a bublifuku, kde jednotlivé bublinky praskají a vrací se do oběhu po třech kontaktech se stejnou barvou. S narůstajícími levely se počet barev zvyšuje a jde v podstatě o nejlepší skóre, ve kterém si díky celosvětovým statistikám můžete ověřit, že to na prvních místech docela vře a občas se tam objeví i CZ hráč. Bude to někdo z Vás?
Zdánlivě jednoduchá hra, kde se využívá gravitace a simulovaných fyzikálních zákonů. Cílem je uklidit co možná největší počet objektů do volné krajní části hrací plochy. V každém kole máte k dispozici nejrůznější předměty a tvary, se kterými máte docílit vyčištění mapy. Některé předměty nadnášejí, některé jsou zase naopak velmi těžké, některé se samy pohybují, jiné jsou ze skla, takže se snadno rozbijí po několika ťukancích atd. Pro postup do dalšího level-packu je nutné získat určitý počet bodů, což vás donutí k opakování některých map a kompletnímu odstranění všech předmětů z hracího pole (nejlépe všechny naráz), abyste se postupně dopracovali k diplomu na závěrečném políčku. Jestli jste v dobách DOSu ulítávali na hře The Incredible Machine (TIM), tak tohle vás zaručeně chytne a jen tak nepustí:)
Znáte Teris? Tu hru, kterou dohrál do konce pouze Chuck Norris? Nyní máte možnost si zkusit zahrát Tetris trochu jinak. Princip zůstává stejný, ale pravidla se mění. Zatímco v klasickém Tetrisu se snažíte udržet kostičky v nejnižší možné hladině a nedosáhnout vrcholu hrací plochy postupným mizením zaplněných řádků, tak tady tomu je přesně naopak. Vaším cílem je ze známých dílků postavit co nejvyšší věž. K dispozici jich máte bez jednoho rovnou stovku a jestli si myslíte, že to nic není, tak vás musím upozornit na to, že i v této hře funguje gravitace a fyzikální zákony podobně jako v předchozí hře :)
Po oficiální premiéře v 60 zemích celého světa se konečně třetí Zeitgeist dostal i na internet. Má skoro 3 hodiny, ale ten čas na shlédnutí by si měli udělat všichni povinně.
Film je určen k volnému šíření, sdílení, linkování, stahování a uploadování zdarma.
Na stránkách zeitgeistmovingforward.com a zeitgeistmovie.com můžete objednávat DVD, získat více informací, nebo se podívat na předchozí díly.
Nesmiřitelní rivalové v gastronomii v oblasti nealkoholických nápojů. Je vůbec nějaký rozdíl mezi PepsiColou a CocaColou? V čem se Cola liší od Pepsi, jaké jsou mezi nimi odlišnosti, co mají společného a jak chutnají?
Vánoce jsou nadobro pryč a jistě jste mnozí z vás měli na štědrovečerní tabuli sklenici s tmavým nápojem, tak jako správná amerikánská rodinka.
Pili jste Colu nebo Pepsi? Napadlo vás někdy, jestli je mezi nimi vůbec nějaký rozdíl? A jestli je, jak ho poznat?
Protože jsem při jedné promo akci získal lahev Coca Coly, napadlo mě si pořídit ještě lahev Pepsi Coly a svým neodborným degustátorským jazýčkem zjistit odpověď na klíčovou otázku, kterou si lidstvo pokládá už více jak jedno století.
Když se podíváme na internetu, tak tu nějaké náznaky srovnávání nalezneme, ale velmi stručné a nicneříkající informace, případně všeobecně známá fakta, se kterými si ale většina konzumentů určitě nevystačí…
Například na rozdíly.cz se dozvíme, že rozdíl mezi Colou a Pepsi je ten, že Coca-Cola má rozinkovo-vanilkovou příchuť a Pepsi-Cola má příchuť citrusovou, že někdo je alergický na Coca-Colu a Pepsi snáší bez problémů, u někoho to je naopak. Coca-cola se podává u McDonald’s, Pepsi je zavedená u KFC.
Trochu stručné srovnání nemyslíte? Nezbývá nic jiného, než to vzít do vlastních rukou (respektive úst) a zjistit si odpověď sám…
Historie
Nejprve se podíváme, jak to všechno začalo.
Lékárník John Stith Pemberton z Atlanty jednoho květnového dne roku 1886 smíchal výtažky z listů koky, extrakt z jader ořechů koly a osladil to karamelovým sirupem a vanilkou. Vznikl tak nápoj prodávaný v lékárnách jako léčivo proti bolestem hlavy, zažívacím potížím, impotenci a jako nervový lék. Jeho společník Frank Robinson pro tento nápoj vymyslel název Coca Cola a navrhl logo, které se používá dodnes. Začátkem 20. století to cola neměla moc jednoduché kvůli kokainu, který obsahovala asi 1 miligram na lahev. Proto se původní receptura roku 1906 musela pozměnit a od té doby už je Coca-Cola prodávána bez kokainu. Nejen logo, ale i tvar lahve je od roku 1960 chráněn patentem a jistě si všichni dokážete vybavit ladné linie lahve Coca-Coly. V těch dobách, kdy konkurenční boj mezi CocaColou a PepsiColou běsnil na plné obrátky, CocaCola experimentovala a vznikl tak nápoj Coke s jemnější a výraznější chutí. Bohužel se moc neuchytil.
Coca Colu po světě distribuuje The Coca Cola Company a u nás má zastoupení Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o, která vedle Coca-Coly v klasických i nejrůznějších podobách a příchutích dodává řadu jiných nápojů jako jsou např. Fanta, Sprite, Kinley, Lift, Bonaqua, Cappy atd.
Pepsi Cola byla vynalezena o něco později, ale také pochází z lékárny původně určená jako lék na nechutenství (dyspepsii – odtud název Pepsi). Konkrétně to bylo roku 1898, kdy lékárník Caleb Bradham namíchal tento lektvar, aby si o pár let později zaregistroval značku a rozjel akciovou společnost. Podrobnější historická fakta naleznete přímo na stránkách Pepsi, je zbytečné to tu vypisovat.
Pepsi-Colu v nejrůznějších slazených i neslazených a příchuťových podobách dnes vyrábí společnost PepsiCo, Inc., u nás General Bottlers CR s.r.o., která dodává další nápoje jako jsou např. Mirinda, 7UP, Schweppes, Dr Pepper, Canada Dry, Toma – džusy a vody, Lipton Ice Tea atd.
Pepsi a Cola jsou odvěkými rivaly. Další informace o jejich porovnání a soupeření naleznete například v knize Mžik – jak myslet bez přemýšlení. Úryvek z knihy zde.
Ochutnávka
Konečně se dostávám k nebezpečnému experimentu, za který by mě můj lékař nepochválil. Otevírám obě lahve a chystám se na sobě otestovat účinky a chuťové vjemy těchto chemických sloučenin. Obě limonády mají stejnou teplotu okolo 5°C a já mám připraveny dvě sklenice, jazyk, brčko, papír a tužku, abych si mohl dělat poznámky.
Při prvním otevření uzávěru Coca-Coly, doprovázeného charakteristickým zasyčením, se z lahve uvolní nasycený klasický colový odér. Otevírání Pepsi má stejné průvodní jevy, jen ten odér působí více synteticky.
Při nalévání do sklenice je Coca-cola slyšitelně hlučnější, protože Pepsi méně pění, pravděpodobně je méně nasycená, zdá se mi, že má o malinko větší bublinky, které rychleji vyprchávají. Při přiťuknutí, nebo při poklepání plné sklenice o stůl se ze stěn sklenice s Colou uvolní více bublinek (sklenice byly stejně čisté), přesto jich tam zůstává stále více než v Pepsi. Barvou i vůní se od sebe nijak výrazně neliší, možná že Pepsi je tmavší, ale to může být jen zdání – obě limonády používají stejné barvivo viz. níže.
Při prvním loku Coca Coly jsem měl v ústech pocit sladké pěny, zatímco Pepsi-Cola byla na první doušek výraznější, nemá tolik pěny a kdybych si měl vybrat, tak žízeň lépe zažene Pepsi.
Při dalším a větším loku Coca-Coly se mi dere na mysl, že v tom něco chybí. Ano, s touto chutí se mi asociuje rum, bez kterého jsem tuto limonádu už hezky dlouho nepil. Ostatně o rumu s Coca-colou zpívali už před pětašedesáti lety The Andrew Sisters a i dnes je to známá a oblíbená kombinace a jistě ještě dlouho bude. Coca-cola rozhodně obsahuje více cukru, o čemž se přesvědčuji střídavým upíjením z obou sklenic.
Čím více ochutnávám a porovnávám, tím více zjišťuji, že už nevím, co bych o nich ještě mohl napsat, protože tyhle dvě limonády jsou skutečně jedna jako druhá. Neliší se od sebe ani při pití brčkem, ani nijak výrazně druhý den, kdy v ochutnávce pokračuji…
Teď mě trochu mrzí, že jsem neměl víc vzorků a neopatřil si chemickou laboratoř, lakmusový papírek, neměřil pH, nekapal na těhotenský test, neodstraňoval rez z auta, nečistil s tím záchodovou mísu a nevyváděl další hovadiny, ze kterých by nějaké odlišnosti možná vzešly…
Reklama
Znovu se vrátíme k Vánocům, protože v tomto období svou masivní mediální masáží zcela jistě vítězí Coca-Cola až z toho někteří slabomyslní mohou nabývat pocitu, že symbolem Vánoc je právě Coca-Cola.
Obecně má Coca-Cola barevnější, nápaditější, agresivnější a viditelnější promo (alespoň všude tam, kde jsem se pohyboval). Zatímco manažeři Pepsi se z mého pohledu v reklamě moc neangažují, nebo alespoň ne tak agresivně a tak podbízivě, jako jeho konkurent. Pokud si mám vzpomenout na nějakou reklamu na Pepsi, vybaví se mi pouze nudná a nicneříkající modrá reklamní tabule na autobusové zastávce s logem Pepsi, nebo jedna starší televizní reklama s Britney Spears, pak „jsem tvoje nová sousedka…“ a víc mi toho v paměti neutkvělo. Oproti tomu je reklamní tabule na Coca Colu pestrobarevná, plná nejrůznějších nepravidelných obrazců a tvarů (v reklamní agentuře očividně experimentují s LSD) s jasnou převahou červené, siluetou známé lahve a svým logem. Dokonce i v televizi má hned několik druhů reklam. Zkuste se sami v centru města rozhlédnout po reklamních poutačích a hospodských a barových vývěskách. Čeho je převaha? Modré nebo červené?
Když si koupíte lahev Coca-Coly a lahev Pepsi-Coly, zkuste si tipnout, pod kterým víčkem najdete soutěžní kód a na druhé straně etikety telefonní číslo, kam tento kód zaslat? Coca-Cola v tomto jednoznačně vede. Sice se pro účast v některé jejich soutěži musíte většinou zaregistrovat a vyhrajete maximálně tapetu nebo vyzvánění do mobilu (tzn. nulové náklady), ale je zřejmé, že tu někdo chytil příležitost za pačesy a neúnavně chrlí nové a nové soutěže, ankety a snaží se o jistou interakci se zákazníky a vlastně tak s každou prodanou lahví CocaColy vydělává i na sms zprávách.
Složení
V tomto souboji titánů je ta nejstřeženější a nejutajovanější část právě složení, ingredience a příměsi a jejich poměr obsažené v těchto limonádách.
Žádný z výrobců své výrobní tajemství nikomu nepovolanému neprozradí a tak si musíme vystačit s tím, co je napsáno na etiketě.
Pro lepší přehled to zařadím do tabulky
Energetická hodnota 180 kJ, 42 kcal
Bílkoviny 0,0 g
Sacharidy 10,6 g z toho cukry 10,6 g
Tuky 0,0 g z toho nasycené mastné kyseliny 0,0 g
Vláknina 0,0 g
Sodík 0,0 g
Energetická hodnota 178 kJ (42 kcal)
Bílkoviny 0 g
Sacharidy 11,4 g z toho cukry 11,4 g
Tuky 0 g z toho nasycené 0g
Vláknina 0 g
Sodík <0,01 g
Sami vidíte, že na etiketách je víceméně to samé. Takovou malou zajímavostí může být to, že právě ona zmiňovaná kyselina fosforečná má ty tlumící účinky, protože normálně by váš žaludek nedokázal přijmout takové ohromné množství cukru a bez kyseliny fosforečné by kolu okamžitě vyzvracel.
Přesnou recepturu údajně znají na celém světě jen dva lidé a například tak nemůžou společně letět jedním letadlem pro případ, že by letadlo spadlo…
Zdraví škodlivé
Když budete ve větší míře konzumovat tyto nealkoholické nápoje, jistě vás váš zubař nepochválí. Nepochválí vás ani ostatní doktoři, protože jak známo, tyto nápoje obsahují kofein, představují zvýšenou zátěž na srdce, žaludek i játra a je to dobrý základ pro obezitu, cukrovku nebo osteoporózu. Light verze těchto nápojů obsahují náhradní sladidla, které jsou údajně rakovinotvorné. Něco bude i na oblíbeném tvrzení, že jedna lahev coly je srovnatelná s třiceti kostkami cukru… Co se stane našemu tělu po konzumaci Coca Coly?
Několik lžiček koly může pomáhat při zažívacích potížích (prapůvodní využití tohoto nápoje) a v některých státech USA se prý také používá na odstranění krve ze silnic po autonehodách. Více o zdravotních rizicích zde a zde.
Co jste možná nevěděli
Plechovka s Cola light bude ve vodě plavat na hladině, zatímco ta normální klesne ke dnu.
Cola může pomoci při odstraňování žvýkačky z vlasů, je to vůbec dobrý odstraňovač špíny z oblečení i rzi z kovovývh předmětů.
Pokud v létě pořádáte piknik, nechte někde stranou skleničku coly. Cukr přiláká vosy a vás nechají napokoji. Pokud by vás ale přeci jen něco napadlo, venku komár, ve vodě medůza, na štípanec lze opět použít colu. Kyseliny v cole neutralizují jedy od těchto tvorů a zmírní tím svědění. Co se stane s Coca Colou, když ji uvaříte?
Tak jaký je tedy rozdíl?
Pokud to tedy mám shrnout a rozhodnout, tak rozdíl mezi Colou a Pepsi je asi jako mezi ODS a ČSSD – odlišuje je od sebe opravdu jen logo, obojí vám škodí úplně stejně, důležité pro ně je, jestli jste zaplatili…
Takže pokud jste při četní tohoto srovnání dostali žízeň a máte chuť na černou limonádu a chcete po mě rozhodnutí, po které sáhnout, doporučím vám českou Kofolu, která koncem padesátých let vznikla na truc imperialistickým limonádám. Je to sice trochu něco jiného, ale alespoň podpoříte domácího výrobce a domácí trh:)
Začátek roku 2011 s sebou přináší hodně změn. Špatné události jsou předzvěstí toho, že může být hůř, ale je potřeba myslet pozitivně a proto si říkám, že je krize, aby bylo brzy zase dobře. A nebo také na všem špatném je potřeba hledat to pozitivní, což se mi vcelku daří…
Jedna z těch pozitivnějších informací (a se vším ostatním přímo nesouvisící) je ta, že počitadlo Toplistu dnes po necelých 2,5 letech činnosti zaznamenalo 100 000. návštěvníka tohoto blogu a k tomuto malému bezvýznamnému výročí jsem se rozhodl realizovat již dlouho plánovanou změnu grafického kabátku.
Jak je známo, nelze se na toto počitadlo 100% spoléhat a ostatní měřidla ukazují trochu jiné hodnoty, ale já to už od samého počátku beru jako takový kalibrační bod a střed vesmíru, od kterého potom vyhodnocuji odchylky dalších počitadel. Člověk potřebuje mít nějakou (byť falešnou) víru…
Při prvním převlečení jsem neměl ještě dost odvahy se do toho pustit sám, ale poté, co jsem přišel na chuť programu Inkscape po nedávném návrhu skládanky, se mi to začalo celkem zamlouvat a výsledku jste si určitě sami všimli.
Znovu podotýkám, že nejsem grafik a ani nemám žádné zkušenosti s tvorbou webové grafiky, nicméně někteří z vás jistě poznali, že inspirací a částečně i zdrojem mi bylo jedno mé oblíbené hudební vydavatelství a covery desek vydané na tomto labelu :) A hlavně jsem si také řekl, že se chci zdokonalovat nejen v hudební oblasti, ale také i v té vizuální a kde jinde začít, než na svém písečku :)
Pár týdnů tuto nádheru po troškách dávám do kupy a nynější masivní příliv návštěvníků (převážně z Nyxu) na jeden starší článek zapříčinil to, že stanovená meta 100 000 přístupů se přiblížila neočekávaně rychle a proto v konečném návrhu ještě spousta původně plánovaných věcí chybí, několik drobností není hotovo a stále se potýkám s problémy, které byly zřejmé i v předchozím designu. Ještě by tam mělo být víc RCA kablíků, nějaká ta třiadvacítka, Big Daddy z Bioshocku a tak trochu to celé učesat a sladit… Současné tvůrčí sucho mělo být dobrou pojistkou, že se denní návštěvnost bude nadále pohybovat okolo stovky a já tak budu mít na tohle celé zhruba ještě týden čas, ale nestalo se…
Hlavně ještě nemám pořádně otestováno korektní zobrazování a plynulou návaznost všech částí stránky na sebe ve všech operačních systémech a prohlížečích (ano, browsershots znám, ale ten zbytečně zmate počitadlo o několik desítek neplatných přístupů) a také bych rád v budoucnu měl mezi tím vším i nějaké klikací prvky (to bude nejspíš největší oříšek a největší výzva). Takže počítejte s tím, že ani toto rozhodně není konečná podoba a bude se s tím ještě hýbat…
Tímto se tedy omlouvám Seekerovi, že jsem jeho návrh vyměnil tak brzy a také se omlouvám majitelům notebooků, že je nový header trochu vyšší a musí tedy více rolovat. A také vám trochu naroste datová zátěž. Původně to měl být průhledný png s rozumnou kompresí, ale na to už se nedostalo…
Doufám, že se vám nový vzhled nelíbí, to byl účel, je to kekel :)
Vánoce jsou nadobro pryč a jistě jste mnozí z vás měli na štědrovečerní tabuli sklenici s tmavým nápojem, tak jako správná amerikánská rodinka.
